Otázky a odpovědi na Vaše nejčastější dotazy (dluhy, oddlužení, exekuce)

Vzhledem k tomu, že se na naší bezplatnou právní poradnu obrací čím dál tím více zájemců, rozhodli jsme se začít na této stránce publikovat nejčastější a především nejzajímavější dotazy našich klientů. Otázky budou rozděleny do několika kategorií.

1. Otázky a odpovědi týkající se exekuce

2. Otázky a odpovědi týkající se soudního oddlužení (osobní bankrot)

3. Otázky a odpovědi týkající se vymáhacího procesu věřitele

4. Otázky a odpovědi – nezařazenéexekuce

 

1. OTÁZKY A ODPOVĚDI TÝKAJÍCÍ SE EXEKUCE

Exekutor mi v rámci exekuce sráží ze mzdy, může kromě toho zabavil i můj majetek a finanční prostředky na účtu?

O způsobech provedení exekuce rozhoduje sám exekutor a je pouze na jeho uvážení, které ze zákonných způsobů provedení exekuce zvolí. Kromě srážek ze mzdy může zablokovat bankovní účty i ostatní finanční aktiva (penzijní připojištění, investiční životní pojištění, akcie, atd.), může provést tzv. mobiliární exekuci (soupis a zabavení movitých věcí) a může také usilovat o prodej Vaší nemovitosti.

Může mi exekutor zabavit finanční prostředky, které si nechávám posílat na účet přítelkyně (kamarádky, příbuzného, zkrátka třetí osoby)?

Exekutor dle zákona může postihnout všechny prostředky, o kterých se domnívá, že patří dlužníkovi. Teoreticky se tak může stát, že by např. v součinnosti s třetí osobou zjistil, že peníze na účtu přítelkyně jsou prokazatelně dlužníka – povinného a konkrétně tyto prostředky by poté mohl zabavit. Bankovní účet Vaší přítelkyně ovšem jako takový zablokovat nemůže. V praxi si dlužníci v exekučních řízení nechávají zasílat finanční prostředky často na účty třetích (blízkých) osob a v drtivé většině bez potíží ze strany exekutorského úřadu.

Musím pustit exekutora do bytu, i když je exekuce vedena proti mému spolubydlícímu, který ani není na mé adrese trvale nahlášen?

Ano, přístup do bytu (či jiných soukromých prostor) exekutorovi umožnit musíte, ovšem pouze za předpokladu, že existuje důvod se domnívat, že se v těchto prostorách budou nacházet movité věci dlužníka (povinného). Trvalý pobyt, ani kontaktní adresa nehraje v těchto případech žádnou roli.

Nemám dost peněz, abych mohl uhradit exekuci, proto chci exekutora požádat o splátkový kalendář. Musí my vyhovět? Má právo odmítnout?

Na splátkovou dohodu ze strany exekutora nemáte bohužel žádný právní nárok. Byl by to pouze vstřícný krok ze strany exekutora. Nicméně pokud nevlastníte žádný majetek, finanční aktiva a nemáte exekučně zabavitelný příjem, popř. máte nízký příjem, který exekucí nelze postihnout, tak exekutor sám zjistí, že je exekuce nevykonatelná a měl by ji během určité doby sám ukončit pro nemajetnost povinného, popř. můžete podat návrh na odklad, popř. zastavení exekuce sám.

Žiji dlouhodobě v zahraničí, nemám v České Republice žádný majetek, ale je proti mně vedeno exekuční řízení (v ČR). Může mě exekuce postihnout i v zahraničí (Španělsko, stát EÚ)?

Pokud bude věřitel chtít, může na Vás exekuci nechat nařídit i v zahraničí (ve státech Evropské Unie) a to buď na základě tzv. evropského exekučního titulu, nebo na základě prohlášení vykonatelnosti. Bude-li věřitel důsledný, tak se exekuci pobytem v zahraničí (státy EU) nevyhnete.

Je proti mně vedeno několik exekučních řízení, ale já nemám žádné dokumenty a potřebuji získat dokumenty ohledně mých dluhů pro účely soudního oddlužení. Kam se mohu obrátit?

Pokud nevíte, které exekutorské úřady jsou pověřeny výkonem rozhodnutí, obraťte se nejprve na Váš místně příslušný soud, tedy Váš nejbližší okresní soud (adresy všech soudů naleznete na webu www.justice.cz). U tohoto soudu můžete nahlédnout do příslušných spisů (a pořizovat kopie dokumentů). Vezměte si s sebou občanský průkaz a u soudu Vám rádi poradí a pomohou. Můžete také využít systém centrální evidence exekucí, kde se za poplatek dozvíte, kolik exekučních řízení je proti Vám vedeno, a které exekutorské úřady exekuční řízení vedou. Nezískáte zde ovšem aktuální a mnohdy tak potřebné údaje např. o aktuální celkové výši dlužné částky.  Zjistíte-li kde všude jsou Vaše závazky, resp. které exekutorské úřady proti Vám vedou exekuční řízení, musíte se poté ještě obrátit konkrétně na každý z těchto exekutorských úřadů. Můžete také využít naši službu DLUHOVÁ MAPA

Bydlím u kamaráda a hrozí mi příjezd exekutorských vykonavatelů a zabavování majetku. Bojím se, aby nepostihli i majetek mého kamaráda. Mohu se proti tomu nějak pojistit? Pomohl by např. notářsky sepsaný soupis majetku?

Tento postup lze doporučit. Sepište u notáře seznam majetku a přidejte ještě čestná prohlášení osoby, která je vlastníkem dotyčných movitých věcí i osoby, která bydlí ve stejném bytě, ale které dotyčné věci nepatří. Nejlepší pojistkou jsou dokumenty o vlastnictví dané věci (stačí např. faktura, záruční list, darovací či kupní smlouva atp. – v ideálním případě ovšem dokument, kde budou uvedeny identifikační údaje majitele). Dalším důležitým faktorem, který přispěje k ochraně majetku třetí osoby (v tomto případě Vašeho kamaráda) je správně sepsaná podnájemní či nájemní smlouva. V této smlouvě musí být přesně specifikováno, že podnájemník obývá pouze určité prostory, a že veškeré vybavení a příslušenství bytu patří majiteli (kamarádovi).

Pokud se k Vám dostaví vykonavatelé a budete mít smůlu, že zrovna půjde o (promiňte ten výraz, ale bohužel to jinak výstižněji nelze nazvat) “namachrované primitivy opojené mocí“, tak mohou postihnout i majetek třetích osob (Vašeho kamaráda) a žádné dokumenty je zajímat nebudou. Majetek mohou buď sepsat a “oblepit“, nebo jej mohou rovnou odvést. V tomto případě je potřeba se obrátit písemně přímo na exekutorský úřad s žádostí o vyškrtnutí věcí ze seznamu exekucí postiženého majetku a přiložit listiny prokazující existenci tohoto majetku. Exekutor musí do třiceti dnů rozhodnout.

Pokud je rozhodnutí záporné, je nutné se obrátit na „exekuční“ soud tzv. vylučovací žalobou (soudy v těchto případech rozhodují velmi rychle), předložit veškeré dokumenty (podnájemní či nájemní smlouvu, notářský zápis, čestná prohlášení a v nejlepším případě i nějaké dokumenty prokazující vlastnictví dané věci – faktury, záruční listy, darovací smlouvy atp.) prokazující Vaše tvrzení a soud tyto věci nechá vyškrtnout ze soupisu zabavitelných movitých věcí, popř. je přikáže třetí osobě vrátit, pokud už byly zabavené. Obecně platí, že čím více budete mít dokladů ukazujících na majitele dané věci, tím větší budou Vaše šance na úspěch.

banner

Exekutor uvalil exekuci na spořící účet mého dítěte, protože jsem zde veden jako zákonný zástupce. Má právo takto postupovat?

Exekutor v tomto případě porušuje zákon, na takový postup právní nárok nemá (výjimkou by byla situace, kdyby postihl Vaše finanční prostředky, tedy pouze prostředky dlužníka – povinného, na tomto účtu). Podejte vylučovací žalobu k soudu, který exekuci nařídil. Na exekuovanou věc, v tomto případě spořící účet Vašeho potomka, je vázáno právo třetí osoby a vzhledem k tomu, že se exekuční řízení nevede proti vlastníkovi spořícího účtu, kterým nejste Vy jako povinný, ale Váš potomek, tak nemůže být tento účet exekučně postižen kvůli exekuci, která je vedena proti Vám.

Exekutor mojí manželce zabavil vozidlo, které používá ke svému podnikání a je psané na její  IČO. Může takto postupovat?

Nejedná-li se o pohledávku váznoucí na této věci (dluh Vaší paní, jehož předmětem je přímo tento automobil), tak exekutor porušuje zákon a takto postupovat nesmí. Neprodleně podejte (písemně) k exekutorskému úřadu návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu majetku postiženého exekucí. Pokud exekutor nevyhoví, tak vylučovací žalobu k exekučnímu soudu.

Dle § 322, zák. č. 99/1963 Sb. Občanského soudního řádu jsou věci, které povinný nezbytně nutně potřebuje k provozování podnikatelské činnosti, z výkonu rozhodnutí vyloučeny.

Dnes u mě zazvonil vykonavatel exekutorského úřadu a předal mi usnesení o nařízení exekuce. Nikdy mi ovšem nebyl doručen exekuční titul, tudíž se domnívám, že je exekuce nařízena neoprávněně. Jak mohu postupovat?

Nejprve doporučuji nahlédnout do příslušného spisu, který bude veden u exekučního soudu. Zde zjistíte podrobnosti jak o exekučním titulu, tak i o tom, kam byl doručován. Exekuční titul Vám musí být doručen do vlastních rukou, zde neplatí fikce doručení (není-li adresát zastižen, je obeznámen s tím, že je písemnost uložena na poště, popř. u soudu a po vypršení desetidenní úložní lhůty je považována za doručenou). Nepodaří-li se Vám ovšem doručit exekuční titul, soud zahájí ústní řízení, ve kterém určí opatrovníka a písemnosti již bude doručovat opatrovníkovi, který jedná za dlužníka. Vydá-li soud na základě takového řízení rozsudek, tak na tento rozsudek se již fikce doručení vztahuje (tzn., že tento rozsudek již dlužníkovi nemusí být doručen do vlastních rukou) a na základě rozsudku, který přikazuje dlužníkovi zaplatit a který je označen doložkou právní moci a vykonatelnosti, lze exekuci nařídit.

Zjistíte-li tedy, že nebyla exekuce nařízena na základě rozsudku, ale na základě jiného exekučního titulu, který Vám nikdy do vlastních rukou doručen nebyl, podejte neprodleně odvolání proti usnesení o nařízení exekuce (ve lhůtě 15-ti dnů od doručení usnesení o nařízení exekuce) k odvolacímu soudu, prostřednictvím soudu, který exekuci nařídil. Vznikla-li Vám postupem exekutora, či provozovatele poštovních služeb (byla-li chyba na jeho straně) škoda, můžete se jí účinně domáhat.

Exekutor mi v rámci exekuce zablokoval účet a nemám přístup k penězům, které nutně potřebuji k uspokojení základních potřeb. Co mám dělat?

Podle ustanovení § 304b občanského soudního řádu (zák. č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších změn) ve spojení s ustanovením § 65 exekučního řádu (zák. č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších změn) se zákaz nakládání s peněžními prostředky na bankovním účtu postiženém exekucí nevztahuje na peněžní prostředky do výše dvojnásobku životního minima jednotlivce podle zákona o životním a existenčním minimu (zák. č. 110/2006 Sb., ve znění pozdějších změn). Tzn., že i v průběhu exekuce, z exekučně zablokovaného účtu si může dlužník vybrat a banka mu to musí umožnit, částku ve výši dvojnásobku životního minima. Nevydá-li Vám tuto částku bankomat, obraťte se na pracovníky banky.

Částka životního minima jednotlivce činí podle shora uvedeného zákona pro rok 2012 částku ve výši 3.410,- Kč měsíčně. S odkazem na shora uvedené můžete požádat banku o výplatu částky i z exekučně zablokovaného účtu ve výši 6.820,- Kč.

Aktuální informace o výši životního a existenčního minima naleznete na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí http://www.mpsv.cz/cs/11852.

Byl na mě nařízen výkon rozhodnutí (exekuce). Dá se nějakým způsobem (po)zatavit?

I když v určitých případech lze odložit, popř. i zastavit exekuci, nevěřte nikomu, kdo Vám bude tvrdit, že dokáže zrušit exekuce tím, že se s exekutorem dohodne na splátkách. Takto lze postupovat v případě, že exekutor nemůže proti povinnému (dlužník) postupovat jinak, ale nelze exekuci zastavit pro nemajetnost. Pak sám ochotně nabídnuté splátky přijme, pokud ovšem má jiné cesty, a že jich má poměrně dost, bude konat.

Jsou ovšem určité situace, díky kterým lze (rozhodně ne dohodou s exekutorem) podat návrh na pozastavení výkonu exekuce! Návrh na pozastavení exekuce se podává na příslušný exekutorský úřad, nevyhoví-li mu sám exekutor, předává jej nejpozději do sedmi dnů na příslušný soud, který o návrhu rozhodne.

Důvody, za jakých exekuci lze odložit najdete v občanském soudním řádu v §266 zákona č. 99/1963 Sb.

Důvody, za jakých exekuci lze zastavit najdete v občanském soudním řádu v §268 zákona č. 99/1963 Sb.

Můj příjem je cca 7.000,-Kč měsíčně, což je nezabavitelná položka, současně nevlastním významnější majetek. Může být exekuce proti mně pozastavena?

Exekutor by měl v tomto případě (po provedení šetření) exekuci sám bez návrhu zastavit, pro nemajetnost. Pokud by dlužník v tomto případě podal žádost, nemá na kladné vyřízení automatický nárok. O nevymahatelnosti musí vždy rozhodnout exekutor, který exekuci vykonává.

Ustanovení zákona č. 99/1963 Sb. (§ 268 ods. 1 písm. e) občanského soudního řádu říká: „Výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů.“  Výkonem rozhodnutí se v tomto případě myslí exekuce. Pokusí-li se exekutor prodávat téměř bezcenný majetek a výtěžek z tohoto prodeje nepostačuje ani na úhradu nákladů exekuce, je vhodné, aby návrh na zastavení exekuce z důvodu nemajetnosti podal i sám dlužník. Zastaví-li soud z tohoto důvodu výkon rozhodnutí (exekuci), může oprávněný podat návrh na nařízení exekuce znovu. Může tak učinit dokud neuplyne promlčení lhůta 10 let ode dne, kdy mohla být exekuce nařízena poprvé (ode dne, kdy dlužník porušil exekuční titul, tedy nesplnil to, co mu bylo soudem stanoveno).

2. OTÁZKY A ODPOVĚDI TÝKAJÍCÍ SE SOUDNÍHO ODDLUŽENÍ (OSOBNÍ BANKROT)

Co je to OSOBNÍ BANKROT?

Jde o tzv. soudní oddlužení (lidově se říká – Osobní bankrot) na základě Zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (Insolvenční zákon) v platném znění. Soudní oddlužení je jediným zákonným nástrojem, kterým česká legislativa umožňuje dlužníkům “ekonomický restart“, a který je závazný pro všechny zúčastněné subjekty, protože je potvrzený soudním rozhodnutím. Jedná se o soudem schválené oddlužení fyzické osoby.

Jaké jsou výhody Osobního bankrotu?

Požádá-li dlužník soud o oddlužení a soud oddlužení povolí a dlužník zaplatí během pěti let minimálně 30% hodnoty svých dluhů, bude mu zbytek dluhů soudně odpuštěn a bude moci začít nový ekonomický život. Zahájení insolvenčního řízení podáním insolvenčního návrhu spojeným s návrhem na povolení oddlužení na místně příslušný krajský soud, lidově – vyhlášení osobního bankrotu, je výhodné v tom, že okamžikem schválení úpadku získává dlužník soudní ochranu před věřiteli, vymahači i exekutory (exekuce od okamžiku zahájení řízení není možné vykonat) a veškeré závazky dlužníka lze řešit pouze v insolvenčním řízení. Tudíž obrovská úleva před neustálým psychickým tlakem ze strany věřitelů. Navíc již závazky nenarůstají o úroky, úroky z prodlení, pokuty a jiné penalizace, náklady na právní zastupování věřitelů, náklady exekuce atp. Za určitých okolností lze uhradit věřitelům minimálně 30% hodnoty závazků a zbytek hodnoty závazků je dlužníkovi, v případě úspěšného splnění oddlužení, soudem odpuštěn. Pro mnohé dlužníky je osobní bankrot ideálním řešením.

  • Možnost zbavit se až 70% hodnoty svých dluhů!
  • Soudní ochrana před věřiteli, vymahači i exekutory (již žádný tlak ani stres).
  • Zastavení úroků, úroků z prodlení, penalizace, nákladů na právní zastupování věřitele, nákladů na soudní výlohy, nákladů exekučního řízení a příp. dalších nákladů, které nese dlužník.
  • Jediná měsíční splátka (srážka), která je v drtivé většině případů mnohem nižší, nežli v případě řádných splátek či konsolidace.
  • Možnost jednoduše napadnout neoprávněné požadavky věřitele (výše či důvod závazku).

Za jak dlouho jste schopni návrh na povolení oddlužení zpracovat?

Oddlužení nerealizuje přímo naše společnost, ale doporučujeme v těchto případech „naši“ prověřenou advokátní kancelář, advokáta Ing. Mgr. Davida Veselého. Pokud klient dodá kompletní dokumentaci, tak zpracování insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení zabere advokátovi 2-5 dnů (záleží na složitosti případu). V případě expresního požadavku zpracuje advokátní kancelář insolvenční návrh do 24 hodin!

Jaké podklady musím mít, aby bylo možné oddlužení realizovat?

  • Kopie dokumentů dokazujících existenci závazků.
  • Aktuální výši dluhu (co možná nejaktuálnější dokument, kde lze zjistit celkovou dlužnou částku, může být současně dokumentem prokazujícím existenci závazku včetně data splatnosti).
  • Dokumenty, kterými doložíte veškeré příjmy za poslední 3 roky.
  • Dokumenty, kterými doložíte Váš současný příjem.
  • Seznam majetku (formulář pro vyplnění Vám zašle a s vyplněním pomůže naše prověřená advokátní kancelář).
  • Výpis z trestního rejstříku, který v době podání insolvenčního návrhu na soud, nesmí být starší než tři měsíce. Trestní rejstřík nemusí být čistý, ale nesmíte mít záznam o trestném činu majetkové, či hospodářské povahy.

Toto jsou obecné požadavky. U některých případů je potřeba doložit i další dokumenty.

Kolik času mám na shromáždění potřebných podkladů?

To záleží čistě na Vás. Jsou klienti, kteří mají povinné podklady okamžitě, jiní je seženou sami během čtrnácti dnů, jiní během dvou měsíců. Důležité je ovšem podat návrh na povolení oddlužení co nejdříve, protože hned poté, co soud rozhodne o Vašem úpadku (z pravidla do 30 dnů od podání návrhu na povolení oddlužení) získáváte soudní ochranu před vymahači, věřiteli i exekutory a závazky se Vám již více neúročí. Zároveň můžete přestat komunikovat se všemi věřiteli, kteří Vám budou volat. Stačí jim sdělit, že jste podali návrh na povolení oddlužení a věřitelé se musí se svými požadavky obrátit na soud.

Jak vysoké budou splátky, když mi soud oddlužení povolí?

Výše měsíčních splátek pro oddlužení závisí na příjmu dlužníka, výdajích na základní životní potřeby a vyživované osoby. Například rodině, manžel s manželkou, kteří vychovávají dvě děti (a mají vůči nim stále vyživovací povinnost) musí zůstat na živobytí z měsíčního příjmu:

Příjem manžel – 17.000,-Kč, nezabavitelná částka = 12.848,-Kč, měsíční splátka = 4.152,-Kč

Příjem manželka – 14.500,-Kč, nezabavitelná částka = 12.014,-Kč měsíční splátka = 2.486,-Kč

Abyste zjistili detailní výsledky a propočty přímo pro Vaši situaci, vyplňte tento informativní formulář.

Jaké dokumenty prokazující mé dluhy musím doložit?

Jako doklad prokazující existenci závazku stačí smlouva, upomínka s celkovou dlužnou částkou nebo jakýkoli jiný dokument, kde je uvedeno, kolik a komu aktuálně dlužíte. Ideálně je nutné alespoň u dvou závazků uvést i datum splatnosti. Dokument by měl být co možná nejaktuálnější. Při insolvenčním procesu je pak na věřitelích, aby prokázali, kolik a na základě čeho jim dlužíte.

Mohu vyhlásit osobní bankrot, i když v současné době nejsem oficiálně zaměstnán a jsem na Úřadu práce? Svým příjmem nyní nedosáhnu na úhradu 30% hodnoty svých závazků během pěti let, což je jedna z hlavních podmínek pro povolení oddlužení.

Dobrý den, zahájit insolvenční řízení (vyhlásit osobní bankrot) můžete, a to za předpokladu uzavření Darovací smlouvy dle § 2055 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku, v platném znění (vzor této smlouvy bychom Vám zaslali). V darovací smlouvě „dárce“ přislíbí (nejčastěji někdo z rodiny), že Vám po dobu oddlužení bude každý měsíc přispívat částku v potřebné výši (např. 2.500,-Kč). Výpočet částky (peněžního daru) závisí na výši příjmu dlužníka a celkové výše všech jeho závazků. Opět platí situace, že musíte uhradit během pěti let minimálně 30% z celkové hodnoty Vašich závazků a náklady insolvenčního správce.

Exekutorský úřad (exekutor, vykonavatel) tvrdí, že je zahájení insolvenčního řízení (vyhlášení osobního bankrotu) – soudní oddlužení nezajímá, že budou stejně pokračovat v exekuci, že mám smůlu. Věřitel (banka, nebankovní společnost, vymáhající) tvrdí, že ho soudní oddlužení také nezajímá, že ze mě (z dlužníka) ty peníze stejně dostane. Je to pravda? Je to nějakým způsobem možné? Co mám dělat?

Dobrý den, veškeré závazky dlužníka po zahájení insolvenčního řízení je možné řešit a uspokojovat pouze v insolvenčním řízení. Schválením úpadku získává dlužník soudní ochranu před věřiteli i exekutory. Insolvenční zákon v tomto hovoří zcela jasně!

Je pochopitelné, že se o podobné kroky věřitelé, vymáhající, či exekutoři snaží, nicméně jejich počínání jim není nic platné, pokud jim dlužník dobrovolně nezaplatí, nevydá svůj majetek, nebude s nimi komunikovat, nebude podepisovat žádné jejich dokumenty. Dlužník má po zahájení insolvenčního řízení a poté, co mu je povoleno oddlužení komunikovat pouze se svým insolvenčním správce, kterého mu určí soud. Pokud by kdokoli z jeho věřitelů, vymahačů, či exekutorů podnikal jakékoli kroky (osobní návštěva, vyhrožování, snaha zabavovat majetek) porušuje tím Insolvenční zákon.

Zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (Insolvenční zákon)

§5 Zásady insolvenčního řízení

d) věřitelé jsou povinni zdržet se jednání, směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení.

§109 Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení

(1) Se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky:
a) pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou,
b) právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených tímto zákonem, to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech, které bylo navrženo po zahájení insolvenčního řízení,
c) výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze jej však provést.
(4) Účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku.

§406 Rozhodnutí o schválení oddlužení

(1) Neshledá-li insolvenční soud důvody k vydání rozhodnutí podle § 405 (důvody pro zamítnutí oddlužení), insolvenční soud oddlužení schválí. Schválením oddlužení jsou vázáni jak dlužník, tak věřitelé, včetně věřitelů, kteří s oddlužením nesouhlasili nebo o něm nehlasovali.

3. OTÁZKY A ODPOVĚDI TÝKAJÍCÍ SE VYMÁHACÍHO PROCESU VĚŘITELE

Navštívil mě (chce mě navštívit) pracovník/pracovníci vymáhací agentury? Co mohu a mám dělat?

Tito lidé nemají žádná speciální práva. Jsou to obyčejní lidé, jako Vy nebo já. Nejsou to exekutoři, i když se Vás budou snažit přesvědčit o opaku. Navíc jsou vyškolení, aby na dlužníky vyvíjeli co největší psychický nátlak. To zda s nimi budete chtít hovořit, záleží pouze na Vás. Nejste povinni s nimi jednat.

Mají-li Vám co nabídnout, proč s nimi o tom nepohovořit. Nabízí-li nějaké písemné ujednání (uznání dluhu, možnost splátkového kalendáře, atp.) ponechte si čas na rozmyšlenou a na případnou konzultaci s odborníky. Nic jim nepodepisujte a na nic bez důkladného rozmyslu a konzultace s odborníkem nepřistupujte. I když budou tvrdit, že to musí být “hotové, podepsané, vyřízené“ ihned, není to pravda. Nemají-li Vám co nabídnout, pak budou pouze vyhrožovat a nemá smysl s nimi jednat. Nenechte se zastrašit, tito lidé na Vás nemohou “pozvat či přivolat exekutora“, ani sami žádnými exekutory nejsou. Nemohou bez Vašeho svolení narušit Vaše soukromí. Ať Vás ani nenapadne zvát je do svého domu, nebo bytu.

Jsem vyzván věřitelem, vymáhací agenturou, advokátem věřitele (popř. věřitelem, nebo vymáhací agenturou) k podpisu splátkového kalendáře formou NOTÁŘSKÉHO ZÁPISU, co s tím?

Notářský zápis může být za určitých podmínek pro dlužníka vhodným řešení a ze strany věřitele i velmi přátelským krokem. Záleží ovšem na podmínkách, které Vám věřitel nabídne, popř. které si s věřitelem ujednáte. Notářský zápis je totiž tzv. exekuční titul. Tzn., že v případě porušení sjednaných podmínek může věřitel okamžitě požadovat nařízení exekuce. Notářský zápis podepište pouze za předpokladu, že nabídnuté podmínky jsou pro Vás přijatelné a budete je moci plnit.

Berte v potaz, že notářský zápis se většinou uzavírá na dlouhé časové období, tudíž k tomuto podpisu přistupujte obezřetně a s rozmyslem. Nenechte se vyvést často hrubým a ponižujícím chováním vymahačů, vykonavatelů nebo pracovníků věřitele z rozvahy. Nenechte se zastrašit.

Věřitel (úvěrová společnost, banka, nebo jiný věřitel) požaduje po mém zaměstnavateli, aby mi prováděl srážky ze mzdy. Co s tím?

Váš zaměstnavatel v tomto případě není povinen z Vaší mzdy cokoli srážet, neboť podle ustanovení §146 zákoníku práce je možné provádět srážky ze mzdy zaměstnance pouze v určitých případech přímo tam uvedených. Postoupení pohledávky na výplatu mzdy mezi tyto případy nepatří. Jednoduše řečeno věřitel to pouze zkouší. Pohledávky na splacení půjčky či úvěru nejsou pohledávkami, jejichž zajištění dohodou o srážkách ze mzdy by umožňovala příslušná ustanovení občanského zákoníku (§ 551), i když dřívější právní úprava to umožňovala. V těchto případech byli ovšem zaměstnavatelé neúměrně zatěžováni administrativou s tím spojenou, a proto již od 1. 1. 2007 zaměstnavatelé tuto povinnost v tomto případě nemají.

U Vašeho zaměstnavatele trvejte na tom, aby byl požadavek věřitele na provádění srážek ze mzdy brán za neopodstatněný, a aby žádné srážky prováděny nebyly. V případě, že by Vám zaměstnavatel přesto neoprávněně srážky ze mzdy prováděl, jsme připraveni Vám pomoci (nevěřím však, že by se tak ze strany zaměstnavatele dělo).

Pozor, nespleťte si požadavky věřitele s požadavky exekutora. Exekutor, který je pověřen soudem k výkonu exekuce, je oprávněn požadovat provádění srážek ze mzdy a může činit i jiné kroky.

Také pozor na novou právní úpravu na základě Zákona č. 89/2012 Sb., (nového občanského zákoníku), kdy je již u právních vztahů vzniklých od 1.1.2014 upravit individuálně srážky ze mzdy na základě § 2045 – § 2047.

Věřitel mě zažaloval a soud (rozhodčí soud) mi přikázal zaplatit dluh, který je již dávno promlčený, jak je to možné?

I když věřitel podá na dlužníka žalobu o zaplacení dlužné částky, která je už dávno promlčená (promlčecí lhůta je v tomto případě tříletá) a žaloba splňuje všechny náležitosti, soud žalobě vyhoví. Nicméně dlužní má právo se bránit. Vyjádřit se k podané žalobě (v případě rozhodčího řízení je vyzván rozhodce k vyjádření), popř. podat odpor. Soud nemůže žádné ze stran v řízení “napovídat“, tudíž v tomto případě strana žalovaná musí převzít iniciativu a uplatnit svoje práva.

Když jsem podepsán jako spoludlužník, nebo jako ručitel (avalista) na úvěrové, dlužník přestal platit a banka po mě chce úhradu celé dlužné částky? Mohu hradit pouze svou poměrnou část?

Bohužel věřitel má na tento postup právo. Společně se všemi, kteří jsou podepsáni na úvěrové smlouvě (nebo smlouvě o půjčce) jako spoludlužníci, či ručitelé, dlužíte společně a nerozdílně, tzn., že každý z Vás zodpovídá za úhradu celé dlužné částky. Musíte plnit, jinak i na Vás může věřitel požadovat nařízení exekuce.

V této situaci je potřeba komunikovat s dlužníkem a pokusit se mu pomoci vyřešit jeho situaci. Pokud totiž dlužník zahájí insolvenční řízení a požádá o soudní oddlužení (lidově – vyhlásí osobní bankrot), tak budete mít možnost (uhradil-li jste jako ručitel, či spoludlužník nějaké plnění věřiteli dlužníka) přihlásit tuto Vaší pohledávku za dlužníkem (platil jste z pozice ručitele za dlužníka, tudíž dlužníkovi vznikl dluh vůči Vám a Vám tím pádem vznikla pohledávka za dlužníkem) do insolvenčního řízení. Vůbec nejideálnější je samozřejmě varianta, kdy dlužníkovi počkáte a až se vypořádá se svými dluhy, tak Vám vrátí vše, co Vám dluží, ale to jsou bohužel pouze ty ideální případy.

Tuto problematiku přesně upravuje § 183 zákona č. 182/2006 Sb. O úpadku a způsobech jeho řešení (tzv. Insolvenční zákon).

„(1) Přihláškou pohledávky, kterou zajišťují věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty třetích osob, není dotčeno právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky z tohoto zajištění.
(2) Přihláškou pohledávky není dotčeno ani právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky po kterékoli z osob odpovídajících mu společně a nerozdílně s dlužníkem; o právu věřitele požadovat plnění od dlužníkova ručitele, včetně bankovní záruky a zvláštních případů ručení 27), to platí obdobně.
(3) Osoby, od kterých může věřitel požadovat plnění podle odstavců 1 a 2, mohou pohledávku, která by jim proti dlužníku vznikla uspokojením věřitele, přihlásit jako pohledávku podmíněnou. Jestliže však věřitel takovou pohledávku přihlásí, mohou se jí tyto osoby v rozsahu, v němž pohledávku uspokojí, v insolvenčním řízení domáhat místo něj bez zřetele k tomu, zda ji přihlásily, s tím, že pro jejich vstup do řízení platí přiměřeně § 18; návrh podle tohoto ustanovení mohou podat samy.

Není-li možné se s dlužníkem rozumným způsobem domluvit, můžete jako ručitel (po zaplacení závazku, za který jste ručil) požadovat po původním dlužníkovi plnění v občanskoprávním řízení (podáte na něj žalobu o zaplacení dlužné částky), jako spoludlužník takovou možnost nemáte.

Budeme Vám přinášet nové skutečnosti ohledně aktuální a nově vznikající legislativy upravující závazkové vztahy, oddlužení a exekuce.

290 reakcí na Nejčastější otázky a odpovědi

  • Kristýna napsal:

    Dobrý den, partner je v insolvenci a zaměstnavatel mu přiznal mzdový bonus, bude mu zabaven? Popř. je nějaká složka mzdy kterou by mu nezabavili?

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      prémie jako součást čisté mzdy srážkám ze mzdy ať už v exekučním či insolvenčním řízení podléhají. Nezabavitelné jsou pouze ty složky mzdy, které zaměstnanci nahrazují jím vynaložené náklady. Typickým případem jsou cestovní náhrady.

      Dle usnesení Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 3774/2013, ze dne 10. 4. 2014 nelze nařídit a provést exekuci přikázáním pohledávky, kterou má zaměstnanec vůči zaměstnavateli z titulu cestovních náhrad, na niž zaměstnanci vznikl nárok podle příslušných ustanovení zákoníku práce.

      Srážky z jiných příjmů přesně upravuje ustanovené § 299 zákona č. 99/1963 Sb. – Občanský soudní řád (dále jen OSŘ).

      § 299 OSŘ

      (1) Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z platu, z odměny z dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, z odměny za pracovní nebo služební pohotovost, z odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků a z dávek státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově. Srážky se dále provádějí z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní, jimiž jsou

      a) náhrada mzdy nebo platu,

      b) nemocenské,

      c) peněžitá pomoc v mateřství,

      d) důchody,

      e) stipendia,

      f) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,

      g) odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání,

      h) peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním,

      i) náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti,

      j) dávky vyplývající ze smlouvy o výměnku podle občanského zákoníku,

      k) výsluhový příspěvek vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních sborů,

      l) příplatek k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální a příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich.

      (2) Jde-li o výkon rozhodnutí srážkami z důchodu fyzické osoby, která z tohoto důchodu platí náklady za pobyt v ústavu sociální péče, nepodléhá výkonu rozhodnutí částka potřebná na úhradu pobytu a částka rovnající se výši kapesného v takovém ústavu. Výkon rozhodnutí ohledně dávek státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově, nelze provést přikázáním pohledávky.

      (3) Jsou-li splněny podmínky stanovené občanským zákoníkem, nesmí být povinnému sražena z dávky poskytované podle zaopatřovací smlouvy částka, kterou povinný vzhledem ke svým poměrům pro své zaopatření nutně potřebuje. Výši této částky určí soud v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí; k jejímu určení soud nařídí jednání.

      S pozdravem

  • martin napsal:

    Dobrý večer chci se zeptat v létě to budou 2 roky co mě skončilo oddlužení a přesto mě přišla exekuce na 17770 kč nikdo mě neřekl že musím napsat žádost na osvobozeni od placení dosud neuspokojených pohledávek tu žádost jsem napsal až teď po 2 letech bude to vadit
    děkuji za odpověd

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      to je přesně problém, na který již dlouho upozorňujeme. Oddlužení a insolvenční řízení obecně je několik let trvající proces, kdy dochází k mnoha událostem, na které musí dlužník správně reagovat. Z logiky věci plyne, že laik (člověk neznalý insolvenčního práva) se může dopustit mnoha chyb. I nečinnost může v určitém okamžiku znamenat velký problém.

      Zcela jednoznačně doporučujeme dlužníkům volit takové poskytovatele a takové dluhové poradce či advokáty, kteří dokáží (samozřejmě to není zadarmo, ale tento přístup se dlužníkům jednoznačně vyplácí) stejně jako naše společnost, poskytovat své služby a pomoc pro dlužníka (klienta) v rámci celého insolvenčního řízení až do úplného konce. Zpracováním insolvenčního návrhu je totiž pouze začátek celého procesu a účtovat si nehorázné sumy pouze za zpracování insolvenčního návrhu (byť to již dnes zákon neumožňuje) byla a je nehoráznost.

      Váš případ je bohužel ideální ukázkou tohoto špatného „oddlužování“ v praxi. Špatné služby, která Vám byla poskytnuta. Váš poskytovatel s Vámi měl spolupracovat po celou dobu trvání oddlužení a na tuto záludnost, která ještě do nedávna opravdu byla součástí insolvenčního zákona, Vás upozornit.

      Aktuálně naštěstí už není potřeba, aby dlužník z vlastní iniciativy podával „Návrh na vydání usnesení o osvobození od placení pohledávek dle § 414 zákona č. 168/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení“ (insolvenční zákon, dále jen IZ). Usnesení, kterým insolvenční soud dlužníka osvobodí od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení a to v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny, od placení pohledávek věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit, se dnes již vydává automaticky po skončení oddlužení.

      Dle našeho právního názoru byste neměl být šikanován exekutorským úřadem, pokud jste oddlužení úspěšně splnil, byť jste o osvobození sám nepožádal. Neprodleně tak podejte k insolvenčnímu soudu Návrh na vydání usnesení o osvobození od placení pohledávek dle § 414 IZ a hned poté podejte u exekutorského úřadu návrh na zastavení exekuce (vzor včetně podrobného návodu Vám zasíláme v příloze emailu) a doložte zde usnesení o osvobození, bude-li vydáno.

      Je velmi pravděpodobné, že exekutorský úřad nebude chtít Vaší žádosti vyhovět, v tom případě bude Vaše žádost postoupena exekučnímu soudu, který o Vašem návrhu na zastavení exekuce bude rozhodovat. Pokud budete v této věci potřebovat právní zastoupení, neváhejte se na nás obrátit, rádi Vám pomůžeme. Protistrana (oprávněný či exekutor) by totiž mohla argumentovat tím, že jste návrh na osvobození podal opožděně. Dle našeho názoru by se jednalo o čistě formalistický výklad práva, které by dle našeho názoru neměl být v tomto případě obhajitelný.

      S pozdravem

  • C. napsal:

    Dobrý den, chtěl by jsem se zeptat,jak vlastně exekutoři zjistí kde pracujete,jaký máte majetek a jak zjistí, že třeba pracujete na DPP…, děkuji,C.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      exekutor dotazem na patřičné instituce zjistí, zda a který zaměstnavatel odvádí zdravotní a sociální pojištění či daně za svého zaměstnance – dlužníka, kterého exekutor hledá.

      Majetek zjistí z veřejně dostupných databází, jako je registr vozidel, katastr nemovitostí, či jiných veřejně dostupných zdrojů a databází a samozřejmě po osobním šetření v místě, kde se exekutor domnívá, že by se mohl nacházet majetek dlužníka (nejčastější případ, kdy dochází k narušení práv třetích osob, které bývají skutečnými vlastníky nemovitých věcí, které mnohdy exekutor pojme do soupisu majetku dlužníka).

      S pozdravem

  • Jiří napsal:

    dOBRY DEN! JSEM JIZ NEKOLIK MESICU VE SCHVALENE INSOLVENCI. BOHUZEL,ADVOKATNI KANCELAR,KTERA MI INSOLVENCI ZPRACOVALA,UDELALA CHYBU A NEOZNACILA DO ZADOSTI MOU ZADOST O NIZSI SPLATKY,KTERE,JAK MI BYLO RECENO,BY PRI VYSI MEHO CISTEHO PLATU CCA 26000 MESICNE A VYSI DLUHU 400000 NEMEL BYT PROBLEM.V DUSLEDKU TOHOTO OMYLU Z JEJICH STRANY JSEM SE DOSTAL DO TIZIVE SITUACE,NEBOT JEN NAKLADY NA PRONAJATE BYDLENI MAM 12800,PRICEMZ VYPLATU PO STRHNUTI INSOLVENCE MAM CCA 12500.ZKOUSEL JSEM KONTAKTOVAT PRISLUSNY SOUD S OBJASNENIM VECI,ALE ODPOVEDI BYLO,ZE JSEM MEL ZADAT PRI PODANI.KDYZ JSEM ZADAL O POMOC ADVOKATNI KANCELAR MGR.SAFAROVE,KTERA CHYBU ZPUSOBILA,BYL JSEM ODBYT S TIM,ZE ONI SI ZADNE CHYBY NEJSOU VEDOMI. NERAD BYCH SKONCIL JAKO BEZDOMOVEC,KDYZ PRACUJI A MAM VULI POHLEDAVKU ZAPLATIT. MAM NEJAKOU SANCI? DEKUJI ZA ODPOVED A PRIPADNOU RADU. J.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      o nižší než zákonem stanovenou splátku bylo potřeba zažádat již v insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení, anebo při jednání s insolvenčním správcem nejpozději ještě při přezkumném jednání.

      Velmi nás to mrzí, ale při realizaci oddlužení je velmi důležité přemýšlet předem, se kterým subjektem začnu spolupracovat. Vy jste si očividně nevybral nejvhodnějšího poskytovatele, ale zpětně s tím už bohužel nic neuděláte. Musíte se v životě zařídit takovým způsobem, abyste měl na úhradu nutných splátek pro své věřitele, tudíž minimalizovat své náklady na nejnižší možnou míru.

      Tuto problematiku upravují ustanovení § 391, odst. 2 a ustanovení § 398, odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení – insolvenční zákon (dále jen IZ). V ustanovení § 398, odst 4 se hovoří zcela jasně („K opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží.“).

      K tomu lze dodat, že ve specifických a výjimečných případech lze žádat o nižší nežli zákonem stanovenou výši splátky i v průběhu trvání oddlužení plněním splátkového kalendáře, nicméně se musí jednat opravdu např. o vážnou nemoc, nehodu nebo jinou skutečnost, kterou dlužník nemohl předem předvídat. Ze zkušeností víme, že se těmito žádostmi insolvenční soudy zabývají i přes striktní ustanovení IZ, že se k opožděné žádosti nepřihlíží.

      § 391, odst 2 IZ
      (2) Dlužník, který navrhuje oddlužení plněním splátkového kalendáře, může v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. V takovém případě musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a vysvětlit důvody, které vedly k jeho úpadku. Ustanovení § 395 tím není dotčeno.

      § 398, odst 4 IZ
      (4) Dlužníku, který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení, může insolvenční soud stanovit jinou výši měsíčních splátek. Učiní tak jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, bude stejná nebo vyšší než 50 % jejich pohledávek, anebo stejná nebo vyšší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. Přitom dále přihlédne k důvodům, které vedly k dlužníkově úpadku, k celkové výši dlužníkových závazků, k dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů, k opatřením, která dlužník činí k zachování a zvýšení svých příjmů a ke snížení svých závazků, a k doporučení věřitelů. Dlužníkovým návrhem jiné výše měsíčních splátek není insolvenční soud vázán. K opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží.

      S pozdravem

  • Monika napsal:

    Dobrý den, prossím o informaci, bratr již třetím rokem řádně splácí insolvenci formou splátkového kalendáře, do splacení celkové částky zbývá cca 200 tisíc. Před časem však zdědil třetinu rodinného domu po otci, soud schválil prodej této třetiny formou mimo dražbu. je možné dlužnou částku doplatit, aby nemuselo dojít k prodeji?
    Děkuji za odpověď

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      dle ustanovení § 412, odst. 1, písm. b) zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení – insolvenční zákon (dále jen IZ) hovoří v tom smyslu, že hodnoty získané v průběhu trvání oddlužení plněním splátkového kalendáře mimo jiné i dědictvím, dlužník musí vydat insolvenčnímu správce ke zpeněžení. Potud vše v pořádku. Povolení prodeje mimo dražbu je také v pořádku.

      § 412 IZ
      (1) Po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen
      b) hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře,

      Pokud ovšem dlužník uhradí plných 100% z hodnoty jeho závazků, oddlužení bude ukončeno a k prodeji 1/3 nemovitosti tak vůbec ani nedojde.

      S pozdravem

  • Milan napsal:

    Dobrý den,
    jsem na základě plné moci obecný zmocněnec žalovaného u o.s.ř.. Jsem nyní v nemocenském ošetření a soudu se z jednání musím omluvit. Je žalovaný povinen účastnit se nařízeného jednání, nebo jej mám také omluvit, jak postupovat?
    Děkuji za odpověď. Milan K.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      v tomto případě doporučujeme obrátit se doporučeným dopise na soud s žádostí o odročení řízení. Do žádosti uveďte veškeré skutečnosti, tedy především to, že jste v nemocenském ošetření a toto tvrzení doložte listinným důkazem.

      Pak již nezbývá než čekat zda soud Vaší žádosti vyhoví či nikoli. Soud samozřejmě může požadovat, aby se v daném termínu dostavil sám žalovaný, avšak ve většině případů soudy žádosti na odročení vyhoví a jednání odloží na jiný termín.

      S pozdravem

  • Olda napsal:

    Dobry den.
    Mam dotaz. Veritele maji moznost se prihlasit kdykoli behem insolvencniho rizeni.ldy insolvence trva?
    Dekuji

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      insolvenční soud věřitele vyzve k podávání přihlášek v usnesení, kterým potvrdí úpadek dlužníka. Tuzemští věřitelé mají ve svém zájmu sledovat insolvenční rejstřík, protože přímé oznámení od insolvenčního soudu neobdrží. Tuzemští věřitelé poté mají na podání přihlášek 30 dnů. K opožděně podaným přihláškám insolvenční soud nepřihlíží, nicméně pokud dlužník úspěšně dokončí oddlužení a na závěr je zproštěn od plnění zbytku neuhrazených pohledávek, je osvobozen i od těchto pohledávek, které být přihlášeny měly, ale z nějakých důvodů nebyly.

      Dále připomínáme, že návrh dlužníka na vydání usnesení o osvobození od placení pohledávek dle § 414 zákona č. 168/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení – insolvenční zákon (dále jen IZ) musí aktivně podat sám dlužník.

      Rozdílná je situace u zahraničních věřitelů, kteří mají na přihlášení své pohledávky dva měsíce od doby, kdy se o zahájeném insolvenčním řízení dozvěděli a tyto věřitele, pokud je dlužník v insolvenčním návrhu uvede, obesílá přímo insolvenční soud s výzvou a poučením, aby své pohledávky do insolvenčního řízení dlužníka přihlásili.

      S pozdravem

  • irena.š. napsal:

    dobrý den,
    vezmu od začátku. začali jsme se s manželem rozvádět a on si zažádal o insolvenci plněním splátkového kalendáře (bylo mu vyhověno). Dnes zaplatil 60 splátku. splaceno asi 56%. zažádal o prominutí dluhu, nejspíše bude vyhověno.
    já byla nucena vzhledem k okolnostem (samozřejmě žádali banky i ode mne splácet,,což uznávám), udělat si insolvenci asi rok a půl po mém už tedy bývalém manželovi (2013). tento měsíc jsem také uhradila poslední splátku (zaplaceno celých 100%) .
    dotaz č. 1 – manžel měl závazky u společnosti cetelem. já na své jméno také. samozřejmě se přihlásily, sice jen u mne ty mé. divila jsem se, že nepřihlásili i ty jeho u mne. mohou se nyní ozvat, že chtějí jeho nedoplacené závazky u mne doplatit? s tím souvisí i společnost homecredit. tam jsem tedy na své jméno neměla nic a tudíž jsem neuváděla ani v návrhu na podání insolvece. nikdo se nepřihlásil.
    dotaz č,2 -vše jsem si vypracovávala sama, trvala jsem ještě před tím, než jsem mu podepsala jeho oddlužení na (sjm), kde se zavázal, že přebírá veškeré pohledávky, které jsou na jeho jméno bez mého podpisu i za trvání manželství. bylo mi řečeno, že po doplacení insolvence mohu žádat tyto peníze po něm? nechci je, ale chci být informována, jsou ještě některé nedořešené věci. (sjm má ověření podpisů-vše splňuje).
    děkuji za odpověď
    ještě dodatek. tudíž, když mám splněno celých 100% opravdu už po mne nikdo nemůže nic vymáhat? vše jsem splnila a v ničem nelhala.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      po vydání usnesení, kterým insolvenční soud vezme na vědomí splnění Vašeho oddlužení, musíte podat návrh na osvobození od placení dosud neuspokojených pohledávek. Je totiž důležité aby Vás insolvenční soud usnesením zprostil od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení a to v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny (i když bylo uhrazeno 100%), k osvobození od placení pohledávek věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Po vydání tohoto usnesení, my jej pracovně nazýváme „potvrzení o bezdlužnosti“, můžete teprve brát oddlužení jako ukončené a žádný z věřitelů již po Vás nebude moci soudní a exekuční cestou vymáhat své pohledávky.

      K Vaší druhé otázce Vám bez bližší znalosti Vašeho případu bohužel nemůžeme poskytnout odpovědnou radu či doporučení.

      S pozdravem

  • Martin napsal:

    Dobry den , jsem tretim rokem v insolvenci a z dluzne castky cca 320 000kc a k lednu jsem mel jiz splaceno 70procent dluhu coz bylo nejakech 252 000kc za unor mne jeste strhli na mzdove uctarne klasicky z platu cca 7500kc a zusalo mne 9300kc a tento mesic coz je vyplata za brezen mne byla strhnuta castka 2600 pouze a zbytek vyplaty mne byl vyplacen a mzdove uctarne jsem se ptal zdali je jiz vse doplacene a tam mne rekli ze jim to jiz vykazuje 0 tak prosim o info zdali soud odpustil zbyvajicich cca 30 procent coz delalo cca 50 000 nebu se nekde stala chyba

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      oddlužení plněné splátkovým kalendářem může skončit dříve než po pěti letech pouze tehdy, je-li ze strany dlužníka uhrazeno 100% z celkové výše jeho nezajištěných závazků i náklady insolvenčního správce. Insolvenční soud Vám tedy nic odpustit nemohl. Obáváme se tak, že někde skutečně došlo k chybě.

      Pro výpočet nezabavitelné části Vaší mzdy a části, kterou zaměstnavatel musí srazit pro účely oddlužení doporučujeme využít oficiální kalkulátor Ministerstva spravedlnosti ČR: http://insolvencni-zakon.justice.cz/kalkukator-splatek.html

      Nezapomeňte, že po skončení oddlužení musíte Vy, jako dlužník, aktivně požádat insolvenční soud o zproštění plnění zbytku pohledávek (potvrzení o bezdlužnosti)!

      S pozdravem

  • Oldřich napsal:

    mÁM DOTAZ,
    POKUD SE DLUŽNÍK VELKÉ ČÁSTKY, KTERÉMU HROZÍ EXEKUCE, SNAŽÍ SPLÁCET KAŽDÉHO PŮL ROKU PO SMĚŠNĚ MALÝCH SPLÁTKÁCH, MÁ ŠANCI SE VYHNOUT VRÁCENÍ CELÉHO DLUHU ?

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      pokud věřiteli nezasíláte smluvené měsíční splátky, porušujete tím úvěrovou smlouvu a věřitel pravděpodobně stejně dluh zesplatní a bude na Vás podávat žalobu o vydání platebního rozkazu nebo se obrátí na rozhodce (pokud máte sjednánu rozhodčí smlouvu – doložku).

      Obecně lze říci, že zasíláním nižších nežli smluvených splátek se dlužník dopouští porušení úvěrové smlouvy a hrozí mu jak žaloba ze strany věřitele, tak samozřejmě po vydání exekučního titulu i exekuce.

      Porušení smlouvy je důvodem k podání žaloby. Záleží pouze na věřiteli, zda dlužníkovi umožní dluh splácet v rozporu s úvěrovou smlouvou. Pokud ano, je vhodné se domluvit a uzavřít novou splátkovou dohodu v písemném vyhotovení.

      S pozdravem

  • jan napsal:

    Dobrý den,jsem v insolvenci a poctivě splácím 2 roky dohodnuté splátky.Mám zaplaceno skoro 50% dluhu. Pracuji ve stavebnictví jako osvČ a momentálně kvůli počasí a velkým mrazům nemohu provádět zakÁzky.Můžu požádat o pozastavení splátek že bych je později doplatil.Děkuji za odpověď.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      záleží na tom, jakou formou Vám úhradu plnění pro účely oddlužení insolvenční soud nařídil. Pokud jsou Vám splátky pro účely oddlužení prováděny formou srážek z příjmu a příjem za určité období není dostačující, srážky se neprovedou a nic se neděje (navíc v situaci, kdy jste již překročil 30% hranici, která je v rámci oddlužení určena jako minimum nutné úhrady pro budoucí osvobození od plnění zbytků pohledávek).

      Pokud ovšem insolvenční soud nařídil „pevné“ měsíční splátky, musí být tyto splátky hrazeny každý měsíc. Pokud na úhradu nemáte finanční prostředky, obraťte se písemně na insolvenční soud, popř. na insolvenčního správce.

      Kontakty na soudy v ČR naleznete na webu http://www.justice.cz Přímý odkaz ZDE.

      S pozdravem

  • jan napsal:

    Dobrý den,
    Insolvenční Správce popřel vykonatelnou pohledávku při přezkumném jednání, (je zapsáno také v protokolu) nicméně neučinil následně samotné kroky pro popření, a tím že nepodal žalobu k soudu kterou měl uplatnit proti věřiteli.
    Proto bych se chtěl zeptat zda toto může být důvod pro návrh na změnu insolvenčního správce? Protože jinak tím dojde k poškození dlužníka pokud bude insolvenční správce v nečinnosti. Nestihne podat žalobu včas. Tím nevím zda je možné na to upozornit soud a případně požádat o znovu přezkoumání pohledávky.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      litujeme, ale vzhledem ke skutečnosti, že tento případ nevedeme a neznáme tudíž veškeré nezbytně nutné podrobnosti, netroufáme si odpovědně poradit.

      Obecně lze konstatovat následující:

      Na případy, kdy insolvenční správce nevykonává v insolvenčním řízení svoji funkci řádně, myslí ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení – insolvenční zákon (dále jen IZ). Dlužník či věřitel se tak může v insolvenčním řízení obrátit na insolvenční soud a navrhnout zproštění insolvenčního správce z funkce. V samotném návrhu pak musí vysvětlit pochybení insolvenčního správce a své tvrzení doložit pokud možno listinnými důkazy. Insolvenční soud poté může na základě tohoto návrhu insolvenčního správce zprostit funkce a ustanovit jiného.

      § 32 IZ
      (1) Insolvenčního správce, který neplní řádně své povinnosti nebo který nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo který závažně porušil důležitou povinnost, uloženou mu zákonem nebo soudem, může insolvenční soud na návrh věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez tohoto návrhu jeho funkce zprostit. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně.

      S pozdravem

  • Bohumila B. napsal:

    Dobrý den,
    mám známého v insolvenčním řízení, o kterém vím, že splácí bokem i dluh, který není v insolvenci zahrnutý.
    ohrožuje tím ztrátu insolvence nebo mu hrozí dokonce nějaký postih od státu? může mu stát z tohoto důvodu již probíhající insolvenci přerušit?

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      důležitá je v tomto případě skutečnost, proč není dluh v insolvenčním řízení zahrnut.

      Pokud závazek vznikl v době před zahájením insolvenčního řízení, měl se věřitel do insolvenčního řízení přihlásit a pokud tak neučinil a dlužník oddlužení úspěšně dokončí, nebude už moci tento věřitel tuto pohledávku nikdy vymáhat soudní a exekuční cestou. Jeho pohledávka nebude v rámci oddlužení uspokojována a po úspěšném dovršení oddlužení je dlužník od takovéto pohledávky věřitele, který se měl přihlásit, ale neučinil tak osvobozen. Není tedy potřeba takovýto závazek platit mimo insolvenční řízení.

      Pokud však závazek vznikl již v době trvání účinků schváleného oddlužení plněného splátkovým kalendářem, tak je potřeba tento závazek řádně hradit z nezabavitelné části příjmů, neboť dle §412 odst. 1 Insolvenčního zákona (dále jen IZ), je dlužník povinen nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti splnit. Porušení tohoto ustanovení může vést ke zrušení celého insolvenčního řízení.

      § 412 IZ
      (1) Po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen
      a) vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o získání příjmu usilovat; nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat,
      b) hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře,
      c) bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru každou změnu svého bydliště nebo sídla a zaměstnání,
      d) vždy k 15. březnu a k 15. září kalendářního roku předložit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců, neurčí-li insolvenční soud v usnesení o schválení oddlužení jinou dobu předkládání,
      e) nezatajovat žádný ze svých příjmů a na žádost insolvenčního soudu, insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předložit k nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání účinků schválení oddlužení,
      f) neposkytovat nikomu z věřitelů žádné zvláštní výhody,
      g) nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti splnit.

      S pozdravem

  • Jan Č. napsal:

    Dobrý den, od července 2015 jsem v insolvenci. na konci minulého měsíce jsem doplatil zbývající dlužnou částku včetně odměny ins. správce. dnes se mi ozvala společnost, že po mě vymáhá dlud jiné společnosti, který vznikl před začátkem insolvence. já jsem tuto společnost neuvedl v insolvenčním návrhu a ani ta společnost nepodala přihlášku v insolvenčním řízení. Musím tuto pohledávku platit? Momentálně čekám, až soud vydá usnesení o ukončení mé insolvence a budu zasílat žádost o odpuštění zbytku dluhu.

    Děkuji,

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      po dobu trvání insolvenčního řízení nesmíte upřednostňovat jednoho věřitele před ostatními, tudíž tomuto věřiteli nyní platit nesmíte ani kdybyste chtěl. Pokud tento závazek vznikl před tím, než Vám insolvenční soud „potvrdil úpadek“ a po skončení oddlužení získáte soudní potvrzení o zproštění od plnění zbylých pohledávek, nemusíte jej platit vůbec. Věřitel svou pohledávku měl přihlásit do insolvenčního řízení, pokud tak neučinil, je to čistě jeho chyba a jeho problém. Skutečnost, že jste jej neuvedl v insolvenčním návrhu, v tomto případě nehraje žádnou roli.

      S pozdravem

  • jaroslav napsal:

    jsem v duchodu mam insolvenci mohu nejakym spusobem pracovat abych neprisel o vydelek. insolvenci mi srazeji z duchodu dekuji za odpoved

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      předpokládáme, že máte povolené oddlužení plněním splátkového kalendáře a insolvenční soud nařídil plnění formou zákonných srážek z Vašich příjmů.

      I kdybyste začal pracovat a k důchodu získal měsíčně další příjem (přivýdělek ze zaměstnání nebo „brigády“), tyto příjmy by se sčítaly a zákonná srážka by se provedla ze součtu těchto příjmů.

      Výpočet srážky pro účely oddlužení si můžete jednoduše vypočítat na webu Ministerstva spravedlnosti, přímý odkaz ZDE

      S pozdravem

  • MOKSA napsal:

    proč tak vysoký poplatek před schválením?mají problém s penězi a ctějí po nich 40000 kč řed soudem .kdyby je měli ešli by do insolvence….

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      záloha na náklady insolvenčního řízení může být soudem požadována a to až do výše 50.000,-Kč. Tuto skutečnost upravuje Zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení – Insolvenční zákon (dále jen IZ).

      § 108 IZ
      (1) Insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli – zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.
      (2) Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50 000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně.

      Proč tomu tak je, se musíte zeptat našich zákonodárců, kteří zákon v tomto znění předložili a schválili.

      S pozdravem

  • ZDENĚK napsal:

    Dobrý den,rád bych se zeptal,kdo hradí za dlužníka zbývající neuhrazenou část dluhu. Je to stát nebo to odpustí věřitelé,nebo je to jinak? Děkuji za odpověď.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      zbývající neuhrazenou část dluhů za dlužníka nikdo neuhradí. Pokud dlužník v rámci oddlužení uhradí alespoň 30% z celkové výše jeho nezajištěných závazků i náklady insolvenčního správce, bude na základě své žádosti osvobozen od hrazení zbytku svých závazků (ve výjimečných případech může soud zprostit dlužníka placení zbývajících pohledávek i v případě, že bylo v rámci oddlužení uhrazeno méně nežli 30% z hodnoty přihlášených nezajištěných pohledávek věřitelů).

      Jakmile insolvenční soud dlužníka od hrazení zbytku jeho závazků osvobodí, nemohou již jeho věřitelé (i ti, kteří se třeba do insolvenčního řízení nepřihlásili) po dlužníkovi cokoliv vymáhat soudní a exekuční cestou. V případě oddlužení, tedy jednoznačně tratí věřitelé, kteří si však také mají předem rozmyslet komu finanční prostředky půjčují. Osvobození od placení pohledávek upravuje ustanovení § 414 Zákona č. 182/2006 Sb. – o úpadku a způsobech jeho řešení – Insolvenční zákon (dále jen IZ).

      § 414 IZ
      (1) Jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak jen na návrh dlužníka.
      (2) Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.
      (3) Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu.
      (4) Při osvobození dlužníka podle odstavce 1 zůstává zajištěnému věřiteli, který po schválení oddlužení nepožádal o zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky, zachováno právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení tohoto majetku; pohledávek, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170), se může takto domáhat jen za dobu od skončení insolvenčního řízení.

      S pozdravem

  • Honza napsal:

    Dobrý den,
    Dneska jsem se dozvěděl zajímavou věc a to tokovou,že prý má být od soudu dané kolik já mám celkem zaplatit. Nějaká suma a pokud já ji zaplatím dříve než za 5 let budu mít splaceno takže řekněme,že bych měl od soudu dané to,že bych měl celkem zaplatit 200000 korun a měsíčně by mne chodilo třeba cca 6-8000 na dluhy tak bych to teoreticky měl mít zaplacený za necelé tři roky říkala i to rodina,která insolvenci má také co je na tom pravdy? Pokud to pravda je kde já mám tu sumu napsanou? děkuji

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      oddlužení plněné splátkovým kalendářem (předpokládáme, že máte na mysli tento způsob řešení úpadku) trvá standardně pět let a za tuto dobu musím být dlužník schopen splnit základní podmínku soudního oddlužení, kterou je úhrada minimálně 30% z celkové výše jeho nezajištěných závazků i náklady insolvenčního správce. Klíčové je v tomto případě slovo minimálně, neboť dlužník si ve většině případů nemůže sám vybírat výši měsíční splátky pro oddlužení, neboť jsou mu standardně prováděny srážky z jeho příjmu a výši těchto srážek stanoví zákon.

      Kolik procent z celkové výše nezajištěných závazků dlužníka bude během pěti let trvání oddlužení plněného splátkovým kalendářem uhrazeno se tedy přímo odvíjí od výše dlužníkova měsíčního příjmu. Jediná cesta jak mít oddlužení za sebou dříve než za dobu pěti let, je úhrada sta procent z celkové výše nezajištěných závazků i náklady insolvenčního správce. Oddlužení totiž končí ve chvíli, kdy je dlužníkem uhrazeno 100% z celkové výše jeho nezajištěných závazků i náklady insolvenčního správce. Mnoho našich klientů skutečně splnilo oddlužení např. již po třech letech, kdy došlo k úhradě plných 100% z hodnoty jejich závazků.

      S pozdravem

  • Lucie napsal:

    Dobrý den, jsem v insolvenci a chtěla jsem se zeptat zda je možnost v této situaci změnit zaměstnání. V novém zaměstnání bych měla tak o 5000 kč méně než nyní. Byl by to problém? Probíhalo by nějaké soudní přezkoumání a a nový výpočet nebo né? Děkuji.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      po zahájení insolvenčního řízení i v jeho průběhu je samozřejmě kdykoliv možné zaměstnavatele změnit. O změně zaměstnavatele je však vždy potřeba informovat insolvenční soud i insolvenčního správce, pokud Vám již byl přidělen. Na insolvenční soud zašlete doporučeně dopis, ve kterém soud informujte o změně zaměstnavatele a přiložte kopii nové pracovní smlouvy popř. i nový mzdový výměr.

      Pokud díky změně zaměstnavatele dojde ke snížení Vašeho měsíčního příjmu, tak je důležité si pohlídat, zda i s tímto příjmem budete stále schopna během pěti let trvání oddlužení plněného splátkovým kalendářem (předpokládáme, že máte na mysli tento způsob řešení úpadku) uhradit minimálně 30% z celkové výše Vašich nezajištěných závazků i náklady insolvenčního správce.

      Pro výpočet nezabavitelné části Vaší mzdy a části, kterou lze použít pro účely oddlužení doporučujeme využít oficiální kalkulátor Ministerstva spravedlnosti ČR: http://insolvencni-zakon.justice.cz/kalkukator-splatek.html

      S pozdravem

  • Marie R. napsal:

    Dobrý den, Může insolvenční správce zabavit peníze z daňového zvýhodnění na vyživované děti??

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      předpokládáme, že máte na mysli daňový bonus na vyživované dítě vrácený jako daňový přeplatek dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Tyto finanční prostředky jsou v rámci oddlužení plněním splátkového kalendáře chápány jako mimořádný příjem dlužníka a musejí být použity jako mimořádná splátka pro Vaše nezajištěné věřitele.

      Pokud chcete mít úplnou jistotu, jak s těmito finančními prostředky naložit, obraťte se písemně na Váš insolvenční soud (nezapomeňte uvést číslo jednací Vašeho insolvenčního řízení, aby Váš dotaz mohl soud rychle identifikovat) s žádostí, aby určil, jak naložit s těmito finančními prostředky.

      S pozdravem

  • Jana napsal:

    Dobrý den,

    jsem více jak rok v insolvenci a vše řádně splácím. Nyní se mi však ozvala firma vymáhající dluhy, s tím že dlužím částku 15 000,–Kč jiné společnosti. po telefonickém hovoru, kdy jsem sdělila, že jsem v Insolvenci mi bylo sděleno, že jsem firmu neuvedla při insolvenčním řízení, ačkoliv jsem ještě před schválením úpadku hovořila s pracovníkem call centra a na skutečnost jej upozorňovala. Nyní po mě chtějí částku uhradit nebo mi vyhrožují, že se dluh bude neustále navyšovat a po skončení insolvence stejně budu muset vše uhradit. Jak mám nyní postupovat? Děkuji předem za odpověď.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      pokud tento závazek existoval již v době kdy jste zahájila insolvenční řízení, tak je chybou věřitele, že svou pohledávku do Vašeho insolvenčního řízení nepřihlásil v zákonné lhůtě. Nyní má již věřitel opravdu smůlu, neboť na pozdější přihlášky již insolvenční soud nebere zřetel. Tato pohledávka se tedy v rámci Vašeho oddlužení uspokojovat nebude a Vy od ní budete po úspěšném završení oddlužení osvobozena, neboť dle § 414 Zákona č. 182/2006 Sb. – Insolvenční zákon (dále jen IZ), se osvobození vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.

      § 414 IZ
      (1) Jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak jen na návrh dlužníka.
      (2) Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.
      (3) Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu.
      (4) Při osvobození dlužníka podle odstavce 1 zůstává zajištěnému věřiteli, který po schválení oddlužení nepožádal o zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky, zachováno právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení tohoto majetku; pohledávek, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170), se může takto domáhat jen za dobu od skončení insolvenčního řízení.

      Nedoporučujeme věřitelům zasílat jakékoliv finanční prostředky mimo insolvenční řízení, neboť toto jednání by mohlo být klasifikováno jako upřednostňování věřitele. Držte se pokynů insolvenčního soudu a věřiteli sdělte ať se v této záležitosti již neobrací na Vaši osobou, nýbrž na insolvenční soud.

      S pozdravem

  • Petr S. napsal:

    Dobrý den,mužete mi prosím poradit? pujcil jsem známe peníze,ale ona mi nesplácí,moji pohledávku už má exekutor,ale jelikož dotyčná není k dohledání,muzu na dotyčnou dat navrh na insolvenci?děkuju za odpověd.Petr S.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      návrh na zahájení insolvenčního řízení samozřejmě můžete podat, pokud budete moci doložit, že se dotyčná nachází v úpadku. Úpadek přesně definuje Zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení – Insolvenční zákon (dále jen IZ).

      § 3 IZ – Úpadek

      (1) Dlužník je v úpadku, jestliže má
      a) více věřitelů a
      b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a
      c) tyto závazky není schopen plnit
      (dále jen „platební neschopnost“).

      (2) Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže
      a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo
      b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo
      c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo
      d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

      (3) Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

      (4) O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.

      Obecně ovšem nepředpokládáme, že pro Vás v tomto případě bude výhodnější insolvenční řízení. Pokud máte pocit, že exekutorský úřad nepostihuje dostatečným způsobem majetek dlužníka, tak by mohlo insolvenční řízení pomoci, pokud ovšem dlužník žádný majetek nevlastní, tak se domníváme, že Vám insolvenční řízení příliš nepomůže.

      S pozdravem

  • Elen napsal:

    Dobrý den,
    v roce 2013 by byla povolena insolvence oddlužnění, ještě před tím mi byl zablokován exekutorem účet. V této chvíli mám splaceno splátkovým kalendářem 100% pohledávek a chybí doplatit asi 11.000,-Kč. Na účtu je zablokováno asi 14000,-Kč. Chtěla bych tyto prostředky použít na doplacení, žádala jsem o to exekutora, odmítl, žádala jsem insolvenčního správce,ktrý komunikuje velmi sporadicky. psala jsem na soud který mi insolvenci povolil, volala jsem do banky, vše neúspěšně. Na koho se mám ještě obrátit? ráda bych to měla již vyřešené. Děkuji

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      exekučně zablokovaný bankovní účet Vám měl být odblokován ve chvíli, kdy Vám bylo pravomocně povoleno oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dle ustanovení § 409 Zákona č. 182/2006 Sb. – Insolvenční zákon (dále jen IZ), získává dlužník po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dispoziční oprávnění ke svému majetku náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení, včetně toho majetku, s nímž dlužník nemohl dosud nakládat v důsledku účinků nařízení nebo zahájení výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Doporučujeme se tak obrátit na insolvenční soud, insolvenčního správce i na příslušný exekutorský úřad písemnou formou s detailní vysvětlením a popisem situace. Pokud jste tak již učinila, podejte písemnou stížnost na Exekutorskou komoru České republiky a na Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Jako poslední možnost pak vychází obrátit se na advokáta a domáhat se svých práv soudní cestou.

      § 409 IZ

      (1) Od schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře má dispoziční oprávnění k příjmům, které získá po schválení oddlužení, dlužník. S takto nabytými příjmy je dlužník povinen naložit způsobem uvedeným v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

      (2) Dispoziční oprávnění k majetku, náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení, včetně toho majetku, s nímž dlužník nemohl dosud nakládat v důsledku účinků nařízení nebo zahájení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník; to neplatí, jde-li o majetek, který slouží k zajištění. Majetek, který dlužník získá poté, co nastanou účinky schválení oddlužení, z té části příjmů, která nepodléhá oddlužení, nenáleží do majetkové podstaty. Výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala takový majetek, lze za trvání oddlužení nařídit nebo zahájit a provést jen pro pohledávky, které nemají být uspokojeny při oddlužení a současně které vzniknou poté, co nastanou účinky schválení oddlužení.

      S pozdravem

  • Jan R. napsal:

    Dobrý den,

    chtěl bych se zeptat, jak postupovat v této situaci:

    Tatínek je v insolvenci, bylo mu schválené oddlužení ve formě splátkovéhp kalendáře, již rok hradí pohledávky (ve výši uspokojení věřitelů cca 60%), a to na základě dvou darovacích smluv a krácené mzdy. Nicméně, nyní se zjistilo, že jeden dárce, který poskytoval tatínkovi určitý finanční obnos, tak se sám nachází v exekuci. Je možné na základě této skutečnosti s ním ukončit darovací smlouvu? minimální hranice 30% by byla dodržena. Jak by se mělo v tomto případě postupovat? Nejdříve o této skutečnosti infomorvat insolvenčního správce nebo rovnou sespsat nějaký průvodní dopis a dodatek k darovací smlouvě a podat jej rovnou na soud, aby jej soud schválil?

    Děkuji.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      odstoupení od darovací smlouvy, tedy odvolání daru, konkrétně upravuje ustanovení §2068 – §2075 Zákona č. 89/2012 Sb. – Nový Občanský zákoník (dále jen NOZ). Dar je možné odvolat pouze ze dvou zákonem jasně stanovených důvodů a to buď pro nouzi nebo pro nevděk. Z Vašeho dotazu vyplývá, že díky nařízené exekuci došlo ke snížení příjmů dárce, tudíž doporučujeme, aby dárce odvolal dar z důvodu nouze. Dárce by tak měl učinit doporučeným dopisem, který bude adresovat obdarovanému (tedy Vám). Vy následně toto odstoupení zašlete insolvenčnímu soudu a insolvenčnímu správci na vědomí.

      Odvolání daru pro nouzi (NOZ)

      § 2068
      (1) Upadne-li dárce po darování do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen, může dar odvolat a požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Obdarovaný se může této povinnosti zprostit poskytováním toho, co je k této výživě potřeba.
      (2) Obdarovaný nemá povinnost podle odstavce 1, je-li sám v obdobné nouzi jako dárce.

      Odvolání daru pro nevděk (NOZ)

      § 2072
      (1) Ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.
      (2) Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.

      § 2073
      Nevděk činí obdarovaného co do jeho osoby nepoctivým držitelem.

      § 2075
      (1) Dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.
      (2) Je-li dar odvolán později a namítne-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání nepřihlédne.

      S pozdravem

  • David napsal:

    Dobrý den, mám dotaz, podal jsem si návrh na insolvenci který byl přijat, nyní čekám zda mi to soud schválí, nemám žádný majetek, ale z mého platu za 5 let splatím těch minimálních 30% určitě, mám mít obavy, že by mi to soud zamítl? případně proč by tomu tak mohlo být?

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      důvodů, kvůli kterým Vám insolvenční soud může insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení zamítnout je celá řada. Co vše musí insolvenční návrh obsahovat konkrétně upravuje §103 – §107 Zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení – Insolvenční zákon (dále jen IZ).

      § 103 IZ
      (1) Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Je-li navrhovatelem stát, musí insolvenční návrh obsahovat označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje.
      (2) V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.
      (3) Insolvenční návrh je nutné předložit s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal u insolvenčního soudu a aby každý, komu se doručuje, dostal jeden stejnopis. Insolvenční navrhovatel je povinen k insolvenčnímu návrhu připojit předepsané přílohy a listinné důkazy, kterých se dovolává; přílohy a listiny však nejsou součástí insolvenčního návrhu.
      (4) Stejnopis insolvenčního návrhu věřitele se doručuje pouze dlužníku, a to do vlastních rukou. Insolvenční návrh dlužníka se nedoručuje.

      § 104 IZ
      (1) Podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit
      a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen „seznam majetku“),
      b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen „seznam závazků“),
      c) seznam svých zaměstnanců,
      d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.
      (2) V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí.
      (3) V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern21), musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.
      (4) Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

      § 105 IZ
      Podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku; jde-li o pohledávku, která se do insolvenčního řízení jinak nepřihlašuje, považuje se po rozhodnutí o úpadku za uplatněnou podle § 203.

      § 106 IZ
      (1) Dlužník, který hodlá řešit svůj úpadek nebo hrozící úpadek oddlužením, musí s insolvenčním návrhem spojit i návrh na povolení oddlužení. S insolvenčním návrhem je rovněž možné spojit návrh na povolení reorganizace. V těchto případech musí insolvenční návrh obsahovat i náležitosti předepsané pro tyto návrhy a musí k němu být přiloženy další pro ně požadované přílohy.
      (2) I když s insolvenčním návrhem nejsou spojeny návrhy podle odstavce 1, může v něm být uvedeno, jak má být podle insolvenčního navrhovatele řešen úpadek dlužníka.

      § 107 IZ
      (1) Další insolvenční návrh podaný na majetek téhož dlužníka dříve, než insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, se považuje za přistoupení k řízení. Od okamžiku, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu, u kterého probíhá řízení o původním insolvenčním návrhu, se osoba, která jej podala, považuje za dalšího insolvenčního navrhovatele.
      (2) Pro dalšího insolvenčního navrhovatele platí stav řízení v době jeho přistoupení k řízení.
      (3) Byl-li další insolvenční návrh podán v době, kdy insolvenční soud již rozhodl o původním insolvenčním návrhu jinak než rozhodnutím o úpadku, avšak toto rozhodnutí dosud nedoručil účastníkům insolvenčního řízení, insolvenční soud vydané rozhodnutí doručí i dalšímu insolvenčnímu navrhovateli. Došel-li další insolvenční návrh insolvenčnímu soudu až po doručení rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu, avšak předtím, než toto rozhodnutí nabylo právní moci, může další insolvenční navrhovatel podat proti takovému rozhodnutí odvolání ve lhůtě počítané od jeho doručení poslednímu z těch účastníků, kteří jsou oprávněni podat proti rozhodnutí odvolání; to neplatí, jestliže rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu bylo dalšímu insolvenčnímu navrhovateli již dříve doručeno.
      (4) K dalšímu insolvenčnímu návrhu podanému poté, co insolvenční soud vydal rozhodnutí o úpadku, se nepřihlíží. Je-li součástí dalšího insolvenčního návrhu i návrh na způsob řešení dlužníkova úpadku, který byl podán dříve, než insolvenční soud o způsobu řešení dlužníkova úpadku rozhodl, zůstávají účinky návrhu na způsob řešení dlužníkova úpadku zachovány.
      (5) Stejnopis dalšího insolvenčního návrhu podaného jinou osobou než dlužníkem se doručuje pouze dosavadnímu insolvenčnímu navrhovateli a dlužníku, a to do vlastních rukou.

      Dlužník, který si podává insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení se musí nacházet buďto v úpadku (mít více než jednoho věřitele a peněžíté závazky po dobu delší než 30dnů po lhůtě splatnosti, které již není schopen plnit) nebo se může jednat o hrozící úpadek. O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. Způsoby řešení dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku jsou konkurs, reorganizace, oddlužení a zvláštní způsoby řešení úpadku, které jsou stanovené pro určité subjekty nebo pro určité druhy případů.

      § 395 IZ
      (1) Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat,
      a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo
      b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.
      (2) Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení.

      Pokud nevlastníte žádný opravdu hodnotný movitý ani žádný nemovitý majetek a usilujete o povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře, je nejdůležitější již v samotném insolvenčním návrhu soudu jasně prokázat, že budete během pěti let schopen uhradit svým nezajištěný věřitelům minimálně 30% z celkové výše jejich pohledávek i náklady insolvenčního správce. Podáním insolvenčního návrhu pak samozřejmě nesmíte sledovat nepoctivý záměr. Jak jsme již psali v úvodu, tak důvodů pro které může soud insolvenční soud návrh odmítnout je skutečně celá řada. Důrazně tak nedoporučujeme podávat si insolvenční návrh na vlastní pěst bez podrobných znalostí insolvenčního práva. Insolvenční právo je poměrně složitá právní disciplína a podání insolvenčního návrhu na soud je pouze začátek celého řízení trvajícího několik let. Doporučujeme tak raději svěřit své oddlužení do rukou odborníků.

      S pozdravem

  • Pavla napsal:

    Dobrý den,

    Minulý týden jsem se v bance dozvěděla, že je proti mě vedena exekuce a že mám zablokovaný účet. Na účet mi chodí pouze rodičovský příspěvek od Úřadu práce 6100Kč, jsem nezaměstnaná na mateřské dovolené. Tohle je můj jediný příjem. Banka mi vyplatila dvojnásobek životního minima. Jak to ale bude další měsíc? Může mi exekutor zabavit celý rodičovský příspěvek? Jiné peníze mi na účet nechodí. Existuje snad přeci nějaká nezabavitelná částka nebo se pletu? Jak má postupovat? Musím přeci z něčeho žít a živit sebe a malou dcerku. Když jsem volala na Exekutorský úřad a ptala se na to, tak to nikoho nezajímalo a bylo mi ještě řečeno, že mám okamžitě uhradit jednorázovou platbu ve výši 20 000Kč a pokud to neuhradím, nemám už s nimi vůbec komunikovat a udělají opatření aby dostali celou částku z exekuce. Jednorázovou platbu se mi podařilo alespoň snížit na 10 000Kč. Bohužel ani to není pro mě částka, kterou bych mohla jednorázově uhradit. Prosím o radu, jak mám postupovat? Děkuji.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      této problematice se podrobně věnujeme na našich webových stránkách v tématu „Exekučně zablokovaný účet„.

      Dvojnásobek životního minima si z exekučně zablokovaného účtu můžete vybrat pouze jednou a v rámci daného exekučního řízení jej nelze nárokovat vícekrát. Pokud si rodičovský příspěvek necháte i nadále zasílat na tento exekučně zablokovaný účet, přijdete o něj.

      Můžete teoreticky informovat exekutorský úřad o skutečnosti, že se jedná o Váš jediný příjem, jehož výše nepřekračuje nezabavitelné minimum, nicméně v praxi tento postup příliš nefunguje, pracovníci exekutorského úřadu na to nebudou brát zřetel a bankovní účet zůstane dál zablokován.

      Doporučili bychom pokusit se o odklad exekučního řízení. Tuto možnost umožňuje ustanovení § 54 Zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti – Exekuční řád (dále jen EŘ) a ustanovení § 266 Zákona č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád (dále jen OSŘ).

      Pro Vás bude podstatné ustanovení § 266 odst. 1 OSŘ, který umožňuje požádat o odklad exekučního řízení na návrh každému povinnému, který, se bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen.

      Návrh na odklad exekučního řízení Vám zasíláme v příloze. Musíte jej ovšem doplnit. Co nejpodrobněji vypsat veškeré rozhodné skutečnosti, popsat Vaši současnou situaci, popsat důvody, které vedly k zahájení exekučního řízení a navrhnout dobu, po kterou má být exekuční řízení odloženo. Musíme Vás také upozornit, že po dobu odkladu exekučního řízení stále narůstá příslušenství závazku (úroky, úroky z prodlení, penalizace atp.).

      Odklad exekuce – § 54 EŘ
      (1) Návrh na odklad exekuce se podává u exekutora, který vede exekuci. Návrh na odklad exekuce, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý nebo ke kterému nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu, exekutor odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze o návrhu věcně rozhodnout. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.
      (2) Do vydání rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce exekutor nečiní žádné úkony směřující k provedení exekuce, nejde-li o návrh, který je svévolným nebo zřejmě bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva. Věta první se nepoužije, uplatní-li účastník v návrhu na odklad stejné okolnosti, o nichž již bylo rozhodnuto.
      (3) Odloží-li exekutor nebo exekuční soud exekuci na návrh povinného podle § 266 odst. 1 občanského soudního řádu, potom exekutor nebo exekuční soud uvede dobu, na kterou exekuci odkládá; po tuto dobu exekutor nečiní žádné úkony směřující k provedení exekuce. Po uplynutí doby odkladu exekutor i bez návrhu pokračuje v provedení exekuce.
      (4) Je-li odložena vykonatelnost exekučního titulu, exekutor nebo exekuční soud odloží provedení exekuce do doby pravomocného skončení řízení, ve kterém soud rozhoduje o odložení vykonatelnosti exekučního titulu.
      (5) Je-li u exekutora složena jistota ve výši vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného a nákladů exekuce, exekutor nebo exekuční soud na návrh povinného odloží provedení exekuce do právní moci rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce podaném povinným a rozhodne o tom, že povinný není vázán zákazem uvedeným v § 44a odst. 1 a v § 47 odst. 6 ode dne vydání rozhodnutí o odkladu. Nedojde-li k zastavení exekuce, použije se jistota na úhradu vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného a nákladů exekuce; jinak se vrátí složiteli jistoty.
      (6) I bez návrhu může exekuční soud nebo exekutor odložit provedení exekuce, lze-li očekávat, že exekuce bude zastavena.
      (7) Nevyhoví-li exekutor návrhu na odklad exekuce do 7 dnů, postoupí jej společně s exekučním spisem k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o něm rozhodne bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů.

      § 266 OSŘ
      (1) Na návrh může soud odložit provedení výkonu rozhodnutí, jestliže se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen.
      (2) I bez návrhu povinného může soud odložit provedení výkonu rozhodnutí, lze-li očekávat, že výkon rozhodnutí bude zastaven (§ 268).

      S pozdravem

  • František napsal:

    V minulém roce-2014 jsem na sebe podal žádost o insolvenci a insolvenční soud nařídil insolvenční řízení, určení insolvenčního správce atd. Před tímto rozhodnutím jsem měl od exekutorů zablokován účet. Všichni exekutoři po vyhlášení insolvence na moji osobu tyto blokace zrušili až na jednoho. Má právo tuto blokaci nechat v platnosti nebo musí účet odblokovat? Tento exekutor není v seznamu věřitelů s požadavkem k zaplacení svých vlastních nákladů na vedení exekuce proti mé osobě.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      za předpokladu, že Vám bylo povoleno oddlužení plněním splátkového kalendáře, jedná exekutor v rozporu se zákonem č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení – insolvenční zákon (dále jen IZ). Konkrétně porušuje ustanovení § 409, odst. 2 IZ. O tomto jej neprodleně písemně informujte. Informujte jej také o tom, že Vám tímto protiprávním jednáním může způsobit výraznou škodu, finanční újmu, kterou po něm v tomto případě budete vymáhat a pokud nebude exekuční příkaz, kterým blokuje Váš účet zrušen, vyvodíte z jeho jednání právní důsledky. Dále se v této záležitosti můžete obrátit na exekuční soud (soud, který exekuci nařídil a který ji „dozoruje“).

      § 409 IZ
      (1) Od schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře má dispoziční oprávnění k příjmům, které získá po schválení oddlužení, dlužník. S takto nabytými příjmy je dlužník povinen naložit způsobem uvedeným v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.
      (2) Dispoziční oprávnění k majetku, náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení, včetně toho majetku, s nímž dlužník nemohl dosud nakládat v důsledku účinků nařízení nebo zahájení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník; to neplatí, jde-li o majetek, který slouží k zajištění. Majetek, který dlužník získá poté, co nastanou účinky schválení oddlužení, z té části příjmů, která nepodléhá oddlužení, nenáleží do majetkové podstaty. Výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala takový majetek, lze za trvání oddlužení nařídit nebo zahájit a provést jen pro pohledávky, které nemají být uspokojeny při oddlužení a současně které vzniknou poté, co nastanou účinky schválení oddlužení.

      S pozdravem

  • M. L. napsal:

    Dobrý den,
    exekutor uvalil zablokování účtu manželce.
    Manželka je necelý rok za mne provdaná a nemá s předmětem zdroje exekuce z dřívějších dob kdy jsme se neznali nic společného. exekuce z roku 2007, sňatek 2014. v té době manželka byla vdaná pod jiným jménem a neznali jsme se. na tento účet mi nechodí zdroj příjmu vůbec.
    dá s tímto něco dělat nebo je to postup dle zákona.
    na tuto skutečnost jsem ex.vykonavatele upozornl a nijak nereagol v odpovědi.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      s účinností ke dni 1.9.2015 došlo mimo jiné k novelizaci § 262a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád a § 42 zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) tak, že citovaná ustanovení v současné době připouští, aby byl exekučním příkazem postižen také majetek, který náleží do společného jmění manželů i tehdy, jde-li o vydobytí dluhu, který vznikl před uzavřením manželství jen jednomu z manželů.

      Soud tak před nařízením výkonu rozhodnutí, nebo exekutor před vydáním exekučního příkazu na majetek ve společném jmění manželů zjistí, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu.

      Aby byly patrné souvislosti v této komplikované záležitosti, je nutné znát ustanovené „nového“ občanského zákoníku, která manželské majetkové právo a společné jmění manželů (dále jen SJM) upravují. Jedná se o ustanovení § 708 – § 742 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník („nový“ účinný od 1.1.2014 dále jen NOZ).

      Obecně lze konstatovat, že exekutor ve Vašem případě postupuje v souladu se zákonem. Nemáte-li totiž veřejnou listinou rozděleno SJM (popř. tento konkrétní věřitel prokazatelně věděl při vzniku závazku, že máte SJM rozděleno), je na SJM pro účely výkonu rozhodnutí a exekuce pohlíženo tak, že rozděleno nebylo.

      Máte-li více závazků, nebo i jeden vysoký závazek s jehož plněním máte potíže, doporučujeme využít naší nabídky bezplatné konzultace.

      Nabízíme zájemcům konzultace zcela zdarma. Budete-li mít zájem, tak nám obratem zašlete tel. kontakt na Vás a vhodný termín (vždy nejdříve následující či jakýkoli jiný pracovní den od 9:00 do 18:00), kdy bychom Vás mohli kontaktovat. Ve Vámi zvoleném termínu by se s Vámi spojil některý z našich kolegů, prošel s Vámi veškeré podrobnosti, nabídl možná řešení, a pokud budete mít zájem, budeme Vám poté moci pomoc s jejich realizací. Následně je možné domluvit osobní schůzku na adrese sídla naší společnosti (po dohodě je možné provést schůzku na místě určeném klientem). Konzultace je nezávazná a je zdarma.

      § 262a OSŘ
      (1) Před nařízením výkonu rozhodnutí na majetek ve společném jmění manželů zjistí soud, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu.
      (2) Soud při nařízení výkonu rozhodnutí vychází z obsahu listiny podle odstavce 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebo jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a vyslovil-li s tím souhlas oprávněný. Nelze-li zjistit z titulu pro výkon rozhodnutí nebo z listiny podle odstavce 1, že závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.
      (3) V ostatních případech lze výkon rozhodnutí nařídit i na majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manželů změněn.
      (4) Jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, nebo dluhu povinného, pro který lze nařídit výkon rozhodnutí na majetek ve společném jmění manželů, lze vést výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu.

      § 42 EŘ
      (1) Před vydáním exekučního příkazu na majetek ve společném jmění manželů zjistí exekutor, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu.
      (2) Při vydání exekučního příkazu je exekutor povinen vycházet z obsahu listiny podle odstavce 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebo jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a vyslovil-li s tím souhlas oprávněný. Nelze-li zjistit z exekučního titulu nebo z listiny podle odstavce 1, že závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.
      (3) V ostatních případech lze vydat exekuční příkaz postihující majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manželů změněn.
      (4) Jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, nebo dluhu povinného, pro který lze vydat exekuční příkaz na majetek ve společném jmění manželů, lze vést exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu.

      § 708 – § 742 NOZ – Manželské majetkové právo

      Tématu společného jmění manželů se podrobně věnujeme v sekci témata. Přímý odkaz ZDE.

  • Martin napsal:

    Dobrý den, PO SCHVÁLENÍ SNÍŽENÉHO SPLÁTKOVÉHO KALENDÁŘE JSEM SE PŘIHLÁSIL U ÚČETNÍ SVÉHO ZAMĚSTNAVATELE O VYPLACENÍ DEPONOVANÝCH FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ. ÚČETNÍ MNĚ ODPOVĚDĚLA, ŽE POŽÁDÁ SOUD, ABY SE VYJÁDŘIL, CO MÁ S DEPONOVANÝMI PROSTŘEDKY DĚLAT. jE TENTO POSTUP V SOULADU SE ZÁKONEM. dÍKY ZA ODP.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      Vaše účetní by měla lépe prostudovat zákony, které jsou důležité pro výkon její pracovní činnosti. Současná legislativní úprava vztahující se k této situaci hovoří zcela jasně. Bylo-li Vám povoleno oddlužení plněním splátkového kalendáře, nemusí se účetní obracet na insolvenční soud, ale může a měla by Vám deponované finanční prostředky vyplatit.

      Této problematice se hlouběji věnujeme na našem webu v sekci témata. Přímí odkaz níže.

      http://inspartner.cz/temata-2/soubeh-exekucniho-insolvencniho-rizeni/

      S pozdravem

  • Kateřina napsal:

    Dobrý den, chtěla bych se informovat,jsem v insolvenci 2 rokem, mám povolené oddlužení splátkovým kalendářem, a splátky hradím pravidelně. Momentálně bydlím u rodiču, ale ted se chci prestehovat k priteli do domu, a ten mi chce polovinu domu napsat. jak to bude dál, bude zruseno oddlužení splátkovým kalendarem? dekuji

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      k příteli se nastěhovat samozřejmě můžete, o změně adresy byste ovšem měla informovat insolvenčního správce i insolvenční soud dle ustanovení § 412, odst. 1, písm. c) zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení – Insolvenční zákon (dále jen IZ).

      S přepisem poloviny domu na Vás ovšem jednoznačně počkejte až po skončení oddlužení. Dle ustanovení § 412, odst. 1, písm. b) IZ jste povinna hodnoty získané darem vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře!!!

      § 412 IZ
      (1) Po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen
      a) vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o získání příjmu usilovat; nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat,
      b) hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře,
      c) bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru každou změnu svého bydliště nebo sídla a zaměstnání,
      d) vždy k 15. březnu a k 15. září kalendářního roku předložit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců, neurčí-li insolvenční soud v usnesení o schválení oddlužení jinou dobu předkládání,
      e) nezatajovat žádný ze svých příjmů a na žádost insolvenčního soudu, insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předložit k nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání účinků schválení oddlužení,
      f) neposkytovat nikomu z věřitelů žádné zvláštní výhody,
      g) nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti splnit.

      S pozdravem

  • Petr K. napsal:

    Dobrý den,

    nevím si rady, každý říká něco jiného. Přemýšlel jsem o oddlužení, ale bylo mi řečeno, že když mám dluhy z podnikání, tak to nejde. Mám dluhy vůči bankám i nebankovkám a dluhy z podnikání jsou u sociálky, zdravotní pojišťovny a finančáku. Myslíte, že by se s tím dalo začít oddlužení? Děkuji za odpověď.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      k tématu dluhy z podnikání v oddlužení jsme se zrovna nyní nově vyjadřovali v sekci témata. Přímý odkaz zasíláme ZDE

      Pokud jste narazil na nějakého „odborníka“, který Vám sdělil, že dluhy z podnikání nelze řešit v rámci soudního oddlužení, tak buďte rád, že jste s tímto subjektem spolupráci nenavazoval, protože takovéto sdělení pouze ukazuje na skutečnost, že tento „odborník“ svému řemeslu vůbec nerozumí a žádným odborníkem ve skutečnosti není. Soudní oddlužení insolvenční soud může bez problémů povolit, i když dlužník má některé dluhy z podnikání (resp. závazky, které vznikly v důsledku dlužníkovo podnikatelské činnosti).

      Nabízíme zájemcům konzultace zcela zdarma. Budete-li mít zájem, tak nám obratem zašlete tel. kontakt na Vás a vhodný termín (vždy nejdříve následující či jakýkoli jiný pracovní den od 9:00 do 18:00), kdy bychom Vás mohli kontaktovat. Ve Vámi zvoleném termínu by se s Vámi spojil některý z našich kolegů, prošel s Vámi veškeré podrobnosti, nabídl možná řešení, a pokud budete mít zájem, budeme Vám poté moci pomoc s jejich realizací. Následně je možné domluvit osobní schůzku na adrese sídla naší společnosti (po dohodě je možné provést schůzku na místě určeném klientem). Konzultace je nezávazná a je zdarma.

      S pozdravem

  • Tereza napsal:

    Dobrý den,
    chtěla bych se zeptat, je-li člověk v insolvenci a dostane výpověď nebo dohodu, příp.skončí zaměstnanec ze své vůle na dohodu, je to v insolv.řízení přípustné??

    Děkuji za info
    Tereza S.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      ke ztrátě či změně zaměstnání může během insolvenčního řízení samozřejmě dojít a toto samo osobě není důvodem zrušení celého insolvenčního řízení. Přípustné a zcela běžné toto opravdu je. O veškerých změnách týkajících se stavu a výše příjmů musíte informovat insolvenčního správce, který Vám byl nebo teprve bude přidělen. Insolvenční soud Vám dá čas na sehnání nového zaměstnání, musíte ovšem soudu prokázat, že o získání nového zaměstnání usilujete, což v praxi znamená přihlásit se minimálně do evidence uchazečů o zaměstnání na příslušném Úřadu práce.

      Kdykoli během oddlužení můžete zaslat jakoukoliv mimořádnou splátku nad rámec určeného splátkového kalendáře na účet insolvenčního správce.

      Vždy je důležité hlídat a kalkulovat s tím, aby během pěti let trvání oddlužení plněného splátkovým kalendářem, bylo uhrazeno alespoň 30% z celkové výše Vašich nezajištěných závazků i náklady insolvenčního správce. Pokud je tato základní podmínka po pěti letech splněna, insolvenční soud Vás od zbytku Vašich závazků osvobodí (získáte soudní potvrzení o bezdlužnosti). Insolvenční soud Vás však od zbytku závazků může osvobodit i ve chvíli, kdy během pěti let zvládnete uhradit např. jen 27% z výše Vašich nezajištěných závazků i náklady insolvenčního správce a to v případě, že k této situaci došlo díky nepředvídatelným okolnostem, které jste nemohla předpokládat a nestalo se tak Vaším zavinění.

      S pozdravem

  • Dana napsal:

    Dobrý den.od r 2013 na mě bylo nařízeno několik exekucí za dluhy manžela.V květnu 2015 jsme s manželem podali návrh na insolvenci, každý samostatně. Oddlužněni nám bylo povoleno.Mě se do insolvence manželovi věřitelé nepřihlásili, zatímco u manžela se dluh vyšplhal do částek, že není schopen zaplatit 30 % dlužné částky. Co bude dále . Jelikož nemáme žádný movitý majetek,Slyšela jsem o vyhlášení nepatrného konkursu. Ale nevím, jak to bude s darovací smlouvou na finanční částku, kterou podepsal syn, zda se dá zrušit či nikoli a jaký dopad to bude mít na mě. Děkuji za odpověď

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      s největší pravděpodobností by pro Vás bývalo bylo mnohem lepší a výhodnější, kdybyste s manželem podali společný návrh na povolení oddlužení. Nejenže by Vám byly účtovány nižší náklady insolvenčního správce, ale navíc by stačilo, abyste Vašim nezajištěným věřitelům uhradili minimálně 30% z hodnoty jejich pohledávek společnými silami. Za současného stavu musíte tuto povinnost splnit každý zvlášť, což je z pravidla mnohem méně výhodný postup.

      Toto jsou bohužel stále se opakující chyby, kvůli kterým jednoznačně doporučujeme spolupracovat se silným a zkušeným partnerem, který se v oblasti insolvenčního a závazkového práva již delší dobu pohybuje.

      Pokud bude možné navýšit peněžitý dar na základě darovací smlouvy tak, aby výše daru stačila manželovi k úhradě minimálně 30% z hodnoty jeho přihlášených pohledávek a samozřejmě také i nákladů insolvenčního správce, může tak ještě do přezkumného řízení učinit a novou darovací smlouvu vzít s sebou na přezkumné řízení. O této skutečnosti by Vám měl informovat i insolvenční správce.

      S pozdravem

  • Radek Z. napsal:

    Dobrý den.Vím že se tomuto tématu věnujete na této stránce nahoře,ale nevím jestli jsem to správně pochopila.Přišla mi exekuce na bank.účet zaroveň v době kdy jsem již nechávala zpracovat žádost o insolvenci,poté jsem ji podala,insolvenční řízení již probíhá,ale exekutor mi nechce bank.účet odblokovat,je zde možnost odblokace účtu nebo ne.Vyplatili mi dvojnásobek živ.minima,ale to na celý měsíc pro čtyřčlenou rodinu nestačí.Na účet mi přišla moje i manželova výplata a teď nemáme nic.Děkuji za odpověď.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      exekučně zablokovaný bankovní účet Vám bude odblokován jakmile dojde k pravomocnému schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V tento moment totiž získáte dispoziční oprávnění ke svému majetku. Tuto skutečnost upravuje § 409 Zákona č. 182/2006 Sb. – Insolvenční zákon (dále jen IZ). Ustanovení tohoto paragrafu se vztahuje i na finanční aktiva dlužníka, která jsou blokovaná z důvodu pravomocných exekučních příkazů na bankovních účtech dlužníka.

      § 409 IZ
      (1) Od schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře má dispoziční oprávnění k příjmům, které získá po schválení oddlužení, dlužník. S takto nabytými příjmy je dlužník povinen naložit způsobem uvedeným v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.
      (2) Dispoziční oprávnění k majetku, náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení, včetně toho majetku, s nímž dlužník nemohl dosud nakládat v důsledku účinků nařízení nebo zahájení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník; to neplatí, jde-li o majetek, který slouží k zajištění. Majetek, který dlužník získá poté, co nastanou účinky schválení oddlužení, z té části příjmů, která nepodléhá oddlužení, nenáleží do majetkové podstaty. Výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala takový majetek, lze za trvání oddlužení nařídit nebo zahájit a provést jen pro pohledávky, které nemají být uspokojeny při oddlužení a současně které vzniknou poté, co nastanou účinky schválení oddlužení.

      S pozdravem

  • Anděla napsal:

    Dobrý den, CHTĚLA bych se zeptat jak resit situaci kdy je naše garáž psana na jinou osobu s kterou jsme v pribuzenskem vztahu a díky teto osobě je na garáž uvalena exekuce a s osobou na kterou je garáž psána se tento problém nedá resit, zkrátka dela stále nove dluhy. předem Děkuji za odpoved.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      po právní stránce nejste vlastníky zmíněné nemovitosti a dotyčná osoba, pokud je proti ní již vedeno exekuční řízení, tak nesmí nakládat (kromě běžné údržby a užívání) svůj majetek, tudíž zmíněnou nemovitost na Vás nemůže převést a nemůže Vám ji nyní ani prodat. S tímto stavem bohužel nic neuděláte, jedině zpochybnit vlastnictví garáže uvedené osoby, ale k tomu byste potřebovali skutečně pádné argumenty podložené přesvědčivými důkazy a výsledek by i tak byl velmi nejistý.

      Stále nové dluhy zmíněná osoba tvoří pravděpodobně proto, že v tomto postupu spatřuje řešení špatné finanční situace. Mnoho dlužníků se k tomuto postupu uchyluje, řeší již existující dluhy novými dluhy, ale tento postup bohužel vede pouze k většímu zadlužení, tento postup není v žádném případě správným řešením. Doporučujeme přesvědčit dotyčnou osobu, aby se s svými finančními problémy obrátila na odborníky.

      Řešení špatné finanční situace totiž může být mnohem jednodušší, nežli se na první pohled zdá.

      Poskytujeme dluhové poradenství a nabízíme zájemcům konzultace zcela zdarma. Budete-li mít zájem, tak nám obratem zašlete tel. kontakt na Vás a vhodný termín (vždy nejdříve následující či jakýkoli jiný pracovní den od 8:00 do 18:00), kdy bychom Vás mohli kontaktovat. Ve Vámi zvoleném termínu by se s Vámi spojil některý z našich kolegů, prošel s Vámi veškeré podrobnosti, nabídl možná řešení, a pokud budete mít zájem, budeme Vám poté moci pomoc s jejich realizací. Následně je možné domluvit osobní schůzku na adrese sídla naší společnosti (po dohodě je možné provést schůzku na místě určeném klientem). Konzultace je nezávazná a je zdarma.

      Na závěr ještě připomínáme, že si můžete zcela zdarma na našem webu (v pravé horní části) stáhnout příručku pro dlužníky DLUŽNÍKŮV RÁDCE, která je plná užitečných rad a tipů pro dlužníky.

      S pozdravem

  • Martina napsal:

    Dobrý den,prosím o radu.Jsem v insolvenci,již dva roky pravidelne měsíčně splácím.Potřebovala bych však vědět, mám jít na chirurgický zákrok a marodit asi dva měsíce.Splácí se insolvence z nemocenské?
    A mohu tak splácet? Insolvenční dobu mám vypočítanou přesně k odchodu do důchodu.Mohu jít i do předčasného důchodu a platit z důchodu?Děkuji za odpověď.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      v rámci oddlužení lze zákonné srážky provádět jak z nemocenské tak i ze starobního důchodu. Otázkou však zůstává, zda z těchto příjmů bude vůbec možné zákonnou srážku provést. Výpočet nezabavitelné části příjmu a části použitelné pro účely oddlužení můžete provést ZDE.

      Doporučujeme si také pohlídat, abyste za 5 let v rámci oddlužení uhradila minimálně 30% z výše Vašich nezajištěných závazků i náklady insolvenčního správce, které jsou pro jednu fyzickou osobu ve výši 65.340,-Kč na celých pět let. Pokud tuto základní podmínku splníte, budete po skončení oddlužení od zbytku Vašich závazků osvobozena a získáte soudní potvrzení o bezdlužnosti. V opačném případě by Vás soud od zbytku závazků nemusel osvobodit a věřitelé by své závazky začali znovu vymáhat po Vaší osobě. Krátkodobý výpadek či snížení Vašeho měsíčního příjmu lze samozřejmě kdykoli vykompenzovat zasláním mimořádné splátky nad rámec splátkového kalendáře na účet insolvenčního správce, který Vám byl přidělen.

      S pozdravem

  • Lucie napsal:

    Dobrý večer,rada bych se zeptala,zda je zákonné vylepit na vchodové dveře paneláků vyhruzni vzkaz SE jménem?

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      pokud byly na výhrůžném vzkaze uvedeny osobní údaje, které podléhají ochraně osobních údajů, dle zákona č. 101/2000 Sb. (Zákon o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů), odkaz na celé znění zákona naleznete ZDE, může se jedna o závažné porušení tohoto zákona a měla byste dát podnět k prošetření Úřadu pro ochranu osobních údajů. Odkaz na webové stránky úřadu pro ochranu osobních údajů naleznete ZDE.

      Abychom mohli konkrétně posoudit toto jednání, museli bychom znát veškeré podrobnosti a vidět i předmětné výhružné vzkazy.

      S pozdravem

  • tereza napsal:

    Dobrý den, ráda bych vás požádala o radu. Jsem jako spoludlužník úvěru a dlužníkovi bylo povoleno oddlužení, tím pádem bych měla dluh splácet já, problém je v tom, že jsem momentálně v zahraničí a nemohu podepsat notářský zápis a sepsání splátkového kalendáře. Bylo by navrhnuto ať si seženu další osobu která přistoupí k dluhu, nikoho dalšího do toho však nechci zatahovat. Do Čr se vrátím koncem června, kdy bych chtěla vše vyřešit.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      první variantou je domluvit se s věřitelem, ať počká na Váš návrat do ČR. Druhou variantou může být udělení plné moci třetí (důvěryhodné) osobě, která notářský zápis bude moci uzavřít Vaším jménem.

      S pozdravem

  • Lucie P. napsal:

    Dobrý den , mé jméno je Lucie P. Promiňte, že Vás obtěžuji, ale chtěla bych se zeptat zda by jste mi nemohl poradit ve věci exekuce. VČERA 11.5.2015 se do domu, kde mám hlášené trvalé bydliště a kde žije má matka, sestra a neteř, vtrhl jistý soudní vykonavatel p. Koníček , patřící pod Judr. Juraje Podkonického, ve věci exekuce na mou osobu vydané od Dopravních podniků města Prahy. Já si bohužel nejsem vědoma žádné pohledávky , vůči Dopravním podnikům hl.města Prahy. Bohužel já jsem nebyla přítomna , jsem teď pracovně mimo čr a vracím se do čr 25.5 , mluvila jsem s panem Koníčkem jen po tel. a tam mi bylo oznámeno , že oblepují věci mé matky a že mám zaplatit exekuci ve výši 36.000 kč. když jsem se ho zeptala zda by mi tam mohl nechat podklady této exekuce a že to začnu řešit hned jak se vrátím , řekl mi jen že mi tam nechá složenku na 36.000 kč, oblepí věci a počká do 1.6. 2015 , to je můj den splatnosti této exekuce, a že až po zaplacení mohu teprve řešit zda byla oprávněna či ne . Chtěla jsem se tedy zeptat zda by jste si na mě udělal čas , zda bych se s Vámi mohla sejít , zda by jste mi pomohl po právnické stránce a kolik by stála vaše pomoc. Děkuji Vám za jakouko-li odpověď s pozdravem

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      čas si na Vás rádi uděláme, nicméně je pravděpodobné, že zvládnete veškeré úkony učinit sama, bez práce našeho advokáta, která by musela být v tomto případě již zpoplatněna. Nyní Vám postačí naše rada a poté, co získáte dokumentaci k tomuto případu, bychom se mohli sejít, abychom zkontrolovali výši plnění, kterou po Vás požaduje exekutorský úřad i další skutečnosti a zvážili případně další postup.

      Jakožto účastník řízení máte právo nahlížet do spisů, kde naleznete veškeré potřebné dokumenty, ze kterých si můžete pořizovat opisy či kopie a to jak u exekutorského úřadu, který exekuční řízení vede, tak i u exekučního soudu (bude s největší pravděpodobností okresní/obvodní soud v místě Vašeho trvalého bydliště, ale tuto informaci by Vám měl poskytnout exekutorský úřad, popř. ji lze zjistit z dokumentů vydaných exekutorským úřadem v tomto exekučním řízení).

      Ze spisů získejte kopii žaloby, exekučního titulu (s největší pravděpodobností rozsudek či platební rozkaz) a dokumentaci k probíhajícímu exekučnímu řízení. Až budete mít tyto dokumenty, můžeme ihned domluvit termín schůzky. Pokud budete moci, uhraďte vymáhanou dlužnou částku (prokazatelným způsobem, buď vkladem na bankovní účet či bankovním převodem, u platby v hotovosti si nechte vystavit potvrzení), vyhnete se tak dalšímu postupu ze strany exekutorského úřadu. Případná neoprávněně požadovaná plnění, která provedete ve prospěch exekutorského úřadu, bude samozřejmě možné vymoci zpět.

      S pozdravem

  • ROMANA napsal:

    DOBRY DEN KAMARAD MA EXEKUCI NASEL SI PRACI A NEMA SVUJ UCET,VLASTNE I PROTO ABY MU ZATIM NIC NESTRHLI.ZADA ME O POMOC AT SI ZALOZIM UCET ABY MU TAM CHODILI PENIZE .MUZETE MI TO BLIZE VYSVETLIT NEBUDU MIT I JA NEJAKE PROBLEMY?A TO JDE ABY MU TO NESTRHAVALI PRECE SI TO EXEKUTORI ZJISTI NE?DEKUJI ZA ODPOVED

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      exekutor může zablokovat jakýkoliv bankovní účet pokud se domnívá, že se na něm nacházejí finanční prostředky dlužníka. V praxi jsou však ve většině případů blokovány pouze bankovní účty vedené na jméno dlužníka (povinného). Při blokování účtů třetích osob, je totiž velice problematické rozlišit, které finanční prostředky nacházející se na bankovním účtu skutečně patří dlužníkovi, a které patří třetí osobě. Tudíž se toto děje opravdu velice zřídka.

      S pozdravem

  • renata napsal:

    dOBRÝ DEN, dostali jsme se do insolvenčního řízení – mám zaměstnání a jako vedlejší činnost podnikám – zatím jsem ve ztrátě, ale chci se zeptat, jestli musím zrušit žl??

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      vyvíjení aktivní podnikatelské činnosti již není překážkou pro povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Od 1.1.2014 mohou nově i aktivní podnikatelé využít institutu oddlužení. Živnostenský list tedy rušit nemusíte, nicméně bude potřeba informovat insolvenční správce o výdělcích, které Vám z této činnosti budou v průběhu insolvenčního řízení plynout.

      S pozdravem

  • V.H. napsal:

    Dobrý den,mohu zažádat o vyloučení ze soupisu majetku vozidlo,když ho používám k dojíždění do práce,jsem řidič s povolání a mám individuální pracovní dobu,jiný spoj do práce nemám ani autobusem ani vlakem,vyjíždím hlavně v noci nebo v brzkých ranních hodinách.
    Znemožnilo by mi to výkon povolání a já bych nemohl dostat svým závazkům,mám malé děti a živím rodinu,přišel bych o práci.Předem děkuji za odpověd

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      nemůžete žádat o vyloučení ze soupisu majetku, neboť nejste jakožto povinný aktivně legitimován k podání tohoto návrhu. Institut „vyškrtnutí věci ze soupisu“ na základě ustanovení § 68 zákona č. 120/2001 Sb. – Exekuční řád, je určen třetím osobám, jejichž majetek exekutor omylem postihne.

      Vy můžete podat žádost o částečné zastavení exekuce s odkazem na ustanovení § 322, odst. 1), zákona č. 99/1963 Sb. – Občanský soudní řád. Budete ovšem muset svou žádost velmi dobře vyargumentovat a doložit listinnými důkazy. Ani tak ovšem není jisté, že soudní exekutor rozhodne ve Váš prospěch a návrhu na částečné zastavení exekuce vyhoví.

      § 322 – Občanský soudní řád
      (1) Z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného, se nemůže týkat výkon rozhodnutí těch, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly.
      (2) Takto jsou z výkonu rozhodnutí vyloučeny zejména
      a) běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti,
      b) snubní prsten a jiné předměty podobné povahy,
      c) zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě,
      d) hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce podle zvláštního právního předpisu,
      e) zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží člověku jako jeho společník.
      (3) Je-li povinný podnikatelem, nemůže se výkon rozhodnutí týkat těch věcí z jeho vlastnictví, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti; to neplatí, vázne-li na těchto věcech zástavní právo a jde-li o vymožení pohledávky oprávněného, která je tímto zástavním právem zajištěna.
      (4) Z výkonu rozhodnutí jsou vyloučeny technické prostředky, na nichž se podle zvláštního právního předpisu vede evidence investičních nástrojů nebo se uchovávají dokumenty týkající se údajů v této evidenci, a dále technické prostředky sloužící k poskytování údajů o vlastnících investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu.
      (5) Z výkonu rozhodnutí jsou vyloučeny věci, které povinný nabyl jako substituční jmění. To neplatí, má-li povinný právo s věcí volně nakládat nebo jde-li o výkon rozhodnutí, kterým jsou vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění.
      (6) Ustanovení odstavců 1 a 4 platí též na věci, jejichž je povinný spoluvlastníkem.
      (7) Odstavce 1 až 6 se na návrh oprávněného nepoužijí, jde-li o věci, které povinný, který úmyslným trestným činem způsobil škodu, nabyl z majetkového prospěchu získaného tímto trestným činem, je-li oprávněným poškozený z tohoto trestného činu. V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud podle tvrzení oprávněného uvede věci, na které se podle věty první nepoužijí odstavce 1 až 6.

      Navrhovali bychom Vám pro začátek tel. konzultaci s cílem nalézt lepší řešení, jak vyřešit Vaše zadlužení, nežli nechat probíhat exekuční řízení. Specializujeme se na dluhové poradenství již pátým rokem, určitě Vám budeme schopni navrhnout nějaké lepší řešení.

      Nabízíme dlužníkům konzultace zcela zdarma. Budete-li mít zájem, tak nám obratem zašlete tel. kontakt na Vás a vhodný termín (vždy nejdříve následující či jakýkoli jiný pracovní den od 8:00 do 18:00), kdy bychom Vás mohli kontaktovat. Ve Vámi zvoleném termínu by se s Vámi spojil některý z našich kolegů, prošel s Vámi veškeré podrobnosti, nabídl možná řešení, a pokud budete mít zájem, budeme Vám poté moci pomoc s jejich realizací. Následně je možné domluvit osobní schůzku na adrese sídla naší společnosti (po dohodě je možné provést schůzku na místě určeném klientem). Konzultace je nezávazná a je zdarma.

      S pozdravem

  • Martina napsal:

    Dobrý den,

    potřebovala bych poradit. Včera jsem byla s mim synem u zubaře a v mé nepřítomnosti mě navštívila vymáhací agentura Sampa, měla jsem na dveřích list z červenou páskou, prosím poraďte co mám dělat, pokud se tu znovu objeví, hrozně se toho bojím.

    Děkuji předem Martina

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      pracovníci soukromých vymáhacích firem, kterých jsou v České republice desítky, jsou pouze obyčejní občané, nejsou to úřední osoby a nemají žádná speciální práva ani pravomoci. Vy pokud nechcete, nejste povinna s nimi ani hovořit. Pokud by Vás obtěžovali (např. bouchali na dveře, zvonili, dožadovali se Vaší pozornosti), volejte okamžitě policii a uvidíte, jak rychle budou pryč. Tito pracovníci nemají právo narušit Vaše soukromí a už vůbec ne zabavovat majetek. Nejste povinna je pouštět na svůj pozemek či do svého obydlí. Nemusíte z nich mít vůbec strach. Přestože dlužíte peníze, máte stále svá ústavou zaručená základní práva.

      Dlužíte-li ovšem věřitelům peníze, doporučujeme začít tuto situace efektivně řešit. Závazky totiž v průběhu času narůstají o úroky, úroky z prodlení, různé druhy sankcí (pokuty, zpoplatněné upomínky a jiné) a další náklady věřitele spojené s vymáháním závazku (náklady na právní zastoupení, soudní poplatky, náklady exekučního řízení atd.).

      Nabízíme zájemcům konzultace zcela zdarma. Budete-li mít zájem, tak nám obratem zašlete tel. kontakt na Vás a vhodný termín (vždy nejdříve následující či jakýkoli jiný pracovní den od 8:00 do 18:00), kdy bychom Vás mohli kontaktovat. Ve Vámi zvoleném termínu by se s Vámi spojil některý z našich kolegů, prošel s Vámi veškeré podrobnosti, nabídl možná řešení, a pokud budete mít zájem, budeme Vám poté moci pomoc s jejich realizací. Následně je možné domluvit osobní schůzku na adrese sídla naší společnosti (po dohodě je možné provést schůzku na místě určeném klientem). Konzultace je nezávazná a je zdarma.

      Na závěr ještě připomínáme, že si můžete zcela zdarma na našem webu (v pravé horní části) stáhnout příručku pro dlužníky DLUŽNÍKŮV RÁDCE, která je plná užitečných rad a tipů pro dlužníky.

      S pozdravem

  • monika napsal:

    Dobrý den chtěla jsem se zeptat když jsem v insolvenčním řízení musim platit exekutorovy splátku ,děkuji za odpověd

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      v insolvenčním řízení jsou jednotlivá práva věřitelů nahrazena kolektivním právem všech věřitelů. Při odeslání splátky jednomu z věřitelů, byste se dopustila jeho upřednostnění před ostatními věřiteli. Doporučujeme tedy nyní pozastavit veškeré platby Vašim věřitelům a počkat na výsledek insolvenčního řízení. Pokud jsou Vám již prováděny exekuční srážky z Vaší mzdy, doporučujeme také prostudovat jedno z našich témat „Souběh exekučního a insolvenčního řízení“ – přímý odkaz ZDE, kde se této problematice podrobně věnujeme.

      S pozdravem

  • Denisa napsal:

    DOBRÝ DEN, CHTĚLA JSEM POPROSIT O RADU. dNES MI BYL ZABLOKOVÁN UČET A Z NĚJ I VEŠKERÝ MŮJ MOMENTÁLNÍ PŘÍJEM. SKONČILA MI RD A TENHLE MĚSÍC JE PRO MĚ POUZE JEDINÝM PŘÍJMEM PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ KTERÝ BYL VE VÝŠI NECELÝCH 5000 KČ. NA ÚČTĚ MI NEZŮSTALA ANI KORUNA. CHTĚLA JSEM POPROSIT O RADU JAK DÁLE POSTUPOVAT. MÁM DOMA 3LETÉHO SYNA A PŘECE ¨MĚ NEMŮŽOU NECHAT UPLNĚ BËZ FINANCÍ. NEBO ANO? dĚKUJI MOC ZA ODPOVĚD.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      z exekučně postiženého bankovního účtu můžete jednou vybrat hotovost až do výše dvojnásobek životního minima (aktuálně 6.820,-Kč). Bankomat Vám peníze nevydá, musíte se obrátit na bankovního úředníka.

      Máte-li potíže se závazky, nabízíme dlužníkům konzultace zcela zdarma. Budete-li mít zájem, tak nám obratem zašlete tel. kontakt na Vás a vhodný termín (vždy nejdříve následující či jakýkoli jiný pracovní den od 8:00 do 18:00), kdy bychom Vás mohli kontaktovat. Ve Vámi zvoleném termínu by se s Vámi spojil některý z našich kolegů, prošel s Vámi veškeré podrobnosti, nabídl možná řešení, a pokud budete mít zájem, budeme Vám poté moci pomoc s jejich realizací. Následně je možné domluvit osobní schůzku na adrese sídla naší společnosti (po dohodě je možné provést schůzku na místě určeném klientem). Konzultace je nezávazná a je zdarma.

      Na závěr ještě připomínáme, že si můžete zcela zdarma na našem webu (v pravé horní části) stáhnout příručku pro dlužníky DLUŽNÍKŮV RÁDCE, která je plná užitečných rad a tipů pro dlužníky.

  • jIŘÍ S. napsal:

    dOBRÝ DEN, CHTĚL BYCH SE ZEPTAT ZDA MÁ EXEKUTOR PRÁVO NA ZABAVENÍ PŘÍSPĚVKU NA PÉČI SYNA, KTERÝ JE VE iii.STUPNI INVALIDITY, ČI NA JEHO PŘÍSPĚVKY, KTERÉ POBÍRÁ OD ÚŘADU PRÁCE (PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ, NA MOBILITU APOD.) DĚKUJI ZA ODPOVĚD.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      tuto problematiku upravuje ustanovení § 317 zákona č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád (dále jen OSŘ).

      § 317 OSŘ

      (1) Výkonu rozhodnutí nepodléhají pohledávky náhrady, kterou podle pojistné smlouvy vyplácí pojišťovna, má-li být náhrady použito k novému vybudování nebo k opravě budovy.
      (2) Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče.
      (3) Výkonu rozhodnutí nepodléhají pohledávky, které povinný nabyl jako substituční jmění. To neplatí, má-li povinný právo s pohledávkou volně nakládat nebo jde-li o výkon rozhodnutí, kterým jsou vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění.
      (4) Ustanovení tohoto zákona upravující výkon rozhodnutí nemají vliv na výkon práv a splnění povinností vyplývajících z ujednání o finančním zajištění za podmínek stanovených zákonem upravujícím finanční zajištění85a) nebo srovnatelných podmínek zahraničního právního předpisu, jestliže finanční zajištění bylo sjednáno a vzniklo před podáním návrhu na výkon rozhodnutí. To platí i v případě, že finanční zajištění bylo sjednáno nebo vzniklo v den podání návrhu na výkon rozhodnutí, avšak až poté, co tato skutečnost nastala, ledaže příjemce finančního kolaterálu o takové skutečnosti věděl nebo vědět měl a mohl.

      S pozdravem

  • Jana V. napsal:

    Dobrý den,
    chtěla bych Vás požádat o radu.
    Mám necelý rok schválené oddlužení, kdy jsem neměla problém se splácením.
    Chtěla bych se zeptat, jaký by byl problém, pokud bych na delší dobu – cca 3 měsíce onemocněla a čekala na invalidní důchod.
    Nebo v případě těhotenství, kdy bych musela ihned na rizikové těhotenství.
    Jsem vdova, pobírám vdovský důchod cca 7600,- + výplatu cca 8500,- Mám dvě menší děti.
    Mám zaplatit 30% což je cca 250 – 280 tisíc, nevybavuji si přesně.
    Mám strach, že pokud onemocním na delší dobu, soud mi oddlužení zruší.
    Jak se v tomto případě postupuje ?
    Předem děkuji za odpověď

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      krátkodobý výpadek při splácení v rámci oddlužení plněním splátkového kalendáře, např. v případě nemoci, ztráty zaměstnání či jiné závažné příčiny, není důvodem pro zrušení oddlužení. Musíte o nastalé situaci informovat insolvenčního správce a především si musíte dát pozor (dobře vše propočítat), abyste dosáhla na splnění cíle oddlužení, tedy úhradu minimálně 30% hodnoty nezajištěných pohledávek Vašich věřitelů a získání soudního potvrzení o bezdlužnosti (rozhodnutí insolvenčního soudu o osvobození dlužníka od placení pohledávek věřitelů).

      Existují i takové případy, kdy insolvenční soud může dlužníkovi potvrdit úspěšné ukončení oddlužení – vydat potvrzení o bezdlužnosti (rozhodnutí o osvobození od plnění pohledávek) i v situaci, kdy dlužník v průběhu oddlužení neuhradil minimálních 30% hodnoty jeho nezajištěných závazků. Takový postup soudu ovšem není samozřejmostí. Soud takto učiní na návrh dlužníka a na straně dlužníka musí existovat závažné důvody, okolnosti, které dlužník nezavinil, a kvůli kterým nedošlo k předpokládanému uspokojení věřitelů. Insolvenční soud ty tyto závažné důvody pečlivě zkoumá.

      Doporučujeme tudíž jednoznačně ohlídat, aby plnění, které od Vás věřitelé v rámci oddlužení obdrží, přesahovalo požadovanou minimální výši 30% z hodnoty jejich nezajištěných pohledávek. Pokud by propočty nevycházely a vše nasvědčovalo tomu, že hodnoty 30% z nezajištěných pohledávek věřitelů nebude dosaženo, můžete provést kdykoli v průběhu oddlužení mimořádnou splátku, bude-li to ve Vašich silách.

      S pozdravem

  • sabina napsal:

    Dobry den, figuruji jako spoludluznik pri cerpani uveru. Na moji matku byla podana insolvence. Po celou dobu odchazely splatky z meho uctu, behem 3 mesicu jsem si nevsimla, ze splatky neodesly i presto, ze bylo na ucte dostatek prostredku. Sporitelna to oduvodnila tim, ze doslo k poruseni podminek a pohledavku chteli zesplatnit. Mam podepsany splatkovy kalendar a dale od kvetna 2014 radne splacim. Nyni jsem se obratila na sporitelnu s pozadavkem doplaceni celeho dluhu, ta mne ale odkazala na ins spravce s tim, ze mi dluh vycisli. Ins spravce mi vsak zaslal casku, kterou sporitelna v kvetnu prihlasila, nikoliv aktualni dluznou castku, s tim, ze tu mi ma sdelit sporitelna. Kdo ma tedy povinnost mi dluh vycislit a z jakeho duvodu bych mela hradit celkovou prihlasenou CAStku, kdyz jsem v obdobi od kvetna 2014 hradila dalsi i mimoradne splátky? Kde potom skonci rozdil teto castky a proc si me instituce prehazuji jak horky brambor? Je to skutecne tim, ze je pro ne jednorazove uhrazeni nevyhodne? Dekuji za odpoved.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      toto je v praxi běžné, že banky v okamžiku vstupu dlužníka do insolvenčního řízení závazek zesplatní. To je v pořádku. Vyčíslit aktuální dlužnou částku Vám musí věřitel. Je povinností věřitele vynaložit součinnost v okamžiku, kdy dlužník či spoludlužník chce dluh uhradit. Věřitel by měl mít přehled, kolik mu již na úhradu dluhu zaslal insolvenční správce a kolik peněz jste zaslala na úhradu závazku Vy. Tím můžete i argumentovat, protože insolvenční správce nemůže mít přehled ohledně toho, kolik plateb jste zaslala věřiteli Vy, jakožto spoludlužník.

      Ohledně předčasného splacení by neměl být problém, ale v rámci insolvenčního řízení vzniká mnoho situací, které nejsou úplně dobře právně ošetřené a tím občas vznikají zmatky. Odmítne-li Vám věřitel součinnost při úhradě závazku, postupte předmět plnění do soudní úschovy na náklady věřitele v souladu s ustanovením § 1953 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník (dále jen O.Z.).

      Náhradní splnění § 1953 O.Z.
      (1) Nelze-li dluh splnit proto, že věřitel je neznámý nebo nepřítomný, že věřitel odmítl bezdůvodně plnění přijmout, že dlužník je bez své viny v nejistotě, kdo je věřitelem, nebo z jiných důležitých příčin na straně věřitele, je dlužník oprávněn složit předmět plnění do soudní úschovy. Účelně vynaložené náklady spojené s náhradním splněním jdou k tíži věřitele.
      (2) O složení předmětu plnění do úschovy vyrozumí soud toho, pro koho se složení stalo, a podle potřeby zařídí jeho zastoupení.

      Prodlení věřitele § 1975 O.Z.
      Věřitel je v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu.

      S pozdravem

  • Monika Š. napsal:

    Dobrý den,
    máme schválené od soudu oddlužení formou zpeněžení majetku (podíl v družstevním bytě a auto r.v.1997)Podílem uhredíme přibližně 60-70% dlužné částky.Je prosím Vás nějaká možnost,aby nám auto zůstalo.manžel ho používá každý den na dopravu do zaměstnání,kam nemá šanci se dopravit jiným způsobem.Všichni i insolvenční správce nás ujištovali,že auto nám určitě zůstane,že takto staré auta se neprodávají a teď ho máme v soupisu majetku k prodeji.Dálší můj dotaz se týká,zda máme platit po schválení oddlužení zpeněžením majetku poplatek 1630 kč insolvenčnímu správci nebo se odměna spočítá z prodeje majetku.
    Další můj dotaz.pokud se odstěhujeme z bytu před jeho prodejem,zda v něm musíme dále platit nájem?
    A poslední dotaz,zda si již můžu nechat posílat peníze na účet nebo by nám je zablokovali.A dceři je 15 let,zda si i ona může bez obav založit svůj studenský účet,bez toho,aby jí byli peníze zabaveny.
    Předem děkuji za odpověď.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      zaručená možnost není žádná, ale můžete napsat insolvenčnímu soudu (nezapomínejte uvádět číslo jednací Vašeho insolvenčního řízení) přípis, kde vysvětlíte a doložíte listinnými důkazy, že vozidlo nezbytně nutně potřebujete kvůli dopravě do zaměstnání. Také bychom doporučovali v tomto směru jednat s insolvenčním správcem.

      Ohledně úhrad odměny pro insolvenčního správce se musíte řídit usnesením insolvenčního soudu, kde musí být uvedeno, jak máte postupovat.

      Pouhá skutečnost, že v bytě nebydlíte ještě neruší Vaše vlastnická práva a povinnosti. Dokud nemovitost vlastníte, tak se na Vás veškerá práva a povinnosti, která s vlastnictvím nemovitosti souvisí, stále vztahují.

      Ohledně bankovního účtu není odpověď jednoznačná. Někteří insolvenční správci bankovní účet „zablokují“, jiní ne. Pokud by k zablokování došlo, mohly by být zde postižené finance zahrnuty do majetkové podstaty. Vaše dcera si studentský účet založit může. Pokud by ovšem insolvenční správce zjistit, že peníze na bankovním účtu Vaší dcery jsou Vaše, mohl by i tyto peněžní prostředky zahrnout do majetkové podstaty.

      S pozdravem

  • Jana P. napsal:

    DoBRÝ DEN,
    CHCI SE ZEPTAT JAK SE POSTUPUJE, KDYŽ JSEM V INSOLVENCI MÁM ZAPLACENO PŘES 30% A OTĚHOTNĚLA JSEM? dĚKUJI ZA ODPOVĚĎ

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      pokud Vám těhotenství prozatím nebrání ve výkonu Vašeho zaměstnání, není potřeba podnikat žádné další kroky. Dále pokračujte v plnění splátkového kalendáře jako doposud. Jakmile však nastoupíte na mateřskou dovolenou, je potřeba o této skutečnosti informovat insolvenčního správce, který Vám byl přidělen. Rovněž je vhodné zjistit v jaké výši budete pobírat mateřský příspěvek a zda bude možné z této částky provádět zákonné srážky. Výpočet můžete provést ZDE. Z této situace si nemusíte dělat těžkou hlavu, neboť jak sama uvádíte, tak již máte 30% z výše Vašich závazků v rámci oddlužení uhrazeno.

      S pozdravem

  • mokro napsal:

    dobrý večer mám dotaz jsme s manželem v insolvenci platíme splátkovým kalendářem nyní jsem zdědila jednušestinu bytu po otci múže tento podíl dát investicní správce do dražby jednu sestinu ma bratr a zbytek matka

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      dle ustanovení § 412, odst. 1, písm. b), Zákona č 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení – Insolvenční zákon (dále jen IZ) jste povinna hodnoty získané dědictvím vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře.

      § 412 IZ

      (1) Po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen

      b) hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře,

      S pozdravem

  • sabina napsal:

    dobrý den ještě jsem zapoměla dodat že po nás do zítřka chce zbytek dluhu, ale nevím kde to mám vzít i když jsme položily ty 3500kč! a říkal pan exekutor že když zítra nebude mít na účtě peníze tak že si dojedou pro zalepené věci a to jsou další náklady, může to udělat když je to majitele?? děkuji

  • sabina napsal:

    dobrý den dnes u nás byl exekutor, pustila jsem ho dovnitř ale ono jde o to že mi jsme v nájemní smlouvě a pan majitel byl u toho když pan exekutor s náma řešil pohledávku! chtěl po nás celou částku ale mi jsme ji ale neměly a tsk řekl že nám zabaví věci, ale řekla jsem mu že vše je tady pana majitele, že je to i v nájemní smlouvě! bylo mi řečeno že ho to nezajímá, tak jsem si byla pujčit 3500 kč. a ještě nám polepil : ledničku, kuchyňskou linku, mikrovlnku, pračku obyvací stěnu, jídelní stůl a židle!! má na to vúbec právo? a ktomu máme dvě děti, jsem na rodičovské dovolené a to beru 3800 plus 1000 přídavky, manžel se byl hlásit na úřadě práce takže nevíme jestli bude mít podporu, a žádala jsem si sociální dávky do minima, protože nájemné činí 8000kč. chci vědět jestli má právo brat majitelové věci, mi nevlastníme movitý a ani nemovitý majetek děkuji!

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      není-li dlužník „pod ochranou insolvenčního soudu“, není ochrana před provedením mobiliární exekuce (provedení exekuce prodejem movitých věcí) nikdy úplně stoprocentní. Praxe je taková, že exekutor či exekutorský vykonavatel může pojmout do soupisu, popř. i fyzicky odvést jakoukoli movitou věc, u které vzniká právní domněnka, že patří dlužníkovi. Majitel movité věci poté musí prokázat, že předmětný movitý majetek patří skutečně jemu. Jediný dokument, kterým plně prokážete vlastnictví k movité věci před exekutorským vykonavatelem (resp. v praxi před většinou exekutorských vykonavatelů), je daňový doklad, kde jsou uvedeny identifikační údaje kupujícího. Vykonavatelé až velmi často zabavují majetek, který nepatří dlužníkovi, ale třetím osobám (rodiče, přítel, přítelkyně, spolubydlící atp.), protože skutečný majitel nemůže na místě prokázat vlastnictví. O vyškrtnutí neoprávněně zabavené movité věci ze soupisu exekučně zabavených movitých věcí se lze samozřejmě domáhat i soudní cestou, ale tento proces je poměrně složitý, nákladný a časově náročný. Proto je důležité těmto situacím předcházet.

      Dosavadní praxi, kdy exekutorští vykonavatelé zabavují majetek, který se nachází v bytě či jiných prostorách, ke kterým nemá povinný (dlužník v rámci exekučního řízení) právní vztah ani se v těchto prostorách fakticky nezdržuje (např. má v bytě pouze formálně uvedenou adresu trvalého pobytu, popř. se jedná o nemovitost blízké osoby, kde se dlužník zdržuje občasně), považujeme za nezákonnou. Exekutoři a jejich vykonavatelé v praxi vycházejí ze skutečnosti, že mohou pojmout do soupisu, popř. rovnou fyzicky zabavit i takový majetek, který se nachází v bytových či jiných prostorech třetí osoby, pakliže lze důvodně předpokládat, že v těchto prostorech má povinný umístěn svůj majetek.

      Exekutorská komora ČR v této věci zaujala následující „obecné stanovisko“

      „Soudní exekutor je oprávněn učinit prohlídku bytu a jiných místností povinného a za tím účelem je oprávněn zjednat si do bytu nebo do jiné místnosti povinného přístup. Zákon tedy nevyžaduje nutnost nájemního nebo jinak formálně vyjádřeného právního vztahu povinného k prostorám, pro možnost vykonat v nich exekuční úkon, ale zcela záměrně používá termín ´místnosti povinného´, který je bez jednoznačného právního obsahu, čímž zákon zcela jednoznačně dává najevo, že právní vztah povinného k místnostem, ve kterých je možno vykonat exekuci, není rozhodný.

      Naopak je rozhodný důvodný předpoklad, (…) že povinný v těchto místnostech své věci má. Důvodný předpoklad, že povinný má v určitých místnostech své věci, je naplněn zpravidla zejména tím, že je dostatečně prokázáno, že povinný se v těchto místnostech zdržuje. Např. uvedením povinného na dveřích bytu, na zvoncích, vyjádřením sousedů, doručováním pošty na danou adresu poštovním doručovatelem nebo výpisem z evidence obyvatel nebo jiné veřejné evidence, ve které je evidováno bydliště povinného, a především kombinací těchto podmínek.“

      Názor, že exekutorští vykonavatelé mohou zabavovat movité věci i v prostorech, ke kterým nemá povinný žádný právní vztah, ani v něm nebydlí, není dle našeho názoru správný a je v rozporu s právní úpravou.

      Zastánci kritizovaného názoru nesprávně argumentují ust. § 326 odst. 1 OSŘ:
      „Soud v bytě (sídle, místu podnikání) povinného nebo na jiném místě, kde má povinný své věci umístěny, sepíše věci, které by mohly být prodány…“

      Zapomíná se ovšem na ust. § 326 odst. 2 OSŘ:

      „Soud sepíše i věci povinného, které má u sebe někdo jiný, avšak jen tehdy, jestliže mu takové věci budou současně odevzdány.“

      Toto ustanovení Občanského soudního řádu zcela zřejmě uvádí, že na určitých místech exekutorští vykonavatelé nemohou zabavovat movité věci, o nichž se domnívají, že patří dlužníkovi, pokud s tím nesouhlasí osoba, která tyto věci fakticky ovládá („má je u sebe“). Dle našeho názoru je toto opatření v zákoně uvedeno přesně pro případy, aby nedocházelo ve velké míře ke zbytečnému zabavování majetku třetích osob. Zabavovat by se tak měl pouze majetek, o kterém je zcela jednoznačný předpoklad, že patří povinnému (dlužníkovi).

      Kam může exekutor vstupovat?

      Rozhodné jsou tu v tomto směru ust. § 325a OSŘ a § 325b odst. 2 OSŘ. Tato ustanovení jasně uvádějí, že si exekutorští vykonavatelé mohou i proti vůli povinného či majitele předmětné nemovitosti, zajistit přístup pouze do takové nemovitosti či místnosti, na kterou lze nahlížet jako na nemovitost či místnost povinného. Je opět nutné, aby se zde povinný fakticky zdržoval (ať již dlouhodobě či přechodně, ale nemůže se jednat o krátkodobé návštěvy u blízkých osob či rodičů). Pouze takové provedení exekuce prodejem movitých věcí, které proběhne v nemovitosti (byt, dům, sídlo, místo podnikání, místnost, pokoj) povinného, je oprávněné a v souladu se zákonem. Pouze v případě majetku, který se nalézá v nemovitosti či místnosti povinného, lze hovořit o tom, že je tento majetek ve faktické moci povinného a pouze u toho to majetku lze vycházet z vyvratitelné právní domněnky, že ten kdo tento majetek fakticky ovládá, je jeho vlastníkem.

      Tudíž „důvodný předpoklad“, že v určité nemovitosti či místnosti lze nalézt majetek povinného nestačí k tomu, aby mohli exekutorští vykonavatelé v těchto prostorách zahájit tzv. mobiliární exekuce, tedy aby zde začali zabavovat věci a pojímat je do soupisu. Pokud se majetek nachází ve faktické moci třetí osoby (jiné osoby nežli povinného), mohou exekutorští vykonavatelé pojmout tento majetek do soupisu zabaveného majetku za jen předpokladu, že je třetí osoba, která majetek fakticky ovládá ochotna tento majetek vydat. Pokud třetí osoba tento majetek dobrovolně nechce vydat, může být exekučně postiženo pouze právo povinného na vydání těchto věcí formou exekuce postižením jiných majetkových práv povinného. Tuto problematiku upravuje § 320 a násl. OSŘ).

      V opačném případě by mohl exekučně postihnout jen právo povinného na vydání těchto věcí, a to formou exekuce postižením jiných majetkových práv povinného (§ 320 a násl. OSŘ). I když je povinný v předmětné nemovitosti přihlášen k trvalému pobytu, tak tato skutečnost sama o sobě neznamená, že jde o nemovitost povinného. Z titulu trvalého pobytu nevyplývají žádná užívací práva k předmětné nemovitosti a občan se na místě trvalého pobytu nemusí zdržovat. Úplně stejná situace ovšem z opačného hlediska platí i pro případ, kdy v nemovitosti povinný sice nemá uveden trvalý pobyt, ale fakticky se zde zdržuje. Sepíší-li exekutorští vykonavatelé soupis majetku, popř. tento majetek fyzicky zabaví a zpětně se ukáže, že povinný se v předmětné nemovitosti (na předmětné adrese) nezdržuje, tudíž se nejednalo o „byt povinného“ ani jinou místnost povinného ve smyslu příslušných ustanovení Občanského soudního řádu, byl soupis a zabavení majetku provedeno v rozporu se zákonem.
      __________________________________________________

      Takto hovoří právní teorie, v praxi se ovšem až příliš často setkáváme s odlišným, neetickým, „hulvátským“, arogantním, neprofesionálním a do určité míry i protizákonným postupem exekutorských vykonavatelů. Postihují majetek, který mnohdy zcela evidentně nepatří povinnému (dlužníkovi) a postižené třetí osoby odbývají tím, že se mohou soudit. Ne každý má ovšem potřebné znalosti, aby se mohl bránit soudní cestou sám, popř. nemá dostatečné finanční prostředky, aby se mohl nechat zastupovat advokátem. Tímto způsobem dochází velmi často v ČR k porušování práv třetích osob. Další smutnou skutečností je fakt, že soudní řízení v ČR trvají příliš dlouho. Doporučujeme tudíž jednoznačně těmto situacím předcházet.

      S pozdravem

  • BArka napsal:

    Dobrý večír, chtěla bych se zeptat můj známy živnostník, má exekuci na plat, když má i exekuci na auto v pondělí. ale bydlí v obecním domě za nájem dává minimum, ale už nic nemá a stále dluží hromadu pěnež, je možné aby ho od ta ma vystěhovali? šel by bydlet k rodičům kteří mají velký dům a pozemek cca Hodnota 2 miliony. kdyby tam bydlel můžou jeho rodiče oto přijít kvůli jeho exekuci?
    děkuji za ODPOVĚĎ předem

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      přesná pravidla bydlení v obecním domě nám bohužel nejsou známa, avšak pokud si Váš známý živnostník řádně hradí nájemné, nikdo by ho vystěhovat neměl. Co se týká bydlení u rodičů, tak nemovitost patří rodičům, tudíž není možné aby jí exekutor prodal v dražbě pro dluhy, které vytvořil jejich potomek. Jiná situace ovšem nastává u movitého majetku. Bohužel pokud v domácnosti bude žít, je zde téměř jistota, že v případě mobiliární exekuce bude postižen i majetek rodičů. Adresa trvalého pobytu v tomto případě není pro exekutorský úřad rozhodná, tudíž pouhé převedení adresy trvalého pobytu nestačí. Exekutorští vykonavatelé mohou sepsat (posléze i fyzicky zabavit) veškerý majetek, o kterém se domnívají, že může patřit dlužníkovi. Prokazování vlastnictví věci je poté velice složité. Většina domácností nakupuje prostřednictvím účtenky (malého daňového dokladu). Na těchto dokladech není uveden vlastník a díky tomu si exekutoři úspěšně nárokují zabavený majetek, který často dlužníkovi nepatří. Odhady ukazují, že byl takto zabaven majetek v řádech stovek milionů a prodán za zlomek její užitné hodnoty. Úspěšně se bránit proti postupu exekutora či jeho vykonavatelů lze soudní cestou. Tento postup je však velmi náročný a mnohdy skutečné vlastnictví nelze prokázat.

      V případě, kdy je proti dlužníkovi vedeno více exekučních řízení a úvodní konzultace s dlužníkem nenabízí žádná jiná řešení, tak z pravidla doporučujeme zahájení soudního oddlužení. Komplexní nabídku našich služeb v oblasti soudního oddlužení, včetně přehledu všech záruk, které našim klientům nabízíme naleznete ZDE:

      S pozdravem

  • lenka napsal:

    Dobry den chtela jsem se zeptat podepsala jsem v roku 2012 smenku na 50000 a tetkom jde po mne firma profi cz chtela jsem se zeptat po kolik a letech je smenka neplatna a co mam v takem pripade delat dekuji

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      máme mnoho signálů a zpráv od mnoha dlužníků o naprosto neetickém chování pracovníků této společnosti, které je mnohdy na hraně zákona. Jednoznačně Vám doporučujeme stáhnout si naši příručku Dlužníkův rádce, díky které získáte náhled do chování a přístupu vymahačů a vymáhajících agentur. Pokud máte pouze tento jeden závazek, zkuste se domluvit s věřitelem na úhradě formou splátkového kalendáře. Pokud máte více závazků, kontaktujte nás. Nabízíme dlužníkům bezplatnou tel. konzultaci. Pokud budete chtít, můžete nám poslat tel. kontakt na Vás a vhodný termín (pracovní den od 9:00 do 18:00), kdy bychom Vás mohli kontaktovat. Ve Vámi zvoleném termínu by se s Vámi spojil některý z našich kolegů, prošel s Vámi veškeré podrobnosti, nabídl možná řešení a pokud budete chtít, budeme Vám poté případně moci pomoc s jejich realizací. Konzultace je nezávazná a je zdarma.

      Právo na úhradu pohledávky věřitele se promlčuje standardně v tříleté lhůtě. Tato lhůta začíná běžet dnem, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé (např. datum splatnosti závazku vzniklo k datu 1.1.2014, uplatněno toto právo u soudu tak mohlo být poprvé 2.1.2014, tříletá lhůta tedy začíná běžet tímto dnem). Pokud ovšem dlužník svůj závazek co do výše a důvodu písemně uzná, začíná od tohoto data běžet nová desetiletá lhůta pro promlčení takto uznaného závazku. U práv, která jsou přiznána soudním rozhodnutím vzniká desetiletá promlčecí lhůta (Příklad: Věřitel-podnikatel má pohledávku za dlužníkem-spotřebitelem z titulu smlouvy o půjčce s datem splatnosti k 1.1.2011. Od 2.1.2011 tedy začíná běžet tříletá lhůta pro promlčení tohoto závazku. V poslední den zákonné tříleté lhůty, tedy 2.1.2014 podal tento věřitel pro svou pohledávku na dlužníka žalobu o zaplacení dlužné částky. Soud rozhodl ve prospěch věřitele způsobem, že dlužník je povinen uhradit po nabytí právní moci rozsudku věřiteli jeho pohledávku v plné výši + náklady právního zastoupení věřitele. Protože bylo toto právo na úhradu pohledávky přiznáno věřiteli v soudním řízení začíná běžet nová desetiletá promlčecí lhůta tohoto závazku od nabytí právní moci tohoto rozsudku. Po dobu, kdy je proti dlužníkovi vedeno exekuční řízení, je tato desetiletá promlčecí lhůta pozastavena).

      Odlišné jsou lhůty v případech, kdy se jedná o právo na náhradu škody a bezdůvodné obohacení. Odlišné lhůty také platí u závazků vzniklých na základě obchodního práva.

      Pokud je dlužníkův závazek fakticky promlčen a věřitel přesto tuto svou pohledávku za dlužníkem zažaluje u soudu, musí dlužní výslovně uvést, že závazek je již promlčen. Soud nemá povinnost zkoumat promlčení závazku, tudíž pokud promlčení nenamítne sám dlužník, soud přizná úhradu i promlčené pohledávky věřiteli a od právní moci tohoto soudního rozhodnutí začne běžet nová desetiletá lhůta pro promlčení!

      S pozdravem

  • Martin napsal:

    Dobrý deN,
    ZAJÍMAL BY MĚ POSTUP V PŘÍPADĚ POVOLENÍ SOUDNÍHO ODLUŽENÍ FORMOU SPLÁTKOVÉHO KALEDNÁŘE(INSOLVENCE) , ZA MNOU NEUSTÁLE JEZDÍ VYMAHAČSKÁ SPOLEČNOST A NEUSTÁLE ODE MĚ ŽÁDÁ ČÁST PENĚZ, KTERÉ JSEM PŘIZNAL K INSOLVENCI AVŠAK ONI SI JI NENÁROKOVALI, bUD NECHTĚLI NEBO O TOM NEVĚDĚLI. ZAČÍNÁM BÝT PSYCHICKY NA DNĚ JEZDÍ I V NOCI. SPRÁVKYNĚ MI UPOZORNILA ŽE JIM NESMÍM ZAPLATIT ANI KORUNU.
    dĚKUJI ZA ODPOVĚD

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      skutečnost, že věřitel nepřihlásili svou pohledávku za Vámi do insolvenčního řízení, je pouze jeho hloupost a jeho problém. Vymahači svým postupem navíc porušují insolvenční zákon. Upozorňujeme, že s vymahači nejste vůbec povinen komunikovat. Vymáhací agentura a její pracovníci nemají VŮBEC ŽÁDNÁ SPECIÁLNÍ PRÁVA, jsou to obyčejní lidé, obyčejní zaměstnanci firmy, nejsou úřední osoby.

      Vymahače upozorněte na skutečnost, že porušují insolvenční zákon, že neuhradíte ničeho a veškerou případnou další komunikace povedete pouze písemnou formou. Dále s nimi již nehovořte, ignorujte je. Pokud by Vás stále obtěžovali, zavolejte okamžitě Policii ČR! Takovéto chování je nepřípustné a právo je jednoznačně na Vaší straně.

      Zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení – Insolvenční zákon (IZ)

      § 5 Zásady insolvenčního řízení

      Insolvenční řízení spočívá zejména na těchto zásadách:

      a) insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů;
      b) věřitelé, kteří mají podle tohoto zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti;
      c) nestanoví-li tento zákon jinak, nelze práva věřitele nabytá v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení omezit rozhodnutím insolvenčního soudu ani postupem insolvenčního správce;
      d) věřitelé jsou povinni zdržet se jednání, směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení, ledaže to dovoluje zákon.

      S pozdravem

  • Katka napsal:

    Dobrý den,já jako manželka mám insolvenci formou splátkového kalendáře.Manžel mi poskytuje dar ve výši 6600Kčžijeme ve společné domácnosti..Dělá nám problém jedna spol.ve kterém jsme dlužníci oba,ale přihlásili se do mé insolvence.Pohledávku přihlásili ve výši 177000Kč.Je možné aby tato spol.nařídila exekuci na manžela?Zablokovali mu učet,je i exekuce na náš dům a dokonce mu začali srážet ze mzdy.Na exekučním příkazu jsem i já.chtějí asi 625000.Stále se odvoláváme aby exekuce byla zastavena.Mají právo aby strhávali manželovi splátky když mají splátky přes insolvenčniho správce?Děkuji.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      přestože se věřitel přihlásil k Vašemu insolvenčnímu řízení (v tomto případě oddlužení), nic mu nebrání vymáhat svou pohledávku po Vašem manželovi. Zahájení exekučního řízení proti Vašemu manželovi je bohužel v pořádku a v souladu se zákonem. Odvolání Vám v tomto případě nepomůže.

      Při přípravě Vašeho oddlužení Vám mělo být důsledně vysvětleno, že za Veškeré závazky, které spadají do společného jmění manželů, odpovídáte s manželem společně a nerozdílně, tudíž i když Vy budete v oddlužení, věřitelé mohou své pohledávky veškerými zákonnými prostředky nadále vymáhat po Vašem manželovi. V takovémto případě se měl manžel oddlužení účastnit společně s Vámi.

      S pozdravem

  • martina napsal:

    Dobry den,
    Pecuji sama o 2 nezl.deti, jeden je tezce zdrav.postizen a ja nechodim do zamestnani,pouze pobiram prispevek na peci na nemocneho syna 12000,-/mes. Zvazuji insolvenci, jelikoz zacinam mit problem se splacenim. Dluzim cca 170000,-kc u trech veritelu. Muze a bude insolvencni spravce tento prispevek na peci posuzovat jako muj prijem??? Do normalniho zamestnani nyni nemohu…
    dekuji za odpoved.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      příspěvek na péči o osobu blízkou nelze postihnout výkonem rozhodnutí a nelze jej ani použít pro účely soudního oddlužení. Jedná se o velice specifickou sociální dávku, kterou nelze zahrnout do příjmů dlužníka. Na tento příspěvek má nárok osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby. Příspěvek jste tak povinna využívat na zajištění potřebné pomoci pro Vašeho syna. Řešením Vaší situace by však mohlo být např. využití institutu darovací smlouvy. Pokud byste chtěla poradit, nabízíme zcela zdarma konzultaci a dluhové poradenství. Stačí nás pouze kontaktovat nebo uvést tel. kontakt a vhodný termín (pracovní dny od 9:00 do 18:00). Ve Vámi zvoleném termínu by se s Vámi spojil některý z našich kolegů, prošel s Vámi veškeré podrobnosti, nabídl možná řešení, a pokud budete chtít, budeme Vám poté případně moci pomoc s jejich realizací. Konzultace je nezávazná a je zdarma.

      S pozdravem

  • Pavel T. napsal:

    Dobrý den, mohu do insolvence zahrnout i tzv. rychlé sms (finské) půjčky? Děkuji

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      do insolvence musíte zahrnout veškeré Vaše závazky, tedy samozřejmě i tzv. rychlé sms půjčky.

      S pozdravem

  • Jan H. napsal:

    Dobrý den,
    ChTĚL BYCH SE ZEPTAT, JELIKOŽ NEMOHU NAJÍT SPOLEČNOU ŘEČ SE SVÝM INSOLVENČNÍM SPRÁVCEM. pŘED PŘEZKUMNÉM JEDNÁNÍ KDE JSEM DOSTAL SOUDEM POVOLENÍ O ODDLUŽENÍ SE SCHVÁLENÝM SPLÁTKOVÝM KALENDÁŘEM, JSEM SI ŽÁDAL O VRÁCENÍ DANÍ. pENÍZE NEPŘIŠLI MĚ ALE NA ÚČET INSOLVENČNÍHO SPRÁVCE. pO DOTAZU MI BYLO ŘEČENO ŽE PO SKONČENÍ JEDNÁNÍ AŽ BUDU MÍT OD SOUDU USNESENÍ MÁM POŽÁDAT O NAVRÁCENÍ A DOSTANU JE ZPĚT. nYNÍ NEVÍM JAK SEPSAT ŽÁDOST A SPRÁVCE TVRDÍ, ŽE JE PAK BUDU STEJNĚ MUSET ODEVZDAT JAKO MIMOŘÁDNOU SPLÁTKU. aLE PŘECI PENÍZE JSEM DOSTAL JEŠTĚ PŘED SCHVÁLENÍM SOUDU O ODDLUŽENÍ.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      pokud by Vám nárok na vrácení daňového přeplatku vznikl až poté, co by nabylo usnesení o povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře právní moci, musel byste jej jako mimořádný příjem použít pro účely oddlužení. V tomto smyslu hovoří i judikát – rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 18.3.2013 č. j. 1 VSPH 241/2013-B-50.

      Pokud jste ovšem zmíněné finanční prostředky získal před tím, než nabylo právní moci usnesení, kterým Vám bylo povoleno oddlužení plněním splátkového kalendáře, domníváme se, že byly správcem daně zaslány insolvenčnímu správci omylem a v rozporu s insolvenčním zákonem, protože dle § 229, odst. 3, písm. a), b) Zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení – Insolvenční zákon (dále jen IZ) v době od rozhodnutí o úpadku jste měl dispoziční oprávněné ke svému majetku Vy jakožto dlužník. Finanční prostředky tak neměly být zaslány insolvenčnímu správci, ale Vám (výjimkou by mohlo být, kdyby soud z nějakého důvodu rozhodl o tom, že dispoziční oprávnění k majetkové podstatě dlužníka má insolvenční správce, což z Vaší zprávy nevyplývá). I kdyby proti Vám v této věci bylo vedeno exekuční řízení a tyto finanční prostředky by byly deponovány, tak měly být po nabytí právní moci usnesení o povolení oddlužení plněním plátkového kalendáře zaslány Vám a Vy jste s nimi měl naložit dle rozhodnutí insolvenčního soudu. V každém případě nebyl důvod, aby byly tyto finanční prostředky zaslány insolvenčnímu správci, tudíž ten by Vám je měl dle našeho názoru vyplatit. V případě sporu se budete muset obrátit na insolvenční soud.

      Konfrontujte s tímto názorem insolvenčního správce, a pokud bude jeho reakce negativní, pomůžeme Vám s vyřešením sporu u insolvenčního soudu, budete-li mít zájem.

      § 229 IZ
      (1) Zákon stanoví v závislosti na průběhu řízení, způsobech řešení úpadku a vlastnictví majetku náležejícího do majetkové podstaty, kdo je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními, případně komu přísluší právo nakládat s majetkovou podstatou ohledně části těchto oprávnění nebo pouze ohledně některých z nich.
      (2) Je-li majetek náležející do majetkové podstaty ve vlastnictví jiné osoby než dlužníka, lze právo této osoby s takovým majetkem nakládat omezit jen zákonem nebo rozhodnutím insolvenčního soudu.
      (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními
      a) dlužník v době do rozhodnutí o úpadku,
      b) dlužník v době od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku,
      c) insolvenční správce v době od prohlášení konkursu,
      d) dlužník v době od povolení reorganizace a
      e) dlužník v době od povolení oddlužení.

      § 408 IZ
      (2) Dispoziční oprávnění k majetku, který dlužník získá poté, co nastanou účinky schválení oddlužení, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dlužník. Výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala takový majetek, lze za trvání oddlužení nařídit nebo zahájit a provést jen pro pohledávky, které nemají být uspokojeny při oddlužení a současně které vzniknou poté, co nastanou účinky schválení oddlužení.

      S pozdravem

  • INS partner napsal:

    Dobrý den,

    zahájit insolvenční řízení a požádat o povolení oddlužení může i fyzická osoba, která nemá české občanství. Ani aktivní podnikatelská činnost již také od 1.1.2014 není překážkou pro povolení oddlužení.

    S pozdravem

  • Andera S. napsal:

    dOBRÝ DEN, JSEM V KONKURSU A INSOLVENČNÍ SPRÁVCE MI ZABAVIL DÁVKU HMOTNÉ NOUZE, MÁ NA TO PRÁVO?? nAPSALA JSEM K SOUDU ŽE S TÍM NESOUHLASÍM A ŽE ŽÁDÁM O VRÁCENÍ, ALE BYLO TO ZAVEDENO JEN JAKO VYJÁDŘENÍ DLUŽNÍKA, INSOLVENČNÍ SPRÁVCE ODMÍTÁ UŽ PŮL ROKU KOMUNIKOVAT.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      pro projednání Vaší žádosti je vedlejší, jak je pojmenovaná v insolvenčním rejstříku. Insolvenční soud se jí bude zabývat, tímto se netrapte. Můžete se dokonce i telefonicky obrátit na insolvenční soud (kontakty naleznete na webu http://www.justice.cz – přímý odkaz http://portal.justice.cz/Justice2/Uvod/Soudy.aspx) a optat se na vývoj/stav řízení.

      Insolvenční správce nicméně postupoval jednoznačně v rozporu se zákonem. Pro jeho počínání nenalézáme žádné logické ani právní vysvětlení. Věříme, že se Vaší žádostí bude insolvenční soud v co nejbližší době zabývat a zjedná v této věci nápravu.

      V rámci konkursu má insolvenční správce dispoziční oprávnění k majetkové podstatě dlužníka (§ 229, odst. 3, písm. c, Zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení – Insolvenční zákon, dále jen IZ), to znamená, že mimo jiné může nakládat s majetkem dlužníka. Do majetkové podstaty nepatří majetek, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí, což dávky pomoci v hmotné nouzi jednoznačně jsou! Tuto otázku upravuje jak § 207 odst. 1 IZ, tak i § 321 a § 322 odst. 1 a 2, Zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád – dále jen OSŘ). Dále pak § 317 odst. 2 OSŘ jasně stanoví: „výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče“. Systém pomoci v hmotné nouzi upravuje Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

      Vznikla-li Vám v souvislosti s nezákonným postupem insolvenčního správce prokazatelná škoda, můžete se jí soudně domáhat. Insolvenční správce totiž odpovídá za škodu, kterou výkonem své funkce způsobí § 36 a § 37 IZ.

      § 229 IZ
      (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními
      c) insolvenční správce v době od prohlášení konkursu.

      § 207 IZ
      (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, do majetkové podstaty nepatří majetek, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí); věci sloužící k podnikání dlužníka však z majetkové podstaty vyloučeny nejsou.
      (2) Příjmy dlužníka náleží do majetkové podstaty ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky).

      § 321 OSŘ
      Výkonem rozhodnutí nemohou být postiženy věci, jejichž prodej je podle zvláštních předpisů zakázán, nebo které podle zvláštních předpisů výkonu rozhodnutí nepodléhají.

      § 322 OSŘ
      (1) Z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného, se nemůže týkat výkon rozhodnutí těch, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly.
      (2) Takto jsou z výkonu rozhodnutí vyloučeny zejména
      a) běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti,
      b) snubní prsten a jiné předměty podobné povahy,
      c) zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě,
      d) hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce podle zvláštního právního předpisu),
      e) zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží člověku jako jeho společník.

      S pozdravem

  • Monika napsal:

    Dobrý den, moje tchýně měla zřízené penzijní pojištění. Po jeho uplynutí zažádala na pobočce pojišťovny o ukončení a výplatu. zhruba 3 MĚSÍCE PO UKONČENÍ POJISTNÉHO MUSELA TCHÝNĚ PODAT ŽÁDOST O INSOLVENCI. INSOLVENCE BYLA SCHVÁLENA. Již to bude rok a výplata pojistného nikde, ani žádný dopis z pojišťovny nedorazil. Na pobočce pojišťovny odmítli tchýni cokoliv zdělit. Takže nyní vůbec neví, kam se naspořené peníze dostali. jak máme dále postupovat? je možné, že to pojišťovna poskytla na insolvenci? Děkuji za odpověď.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      je poměrně skandální, že Vaší tchyni pracovníci pojišťovny nebyli schopni nic sdělit. Pravděpodobně máte na mysli penzijní připojištění, kdy Vaší tchyni vznikla na základě smluvního vztahu s pojišťovnou pohledávka (nárok na vyplacení naspořených peněz) a pojišťovna Vám musí podat informace. Obraťte se přímo na centrálu této pojišťovny s žádostí o vysvětlení.

      Za určitých podmínek mohly být naspořené peníze skutečně použité v rámci insolvenčního řízení na uspokojení věřitelů. Můžete se tudíž obrátit na insolvenčního správce, který by Vám toto měl buď potvrdit nebo vyvrátit. Pokud byly tyto naspořené peníze použity v rámci insolvenčního řízení, měl by o tom být záznam ve zprávě insolvenčního správce o průběhu insolvenčního řízení, kterou naleznete v insolvenčním rejstříku u případu Vaší tchyně.

      S pozdravem

  • Pavel H. napsal:

    Dobrý den chtěl bych se zeptat, jsem v insolvenčním řízení,čekám na soud a zajímalo by mě kdyz v teto dobe uzavru manzelstvi, jestli se me zavazky budou vstahovat i na mou budouci manzelku a jestli mí veritelé ji mohou dat exekuci na plat. děkuji za odpověd.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      podle nové právní úpravy účinné od 1.1.2014 je možné exekučně postihnout majetek ve společném jmění manželů (dále jen SJM – více ke společnému jmění manželů můžete čerpat z § 708 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. – Občanský zákoník nový) i pro ty závazky, které vznikly pouze jednomu z manželů před uzavřením manželství. Tuto skutečnost upravuje § 262a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. – Občanský soudní řád).

      V praxi to znamená, že by Vás exekutor, resp. jeho vykonavatelé mohli obtěžovat kvůli majetku ve SJM přesto, že budete mít schválené oddlužení. Exekuce provedená přikázáním peněžité pohledávky z účtu Vaší případné budoucí manželky by provedena být nemohla. V tomto ohledu ji „chrání“ druhý odstavec níže uvedeného paragrafu (§ 262a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. – Občanský soudní řád). Exekuce by tak proti ní nemohla být vedena ani formou srážek ze mzdy či jiného příjmu, ani přikázáním jiné peněžité pohledávky (postižení finančních aktiv – např. stavební spoření, penzijní připojištění atp.).

      Vzhledem k tomuto ohledu doporučujeme s uzavřením manželství posečkat až do skončení Vašeho oddlužení. Také doporučujeme sledovat tuto problematiku i nadále, protože v mediích už proběhlo několik zpráv, že se zákonodárci chystají toto ustanovení novelizovat. Jak to ovšem bude ve skutečnosti, prozatím netušíme.

      § 262a
      (1) Výkon rozhodnutí na majetek patřící do společného jmění manželů lze nařídit také tehdy, jde-li o vydobytí dluhu, který vznikl za trvání manželství nebo před uzavřením manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že bylo rozhodnutím soudu zrušeno společné jmění manželů nebo zúžen jeho stávající rozsah nebo že byl smlouvou zúžen rozsah společného jmění manželů, že byl ujednán režim oddělených jmění nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství.
      (2) Výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu manžela povinného, přikázáním pohledávky manžela povinného z účtu u peněžního ústavu, přikázáním jiné peněžité pohledávky manžela povinného nebo postižením jiných majetkových práv manžela povinného lze nařídit tehdy, jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů. Ustanovení hlavy druhé a třetí se použije přiměřeně.

      S pozdravem

  • eda napsal:

    Dobrý den,
    píšete, že Dokument prokazující mé dluhy nesmí být starší než 6 měsíců, opravdu je to potřeba? Mám smlouvy staré třeba rok od několika věřitelů, kde je uvedeno kolik budu splácet. To je budu muset kontaktovat aby mi poslaly nějakou aktualizaci mé půjčky, nebude jim to divné?

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      dokumenty nemusejí být nutně maximálně šest měsíců staré. Podstatné je, aby byly dokumenty prokazující existenci a výši závazku, co možná nejaktuálnější. Dále je také podstatné, aby z dokumentů bylo možné zjistit, popř. dopočítat, aktuální výši dlužné částky. Lhůta šesti měsíců je pouze orientační, pouze naše doporučení, není to nutnost.

      Někdy je skutečně nutné obrátit se s žádostí o vyčíslení aktuální celkové dlužné částky na věřitele. Doporučujeme v těchto případech sdělovat, že hodláte závazek uhradit. Nemusíte nutně věřiteli prozrazovat své úmysly ohledně zahájení soudního oddlužení.

      S pozdravem

  • Pavel napsal:

    dobrý den, můžete mě prosím odpovědět jaký postup probíhá, když mám usnesení o povolení oddlužení. Jsem ženatý a bydlíme ve společné domácnosti s manželkou. bylo mě doručeno usnesení o povolení oddlužení, který jsem podal sám bez manželky. z důvodů mých exekucí bylo na manželu uvalena exekuce na mzdu a bankovní účet. Mám dotaz, když mám povoleno oddlužení měla by být exekuce na manželku zrušena nebo ne. Dále se ptám musí exekutor odblokovat mé účty a nemůže být v průběhu povolení oddlužení znovu zablokovat účet. protože mzdu si nechám zasílat na syna, takže bych si ji znovu zasílal na můj účet. Děkuji za odpoveď. pozdravem

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      skutečnost, že jste vstoupil do insolvenčního řízení a bylo Vám schváleno oddlužení nemá vliv na Vaši manželku. Exekuce nyní nemohou být vedeny proti Vám, ale pro ty závazky, které mohou být vymáhány po Vaší manželce, budou exekuce nadále vedeny proti ní. Vaše manželka měla vstoupit do oddlužení s Vám, měli jste podat společný návrh na oddlužení manželů.

      Dispoziční oprávnění (tedy možnost nakládat s tímto majetkem – mimo jiné i exekuční srážky ze mzdy či aktiva na zablokovaných bankovních účtech) k exekučně zablokovanému majetku, získáte v okamžiku, kdy Vám bude schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře.

      § 409, odst. 2, IZ
      (2) Dispoziční oprávnění k majetku, náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení, včetně toho majetku, s nímž dlužník nemohl dosud nakládat v důsledku účinků nařízení nebo zahájení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník; to neplatí, jde-li o majetek, který slouží k zajištění. Majetek, který dlužník získá poté, co nastanou účinky schválení oddlužení, z té části příjmů, která nepodléhá oddlužení, nenáleží do majetkové podstaty. Výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala takový majetek, lze za trvání oddlužení nařídit nebo zahájit a provést jen pro pohledávky, které nemají být uspokojeny při oddlužení a současně které vzniknou poté, co nastanou účinky schválení oddlužení.

      Pro závazky, které vznikly před rozhodnutím insolvenčního soudu o Vašem úpadku, již nebude moci exekutor konat, tudíž pro tyto závazky Vám již bankovní účet znovu nezablokuje.

      § 109, odst. 1, písm. c) IZ
      c) výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému.

      S pozdravem

  • katka napsal:

    Dobrý den, přítel má od exekutora schválený splátkový kalendář a zároveň čeká na soud o snížení výživného. ale přišel o příjem, který měl. Je možné už teď požádat o oddlužení? i když ještě neproběhl soud o snížení výživného, takže mu exekuce stále narůstá i přes splácení dluhu?

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      pokud má Váš přítel více než jeden závazek, který již není schopen řádně hradit nebo mu tato situace bezprostředně hrozí, může o oddlužení požádat. Pohledávku na výživném je však nutno považovat za přednostní nárok a je tudíž nutné jí v oddlužení uhradit v plné výši. Ke správnému posouzení situace Vašeho přítele, bychom však potřebovali znát další doplňující informace.

      Pokud máte zájem o vyřešení této situace, tak nám obratem zašlete tel. kontakt na Vás a vhodný termín (pracovní den od 9:00 do 18:00), kdy bychom Vás mohli kontaktovat. Ve Vámi zvoleném termínu by se s Vámi spojil některý z našich kolegů, prošel s Vámi veškeré podrobnosti, nabídl možná řešení a pokud budete chtít, budeme Vám poté případně moci pomoc s jejich realizací. Konzultace je nezávazná a je zdarma.

      Ještě připomínáme, že si můžete zcela zdarma stáhnout na našem webu http://www.inspartner.cz (v pravém horní části) příručku pro dlužníky DLUŽNÍKŮV RÁDCE plnou důležitých a užitečných rad a informací pro dlužníky.

      S pozdravem,

  • Jaroslav napsal:

    mám dotaz,je-li člověk v insolvenci,má tedy vyhlášený osobní bankrot může zrušit svůj bankovní účet,protože mu bylo doporučeno převést veškeré své platby a příjmy jinam.zůstal mi tam jen balíček služeb a ten nyní samozřejmně nevyužívám,ale dnes jsem četl článek,že toto člověk zapomněl udělat,i když nebyl v insolvenci a poplatky mu běželi dále a má nyní zaplatit přes sto tisíc.Banka odmítla zrušení účtu s tím že účet je v insolvenci,májí na to právo?Děkuji za Vaši odpověd

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      máte-li insolvenčním soudem schválené oddlužení a máte dle § 229, odst. 3 insolvenčního zákona (dále jen IZ) dispoziční oprávnění ke svému majetku, neexistuje jediný rozumný důvod, proč byste nemohl službu, kterou Vám banka poskytovala/poskytuje, vypovědět (tedy zrušit vedení účtu). Pokud bance vznikla, před rozhodnutím o Vašem úpadku, pohledávka za Vaší osobou pocházející ze smlouvy o poskytování této služby (např. na účtu vznikl debet – záporný zůstatek), měla banka tuto pohledávku přihlásit do insolvenčního řízení.

      § 229 IZ
      (1) Zákon stanoví v závislosti na průběhu řízení, způsobech řešení úpadku a vlastnictví majetku náležejícího do majetkové podstaty, kdo je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními, případně komu přísluší právo nakládat s majetkovou podstatou ohledně části těchto oprávnění nebo pouze ohledně některých z nich.
      (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními
      a) dlužník v době do rozhodnutí o úpadku,
      b) dlužník v době od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku,
      c) insolvenční správce v době od prohlášení konkursu,
      d) dlužník v době od povolení reorganizace a
      e) dlužník v době od povolení oddlužení.

      Doporučujeme písemně, doporučeným dopisem vůči bance vypovědět tuto službu. Pokud by zde existoval závazek vůči bance, který vznikl až po okamžiku, kdy byl insolvenčním soudem potvrzen Váš úpadek, jednoznačně závazek uhraďte a poté by již neměl být problém ze strany banky probíhající službu ukončit a účet tak zrušit. Pouze skutečnost, že probíhá Vaše insolvenční řízení totiž v tomto případě nemůže být relevantní argument.

      S pozdravem

  • Marek napsal:

    Dobrý den
    dne 9.4 jsem podal návrh na oddlužení a stále se nic neděje a nemám od krajského soudu zatím žádné vyjádření. Je to normální? (každý den to hlídám na internetu). Mezitim mě přišel 24.4 platební rozkaz na který jsem podal odpor a jestli dobře píšu od podání odporu mám ještě dalších 30 dní na poslání vyjádření k odporu. Tak nevím, co a jak do vydření napsat. Prosím poraďte mi co mám dělat..
    Děkuji za opověd.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      na základě informací, které jste nám poskytl, nemůžeme zjistit, zda se „vůbec nic neděje“, tedy podal jste insolvenční návrh k příslušnému soudu a insolvenční řízení nebylo vůbec zahájeno, nebyla Vám zaslána vyhláška o zahájení insolvenčního řízení a tato skutečnost se ani neobjevila v insolvenčním rejstříku, nebo k těmto skutečnostem došlo, ale insolvenční soud doposud nerozhodl o Vašem úpadku.

      V každém případě kontaktujte telefonicky Váš insolvenční soud a zeptejte se na stav Vašeho insolvenčního řízení. Kontakty na jednotlivé soudy v ČR naleznete na webu http://www.justice.cz. Můžete použít následující odkaz:

      http://portal.justice.cz/Justice2/Uvod/Soudy.aspx

      Máte skutečně třiceti denní lhůtu k zaslání vyjádření k podanému odporu proti platebnímu rozkazu. Využijte tuto lhůtu, a pokud již bude do té doby rozhodnuto o Vašem úpadku, napište do vysvětlení k podanému odporu pouze skutečnost, že jste zahájil insolvenční řízení (pro přesnost uveďte i číslo jednací Vašeho insolvenčního řízení), ve kterém bylo již rozhodnuto o Vašem úpadku.

      S pozdravem

      • marek napsal:

        Vyhlaska o zahajeni ins.rizeni mi byla poslana ihned po podani (t.j. 9.4), ale od te doby se nic nedeje. Dnes je to presne 30dni. Proto se ptam, jak dlouho trva nez se k tomu soud dale vyjadri?. Myslel jsem, ze by to melo byt do 15ti dni od podani. Nebo alepon do te doby urci osobu spravce. JAK to tedy vlastne je?

        • INS partner napsal:

          Dobrý den,

          jsou-li splněny podmínky § 132 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení – Insolvenční zákon (dále jen IZ), měl by soud v návaznosti na § 134 IZ rozhodnout o insolvenčním návrhu dlužníka bez zbytečného odkladu do patnácti dnů.

          § 132
          (1) U insolvenčního návrhu dlužníka postačí, jsou-li rozhodné skutečnosti osvědčeny údaji insolvenčního návrhu a jeho přílohami.

          § 134
          Insolvenční soud je povinen učinit do 10 dnů od podání insolvenčního návrhu úkony směřující k rozhodnutí věci. O insolvenčním návrhu rozhodne bez zbytečného odkladu, v případě uvedeném v § 132 odst. 1 nejpozději do 15 dnů od jeho podání; je-li vyhlášeno moratorium, neskončí tato lhůta dříve než uplynutím 10 dnů od zániku moratoria.

          Insolvenční řízení má být dle § 5 IZ vedeno co nejrychleji a co možná nejhospodárněji. V praxi se ovšem setkáváme s tím, že jsou soudy v ČR přetíženy a rozhodují s mírnou časovou prodlevou. Častou ovšem není prodlení způsobeno ze strany soudu, ale prodlevu při rozhodování o úpadku dlužníka zapříčiňují nedostatky insolvenčního návrhu dlužníka.

          Rychlost rozhodování soudů je velmi různorodá a individuální. Některé soudy zvládají agendu spojenou s insolvenčím řízením vyřizovat poměně rychle, u některých soudu trvá vyřízení této agendy delší dobu. U některých dlužníků bývá rozhodnuto o jejich úpadku v rámci několika dnů, u některých v rámci týdnů. Dle zkušeností z naší praxe bývá nejčastěji rozhodnuto o úpadku dlužníka v horizontu 15 – 40 dnů. Případy, které jsou rozhodnuty v kratší či delší době jsou méně časté.

          Kontaktujte Váš insolvenční soud a optejte se na Váš případ. Věříme, že pokud Váš insolvenční návrh splňuje veškeré zákonné požadavky a Váš úpadek bude dostatečně vylíčen a doložen, bude Váš případ rozhodnut (potvrzen Váš úpadek) během několika málo dnů.

          S pozdravem

  • M. napsal:

    Dobrý den. Mám k Vám následující dotaz. Dne 6.5. 2014 proběhlo u Krajského soudu přezkumné jednání ohledně mé insolvence. Při tomto jednání bylo insolvenční správkyní popřeny 2 pohledávky z duvodu promlčení a neplatného rozhodčího řízení v částce cca 400.000 Kč.Paní soudkyně přesto tyto pohledávky do oddlužení započítala a insolvenční správkyni řekla že má podat incidenční žalobu nebo jak se to správně nazývá.Myslela jsem že o tyto pohledávky bude ponížena výše pohledávek a dluh bude o to menší. Navýšila jsem příjem darovací smlouvou pokud ale podle mého názoru tyto pohledávky jsou promlčené tak proč je mám platit. Vypočítali splátky tak že z mého duchodu který činí 10.500 bude sráženo 1.905 Kč a k tomu 3000 Kč darovací smlouva. Myslíte, že je toto v pořádku? Insolvenční správkyni a ani soudkyni toto nebylo vubec jasné, Já jsem byla u soudu v U stí n.l a paní správkyně z Prahy a ta sdělila, že v Praze to řeší uplně jinak.Co mám s tím ted dělat já když ty dluhy jsou o 400.000 Kč menší a splátka by tím byla také výrazně nižší. Muže dlužník nějakým zpusobem insolvenci zrušit? Děkuji M.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      toto jsou přesně ty případy a situace, kvůli kterým důrazně nabádáme dlužníky, aby v případě řešení svého úpadku využívali služeb odborníků přes insolvenční a závazkové právo. Sepsáním a přípravou insolvenčního návrhu totiž celé insolvenční řízení teprve začíná. Insolvenční řízení trvá několik měsíců a může v něm nastat tolik zvratů a nepředvídatelných událostí, se kterými si laik jednoduše nedokáže poradit, a které mohou v důsledku dlužníkovi finančně velmi přitížit. Neodborný postup může v těchto záležitostech přijít dlužníka velmi draho a to nejen z finančního hlediska. Špatné procesní řešení některých vzniklých situací může vést k výrazně nepříznivým podmínkám pro dlužníka, nebo např. k nepovolení či k úplnému zrušení již povoleného oddlužení.

      S názorem Vaší insolvenční správkyně ovšem nelze souhlasit a je s podivem, že dle Vašeho tvrzení nebylo insolvenční správkyni ani soudkyni jasné jak mají postupovat. Postup v případě popření vykonatelné i nevykonatelné pohledávky v rámci oddlužení totiž zcela přesně upravuje Insolvenční zákon v několika oddílech.

      Otázku, na kterou hledáte odpověď upravuje § 411 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení – Insolvenční zákon.

      § 411

      (2) Byla-li některá z pohledávek, jež mají být uspokojeny podle splátkového kalendáře, popřena, hradí dlužník částky připadající podle splátkového kalendáře na její uspokojení v určených lhůtách k rukám insolvenčního správce, který je věřiteli vyplatí neprodleně po právní moci rozhodnutí insolvenčního soudu o zjištění této pohledávky. Nedojde-li ke zjištění pohledávky, rozdělí insolvenční správce částky připadající podle splátkového kalendáře na její uspokojení mezi ostatní věřitele určené plánem jako mimořádnou splátku poměrně.

      Postup insolvenčního soudu je v pořádku a v souladu se zákonem.

      Návrh na povolení oddlužení již nyní jako dlužník zpět vzít nemůžete.

      § 394

      (1) Návrh na povolení oddlužení může dlužník vzít zpět, dokud insolvenční soud nerozhodne o schválení oddlužení.
      (3) Vzal-li dlužník návrh na povolení oddlužení zpět, nemůže jej podat znovu.
      (4) Byl-li návrh na povolení oddlužení vzat zpět až poté, co bylo rozhodnuto o schválení oddlužení, insolvenční soud rozhodne, že zpětvzetí není účinné; toto rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné, se doručuje osobě, která návrh podala, dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru.

      S pozdravem

  • Tomas B. napsal:

    dobrý den, asi před pěti lety jsem měl exekuci na plat v častce zhruba 16.000,- kč. zaměstnavateli bylo nařízeno mi strhávat určitou částku z platu, kdy mi nakonec strhával 3.000 kč. i když jsem celou částku strháváním z platu zaplatil, nikdy jsem žádné potvrzení od exekutora ani od zaměstnavatele že jsem vše zaplatil nedostal. nyní asi před třemi týdny mi opět přišlo, poté co jsem měl již věc za uzavřenou, k mému zděšení nařízení na tu samou exekuci znovu, již exekuce na majetek. když jsem volal do exekut. kanceláře tak mi potvrdily že zaměstnavatel mou exekuci nakonec nezaplatil a že to tedy předá kolegyni která se pokusí věc pozastavit a zkontaktovat zaměstnavetele at se k celé zaležitosti vyjádří. po té mi bude doručeno vyjádření písemně.
    mohu ted nějak postupovat abych se mohl bránit proti jeho nesplacení mého dluhu?
    děkuji za odpověd

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      v tomto případě doporučujeme vyčkat jak dopadne domluva mezi Vaším zaměstnavatelem a příslušným exekutorským úřadem. Pokud zaměstnavatel nepostupoval v souladu s pokyny Exekutorského úřadu hrozí mu pořádková pokuta v obecné výši až 50.000,-Kč.

      Oprávněný se rovněž může na plátci Vaší mzdy domáhat vyplacení částek, na které by měl právo, kdyby byl plátce splnil svou povinnost.

      Pokud Vám ovšem zaměstnavatel srážky provedl a mzdu Vám vyplatil o provedenou srážku nižší, ale tyto srážky fakticky exekutorskému úřadu neposlal, můžete zaměstnavatele žalovat pro podvod.

      S pozdravem

  • marek napsal:

    Dobry den, chtěl jsem se optat,zdam jsem povinny platit mesicni splatky dluhu i kdyz jsem podal navrh na oddluzeni. Mam i exekuci na plat a notarsky zapis a zda mi i po podani navrhu musi zamestnavatel strhnout cast platu exekutorovi, nebo jestli uz jsem tim podanim navrhu chranen pred exekutory a vymyhaci. M.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      podáním insolvenčního návrhu se dostáváte pod soudní ochranu a již byste neměl žádné splátky svým věřitelům odesílat. V rámci insolvenčního řízení dochází k nahrazení individuálních práv každého věřitele kolektivními právy všech věřitelů a nesmí v něm dojít k upřednostňování jednoho věřitele před ostatními.

      Insolvenční zákon v platném znění (revizní novela s účinností k 1.1.2014) jasně stanovuje, kdo má dispoziční oprávnění, tedy oprávnění nakládat s majetkovou podstatou (tedy i se mzdou):

      § 229
      (1) Zákon stanoví v závislosti na průběhu řízení, způsobech řešení úpadku a vlastnictví majetku náležejícího do majetkové podstaty, kdo je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními, případně komu přísluší právo nakládat s majetkovou podstatou ohledně části těchto oprávnění nebo pouze ohledně některých z nich.
      (2) Je-li majetek náležející do majetkové podstaty ve vlastnictví jiné osoby než dlužníka, lze právo této osoby s takovým majetkem nakládat omezit jen zákonem nebo rozhodnutím insolvenčního soudu.
      (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními
      a) dlužník v době do rozhodnutí o úpadku,
      b) dlužník v době od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku,
      c) insolvenční správce v době od prohlášení konkursu,
      d) dlužník v době od povolení reorganizace a
      e) dlužník v době od povolení oddlužení.
      (4) Ustanovením odstavce 3 nejsou dotčena omezení uložená dlužníku s dispozičními oprávněními insolvenčním zákonem nebo rozhodnutím insolvenčního soudu v průběhu insolvenčního řízení. Má-li dispoziční oprávnění jiná osoba než dlužník, nejsou tím dotčeny povinnosti uložené dlužníku tímto zákonem.
      (5) Od rozhodnutí o úpadku a je-li dlužník insolvenčním navrhovatelem, od okamžiku, kdy se jím stal, platí o povinnostech dlužníka s dispozičními oprávněními ustanovení § 36 a 37 přiměřeně.

      Dle našeho právního rozboru Vám v počáteční fázi insolvenčního řízení má být celá mzda vyplácena a to až do doby než insolvenční soud stanoví plnění splátkovým kalendářem. Zaměstnavatel by měl zastavit srážky ze mzdy ve prospěch individuálních práv Vašeho věřitele a začít provádět srážky ze mzdy až v okamžiku, kdy by tento postup insolvenční soud nařídil.

      S pozdravem

      • renáta napsal:

        dobrý den,přítel má taktéž podaný návrh na oddlužení a když se ptal paní co mu to vyhotovovala,jak to bude s vyplácením mzdy,než soud stanoví plnění splátkovým kalendářem,tak mu odpověděla,že mu jeho účetní zhotoví zvláštní účet na který mu budou srážky ze mzdy stále odcházet a pokud mu soud oddlužení schválí tak mu budou vyplaceny,pokud by mu soud oddlužení zamítl tak všechny peníze z tohoto účtu půjdou na jeho exekuce.zdá se mi to zvláštní,protože spolupracovníci co si vyřizovali osobní bankrot dostávali vyplácenou celou mzdu do doby než měli stanovený splátkový kalendář.mohu se zeptat jak to tedy s tím vyplácením mzdy je? děkuji

        • INS partner napsal:

          Dobrý den,

          pokud Váš přítel zahájil insolvenční řízení a má exekuční příkaz na mzdu, bude zaměstnavatel i nadále provádět srážky z jeho mzdy v zákonné výši, ale takto sražené prostředky nebude v žádném případě zasílat exekutorskému úřadu, nýbrž bude tyto sražené prostředky deponovat a vyplatí je až v souvislosti s výsledkem insolvenčního řízení buď:

          a) oprávněnému – pokud bude insolvenční návrh odmítnut, zamítnut či řízení bude zastaveno (oprávněný tak o nic nepřijde),

          b) dlužníku – po pravomocném schválení oddlužení splátkovým kalendářem,

          c) Insolvenčnímu správci – po prohlášení konkursu.

          Této problematice se podrobně věnujeme na našich webových stránkách v tématu „Souběh exekučního a insolvenčního řízení“ (přímý odkaz ZDE)

          S pozdravem

          • RENÁTA napsal:

            dobrý den,mohla bych poprosit o vysvětlení tohoto soudního rozhodnutí?zajímalo by mě jestli co s těmi vyplacenými penězi,má dlužník dělat,jestli mu zůstanou,nebo jestli je má dát na ten splátkový kalendář,děkuji za odpověď. Právní mocí rozhodnutí o schválení oddlužení se ruší omezení dispozičních oprávnění dlužníka, ke kterým došlo před jeho vydáním v dosavadním průběhu insolvenčního řízení
            ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního soudu. Od schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře má dispoziční oprávnění k příjmům, které získá po schválení oddlužení, dlužník. S takto nabytými příjmy je dlužník povinen naložit způsobem uvedeným v rozhodnutí o
            schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dispoziční oprávnění k majetku náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení, včetně toho majetku, s nímž nemohl dlužník dosud nakládat v důsledku účinků nařízení nebo zahájení výkonu rozhodnutí
            nebo exekuce, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník; to neplatí, jde-li o majetek, který slouží k zajištění. Majetek, který dlužník získá poté, co nastanou účinky schválení oddlužení, z té části příjmů, která nepodléhá
            oddlužení, nenáleží do majetkové podstaty. Výkon rozhodnutí, nebo exekuci, která by postihovala takový majetek, lze za trvání oddlužení nařídit nebo zahájit a provést jen pro pohledávky, které nemají být uspokojeny při oddlužení a současně které vzniknou poté, co nastanou účinky schválení oddlužení
            (ust. § 407 odst. 2 a ust. § 409 odst. 1,2 IZ).

          • INS partner napsal:

            Dobrý den,

            nejčastěji se v průběhu povoleného oddlužení plněním splátkového kalendáře setkat s dvěma přístupy.

            a) Z čistých příjmů, které dlužníkovi náleží (důchod, mzda, renta atp.) provede plátce příjmu v rámci oddlužení plněním splátkového kalendáře zákonnou srážku (výjimečně se lze setkat i s případy, kdy je celý příjem dlužníka zaslán insolvenčnímu správci a tuto zákonnou srážku provádí insolvenční správce), která je použita pro účely oddlužení a zbytek tzv. nezabavitelná částka je dlužníkovi vyplacena. S těmito prostředky můžete dlužník volně nakládat, jsou určeny pro jeho živobytí.

            b) Dlužník obdrží celý příjem a s těmito finančními prostředky nakládá v souladu s usnesením soudu. Soud mu tak může určit, aby zasílal např. pevnou měsíční splátku ve výši 3.000,-Kč na účet insolvenčního správce (ten poté peníze rozposílá dále věřitelům), nebo může dlužníkovi nařídit, aby provedl zákonnou srážku ze svých příjmů sám, nezabavitelnou částku si ponechal a ostatní prostředky odvedl pro účely oddlužení (s tímto přístupem se setkáváme pouze výjimečně).

            S pozdravem

  • Marek napsal:

    Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, podal jsem návrh na oddlužení a za deset dní mi přišel platební rozkaz na jeden můj dluh. Mám podat odpor k soudu. Jaké vyjádření k odporu mám napsat, když mám podaný návrh na oddlužení?
    Děkuji za odpověď. Marek

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      neuvádíte v jakém stadiu je Vaše insolvenční řízení. Pokud insolvenční soud již rozhodl o Vašem úpadku, vztahuje se již na Váš případ § 140a odst. 1) insolvenčního zákona.

      § 140a
      (1) Účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Rozhodnutím o úpadku se přerušují soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, anebo o pohledávkách, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170). Není-li dále stanoveno jinak, v těchto řízeních nelze pokračovat po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku

      Pravděpodobně ovšem ještě ve Vašem případě o úpadku insolvenční soud nerozhodl, ale mělo by se tak stát v nejbližší době. Z tohoto důvodu doporučujeme podat odpor proti vydanému platebnímu rozkazu, abyste odložil nabytí právní moci a vykonatelnost tohoto rozhodnutí. Podáním odporu získáte třicetidenní lhůtu k tomu, abyste mohl podat vysvětlení. V této lhůtě by pak již mělo dojít v rámci insolvenčního řízení k rozhodnutí o Vašem úpadku.

      S pozdravem

      • Vlaďka napsal:

        K dané problematice – pokud se platební rozkaz týká dluhu zahrnutém v návrhu na oddlužení, domnívám se, že je takový rozkaz neplatný, neboť úhradu dlužník nemůže provést i kdyby chtěl, na základě ins. zákona paragraf 5, také by na to mohlo být pohlíženo jako na upřednostnění věřitele, v paragrafu 109 navíc stojí, že nelze podat žalobu na dluh, který je možno přihlásit do ins. řízení a dále tam stojí, že účinky nabývají zahájením řízení – zveřejněním v ins. rejstříku, mám tedy za to, že nezáleží na stadiu řízení, děkuji za objasnění, nejsem právník, takže možná je můj pohled chybný.

        • INS partner napsal:

          Dobrý den,

          máte pravdu, že § 109 insolvenčního zákona v odst. 1, písm. a) říká že:

          § 109
          (1) Se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky:
          a) pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou.

          Nicméně věřitel pravděpodobně podal žalobu ještě před zahájením insolvenčního řízení a platební rozkaz mohl být vydán např. den před tím, než došlo k zahájení insolvenčního řízení dlužníka.

          Dlužník by v tomto případě samozřejmě neměl platební příkaz plnit (uhradit požadovanou dlužnou částku), ale měl by podat odpor proti platebnímu rozkazu s odůvodněním, že zahájil insolvenční řízení. Platební rozkaz sám o sobě neplatný není. V okamžiku, kdy insolvenční soud rozhodne o úpadku, tak může být řízení o úhradě dlužné částky, ve kterém byl vydán platební rozkaz, zastaveno s odkazem na prohlášený úpadek dlužníka. Závazek, pro který byl vydán platební rozkaz by poté měl být přihlášen do insolvenčního řízení jako nevykonatelný, protože exekuční titul (platební rozkaz) v době rozhodnutí o úpadku ještě nenabyl právní moci. Tento závazek by tak měl být poté uspokojován v rámci insolvenčního řízení.

          S pozdravem

  • Ludmila napsal:

    Dobrý den,

    chtěla bych Vás touto cestou poprosit o radu ohledně exekuce. Máme s manželem zablokované účty a potřebujeme účet na který by nám chodila výplata abychom mohli platit energie a splátku na hypotéku. Účet je blokovaný už od ledna. peníze jsme si zatím nechávali vyplácet na účet u známé,ale už to dál nepůjde,protože se stěhuje. Chci se zeptat je nějaká možnost založit si účet na který by exekutoři nemohli? A nebo kdyby jsme si ted založili nový účet tak jestli by nám jej nemohli zablokovat. Jestli už třeba nebudou dělat další kroky k exekuci,když si dluh sráží ze mzdy mé i manžela.

    Moc děkuji za jakoukoliv radu Ludmila

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      bohužel i přesto, že exekutor provádí srážky ze mzdy Vašeho manžela, může a s největší pravděpodobností i bude využívat veškeré další možnosti, které mu zákon umožňuje (zpeněžení veškerých Vašich finančních aktiv, nedobrovolný prodej Vašeho movitého i nemovitého majetku). Pokud byste si zřídili s manželem bankovní účet, bude v brzké době také exekučně zablokovaný.

      Ohledně této problematiky by Vám mohla pomoci naše příručka Dlužníkův rádce, kterou nabízíme na našem webu zdarma ke stažení (v pravé horní části webu).

      Můžete si nechat vyplácet mzdu v hotovosti, popř. na bankovní účet třetí (důvěryhodné, spřátelené, blízké osoby). I když v tomto případě musíme upozornit na možnost, že by mohl exekutor postihnout i tyto Vaše finanční prostředky na cizím bankovním účtu, kdyby zjistil, že se jedná o Vaše finanční prostředky. V praxi k tomuto většinou nedochází, ale zákon umožňuje exekutorovi postihnout veškeré prostředky, které náleží dlužníkovi (povinnému).

      Pokud je proti Vám vedeno více exekučních řízení, popř. máte-li více závazků, které nezvládáte řádně plnit, zvažte i možnost zahájení soudního oddlužení. V této oblasti Vám můžeme pomoci. Nabízíme dlužníkům bezplatnou a nezávaznou telefonickou konzultaci. Pokud budete mít zájem, tak nám obratem zašlete tel. kontakt na Vás a vhodný termín (pracovní dny od 8:00 do 18:00), kdybychom Vás mohli kontaktovat. Ve Vámi zvoleném termínu by se s Vámi spojil některý z našich kolegů a prošel s Vámi veškeré podrobnosti. Dozvíte se tak, zda splňujete podmínky insolvenčního zákona, případnou výši měsíční splátky včetně dalších přesných propočtů i další podrobnosti přímo k Vašemu případu.

      S pozdravem

  • Jaroslava napsal:

    dobrý den potřebovala bych informaci exekutor zablokoval v ramci exekuce vkladni knižku moji matky jsem tam napsana jako druhy vkladatel ale nikdy sem na ni nic nevlozila nyni mi bylo povoleno oddlužení insolvenční spravce byl informovan a knižku do majetkove podstaty nezahrnul ale exekutor ji stale nechce odblokovat postupuje spravně a v opacnem případě jak ma matka jednat dekuji za odpoved

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      Insolvenční zákon v platném znění (revizní novela s účinností k 1.1.2014) jasně stanovuje, kdo má v průběhu insolvenčního řízení dispoziční oprávnění, tedy oprávnění nakládat s majetkovou podstatou dlužníka:

      § 229
      (1) Zákon stanoví v závislosti na průběhu řízení, způsobech řešení úpadku a vlastnictví majetku náležejícího do majetkové podstaty, kdo je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními, případně komu přísluší právo nakládat s majetkovou podstatou ohledně části těchto oprávnění nebo pouze ohledně některých z nich.
      (2) Je-li majetek náležející do majetkové podstaty ve vlastnictví jiné osoby než dlužníka, lze právo této osoby s takovým majetkem nakládat omezit jen zákonem nebo rozhodnutím insolvenčního soudu.
      (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními
      a) dlužník v době do rozhodnutí o úpadku,
      b) dlužník v době od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku,
      c) insolvenční správce v době od prohlášení konkursu,
      d) dlužník v době od povolení reorganizace a
      e) dlužník v době od povolení oddlužení.
      (4) Ustanovením odstavce 3 nejsou dotčena omezení uložená dlužníku s dispozičními oprávněními insolvenčním zákonem nebo rozhodnutím insolvenčního soudu v průběhu insolvenčního řízení. Má-li dispoziční oprávnění jiná osoba než dlužník, nejsou tím dotčeny povinnosti uložené dlužníku tímto zákonem.
      (5) Od rozhodnutí o úpadku a je-li dlužník insolvenčním navrhovatelem, od okamžiku, kdy se jím stal, platí o povinnostech dlužníka s dispozičními oprávněními ustanovení § 36 a 37 přiměřeně.

      Dispoziční oprávnění mohou být dlužníkovi odňata, ale pouze ROZHODNUTÍM INSOLVENČNÍHO SOUDU:

      § 332
      (1) Insolvenční soud může na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského výboru anebo i bez návrhu zakázat dlužníku s dispozičními oprávněními nakládání s majetkovou podstatou nebo může jeho oprávnění ve stanoveném rozsahu omezit. Učiní tak v zájmu věřitelů zejména tehdy, vzniknou-li pochybnosti o poctivém jednání nebo odborné způsobilosti dlužníka nebo osob jednajících jeho jménem.
      (2) Je-li návrhů podle odstavce 1 více, insolvenční soud o nich rozhodne jedním rozhodnutím, proti němuž není odvolání přípustné. Zamítne-li je, lze další návrhy podle odstavce 1 podat až po uplynutí 30 dnů. Omezení stanovená rozhodnutím vydaným podle odstavce 1 může insolvenční soud kdykoli před schválením reorganizačního plánu na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského výboru zrušit nebo změnit.
      (3) Jestliže insolvenční soud zakáže dlužníku s dispozičními oprávněními nakládat s majetkovou podstatou nebo jeho oprávnění k tomu omezí, přecházejí tato dispoziční oprávnění na insolvenčního správce.

      Je možné, že exekutorský úřad pouze opomněl zaslat usnesení, kterým by exekuční příkaz postihující aktiva na vkladní knížce zrušil. Je také možné, že tyto peněžní prostředky již byly odeslány exekutorovi ještě před zahájením insolvenčního řízení. V každém případě o současném stavu informujte exekutorský úřad, aby došlo k vyjasnění situace.

      S pozdravem

  • Petra napsal:

    Dobrý den, jedné mojí známé byla pozastavena exekuce. Jak postupovat, když jí stále z účtárny strhávají ze mzdy, protože od exekutora nic neobdrželi? Známá usnesení obdržela.

    děkuji mnohokrát

    S přáním hezkého dne

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      předmětné usnesení, kterým bylo zastaveno exekuční řízení předložte zaměstnavateli, resp. jeho účtárně. Dále informujte exekutorský úřad, že o tomto kroku zapomněl informovat zaměstnavatele, ať své pochybení napraví.

      S pozdravem

  • karolína napsal:

    dobrý den, je možné, aby mi zablokovaly účet aniž bych někde něco dlužila?? protože mému příslušníku rodiny nejspíš daly exekuci na účet je možné, když si bude posílat výplatu na můj účet, že můj účet zablokojí nebo přinejhorším bych něco tomu exekutorovi dlužila já?? děkuji za odpověd 🙁

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      exekutor může teoerticky zablokovat jakýkoli bankovní účet, pokud má důvodné podezření, že se na něm nacházejí finanční prostředky dlužníka. V praxi však exekutor ve většině případů blokuje pouze bankovní účty vedené na jméno dlužníka.

      S pozdravem

  • Lenka Ž. napsal:

    Dobry den preju chci se zeptat jsem v ins.rizeni,ktere uz dplacim jsem rozvedena a mam dve deti 4 a 12 let chtela bych se vdat a odstehovat se k manzelovi do rodinn.domu bude se tykat insolvence i manzela dekuji za odpived Lenka

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      Vašeho manžela se insolvence týkat nebude, ale vznikne Vám nová vyživovací povinnost vůči sobě navzájem a tato skutečnost změní výši nezabavitelné částky a tudíž i výši částky, kterou lze použít pro účely soudního oddlužení. Doporučujeme navštívit webovou stránku http://insolvencni-zakon.justice.cz/kalkukator-splatek.html, kde si na kalkulátoru splátek pro oddlužení můžete ihned vypočítat jak moc se změní výše měsíční splátky pro oddlužení po uzavření manželství. V tomto kontextu upozorňujeme na to, že může díky vzniku vyživovací povinnosti a snížení částky, kterou je možné ze mzdy dlužníka pro účely soudního oddlužení použít, dojít k situaci, kdy cílová částka pro věřitele nepřesáhne 30% z celkové hodnoty jejich pohledávek a Vy byste tak nemusela dosáhnout na základní požadavek insolvenčního zákona pro odpuštění zbylé hodnoty jejich závazků! Toto je proto důležité propočítat a ohlídat!

      S pozdravem

  • jana napsal:

    Chtěla bych se zeptat v insolvenci mi prodávají být ale za menší cenu než jsou me dluhy mohou zbytek dluhů splácet ? Jsem na up beru hmotnou nuzi

    • INS partner napsal:

      Dobrý den, v případě oddlužení zpeněžením majetkové podstaty mohou být věřitelé uspokojeni pouze z majetku, který je součástí Vaší majetkové podstaty v době schválení oddlužení. Dle § 408 IZ (4) Poté, co insolvenční správce zpeněží majetek, který podléhá oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, se v insolvenčním řízení dále postupuje podle ustanovení tohoto zákona o konečné zprávě a rozvrhu v konkursu.

      Konečná zpráva insolvenčního správce musí vyústit ve vyčíslení částky, která má být rozdělena mezi věřitele, a v označení těchto věřitelů, s údajem o výši jejich podílů na této částce. Současně s konečnou zprávou insolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu i vyúčtování své odměny a výdajů. Po právní moci rozhodnutí o schválení konečné zprávy předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu návrh rozvrhového usnesení, v němž uvede, kolik má být vyplaceno na každou pohledávku uvedenou v upraveném seznamu přihlášených pohledávek. Všichni věřitelé zahrnutí do rozvrhu se uspokojují poměrně vzhledem k výši jejich pohledávky tak, jak byla zjištěna. Pokud budou z výtěžku prodeje Vašeho majetku uspokojeni všichni věřitelé alespoň do výše 30% hodnoty jejich pohledávek, bude Vám zbytek dlužných částek odpuštěn.

      S pozdravem

  • Magda napsal:

    dobry den, chtela bych se zeptat co vsechno zahrnuje soupis majetku pro insolvenci. jestli tam spada pouze majetek, ktery jsme koupili sami nebo i majetek ktery jsme dostali(jako treba svatebni dar nebo k narozeninam).dekuji

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      seznam majetku je povinnou přílohou insolvenčního návrhu. Dle § 104 IZ je dlužník, který návrh podává povinen ho k návrhu připojit. V seznamu majetku by měl být uveden veškerý movitý i nemovitý majetek dlužníka včetně jeho pohledávek s uvedením svých dlužníků a spadá do něj samozřejmě i majetek, který dlužník dostal darem.

      S pozdravem,

  • Jan napsal:

    Dobrý večer,jsem v insolvenci od 01.2011,strhávají mi část peněz z důchodu a zbytek z darovací smlouvy,kterou dárce poslední rok z důvodu finančních je bez práce nesplácí.MŮŽE MI SOUD ZRUŠIT INSOLVENCI?DĚKUJI JAN.M

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      dar není soudně vymahatelný, soud po dárci nebude tyto finanční prostředky vymáhat (resp. prozatímní praxe je taková). Snažte se Vašim věřitelům uhradit více než třicet procent z celkové hodnoty pohledávek, třeba i provedením mimořádných splátek nad rámec zákonného odvodu ze mzdy. Soud by také měl přihlédnout ke skutečnosti, že se dárci změnili pracovní-finanční podmínky a oddlužení potvrdit (potvrdit Vaši bezdlužnost – odpustit plnění zbytku závazků) i za předpokladu, že nebude uhrazeno plných 30% z celkové dlužné částky.

      S pozdravem

  • Marcela napsal:

    Dobrý den, mám dotaz. PŘIšli mi 4 exekuce v celkové výši 250000- jednu jsem vyplatila celou cca 14000,- a zbytek jsem požádala na splátky kdy jsem schopna splácet 4000,-. Dluh je vzniklý za předchozího manželství. Nyní jsem vdaná od září – v tu dobu již exekuce byla nařízena. Můžou nyní současnému manželovi dát exekuci na plat a účet když s dluhem nemá nic společného . bylo mi řečeno že můžou ikdyž je dodržen splátk. kalendář

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      dluh vzniklý za trvání Vašeho předchozího manželství, může být vymáhán pouze po Vás a Vašem bývalém manželovi.
      Exekutor v tomto případě nemůže postihnout mzdu ani bankovní účet Vašeho současného manžela. Exekutor by však teoreticky mohl zabavit část movitého i nemovitého majetku spadajícího do společného jmění manželů (dále jen SJM).

      Soud a soudní exekutor je povinen v průběhu řízení o výkonu soudního rozhodnutí (resp. exekučního řízení) zjistit, který majetek v SJM by připadl povinnému (tj. dlužnému manželovi), kdyby došlo k vypořádání společného jmění manželů. Majetek patřící do SJM, který by v případě vypořádání připadl tomu z manželů, který není povinným, pro vydobytí takového dluhu (dluhu, který vznikl před uzavřením manželství) postižen být nemůže.

      Rozdíl oproti právní úpravě účinné do 31. 12. 2013 je skutečnost, že věřiteli dosud nebylo přiznáno právo domáhat se vydobytí dluhu vůči jednomu z manželů, kterému dluh vznikl před uzavřením manželství, z majetku ve společném jmění. Nová právní úprava tento postih umožňuje, ale současně chrání druhého manžela, který má právo na to, co by bylo jeho vypořádacím podílem.

      S pozdravem

      • Marcela napsal:

        Jak mám tedy postupovat když exekutor mi oznámil že má už zjisteneho zaměstnavatele mého současného manžela a dá příkaz na jeho mzdu a účet? Bylo mi řečeno že novelou ex. zákona po 1.1. 2014 může dluh vymáhat i po současném manželovi přesto že šlo o dluh z předchozího manželství. Jsem z toho ztracená protože splácet chci ale pokud odstaví mzdu a účet manželovi tak nebude manžel schopen hradit své závazky, které řádně hradí.

        • INS partner napsal:

          Dobrý den,

          dosavadní praxe byla taková, že za dluhy, které vznikly před uzavřením manželství odpovídal pouze dlužník, který tyto závazky vytvořil. Bohužel novelizace občanského soudního řádu účinná od 1.1.2014 dnes vyznívá v neprospěch manžela dlužníka (znění §262a viz. níže).

          § 262a
          (1) Výkon rozhodnutí na majetek patřící do společného jmění manželů lze nařídit také tehdy, jde-li o vydobytí dluhu, který vznikl za trvání manželství nebo před uzavřením manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že bylo rozhodnutím soudu zrušeno společné jmění manželů nebo zúžen jeho stávající rozsah nebo že byl smlouvou zúžen rozsah společného jmění manželů, že byl ujednán režim oddělených jmění nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství.
          (2) Výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu manžela povinného, přikázáním pohledávky manžela povinného z účtu u peněžního ústavu, přikázáním jiné peněžité pohledávky manžela povinného nebo postižením jiných majetkových práv manžela povinného lze nařídit tehdy, jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů. Ustanovení hlavy druhé a třetí se použije přiměřeně.“.

          § 262a a jeho druhý odstavec však chrání před tím, aby kvůli Vašim závazkům, které vznikly před uzavřením současného manželství, byla postižena mzda nebo bankovní účet Vašeho současného manžela. Exekutor ovšem mzdu i bankovní účet Vašeho manžela postihnout exekučním příkazem může. Je potom na Vášem manželovi, aby upozornil exekutorský úřad, že závazek vznikl před uzavřením manželství a exekuce vedená proti jeho mzdě či finančním aktivům na bankovním účtu, je neoprávněná.

          Tudíž nyní doporučeným dopisem informujte exekutorský úřad (nezapomeňte v dopise uvést č. j. předmětného exekučního řízení) o skutečnosti, že jimi vymáhaný závazek vznikl před vznikem manželství. Své tvrzení doložte listinnými důkazy, tedy oddacím listem a dokumentem, kterým prokážete vznik závazku. Odkažte poté na uvedený paragraf občanského soudního řádu a na jeho druhý odstavec. Poté ještě uveďte, že pokud nebude neoprávněná exekuce vedena na Vaši mzdu a bankovní účet ukončena a zabavené prostředky nebudou navráceny, vyvodíte z toho právní důsledky.

          S pozdravem

  • JANA napsal:

    Dobrý den,mŮJ BRATR JE V INSOLVENCI,BYL NA NĚJ VYHLÁŠENÝ KONKURZ..mÁ HYPOTEČNÍ BYT NA KTERÝ PŘESTAL PLATIT HYPOTÉKU A NĚJAKÉ NESPLACENÉ PŮJČKY,CCA 1 ROK MU INSOLVONCE STRHÁVALA PENÍZE Z PLATU PŘEDNOSTNĚ.tEĎ MU PŘIŠEL DOPIS ,ŽE JEHO BYT SE BUDE V DOHLEDNÉ DOBĚ PRODÁVAT.cHÁPU DOBŘE ŽE AŠ SE PRODÁ NEMOVITOST A V PŘÍPADĚ V ŠECH POHLADÁVEK BUDE UHRAZEN MIN.30% PENĚZ ZDA MU BUDE ZBYTEK ODPUŠTĚN??a POKUD SI TĚD MŮŽE ZAŘÍDIT UČET ABY MU TAM CHODILA VÝPLATA,MAJ HO PRÁVO OBSADIT KDYŽ UŽ MU PŘI ZAČÁTKU INSOLVENCE JEDEN UČET ZASTAVILI??dĚKUJI ZA ODPOVĚĎ.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      jednou ze základních podmínek úspěšného oddlužení, je zaplacení alespoň 30% z výše všech nezajištěných pohledávek dlužníka za dobu pěti let. To však neznamená, že pokud dlužník uhradí 30% z výše svých nezajištěných závazků např. již v prvním roce probíhajícího oddlužení, že by bylo oddlužení úspěšně dokončeno.

      Ke skončení oddlužení dojde po uplynutí doby pěti let nebo po uhrazení 100% z výše všech nezajištěných závazků dlužníka.

      Nový bankovní účet si Váš bratr samozřejmě zřídit může a o jeho případné zablokování se bát nemusí.

      S pozdravem

  • Luděk napsal:

    dobrý den.na základě usnesení krajského soudu mi byl schválen způsob oddlužení dlužníků-manželů na dobu pěti let splátkovým kalendářem prostřednictvím insolvenčního správce.
    mám dotaz: jaké příspěvky sociálního zabezpečení jsou nezabavitelné?
    Pobírám starobní důchod, příspěvek na bydlení, příspěvek na mobilitu a příspěvek na péči.
    uvedené příspěvky jsou mi zasílané na účet banky.
    Druhý dotaz: jaké příspěvky jsou zabavitelné ( a v jaké výši?) a které příspěvky musím insolvenčnímu správci přiznat?
    Děkuji.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      insolvenčnímu správci musíte samozřejmě přiznat veškeré Vámi pobírané příspěvky a dávky. Musíte v průběhu oddlužení také přiznat veškeré mimořádné příjmy.

      Při plnění splátkového kalendáře se s částkou použitelnou pro účely oddlužení kalkuluje stejně jako při výpočtu exekučně zabavitelné částky z příjmu pro přednostní pohledávky. Výpočet nezabavitelné částky a částky použitelné pro účely soudního oddlužení, můžete provést na kalkulátoru splátek pro oddlužení plněním splátkového kalendáře na webové adrese http://insolvencni-zakon.justice.cz/kalkukator-splatek.html.

      § 317 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád – Pohledávky nepodléhající výkonu rozhodnutí

      (2) Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče. Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a dávky státní sociální podpory vyplácené podle zvláštního zákona) jednorázově.

      Ze starobním důchodem lze kalkulovat, starobní důchod je použitelným příjmem pro soudní oddlužení. Ostatní dávky státní sociální podpory, které uvádíte, nikoliv.

      S pozdravem

  • Luděk napsal:

    dobrý den. moje matka má sjednané penzijní připojištění se státním příspěvkem u penzijní společnosti. ve smlouvě jsem určen jako oprávněná (obmyšlená) osoba. s manželkou máme dluh, kde už proběhlo insolvenční řízení a byl nám nastavený splátkový kalendář. Pohledávku již plníme cca 6 měsíců ve prospěch insolvenčního správce.
    Můj dotaz zní: Pokud by došlo k úmrtí mé matky a penzijní fond mi vyplatí plnění z pozůstalostní penze, mám na finanční prostředky ze smlouvy nárok, nebo je musím nahlásit a poukázat ve prospěch insolvenčnímu správci?

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      veškeré mimořádně získané finanční prostředky musíte přiznat a budou použity pro účely oddlužení, tedy především pro Vaše věřitele.

      S pozdravem

  • Zbyněk kubíček napsal:

    Dobrý den
    Jako aval jsem jsem v soudním řízení povinen zaplatit částku přesahují 1 000 000 Kč. České spořitelně.Zatím bez exekučního titulu,ale již teď byly mé manželce obestaveny účty,jeden soukromý a druhý podnikatelský,
    který slouží pouze k podnikání a je na něm závislá podnikatelská činnost.je postup správný,když ani neznám toho kdo po nás dluh vymáhá ?
    Děkuji za odpoveď

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      není možné, aby Vám byly exekučně zablokovány bankovní účty bez existujícího a porušeného exekučního titulu. Buď se bude jednat o nějaký jiný závazek, jiný problém, nebo již exekuční titulu existuje a byl porušen.

      S pozdravem

  • Petra mikšovská napsal:

    Dobrý den, prosím vás o radu. byla na mě uvalena exekuce, trvalý pobyt mám u své matky která je již dlouhou dobu v insolvenčním řízení. může exekutor zabavit matčin majetek,kvůli mé exekuci, když je sepsán na soupisu movitého majetku, který je předmětem jejího insolvenčního řízení?Děkuji za odpoved.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      vykonavatelé exekutorských úřadů mohou teoreticky vše. Stává se bohužel velmi často, že dlužník (povinný) narazí na vykonavatele „opojeného mocí“, kterého nic nezajímá. Dochází pak často k situaci, kdy je i přes oprávněné protesty zabaven majetek, který být zabaven dle zákona nesmí s odvoláním vykonavatele, že se může postižený obrátit na soud s vylučovací žalobou.

      Majetek Vaší maminky, který byl zahrnut do majetkové podstaty v rámci insolvenčního řízení by skutečně neměl být předmětem exekučního řízení. Mate-li dobrého insolvenčního správce, kontaktujte ho v případě, kdy by exekutorští vykonavatelé chtěli tento majetek postihnout a fyzicky odvést.

      S pozdravem

  • Lucie napsal:

    Dobrý den,
    u exekuce mám již splacenou celou jistinu a zbývá mi uhradit již jen naběhlé úroky. Dle informace exekutora si mohu zažádat u věřitele o prominutí úroků. Chtěla bych se proto zeptat, zda je nutné tuto žádost o prominutí úroků nějak dokládat nebo zdůvodňovat.
    děkuji za odpověď

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      zažádat o prominutí úroků samozřejmě můžete, ale rozhodnutí je pouze na věřiteli. Věřitel není povinen odpouštět úhradu úroků. Žádost můžete zdůvodnit tím, že jste již uhradila jistinu a dále použijte všechny možné polehčující okolnosti, díky kterým by Vám mohl věřitel vyhovět. Tyto okolnosti byste ovšem měla i doložit listinnými důkazy.

      S pozdravem

  • Petr Svoboda napsal:

    MŮŽE MI EXEKUTOR ZABAVIT FINANČNÍ PROSTŘEDKY, KTERÉ SI NECHÁVÁM POSÍLAT NA ÚČET PŘÍTELKYNĚ (KAMARÁDKY, PŘÍBUZNÉHO, ZKRÁTKA TŘETÍ OSOBY)?
    Nemůže, exekutor může postihnout exekucí pouze účet dlužníka (povinného). Dokonce ani účty (nebo např. spoření či jiná finanční aktiva) Vašich dětí, vůči kterým máte opatrovnický vztah, nemůže exekutor zablokovat. Pokud by tak exekutor přesto učinil, je na místě podat vylučovací žalobu.

    Pravnik, s kterym jsem vec konzultoval, me ale napsal:
    Exekutor má právo zajistit veškeré peněžní prostředky, o kterých je možné se domnívat, že jsou povinného. Proto by bylo možné v takovém případě postupovat proti Vám bez omezení a bylo by na Vás prokázat, vylučovací žalobou, že zajištěné peněžní prostřEdky jsou opravdu jen Vaše.
    Chtel bych dodat, ze jsem chtel pro toto zridil specialni ucet a prostredky z nej rovnou vybirat v hotovosti, bez prevodu na ucet dalsi. Ale pravnik me rekl, ze exekutor by mohl jit i po mych prostredcich na dalsich uctech, ktere s timto uctem vubec nesouviseji…

    Kde je tedy pravda?

    Jak ja dokazu, ze prostredky na mych uctech jsou moje? Historii od narozeni? To preci nelze dokazat, a pokud je dukazni bremeno na me strane, je toto neprokazatelne.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      teoreticky má „Váš konzultující právník“ pravdu, ale v praxi se nesetkáváme s tím, že by exekutor blokoval bankovní účty třetích osob (u movitého majetku třetích osob je situace opačná). V praxi se exekutorovi velmi těžko zjišťuje, že má dlužník peníze na cizím účtu. Může samozřejmě např. zaslat dotaz zaměstnavateli, kam posílá peníze dlužníka. Doporučili bychom proto nechat si vyplácet mzdu v hotovosti a pokud s penězi potřebujete pracovat bezhotovostně, tak na bankovní účet třetí osoby vložit na přepážce banky, ideálně ještě jinou osobou.

      S pozdravem

  • ilona napsal:

    Dobrý den,
    můj syn je v insolvenci. přihlásil všechny pohledávky, ale někteří věřitelé se neozvali. nyní máme strach, že právě tito budou po synovi chtít pohledávky uhradit. bere se to tak, že když se někdo nepřihlásí, má prostě smůlu a pohledávka se bude považovat za splacenou?
    Snad je dotaz srozumitelný.
    Děkuji moc za odpověď.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      přesně jak píšete, pokud se některý z věřitelů do insolvenčního řízení nepřihlásí a dlužník oddlužení úspěšně završí a splní základní podmínku, kterou je uhrazení alespoň 30% z celkové výše jeho nezajištěných závazků za dobu 5 let, je od hrazení zbylé dlužné částky přihlášených i nepřihlášených věřitelů osvobozen. Po úspěšném dovršení oddlužení, je potřeba soud o odpuštění zbytku závazků zažádat a ten pokud ze strany dlužníka došlo v průběhu oddlužení k dodržení všech zákonných podmínek, vydá dlužníkovi potvrzení o bezdlužnosti. Dlužník je tak od zbytku veškerých svých závazků osvobozen.

      S pozdravem

      • Vlaďka napsal:

        a co u dluhů, které v době ins. řízení nebyly zcela jasné….. mám na mysli to, když mám ins. řízení, do kterého jsem záměrně neuvedla jeden „dluh“, kdy si právnička účtuje za něco, co jsem si neobjednala a už vůbec ne ve výši, kterou účtuje, nebyla uzavřena žádná smlouva, ani ústní, ikdyž ona tvrdí, že ano, zkrátka jsem podala odpor proti el. plat. rozkazu protože jsem přesvědčená o tom, že nemá nárok na požadovanou úhradu, neboť jsem s ní v žádný takový vztah nevzešla, jednala s námi v souvislosti s prodejem bytu přes realitku, spolupracuje s tou realitkou a mě ještě naúčtovala další nesmysly…. zkrátka, až bude ins. řízení dokončeno, bude moci uplatňovat cokoli, když by si to teď nepřihlásila? otázkou je, jak to prokáže, že na to má nárok, podle mě to neudělá, proto se ptám, zda by něco hrozilo po skončení insolvence, děkuji

        • INS partner napsal:

          Dobrý den,

          výši i důvod vzniku jednotlivých závazků lze rozporovat v rámci insolvenčního řízení. Věřitelé budou mít třicetidenní lhůtu na přihlášení svých pohledávek a insolvenční správce poté vytvoří seznam přihlášených pohledávek. Věřitelé své pohledávky musí doložit a veškeré podklady se poté shromáždí ve spisu, do něhož můžete, jakožto účastník řízení, u insolvenčního správce nahlížet. Vy jako dlužník budete mít v průběhu insolvenčního řízení prostor k tomu, abyste se k požadavkům Vašich věřitelů, co do jejich důvodu a výše, vyjádřila.

          Za předpokladu, že hovoříme o řešení úpadku v rámci insolvenčního řízení formou oddlužení a dlužník podmínky oddlužení řádně splní, vydá soud na podnět dlužníka na základě § 414 odst. 1 IZ usnesení, jímž osvobodí dlužníka od plnění zbylých pohledávek. Osvobození neznamená zánik práva, ale je s ním spojena ztráta nároku věřitele. Naturální závazek, který tak stále existuje, může být po skončení oddlužení ze strany dlužníka dobrovolně plněn, jeho plnění však nemůže být po dlužníkovi vynuceno (např. nařízením exekuce).

          Pokud tedy nedojde k přihlášení pohledávky v rámci insolvenčního řízení (nezajištěné pohledávky) ze strany Vámi zmíněné „právničky“, Vy úspěšně dokončíte oddlužení a získáte od insolvenčního soudu potvrzení o bezdlužnosti, nebude po Vás moci tento věřitel závazek nadále vymáhat.

          S pozdravem

  • Regína napsal:

    Dobrý den chtěla bych se zeptat jsem v insolvenčním řízení,čekám na soud a zajímalo by mě jestli v této době si můžu založit svůj bankovní účet nebo ne.předem děkuji za odpověd

  • jANA nOVÁKOVÁ napsal:

    Dobrý den,
    chtěla bych se zeptat – moji rodiče jsou v insolvenčním řízení. Dluh je 800 tis.korun, insolvenční správce se rozhodl, že vše bude vyrovnáno prodejem jejich majetku – rodinný dům- v hodnotě 2 milionů. Je tento postup běžný? Kde zůstane uložena částka, která vznikne jako přebytek při prodeji? Rodiče ho hodlají využít při koupi bytu.
    Děkuji.

    Jana Nováková

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      insolvenční zákon tento postup samozřejmě umožňuje a zpeněžení majetkové podstaty je vedle plnění splátkovým kalendářem druhou variantou, kterou může být oddlužení provedeno. Tento postup ovšem ukazuje na špatně zvládnutou přípravu a realizaci oddlužení. V mnoha případech se lze tomuto postupu vyhnout, ale musí přípravu oddlužení řešit a realizovat odborník, který své práci rozumí. V těchto případech nestačí pouze zpracovat insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení a dostát všem podmínkám insolvenčního zákona.

      O částku, která zůstane po prodeji nemovitosti rodiče nepřijdou, vše je pod dohledem insolvenčního soudu. Věříme ovšem, že v případě Vašich rodičů nemuselo dojít k prodeji nemovitosti, kdyby byla realizace oddlužení lépe zvládnuta a Vašim rodičům lépe vysvětlena. Toto jsou přesně situace, kdy se vyplatí důkladně vybírat a využít odbornou pomoc. Jsem přesvědčen, že bychom ve Vašem případě dokázali prodeji nemovitosti předejít.

      Upřímně ovšem musíme přiznat, že ne vždy je záchrana nemovitosti možná, existují i případy, kdy to možné není. Klienta je ovšem nesmírně nutné na tuto variantu připravit, popř. hledat jiné řešení, což bylo ve Vašem případě na místě. O tom všem je právě kvalitní finanční poradenství zaměřené na dluhovou problematiku.

      S pozdravem

  • stefan napsal:

    Dobrý den,

    mám dluhy z podnikání a po 1.1.2013 je začali exekutori vymáhat i po mé manželce, strháváním částek z platu. Manželka má na sebe jednu svoji exekuci, kterou splácíme po dohodě s exekutorem a k tomu se na ni vážou již zmíněné mé dluhy.
    pokud na sebe poda návrh na insolvenci, řešila by se pouze její exekuce, anebo by předmětem jednání musely být i exekuce, které na ni přešly po 1.1.2013 ode mne?

    děkuji za odpověď

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      předmětem insolvenčního řízení by byly všechny závazky, za jejichž splnění nese odpovědnost i Vaše manželka. Bez bližšího prozkoumání situace nyní nejsme schopni přesně říci, které to jsou. Ve Vašem případě bychom z dosavadních informací ovšem jednoznačně doporučili, abyste se soudního oddlužení účastnili společně s manželkou. Společné oddlužení manželů s sebou nese totiž mnoho výhod. Navíc, pokud by se oddlužení účastnil pouze jeden z Vás, mohli by věřitelé a exekutoři zbylé závazky vymáhat po tom, který by se oddlužení neúčastnil. Majetek spadající do společného jmění manželů by tak byl i nadále v ohrožení.

      Závazky z podnikání nemusejí být překážkou, ale je potřeba důkladně zvážit detaily. Od 1.1.2014 navíc lze zahrnout do oddlužení i ty závazky vzniklé v důsledku podnikatelské činnosti, které nebyly uspokojeny v konkursu.

      Pokud byste měli zájem o bližší informace a konkrétní propočty, nabízíme zájemcům bezplatnou telefonickou konzultaci. Budete-li tedy mít zájem, tak nám obratem zašlete tel. kontakt na Vás a vhodný termín (pracovní den od 8:00 do 18:00), kdy bychom Vás mohli kontaktovat. Ve Vámi zvoleném termínu by se s Vámi spojil některý z našich kolegů, prošel s Vámi veškeré podrobnosti. Konzultace je nezávazná a je zdarma.

      S pozdravem

  • Veronika napsal:

    Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda musím v insolvenci prodat dům který máme na hypotéku. Na hypotéce dluh není ale dluhy máme u jiných věřitelů. Exekutor se tento dům již rok snaží získat ale stále sním bojuji jak je v mých silách. Pro představu dluh je asi necelých 40 000Kč prodat mi ho chce za 940 000Kč a hypotéka je stále 2 300 000Kč má význam aby dům prodal když přednost má hyp. banka? Může ho vůbec prodat když je ta zmíněná hypotéka? O insolvenci jen uvažuji protože dům je dědictvím pro mé děti.Plat mám já i můj manžel a ručitele (mí rodiče) kteří mají taky příjem a jsou ochotni nám pomoci kdyby náš plat nestačil což pochybuji . Jde nám především o dům který chceme zachránit pro děti. Děkuji předem za radu

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      pokud máte více nesplácených závazků, tak svůj boj s exekučními úřady dříve nebo později prohrajete a nemovitost bude zpeněžena tím nejhorším možným způsobem a hodně pod cenou, tedy v exekuční dražbě. Exekutor bohužel může usilovat o prodej nemovitosti, i když je první v pořadí zástavní věřitel, tedy ve Vašem případě hypoteční banka.

      Nemůžeme Vám bez podrobnějších znalostí doporučit zahájení soudního oddlužení, k tomu bychom potřebovali bližší informace, ale pokud máte více závazků, už je proti Vám vedeno exekuční řízení, máte možnou pomoc v rodině a hypotéka je řádně splácena, tak se tato možnost předběžně jeví jako nejlepší možné východisko. V rámci soudního oddlužení totiž nemusí vůbec dojít ke zpeněžení Vašeho domu. Rozhodující budou dva faktory.

      V těchto situacích se lze domluvit se zástavním věřitelem (hypoteční bankou), aby v případě insolvenčního řízení nepožadoval zpeněžení nemovitosti, ale svou pohledávku přihlásil pouze jako „podmíněnou“. Tímto postupem má věřitel „pojištěnou situaci“. Pokud byste dle dohody řádně hradili splátky hypotéky, věřitel by nepožadoval zpeněžení zástavy. Pokud byste přestali řádně splácet hypotéku, věřitel by mohl přistoupit ke zpeněžení. Pro zástavní věřitele je tento postup ve většině případů výhodnější, nežli požadovat za každou cenu zpeněžení zástavy. Zástavní věřitel tímto postupem nemá co ztratit a velmi často na tyto dohody zástavní věřitelé přistupují. Je potřeba vysvětlit Vaší situaci oprávněnému pracovníkovi (tomu, kdo bude moci za banku v této záležitosti jednat) hypoteční banky a domluvit se před případným zahájením insolvenčního řízení na postupu. Je nesmírně důležité důkladně si vyjasnit podmínky před zahájení insolvenčního řízení.

      Dalším faktorem je posouzení hodnoty Vašeho movitého i nemovitého majetku. I ostatní věřitelé by totiž mohli požadovat zpeněžení majetkové podstaty. Je zde tedy velmi důležité důkladně propočítat hodnotu nemovitosti vzhledem k zůstatkové hodnotě hypotečního úvěru.

      Pokud byste měli zájem o bližší informace a konkrétní propočty, nabízíme zájemcům bezplatnou telefonickou konzultaci. Budete-li tedy mít zájem, tak nám obratem zašlete tel. kontakt na Vás a vhodný termín (pracovní den od 8:00 do 18:00), kdy bychom Vás mohli kontaktovat. Ve Vámi zvoleném termínu by se s Vámi spojil některý z našich kolegů, prošel s Vámi veškeré podrobnosti. Konzultace je nezávazná a je zdarma.

      S úctou

  • pavel napsal:

    dobry den chtěl jsem se zeptat 27 unora přijede exekutor pro zabavene věci do te doby asi nesthu tu insolvenci že? ten majetek co mi odvezou jim stejně ani nepokryje naklady a co pak bude ze zbyvajicim dluhem když už mi vše odvezou muj prijem činí 9000 kč hrubeho + 6000 kč invalidní duchod děkujuza odpověd

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      máme-li veškeré potřebné dokumenty pro úspěšné zahájení soudního oddlužení (insolvenční řízení), tak jsme schopni vypracovat veškeré potřebné dokumenty pro soud, běžně do tří dnů, expresně i do 24 hodin. Jsme také schopni za klienta veškerou povinnou přílohovou dokumentaci zajistit. Nejsme Vám ovšem nyní ještě schopni sdělit, zda splňujete podmínky insolvenčního zákona pro úspěšné schválení oddlužení.

      Nabízíme dlužníkům bezplatnou tel. konzultaci. Pokud budete mít zájem, pošlete nám obratem tel. kontakt a vhodný termín (pracovní dny od 8:00 do 18:00), kdy bychom se s Vámi mohli spojit. Ve Vámi zvoleném termínu by se s Vámi spojil některý z našich kolegů, prošel s Vámi Váš případ. Dozvíte se tak veškeré podrobnosti. Konzultace je nezávazná a je zdarma (my zatelefonujeme Vám).

      S pozdravem

  • Andrea napsal:

    V srpnu manžel podal ins. návrh včetně darovací smlouvy. První splátka proběhne nyní v únoru, ale za dobu než vše vyřídilo dárci se změnily finanční poměry a není schopen poskytovat dar v plné výši. Díky tomu, že přihlášený celkový dluh je nižší než jsme očekávali, tak bychom měli uhradit věřitelům i bez darovací smlouvy více než 30%. Dárce se, ale obává, že soud bude dar vymáhat.
    Je tento dar soudně vymahatelný? Bue se dar behěm splácení řešit?

    Předem děkuji za odpověď. A.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      dar není soudně vymahatelný, soud po dárci nebude tyto finanční prostředky vymáhat (resp. prozatímní praxe je taková) a pokud uhradíte více než třicet procent z celkové hodnoty pohledávek Vašich nezajištěných věřitelů, tak by měl soud ke skutečnosti, že se dárci změnili pracovní-finanční podmínky, přihlédnout a úspěšně dokončené oddlužení i tak potvrdit (potvrdit Vaši bezdlužnost – odpustit plnění zbytku závazků).

      S pozdravem

  • Miroslava napsal:

    Dobrý den, ráda bych se zeptala, máme v pronájmu cizince a chtějí si u nás nechat udělat trvalý pobyt, přítel má obyvy aby neudělali někde dluh a nevzali mu třeba byt. Můj dotaz zní, jestli když je přítel občan ČR a má v osobním vlastnictví byt, v podnájmu má cizinku s trvalým pobytem, která udělá nějaký dluh a nebude splácet příde exekutor, může mu sáhnout na byt? nebo jen na vybavení bytu? Kdyby došlo k tomu, že může exekutor sáhnout na byt přítele, jde to s cizinkou nějak ošetřit nějakou smlouvou? Děkuji za odpoveď

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      byt je ve vlastnictví Vašeho přítele. Pokud nevystupuje jako spoludlužník či ručitel, tak jeho nemovitost nemůže být postihnuta kvůli závazku jiné osoby. Vybavení bytu by předmětem případné exekuce být mohlo, proto doporučujeme jednoznačně konkretizovat nájemní smlouvu a přesně specifikovat, který majetek je předmětem nájmu. Podpisy na nájemní smlouvě nechte v každém případě úředně ověřit.

      S pozdravem

  • Jakub L napsal:

    Dobry den chtěl bych se zeptat mamka má zabavení majetek a probíha insolvence , ja jko syn mám taky exekuci muže zabavit majetek znovu co je a probíhá insolvence tak jestly nemužou už zabavit majetek ktery je děkuji jakub L

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      Váš majetek může být v rámci exekučního řízení, které je vedeno proti Vám, zabaven. Majetek Vaší maminky, pokud je v insolvenčním řízení, nikoli.

      S pozdravem

  • lukas napsal:

    dobrý den chci se zeptat mam pujčku u vice veritelu a mam jiz sepsany navrh na odluzeni a jeden veritel me chce zazalovat za uverovi podvod a bylo me recno ze me insolvenci smetou ze stolu alespon tak me to oduvodnil jejich pracovnik firma camargo.dekuji za odpoved lukas

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      pracovníci věřitele často vyhrožují a zastrašují zcela nepravdivými informacemi. Bez bližšího posouzení a prověření důkazů Vám však nemůžeme sdělit, zda jste se úvěrového podvodu skutečně dopustil, to musíte vědět Vy sám. Pokud by Vám byl úvěrový podvod skutečně dokázán, může to být důvod pro který Vám soud oddlužení nepovolí a úvěrový podvod je klasifikován jako trestný čin.

      Běžní pracovníci věřitele ovšem jaksi „nevidí za roh“. Mnohdy sami poškozují svého zaměstnavatele, protože v okamžiku, kdy je dlužník předlužen, tak je oddlužení ideální cestou pro všechny zúčastněné subjekty. Věřitel buď může dostávat peníze v průběhu oddlužení, nebo nemusí získat žádné plnění v situaci, kdy má dlužník třeba dvacet věřitelů (spousta lidí si tento stav ani nedovede představit). Spousta věřitelů obdrželo v rámci oddlužení od dlužníků více peněz, než by obdrželi mimo oddlužení jakožto patnáctý věřitel v pořadí čekající na uspokojení své pohledávky v rámci exekučního řízení. Můžete se pokusit tuto skutečnost věřiteli vysvětlit písemně (na centrálu věřitele – pokud možno adresátovi, který je odpovědný k posouzení této skutečnosti).

      S pozdravem

  • jarmila napsal:

    Dobrý večer zajímalo by mě jestli mohu po 3 letech splácení insolvence požádat soud o prominutí zbytku dluhu děkuji za odpověd

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      pokud máte na mysli žádat soud o odpuštění zbytku závazků po třech letech oddlužení plněním splátkového kalendáře, tak tento postup možný není. O odpuštění zbytku závazků můžete žádat až po skončení oddlužení (z pravidla po pěti letech).

      S pozdravem

  • Dušan A. napsal:

    Dobrý den,
    rád bych se zeptal, u mě probíhá oddlužení, manželka z důvodu nesplácení oddlužení byla převedena do konkursu na majetek. Čekáme na ukončení insolvenčního řízení. Má manželka nárok na příspěvek na bydlení a přídavky na děti?
    Druhý dotaz je, když u jednoho veřitele je manželka dlužník a já spoludlužník. Věřiteli splácím v rámci svého řízení. Může věřitel požadovat splácení i po manželce, až soud ukončí manželčino oddlužení? Dluh vznikl v době manželství.

    Předem děkuji za odpověď.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      Vaše manželka by měla mít nárok na příspěvek na bydlení i přídavky na děti, tato skutečnost by neměla být konkursem nijak ovlivněna. Pro bližší informace se ovšem raději obraťte na správu sociálního zabezpečení popř. na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ve Vašem případě mohou samozřejmě figurovat i jiné rozhodné skutečnosti.

      Za všechny závazky, které vznikly za trvání manželství odpovídáte s manželkou společně a nerozdílně. Jedinou výjimku by tvořila situace, kdybyste měli zúžené společné jmění manželů a o této situaci jste informovali věřitele písemně při vzniku závazku (museli byste toto prokázat). Tato situace se v praxi téměř nevyskytuje. Tzn., že veškeré závazky (resp. zbytky – nedoplatky závazků, které Vám budou po ukončení oddlužení odpuštěny – budou-li odpuštěny), které vznikly za trvání manželství a spadají do SJM, budou moci věřitelé vymáhat po skončení konkursu po Vaší manželce.

      S pozdravem

  • Michaela napsal:

    Dobrý DEN chtěla bych se zeptat jsem na MD můj příjem je kolem 4000kč má dluhy z podnikání a i mimo podnikání. Chtěla bych zažádat o odlužnění. Mám nějakou šanci uspět? Splátky nezvládám a nerada abych měla exekuci. Můžou mi věřitelé strhávat peníze mateřskou z účtu mého syna ? Děkuji za odpoveĎ

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      o povolení oddlužení úspěšně žádat můžete, i když nyní nemáte příjem, který by byl pro účely soudního oddlužení použitelný a jste na rodičovské dovolené. Pro doložení potřebného příjmu byste musela získat dárce, který by Vám pro účely oddlužení podepsal darovací smlouvu, kde by se zavázal přispívat Vám každý měsíc potřebnou finanční částku, aby mohl soud dovodit, že budete moci hradit pravidelné měsíční splátky v takové výši, abyste dosáhla alespoň 30% uspokojení Vašich závazků.

      Pokud víte, kolik činí Vaše celková dlužná částka, vypočtěte si z této sumy 30%, k této částce přičtěte náklady insolvenčního správce (během pěti let včetně DPH 65.340,-Kč) a výsledek vydělte 60. Získáte tak orientační výši minimální měsíční splátky, kterou budete muset v průběhu oddlužení platit.

      Co se týče závazků vzniklých v souvislosti s podnikatelskou činností, tak ty mohou a nemusejí být překážkou pro povolení oddlužení. Máme několik klientů a několik desítek případů, kdy soud povolil řešit závazky vzniklé v důsledku podnikatelské činnosti oddlužením. Nicméně výše “závazků z podnikání“ by neměla přesahovat 50% z celkového zadlužení. Soud také přihlíží k tomu, jak staré tyto závazky jsou, jaká část z těchto závazků byla již uhrazena, důvod vzniku těchto závazků a v neposlední řadě může být důležité i případné vyjádření některého z věřitelů (neměl by vyloženě vystoupit proti povolení oddlužení).

      Dále samozřejmě budete muset splňovat i ostatní podmínky insolvenčního zákona.

      V případě, že má náš klient závazky vzniklé v důsledku podnikatelské činnosti, tak nejsme schopni poskytnout záruku vrácení peněz v případě, že by soud oddlužení neschválil. Z toho si můžete odvodit, že šance na úspěch zde není 100%. Šance na úspěch samozřejmě existuje, není ovšem stoprocentní a v každém případě doporučujeme detailní analýzu Vaší situace.

      Dlužníkům nabízíme bezplatnou telefonickou analýzu jejich situace. Pokud máte zájem, tak nám obratem zašlete tel. kontakt na Vás a vhodný termín (pracovní den od 8:00 do 18:00), kdy bychom Vás mohli kontaktovat. Ve Vámi zvoleném termínu by se s Vámi spojil některý z našich kolegů a prošel s Vámi veškeré podrobnosti. Dozvíte se tak, zda splňujete podmínky pro úspěšné zahájení soudního oddlužení i přesné výpočty (výši splátky, výši procentuálního uspokojení věřitelů, tedy i kolik z celkové dlužné částky ušetříte a mnohé další důležité informace). Úvodní konzultace je nezávazná a je zdarma.

      S pozdravem

  • ANdrea napsal:

    Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o radu. Dne 10.12. jsem podala návrh na insolvenci. v ten samý den mi z výplaty sthrli a poslali peníze exekutorovi. Má na ty peníze ještě exekutor nárok?

    Velmi děkuji za odpověď
    Hezký den

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      dle insolvenčního zákona (§ 229, §407, §409) má dlužník dispoziční oprávnění k majetku, tzn. i ke mzdě (důchodu či jiným požitkům) o zahájení insolvenčního řízení. V příloze emailu Vám zasíláme i vyjádření krajského insolvenčního soudu v této věci (text najdete v poučení – druhý odstavec od konce) volně stažitelné na internetu.

      Praxe je bohužel taková, že někteří dlužníci podávali opakovaně nicotné insolvenční návrhy, aby získali přístup k majetku, který byl blokován kvůli probíhajícímu exekučnímu řízení.

      Existují tak v současné době tři právní výklady a účetní postupují tak, aby minimalizovali svá rizika (možná pokuta od exekutorského úřadu až do výše 50.000,-Kč).

      a) Účetní přestane provádět srážky ze mzdy a až do rozhodnutí soudu v rámci insolvenčního řízení vyplácí celou mzdu dlužníkovi.
      b) Účetní provádí dále srážky ze mzdy, ale sražené finanční prostředky nezasílá exekutorskému úřadu, ale deponuje je na firemním účtu a čeká na rozhodnutí insolvenčního soudu a následně insolvenčního správce, jak s těmito prostředky naložit. Takto postupuje většina účetních.
      c) Účetní provádí dále srážky ze mzdy a zasílá sražené finanční prostředky exekutorskému úřadu až do rozhodnutí insolvenčního soudu.

      Dle našeho právního názoru je správný postup v souladu s insolvenčním zákonem postup dle bodu A, nicméně nejčastější je v praxi postup dle bodu B. Tuto problematiku bude přesně upravovat novelizace insolvenčního zákona k 1.1.2014.

      S pozdravem

  • Michaela napsal:

    Dobrý den,
    Moc vás prosim o RADU.Mam ÚRAZOvou pojistku a před 1,5 rokem mi bylo povoleno oddlužení. Pokud mi vznikne z důvodu úrazu pojistného plnění od pojišťovny, mam na tyto peníze nárok nebo je pojišťovna posle INSOLVENCNIMU správci nebo tak musím učinit ja? Popřípadě, kde bych to našla? Nechci si platit pojistku zbytecne.
    Moc vam Děkuji a přeji hezký den.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      v insolvenčním řízení máte coby dlužník dispoziční oprávnění ke svému majetku (i po povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře). Nicméně každý mimořádný příjem jste povinna přiznat a odevzdat insolvenčnímu správci pro mimořádnou splátku Vašim věřitelům, tudíž i případné pojistné plnění. Je poměrně pravděpodobné, že by insolvenční správce požadoval tento mimořádný příjem, na základě § 412 odst. 1 písm. b insolvenčního zákona, rozdělit mezi Vaše věřitele.

      Podle § 11 odst. 1 IZ rozhoduje insolvenční soud při výkonu dohlédací činnosti o záležitostech, které se týkají průběhu insolvenčního řízení, činí opatření potřebná k zajištění jeho účelu a ukládá povinnosti, týkající se činnosti jednotlivých subjektů řízení.

      Vy byste tak na základě tohoto paragrafu mohla požádat soud, aby Vám tento mimořádný příjem umožnil ponechat. Záleželo by tak pouze na insolvenčním soudu a především na tom, jak byste svou žádost dokázala vyargumentovat. Lze si představit, že v případě dlouhodobé pracovní neschopnosti z důvodu úrazu, na základě něhož bylo pojistné plnění vyplaceno, by Vám insolvenční soud tento mimořádný příjem ponechal.

      S pozdravem

  • Richard napsal:

    Dobrej den chtěl bych se zeptat jak je možné aby mi exekutor zablokoval učet a že mam exekuci když jsem byl v insolvenci vše mi tam dopadlo dobře , v letě mi strhavali z prace určitou částku a v 8 měsici jsem dostal usneseni o tom že jsem zaplatil 100% pohledavky a jsem defakto čistej bez žádnych dluhu . prosim vás co stím mam dělat ?už jsem byl i u soudu se na to optat tam mi poradili že by mu prej mělo stačit jen to usneseni o ukončeni všech pohledavek a že jsem vše zaplatil podle insolvečniho řízeni . mam mu poslat to usneseni a rozhodnuti o zaplaceni pohledávek aby mi rozmrazil učet? děkuji

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      v každém případě toto usnesení exekutorovi zašlete a popište veškeré skutečnosti. Držíte-li soudní potvrzení o bezdlužnosti, exekutor by měl exekuci okamžitě ukončit. Nestane-li se tak, neváhejte nás kontaktovat, poskytli bychom Vám právní pomoc.

      S pozdravem

  • Stáňa napsal:

    Dobry den.mam prosbu.exekutor me zabavil ucet na dluznou castku 72000kc.pujcku jsem
    si vzala s pritelem,ktery se neda najit proste zmizel.ja jsem v invalidnim duchodu a
    zdrevotne nejsem natom dobre.muj prijem je 6500kc a musim zivit 7leteho syna.co si
    mam pocit?poradite prosim jsem na zhrouceni dekuji

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      pokud jste úvěrovou smlouvu podepsala ať už jako dlužník, spoludlužník či ručitel, tak po Vás může být dlužná částka vymáhána.

      Můžete se pokusit domluvit s exekutorským úřadem na splátkách. Popř. můžete požádat o odklad exekuce (nikoli o úplné zrušení) z důvodu špatné finanční a sociální situace.

      V příloze Vám zasíláme vzor návrhu na odklad exekuce. Doporučujeme detailně popsat Vaši špatnou finanční situaci a nesmíte zapomenout, že veškerá Vaše tvrzení musíte doložit písemnými důkazy (např. když uvedete, že pobíráte invalidní důchod, tak musíte doložit, že jej skutečně pobíráte a doložit i jeho výši atp.)

      Pokud budete exekutorskému úřadu zasílat finanční částku na úhradu závazku, např. na základě dohody o splátkách, tak musíte u každé platby uvést, že ji zasíláte na úhradu jistiny – to je velmi důležité.

      S pozdravem

  • D.K. napsal:

    dobrý den,
    dostal sem se do finančních potíží, momentálně jsem na pracovním úřadě, splácím půjčky ve výši cca 18000,-
    na které si půjčuji od rodičů, nebo na občasné brigádě, ale vždy ikdyž se zpožděním vše splácím…jenomže jsem prohrál soud, kde jsem si půjčil od bývalého kolegy 70000, a splátku zamítl, vyžaduje po mně momentálně celou částku i s uroky atd cca 110 tisíc..nejsem schopný mu vyhovět, takže mi v nejbližší době čeká exekuce..nemám žádný majetek, je možno mi nějak pomoct, můžu požádat o oddlužení ?? s tím, že si najdu práci a budu pravidelně splácet ?

    moc Děkuji za případné info, již nevím jak dál..

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      o soudní oddlužení požádat můžete, nicméně Vám nyní, bez předběžné analýzy nejsme schopni potvrdit, zda splňujete všechny podmínky insolvenčního zákona. Pokud Vám rodiče pomáhají splácet takto vysoké splátky, tak by Vám mohli finančně pomoci splácet výrazně nižší splátku v rámci oddlužení do té doby, než byste získal zaměstnání. Dlužníkům nabízíme možnost bezplatné telefonické konzultace.

      Pokud budete mít zájem o vyřešení Vaší nepříznivé finanční situace, tak nám obratem zašlete tel. kontakt na Vás a vhodný termín (pracovní den od 8:00 do 18:00), kdy bychom Vás mohli kontaktovat. Ve Vámi zvoleném termínu by se s Vámi spojil některý z našich kolegů a prošel s Vámi veškeré podrobnosti. Dozvíte se tak, zda splňujete podmínky pro úspěšné zahájení soudního oddlužení i přesné výpočty (výši splátky, výši procentuálního uspokojení věřitelů, tedy i kolik z celkové dlužné částky ušetříte a mnohé další důležité informace), které Vám poté zašleme i písemně na email. Úvodní konzultace je nezávazná a je zdarma.

      S pozdravem

  • David KoURA napsal:

    Dobrý DEN

    JSEM V INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ VE KTERÉM JIŽ BYLO POVOLENO ODDLUŽENÍ A MÉ MANŽELCE STRHL EXEKUTOR, KTERÝ JE PŘIHLAŠEN V INSOLVENCI 31 000. mÁ NA TO PRÁVO? jAK SE MÁM BRÁNIT?

    s POZDRAVEM David kOURA.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      pokud se Vaše paní neúčastní insolvenčního řízení, což jednoznačně měla, pokud Vaše závazky vznikly za trvání manželství, tak exekutor postupuje v souladu se zákonem. Pokud závazek vymáhaný exekutorem vznikl před uzavřením manželství, musíte tuto skutečnost exekutorskému úřadu sdělit a doložit listinnými důkazy.

      S pozdravem

  • Dagmar J. napsal:

    Dobrý den,měla bych na vás dotaz. Jsem rozvedená a bejvalej manžel podal návrh na oddlužení (insolvence) které mu bylo schváleno. Můžou věřitelé chtít zbytek částky po mě když jsem byla ručitel a ve dvou případech hlavní žadatel a exmanžel ručitel? Vzal to vše na sebe. Děkuji za odpověď

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      věřitelé budou moci nadále vymáhat své pohledávky i za Vaší osobou. Mohou tak činit u všech pohledávek, které vznikly za trvání Vašeho manželství, aniž byste vystupovala přímo ve smlouvě a to na základě společného jmění manželů, pokud nedošlo v rámci soudního řízení k jeho vypořádání.

      Věřitelé tak po Vás mohou bohužel vymáhat i ty pohledávky, o kterých třeba ani nevíte, že manžel za trvání manželství vytvořil, ale z titulu společného jmění manželů za ně odpovídáte společně a nerozdílně.

      Pohledávky, kde vystupujete jako ručitel či spoludlužník po Vás mohou věřitelé nadále vymáhat, i kdyby tyto pohledávky nevznikly za trvání manželství.

      S pozdravem

  • Radka T. napsal:

    Podala jsem návrh na insolvenci, jsem ve fázi před rozhodnutím o úpadku, obdržela jsem předvolání k soudu ohledně jedné nezaplacené půjčky, musím se dostavit, když si věřitel může pohledávku přihlásit do řízení, taky bych to asi nezvládla psychicky, jak se mohu vzhledem k výše uvedeným skutečnostem omluvit? děkuji

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      zašlete soudu sdělení (nezapomeňte uvést správnou spisovou značku – číslo jednací), že probíhá insolvenční řízení. Uveďte také spisovou značku – číslo jednací Vašeho probíhajícího insolvenčního řízení.

      S pozdravem

      • Štěpánka napsal:

        Dobrý den,
        syn má povolenou insolvenci ze čtyř věřitelů se ozvali dva, nyní po dvou měsících schválené insolvence se ozval další věřitel, posílá pouze
        emaily, nyní poslal že vše předal exekutorovi. Má nárok na takový postup když se nepřihlásil před osobním bankrotem?

        Děkuji za odpověď

        • INS partner napsal:

          Dobrý den,

          od okamžiku zahájení insolvenčního řízení se mají dle insolvenčního zákona věřitelé zdržet jakýchkoli kroků a jednání směřujícího k vymáhání svých pohledávek mimo rámec insolvenčního řízení. V praxi se tak ovšem neděje. Věřitelé, jejichž závazek vznikl před zjištěním dlužníkova úpadku a povolením oddlužení, mají své pohledávky přihlásit ve lhůtě třiceti dnů do insolvenčního řízení. Neučiní-li tak a dlužník úspěšně splní podmínky oddlužení a po skončení oddlužení získá soudní potvrzení o bezdlužnosti, mají tito věřitelé (lidově řečeno) smůlu. Své pohledávky už nemohou po dlužníkovi vymáhat soudní a následně exekuční cestou.

          Ve Vašem případě se měli i tito věřitelé přihlásit do insolvenčního řízení. Pokud tak neučinili, je to jejich chyba a jejich problém. Věřitel může teoreticky nechat nařídit exekuční řízení, drží-li platný a vykonatelný exekuční titul i v okamžiku, kdy probíhá oddlužení, ale exekutor nebude moci exekuci provádět. Pokud Váš syn oddlužení úspěšně dokončí, tak bude muset náklady tohoto exekučního řízení nakonec platit sám věřitel.

          Domníváme se ovšem, že to na Vás tento věřitel pouze „zkouší“. Jsou to obvyklé metody, kdy věřitelé tvrdí, že je oddlužení nezajímá, že mohou stejně vymáhat atp. Tento postup totiž u některých (neinformovaných) dlužníků vychází, tudíž se věřitelé pokouší získat nějaké peníze i touto cestou. Vy těmto věřitelům ničeho neplaťte a obratem je informujte, že měli své pohledávky přihlásit do insolvenčního řízení a pokud postupují mimo insolvenční řízení, porušují insolvenční zákon.

          Zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení – Insolvenční zákon (IZ)

          § 5 IZ – Zásady insolvenčního řízení

          Insolvenční řízení spočívá zejména na těchto zásadách:
          a) insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů;
          b) věřitelé, kteří mají podle tohoto zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti;
          c) nestanoví-li tento zákon jinak, nelze práva věřitele nabytá v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení omezit rozhodnutím insolvenčního soudu ani postupem insolvenčního správce;
          d) věřitelé jsou povinni zdržet se jednání, směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení, ledaže to dovoluje zákon.

          § 109 IZ – Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení

          Se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky:
          c) výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému.

          S pozdravem

  • Zdenka napsal:

    Dobrý den prosím o poradu ohledně insolvence.Můj manžel je od roku 2012 v insolvenci,ale má tam již jen jednoho věřitele.Ráda bych ho doplatila,ale nevím zda mám peníze poslat přes insolvenčního správce.Děkuji Vám předem

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      doplatit dlužnou částku můžete, ale jednoznačně prostřednictvím insolvenčního správce.

      S pozdravem

  • Hanka napsal:

    Dobry den muj pribeh je stejny skoro jako Pani Gaby ktere jste odpovidala, pisete v nem , ze pokud manzelovi dluh vznikl, jeste pred uzavrenim nanzelsti, tak to nespada do SJM, me prisla vyzva k uhrazeni manzelova dluhu, od exekutora, na castku 165000 kc, kdyz jsem onu exekutorku ihned kontaktoval, tak mi zdelila ze i kdyz dluh vznikl pred uzavrenim manzelstvi tak podle noveho zakona od 1.1.2013 to spada do SJM. a ze jsem povina to zaplatit, ze manzelova adresa je neznam , a ze pokud to nebudu resit tak bude vyjezd na adresu kde jsem si onen dopis prebrala kde nejsem trv hlasena , nevim jak se proti tomu branit . Dekuji Hanka

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      vykonavatelka exekutorského úřadu, se kterou jste hovořila, Vám neříkala pravdu. Na tuto skutečnost je potřeba si zvyknout, protože jde-li o vymáhání závazků, tak se až velmi často shledáváme s neúplnými či naprosto lživými informacemi a to bohužel i ze stran pracovníků exekutorských úřadů, kteří by měli pracovat a poskytovat informace v souladu se zákony. Realita je bohužel trošku jiná a bývá používáno všech možných prostředků k dosažení cíle, tedy vymožení dlužné částky.

      Exekuce, která by proti Vám byla provedena i přesto, že závazek vznikl před uzavřením manželství Vašemu manželovi, a tudíž za jeho splnění nenesete žádnou odpovědnost, by byla protiprávní! Pokud by takováto exekuce byla provedena, mohla byste pro tento postup podat žalobu a veškerou vzniklou škodu vymáhat soudně (popř. i včetně újmy na cti, dobrém jméně, psychické újmy atp.). Případné žaloby bychom se velmi rádi zhostili, pokud byste o naše služby projevila zájem. Prozatím doložte exekutorskému úřadu datum vzniku závazku a datum uzavření manželství a skutečnost, že jste si velmi dobře vědoma toho, že pro tento závazek (pokud skutečně vznikl před uzavřením manželství) proti Vám nemůže být exekuční řízení vedeno.

      Podle novely soudního a exekučního řádu s datem účinnosti k 1.1.2013 byl pro účely exekučního řízení rozšířen majetek manželů, který spadá do společného jmění manželů (ke SJM více – Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, § 143 – § 151). Nově do společného SJM spadá pro účely exekučního řízení i bankovní účet a mzda manžela povinného.

      Před touto novelizací, tak nebylo možné postihnout mzdu a finanční prostředky na účtu manžela povinného ani tehdy, kdy závazek vznikl za trvání manželství, tudíž spadal do SJM a za splnění závazku tak byly odpovědní oba manželé, protože mzda ani bankovní účet (resp. finanční prostředky na bankovním účtu) manžela povinného do SJM nespadaly. Po 1.1.2013 již pro účely exekučního řízení mzda i bankovní účet (resp. finanční prostředky na bankovním účtu) manžela povinného do SJM spadají. Tato skutečnost ovšem nezměnila základní pravidlo, že tímto způsobem lze postihnout závazky, které VZNIKLY ZA TRVÁNÍ MANŽELSTVÍ!!! Za splnění závazku, který vznikl jednomu z manželů PŘED UZAVŘENÍM MANŽELSTVÍ, odpovídá pouze a výhradně on sám a nelze kvůli vymožení takového závazku směřovat výkon exekuce na SJM!

      Citace z vyjádření prezidenta exekutorské komory pana Mgr. Ing. Jiřího Proška ze dne 12.11.2012.

      – „Peníze manželů patří do SJM a je jedno, jestli je mají doma ve slamníku nebo v bance. Od 1.1. pak bude pro dluhy patřící do SJM možné postihnout účty obou manželů.“

      Podrobně k novelizaci soudního a exekučního řádu ke dni 1.1.2013. Téma Exekuce vedená na mzdu či bankovní účet manžela/manželky povinného.

      Ve smyslu § 262a odst. 3 občanského soudního řádu umožňuje tato novela soudním exekutorům postihovat nově i mzdu, plat a finanční prostředky na bankovním účtu manželky/manžela povinného (dlužníka), pro závazky, které spadají do společného jmění manželů (dále jen SJM).
      Pokud je tedy exekuce vedena pouze proti jednomu z manželů a závazek spadá do SJM, může nově exekutor blokovat i mzdu, či finanční prostředky na bankovním účtu druhé z manželů.

      – Zde je velmi důležité slovní spojení “ZÁVAZEK SPADÁ DO SJM“.
      – Jak zjistíme, zda závazek spadá do SJM? Jednoduše tak, že zjistíme právní důvod vzniku tohoto závazku. Pokud závazek vznikl před uzavřením manželství pouze jednomu z manželů, tak do SJM nespadá. Pokud závazek vznikl za trvání manželství pouze jednomu z manželů (i bez vědomí a souhlasu druhého manžela a tento závazek nepřesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů – bohužel velmi vágní formulace z Občanského zákoníku §143 odst. 1, písm. B), spadá tento závazek do SJM a exekuce tak může být vedena i proti mzdě, platu, či finančním prostředkům na bankovních účtech druhého z manželů.

      Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
      § 262a
      (1) Výkon rozhodnutí na majetek patřící do společného jmění manželů lze nařídit také tehdy, jde-li o vydobytí závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl smlouvou zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství.
      (2) Při výkonu rozhodnutí se nepřihlíží ke smlouvě, kterou byl zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů o majetek, který patřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky. Totéž platí, byl-li zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů smlouvou rozšířen o majetek povinného, který nepatřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky.
      (3) Výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu manžela povinného, přikázáním pohledávky manžela povinného z účtu u peněžního ústavu, přikázáním jiné peněžité pohledávky manžela povinného nebo postižením jiných majetkových práv manžela povinného lze nařídit tehdy, jde-li o vydobytí závazku, který patří do společného jmění manželů. Ustanovení hlavy druhé a třetí se použije přiměřeně.

      S pozdravem

  • Jana Š. napsal:

    Dobrý den,
    naše organizace zaměstnává pracovníka u kterého bylo dne 4. 9. 2012 zahájeno insolvenční řízení. Dne 30.7.2013 bylo organizaci doručeno Usnesení z Exekutorského úřadu (exekuční příkaz byl vydán dne 26. 10. 2011, nabyl právní moci dne 19. 12. 2011), s tím, že má organizace na základě tohoto Usnesení povinnost provádět srážky ze mzdy zaměstnance a odesílat je na účet exekutora. Domnívám se, že by organizace na tento, ani na jiný, exekuční příkaz neměla provádět srážky ze mzdy zaměstnance do té doby než obdrží Usnesení o schválení oddlužení, ale exekutor na srážkách trvá s odvoláním na Insolvenční zákon § 411 odst. 1 a § 406 odst. 3 a odst. 5. . Děkuji za odpověď.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      dle Vašeho sdělení stále probíhá insolvenční řízení dlužníka a stále ještě nebylo soudem rozhodnuto o povolení oddlužení. Paragrafy, na které odkazuje Exekutorský úřad se vůbec nevztahují k Vámi uváděné situaci a nelze je na tuto situaci ani aplikovat.

      § 411
      (1) Po dobu trvání účinků schválení oddlužení nemá nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, vliv na povinnost dlužníka naložit s příjmy určenými k plnění splátkového kalendáře způsobem určeným v rozhodnutí o schválení oddlužení.
      § 406
      (3) V rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení plněním splátkového kalendáře, insolvenční soud
      a) uloží dlužníku, aby po dobu 5 let platil nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce vždy k určenému dni měsíce částku stanovenou podle § 398 z příjmů, které získá po schválení oddlužení, a to podle poměru jejich pohledávek určeného v rozhodnutí. Současně stanoví termín úhrady první splátky, a to tak, aby byla uhrazena nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž nastanou účinky schválení oddlužení,
      b) označí příjmy, ze kterých by dlužník podle stavu ke dni vydání rozhodnutí měl uhradit první splátku,
      c) označí nezajištěné věřitele, kteří souhlasili s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jejich pohledávky, a uvede nejnižší hodnotu plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli,
      d) přikáže plátci mzdy dlužníka, nebo plátci jiného příjmu dlužníka postižitelného výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného (dále jen ?plátce mzdy dlužníka“), aby po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka stanovené srážky a nevyplácel sražené částky dlužníku.

      (5) Rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře doručí insolvenční soud do vlastních rukou také plátci mzdy dlužníka. O právech a povinnostech plátce mzdy dlužníka po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení platí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu o plátci mzdy při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného. Částky sražené z dlužníkovy mzdy zasílá plátce mzdy dlužníka insolvenčnímu správci, a to bez zřetele k tomu, že rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dosud není v právní moci.

      Na tuto situaci by se dle našeho právního rozboru, který se shoduje s právním rozborem např. společnosti Člověk v tísni (viz. níže) i s usnesením krajských-insolvenčních soudů (např. usnesení č.j. KSUL 71 INS 1718/2013-A-7 volně dostupné v insolvenčním rejstříku), měly naopak aplikovat § 5, § 109, § 229, § 407, § 409.

      Níže zasílám text k této problematice od společnosti Člověk v tísni.

      „K účinkům zahájeného insolvenčního řízení patří nemožnost nařídit výkon rozhodnutí/exekuci, popř. bylo-li takové řízení již zahájeno, nelze je provést. V praxi však často dochází k tomu, že je ještě nějakou dobu např. sráženo z dlužníkova příjmu, účet v bance je obestaven apod. Prostředky, které byly klientovi takto zabaveny v období od doručení návrhu do schválení oddlužení by měly být dlužníkovi vráceny. Otázkou pak ovšem je, jak s takovými prostředky nakládat – jeden právní názor hovoří o tom, že tyto prostředky jsou nepostižitelné, tudíž by měly být dlužníkovi vyplaceny bez dalšího, opačný právní názor má za to, že rovněž tyto prostředky by měly být použity na úhradu věřitelům a proto třeba i zaslány insolvenčnímu správci. Optikou ideálního insolvenčního řízení lze dlužníkovi doporučit, aby i v případě, že takové prostředky mu budou vyplaceny, použil je byť i dobrovolně na úhradu svých závazků.“

      Toto je přímo výklad krajského soudu z usnesení o úpadku č.j. KSUL 71 INS 1718/2013-A-7!

      Podle insolvenčního zákona (§ 229, § 407, § 409) mají dlužníci dispoziční oprávnění k majetku, tzn. i ke mzdě (důchodu a jiným požitkům a příjmům), které jim jsou vypláceny na účet u bankovních ústavů a je protiprávním úkonem těchto bankovních institucí uskutečnění blokace účtů dlužníků do rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.
      ________________________________________________________________
      ____

      Především je důležité podotknout, že účinky insolvenčního zákona začínají platit okamžikem zahájení insolvenčního řízení (vydáním vyhlášky o zahájení IŘ)! To samé dle našeho právního názoru platí pro výplatu mzdy, důchodu, či jiných exekučně postižitelných příjmů. Od okamžiku zahájení insolvenčního řízení by měly být srážky z příjmu zastaveny a příjem by měl být, až do rozhodnutí insolvenčního soudu, jak dále s příjmem dlužníka nakládat, vyplácen dlužníkovi v plné výši (bez exekučních srážek).

      §5 Zásady insolvenčního řízení
      d) věřitelé jsou povinni zdržet se jednání, směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení.

      §109 Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení
      (1) Se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky:
      c) výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze jej však provést.
      (4) Účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku.

      S pozdravem

  • lenka napsal:

    Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je možné požádat o osobní bankrot v případě, kdy jediným mým majetkem je byt, na kterém je ale zástavní právo smluvní a já již nejsem schopna věřiteli dále splácet, mám ale i další dva menší úvěry, kdy věřitelé nejsou zajištění. Přišla jsem o práci, jsem na pracovním úřadě, trvalé bydliště mám u rodičů, které ale svými dluhy nechci ohrozit, proto uvažuji o možnosti insolvence, ráda bych tedy věděla, zda je v tomto případě osobní bankrot možný. Děkuji za odpověď.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      úspěšné zahájení soudního oddlužení je v tomto možné. Vedle finančních požadavků insolvenčního zákona na úhradu alespoň 30% hodnoty závazků dlužníka jsou dalšími hlavními podmínkami skutečnosti, že

      a) má dlužník minimálně dva různé věřitele a
      b) aktivně nepodniká,
      c) nebyl v posledních pěti letech pravomocně odsouzen pro trestný čin hospodářské či majetkové povahy a
      d) neabsolvoval soudní oddlužení v posledních pěti letech, popř. jinou formu insolvenčního či úpadkového řízení (§326 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení – Insolvenční zákon).

      Nabízíme dlužníkům možnost bezplatné telefonické konzultace, aby zjistili zda splňují podmínky soudního oddlužení a současně se dozvěděli, jak bude vypadat jejich finanční situace v průběhu oddlužení.

      Pokud máte zájem, tak nám obratem zašlete tel. kontakt na Vás a vhodný termín (pracovní den od 8:00 do 18:00), kdy bychom Vás mohli kontaktovat. Ve Vámi zvoleném termínu by se s Vámi spojil některý z našich kolegů a prošel s Vámi veškeré podrobnosti.

      S pozdravem

  • Jarda napsal:

    Dobrý den.
    Chtěl bych se Vás zeptat,j ak dlouho trvá zápis, nebo zveřejnění dlužníka v insolvenčním rejstříku od doručení k soudu?Předem děkuji za odpověd.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      zákonná lhůta zahájení insolvenčního řízení a s tím spojené zveřejnění v insolvenčním rejstříku, je dvě hodiny od převzetí insolvenčního návrhu příslušným krajským soudem. V některých případech je zveřejnění příslušného insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku zpožděno z důvodu technických problémů. V těchto případech dojde k zahájení insolvenčního řízení v zákonné lhůtě dvou hodin, ale v insolvenčním rejstříku se tato skutečnost objeví až později (v okamžiku kdy je technický problém odstraněn).

      S pozdravem

    • Jarda napsal:

      Mockrát děkuji za odpověď .Rád bych se Vás zetal ještě na něco. Moje matka má dluhy a podala návrh na oddlužnění .Mému otci ale vznikla exekuce na plat a na účet v důsleku matčiných dluhů, zajímalo by mě tedy, jestli mu jeho účet bude zpřístupňen v průběhu insolvenčního řízení?

      • INS partner napsal:

        Dobrý den,

        pokud závazky vznikly za trvání manželství a manželé neměli řádně upravené společné jmění manželů, odpovídají za splnění závazků společně a nerozdílně. V tomto případě měl zahájit soudní oddlužení i Váš otec, protože závazky, které nebudou v rámci soudního oddlužení Vaší matky uhrazeny v plné výši (tedy z 100%) budou moci věřitelé vymáhat i nadále po Vašem otci.

        Druhou variantou je skutečnost, že závazky jsou skutečně pouze Vaší matky (vznikly před uzavřením manželství, popř. měli Vaši rodiče upravené SJM). V tomto případě je potřeba doložit exekutorskému úřadu tuto skutečnost. Zaslat na exekutorský úřad dopis, ve kterém otec upozorní, že závazky jsou pouze jeho ženy a tuto skutečnost doložit důkazy (v případě, že závazky vznikly před uzavřením manželství, musí být doloženo datum vzniku závazku a datum uzavření manželství).

        Veškerou písemnou dokumentaci při komunikaci s exekutorským úřadem označujte příslušným číslem jednacím předmětného exekučního řízení.

        S pozdravem

  • michaela napsal:

    Dobry den,chtela jsem se zeptat,zda mohu uzavrit manzelstvi kdyz jsem v insolvenci,ktera mi byla schvalena nedavno a teprve zacnu splacet a jaky na to bude mit vliv muj budouci manzel ktery je momentalne na urade prace a nejaky ten dluh na jeho jmeno je veden. Dekuji

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      uzavřením manželství Vám vznikne vyživovací povinnost vůči manželovi, což znamená, že se Vám zvýší nezabavitelná část mzdy a tím pádem i sníží plnění, které budete moci ze své mzdy odvádět pro účely oddlužení. Rozdíl si můžete spočítat v tomto kalkulátoru http://insolvencni-zakon.justice.cz/kalkukator-splatek.html

      Je potřeba provést novou kalkulaci a zjistit, zda i přes vzniklou vyživovací povinnost budete schopna uhradit Vašim nezajištěním věřitelům během pěti let oddlužení alespoň 30% hodnoty jejich pohledávek.

      S pozdravem

  • Jarek napsal:

    Ještě jena poznámka. Pokud bych si nechal posílat peníze na cizí účet, tím se vystavuju trestnímu stíhání za odklonění peněz.To je taky zle pak. Jedna věc by pomohla. Pokud by exekutoři měli povinnost (když mají na svých stránkách uvedeno, že se máme donluvit na splátkovém kalendáři.)
    Pokud tedy exekuce nezná „splátkový kalendář“ , měli by jeho nabídku vymazat ze svých stránek. Jedná se podle mýho názoru o lživou nabídku.
    Obyčejný lidi, i když se chtěj domluvit, jsou hnáni jejich praktikama k sebevraždám, přicházej o bydlení. Soudci,exekutoři i exekutorská komora je jedna banda, kde je známo, že jedna ruka myje druhou. Jsou zkrátka spřaženi. Nemám prachy naraz zaplatit,tak sem splácel jak jsem moh. Dneska nevím co bude se mnou dál,když nebudu mít na bydlení,elektriku,jídlo a taky na léky na srdce(který nutně potřebuju).Jen ať pokračujou lumpi.
    dík…….

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      tato částka není celková, exekuční náklady se stanovují v průběhu exekučního řízení a pohyblivou složkou závazku jsou také úroky a úroky z prodlení, které se dopočítávají ke dni splacení celého závazku.

      Peníze si na jiný účet můžete nechat zasílat, exekutor může postihnout rovnou Váš příjem, bude-li chtít.

      Co se splátkového kalendáře týče, tak exekuční řád skutečně tento pojem nezná, to ovšem neznamená, že jej exekutoři nemohou nabízet. Nicméně domluva splátkového kalendáře s povinným (dlužníkem), žádným způsobem neomezuje exekutora v ostatních možných zákonných postupech výkonu exekuce. Tzn., že i když se s Vámi domluví na splátkovém kalendáři, může přesto provádět srážky z Vašeho příjmu, zablokovat Vaše aktiva, nebo provést exekuci prodejem movitého či nemovitého majetku.

      S pozdravem

  • Jarek napsal:

    Dobrý den. Máte pravdu s tím, že banka musí uvolnit 6.820,- Kč , ale pouze 1x za trvání exekuce.

    Mám ještě jeden dotaz. Pokud dá exekutor bance částku, kterou má poukázat exekutorovi na účet postupně, tak je tahle částka celková? Např exekutor zadá 50 tisíc, tak je to vše a už si nic jiného účtovat nebude?
    Díky za odpověď.

  • Jarek napsal:

    Dobrý den. Mám dotaz. Přesto, že byla na mě exekuce neoprávněná, splácím ji dál. Poslal sem návrh na spl. kal.před půl rokem. Do dneška nemám odpověď žádnou (ani kladnou ani zápornou ). Přesto že splácím a skoro polovinu mám splacenou, přišel mi od exe platební příkaz cca 7000,- .podal sem námitku. Přes dobrovolné splácení
    dle mého návrhu spl.kal. mi hrozí zablokování účtu. Co mám dělat dál, když nyní víc jak 2 tisíce nemůžu splácet a blokací účtu mi hrozí nemít ani na jídlo nájem atd. Mají nárok blokovat účet, když se snažím závazek splatit splátkami? Díky za odpověď.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      o neoprávněnosti exekuce bohužel nemůžeme bez bližších informací rozhodnout. Exekuční řízení již není o dobrovolném splácení. Exekuční řád dokonce ani žádné slovo jako splátkový kalendář nezná. Zde záleží již čistě na vůli exekutora a jeho Exekutorského úřadu, jak bude postupovat. Známe případy, kdy přestože povinný (dlužník) splácí svůj závazek, tak je mu přesto exekučně sráženo ze mzdy, má exekučně zablokované bankovní účty, na nemovitosti vázne exekutorské právo zástavní a má sepsán majetek. Exekutor zkrátka může, i přes dobrovolné úhrady ze strany povinného, provádět exekuce jakýmkoli zákonným způsobem až do té doby, než bude celý závazek uhrazen. Peníze si nechte zasílat na jiný účet (blízké, spřátelené osoby), popř. si je nechte vyplácet v hotovosti. Nicméně i s exekučně zablokovaného účtu lze vybírat peníze, musíte se ovšem obrátit na pracovníky banky, bankomat Vám je pravděpodobně nevydá.

      Podle ustanovení § 304b občanského soudního řádu (zák. č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších změn) ve spojení s ustanovením § 65 exekučního řádu (zák. č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších změn) se zákaz nakládání s peněžními prostředky na bankovním účtu postiženém exekucí nevztahuje na peněžní prostředky do výše dvojnásobku životního minima jednotlivce podle zákona o životním a existenčním minimu (zák. č. 110/2006 Sb., ve znění pozdějších změn). Tzn., že i z exekučně zablokovaného účtu si může dlužník vybrat a banka mu to musí umožnit, částku ve výši dvojnásobku životního minima. Nevydá-li Vám tuto částku bankomat, obraťte se na pracovníky banky.
      Částka životního minima jednotlivce činí podle shora uvedeného zákona pro rok 2012 částku ve výši 3.410,- Kč měsíčně. S odkazem na shora uvedené můžete požádat banku o výplatu částky i z exekučně zablokovaného účtu ve výši 6.820,- Kč.

      Aktuální informace o výši životního a existenčního minima naleznete na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí http://www.mpsv.cz/cs/11852.

      S pozdravem

  • Michaela napsal:

    Dobry den prosím o radu podala jsem navrh na insolvenční řizeni,muže jit muj dům do dražby v tomto připade ?Kdyz všudu pišou,ze se s majetkem nemůže nijak nakladat.Děkuji moc za odpověď

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      od okamžiku zahájení insolvenčního řízení skutečně nelze nakládat s majetkovou podstatou. Navíc jsou pozastaveny všechna exekuční řízení, která jsou proti dlužníkovi vedena. Pokud má tudíž dražbu nemovitosti provádět exekutor, nemůže takto činit.

      Zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (Insolvenční zákon)

      §5 Zásady insolvenčního řízení
      d) věřitelé jsou povinni zdržet se jednání, směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení.

      §109 Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení
      (1) Se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky:
      c) výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze jej však provést.
      (4) Účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku.

      S pozdravem

  • Lucie napsal:

    Dobry den,chtela bych se zeptat zda muze manzel zadat o bankrot kdyz neni zamestnany.Diky tomu,ze stratil praci ze zdravotnich duvodu sme nemohly nic platit. Za odpoved vam predem dekuji.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      úspěšně zahájit soudní oddlužení lze i za situace, kdy dlužník nemá příjem ze zaměstnání. Musí být ovšem schopen hradit měsíční úhrady pro účely soudního oddlužení. Nabízíme možnost bezplatné telefonické konzultace. Pokud byste měla o konzultaci zájem, napište nám obratem kontaktní tel. číslo a termín, který Vám bude vyhovovat (alespoň 20 minut čas – pracovní dny od pondělí do pátku mezi 8:00 a 18:00). V této době by se s Vámi spojil některý z našich kolegů. Zjistíte tak, zda splňujete podmínky soudního oddlužení i přesné propočty přímo pro Váš případ.

      S pozdravem

  • Daniela R. napsal:

    Dobry den,
    Memu zamestnavateli prisla vyzva od soudu s narizenim ke strhavani prislusne castky ze mzdy kvuli dluhu u zdravotni pojistovny ve vysi 36 000 vcetne odmeny pro exekutora. Bohuzel prisla minuly tyden a me k poslednimu dni v mesici beeznu skoncila prac.smlouva. Snazila jsem se domluvit s exekutorem na splatkovem kalendari ve vysi 3000 mes. (V zamestnani jsem mela minimalni mzdu tudiz mi ma nabidka prisla velkorysa ). Bohuzel exekutor nechtel o splatkach ani slyset a chce po me do konce mesice celou castku jinak ze se obrati na policii ceske republiky a ze si mam jit penize nekam pujcit. Jsem nyni na pracovnim uradu, trvale bydliste mam na mestskem uradu a majetek nevlastnim zadny krome zakladnich veci a mobilniho telefonu. Nejsem schopna exekutorovi vyhovet. Mohu se nejak branit?

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      v prvé řadě si stáhněte na našem webu http://www.inspartner.cz (v pravé horní části) příručku Pomocník dlužníků, kde můžete načerpat plno důležitých informací, vztahující se k zadluženosti a exekucím. Pokud nevlastníte majetek, nemáte příjem, nemusíte exekutorovi chtít za každou cenu vyhovět. On si na Vás (resp. Exekutorský úřad) vůbec nic nevezme. Seznamte EÚ se svou situací a vysvětlete, že ihned až získáte nové zaměstnání, tak začnete dobrovolně svůj závazek hradit. Do té doby, že bohužel nemáte z čeho a majetek k prodeji nevlastníte.

      Pokud máte závazků více, doporučujeme předběžnou konzultaci a případné řešení všech závazků formou soudního oddlužení. V drtivé většině případů je tento postup pro dlužníka velmi výhodný, což samozřejmě nemusí být zrovna Váš případ, proto nabízíme možnost bezplatné konzultace.

      S pozdravem

  • Jirka napsal:

    Dobrý den.Pracuji jako řidič kamionu.Mám na výplatní pásce zvlášt uvedeny i náhrady mzdy za stravné,a to ve výši zhruba 20 tis,nezdaněné,jinak čistá mzda je kolem 8 tis měsíčně.Přijdu v oddlužení i o zmíněné náhrady za stravné?Díky za odpověď…

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      stravné popř. diety nemohou být během oddlužení postiženy (nemohou být postiženy ani v případě exekučních srážek ze mzdy a jiných příjmů). Insolvenční soud při výši zabavitelné částky ze mzdy vychází ze Zákona č. 99/1963 Sb. – Občanský soudní řád. Hlava druhá občanského soudního řádu upravuje problematiku srážek ze mzdy a přesně stanovuje, které složky nahrazující mzdu mohou být postižitelné. Váš problém upravuje detailně § 277, § 278 a § 279.

      § 277
      (1) Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na důchodové spoření, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.) a pojistné na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „srážené částky“). Srážené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje.
      (2) Do čisté mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru. Nezapočítávají se však do ní částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách.
      § 278
      Povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka; způsoby jejího výpočtu stanoví nařízením vláda České republiky(dále jen „nezabavitelná částka“).
      § 279
      (1) Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení nezabavitelné částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky uvedené v odstavci 2 se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny.
      (2) Přednostními pohledávkami jsou
      a) pohledávky výživného;
      b) pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví;
      c) pohledávky náhrady škody způsobené úmyslnými trestnými činy;
      d) pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění;
      e) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění, úrazového pojištění a důchodového zabezpečení;
      f) pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pohledávky pojistného na úrazové pojištění (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.) a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění;
      g) pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,
      h) pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
      i) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,
      j) pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
      k) pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.
      (3) Vláda České republiky stanoví nařízením částku, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy vypočtené podle odstavce 1 věty první bez omezení. Takto zjištěná plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k první třetině.

      S pozdravem

  • Monika napsal:

    Dobrý večer,můj bývalý manžel si žádá o insolvenci,dluží mi na alimentech přes 40 000tis..tak mě zajímá jestli mi to bude splácet,nebo to za něho zaplatí?jak mi řekl….a musí alimenty platit dál?děkuji za odpověd.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den, nikdo za Vašeho bývalého manžela výživné (alimenty) platit nebude. Výživné bude i nadále hradit Váš bývalý manžel, způsob úhrady určí soud. Nejpravděpodobněji bude postup následující. Výživné se bude Vašemu bývalému manželovi počítat do měsíční splátky, kterou bude v oddlužení každý měsíc platit. Tuto splátku bude poukazovat insolvenčnímu správci, který z této splátky bude hradit své náklady, úhrady pro věřitele (dle soudem stanoveného procentuálního klíče) a bude Vám také každý měsíc zasílat výživné v plné výši (výživné musí být hrazeno, co by přednostní pohledávka, v plné výši).
      Pokud Vám Váš bývalý manžel na výživném dluží 40.000,-Kč, budete se muset o svou pohledávku přihlásit v insolvenčním řízení, pokud už bylo zahájeno.

  • Zuzana napsal:

    Dobrý den, mám dotaz. Již necelý rok splácím insolvenční zřízení. Je to dluh mého bývalého manžela. Bohužel jsem v plném invalidním důchodě a ikdyž momentálně pracuji, tak nevím, zda-li ještě vůbec mi to zdraví dovolí.jak mám přimět bývalého manžela k tomu, aby zbytek oddlužení splácel on a ne já. Jde to v tom případě, když je spoludlužník?

    • INS partner napsal:

      Dobrý den, za závazky získané během trvání manželství odpovídají oba manželé společně a nerozdílně. Vy osobně manžela žádným způsobem nutit k plnění nemůžete. Pro Vás je podstatné to, že pokud úspěšně splníte podmínky soudního oddlužení, tak již nebudete odpovídat za Vaše závazky, budete bez dluhů. Pokud v insolvenčním řízení neuhradíte věřitelům 100%, budou moci věřitelé vymáhat zbylou hodnotu svých pohledávek už pouze po Vašem bývalém manželovi.

  • Jiří K. napsal:

    dobrý den měl bych dotaz mé přítelkyni přišela exekuce na dluh u všeobecné zdravotní pojištovny za ktery nemuže dluh udělal její zaměstnavatel než nastoupila na mateřskou dovolenou zaměstnavatel dnes už neexistuje má pravo exekutor vymáhat dluh po mé přítelkyni když jak tvrdí nemůže bývaleho zaměstnavatele najít za odpověd předem děkuji jiří k.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den, exekutor ani věřitel nemá právo vymáhat po Vaší přítelkyni pohledávku na zdravotním pojištění za dobu, kdy byla zaměstnaná a tuto povinnost (hradit pojistné) měl zaměstnavatel. Proti takto nařízení exekuci podejte odvolání. Důkladně ovšem zjistěte, zda je tento dluh skutečně z tohoto období a zda se jedná skutečně o závazek, který měl hradit zaměstnavatel.

  • Radka napsal:

    Dobrý den, chtěla bych se zeptat.Manžel od ledna 2012 začal podnikat vše probíhalo v pořádku, akorát od léta
    výdělky šly dolů a dostal se do situace , kdy nemá zaplacené 4 faktury a bohužel nemáme peníze ani na vlastní
    půjčky( u některých jsme pozadu se splátkami).Koncem roku chce s podnikáním skončit,abychom se ještě více
    nezadlužovali.Osobní bankrot asi nepřipadá v úvahu, když jsou v tom zahrnuty dluhy z podnikání.Banky jsme
    žádali o snížení našich splátek,ale zatím bezvýsledně.Prosím o radu, jak postupovat dále.Děkuji.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      bohužel často slýcháme nesmyslné rady pro dlužníky typu, dohodněte se se svým věřitelem, i když realita je někde úplně jinde. Banky a nebankovní společnosti poskytující úvěry, půjčky a finanční služby o podobných dohodách nechtějí ani slyšet, na návrhy dlužníků nepřistupují a snížení splátek neakceptují.

      Z Vašeho dotazu není jasné, co jsou “vlastní půjčky“ a co závazky z podnikání. Pokud by Váš manžel uhradil závazky z podnikatelské činnosti, podnikatelskou činnost ukončil a ostatní půjčky by byly soukromého charakteru, pak by nebyl problém soudní oddlužení zahájit.

      Závazky nepocházející z podnikatelské činnosti lze velmi efektivně a jednoduše uhradit v soudním oddlužení, proto bych Vám doporučil se v prvé řadě zaměřit na závazky z podnikání a ty uhradit zcela a přednostně. Pro podrobnější informace by byla nutná telefonická konzultace. Pokud byste chtěla, pošlete nám tel. kontakt na Vás a vhodný termín, kdy bychom Vás mohli kontaktovat (po – pá od 8:00 do 18:00).

    • Baiat napsal:

      Dobrfd den chtěla jsem poradit. Me1m eucxkei na fačtě kde mi choded sirotčed důchod. Jsem plnolete1,ale ste1le studuji a tyto prostředky jsou to jedinne9 co me1m. Takže za minulfd měsedc si ste1hli 6252 kč ktere9 mi tam přišly a je1 byla bez finančnedch prostředků,ale nevedm na koho se obre1tit. Mused mi dane1 instituce nechat životned minimum nebo může se1hnout po celfdch penězedch? předem děkuji za odpověď..

      • INS partner napsal:

        Dobrý den, i z exekučně zablokovaného účtu můžete vybírat peníze. Bankomat Vám prostředky nevydá, ale obrátíte-li se na pracovníka banky, tak Vám pomůže. I z exekučně zablokovaného účtu můžete vybrat dvojnásobek životního minima.

        Podle ustanovení § 304b občanského soudního řádu (zák. č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších změn) ve spojení s ustanovením § 65 exekučního řádu (zák. č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších změn) se zákaz nakládání s peněžními prostředky na bankovním účtu postiženém exekucí nevztahuje na peněžní prostředky do výše dvojnásobku životního minima jednotlivce podle zákona o životním a existenčním minimu (zák. č. 110/2006 Sb., ve znění pozdějších změn). Tzn., že i z exekučně zablokovaného účtu si může dlužník vybrat a banka mu to musí umožnit, částku ve výši dvojnásobku životního minima. Nevydá-li Vám tuto částku bankomat, obraťte se na pracovníky banky.

        Částka životního minima jednotlivce činí podle shora uvedeného zákona pro rok 2012 částku ve výši 3.410,- Kč měsíčně. S odkazem na shora uvedené můžete požádat banku o výplatu částky i z exekučně zablokovaného účtu ve výši 6.820,- Kč.

        Aktuální informace o výši životního a existenčního minima naleznete na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí http://www.mpsv.cz/cs/11852.

  • Karel Novák napsal:

    Dobrý den, chtěl bych se zeptat jetli je možné přistoupit k insolvenci manželky pokud mám dluhy z podnikání, které se především týkají sociálního pojištění zdravotní pojištění a finančního úřadu. V současné době jsem ukončil podnikatelskou činnost a jsem veden na úřadu práce.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den, pokud již proběhlo přezkumné řízení v případě Vaší paní, tak se již připojit k probíhajícímu insolvenčnímu řízení nemůžete. Musel byste zahájit řízení nové. Máte-li závazky z podnikatelské činnosti, tak Vám soud oddlužení nepovolí. Navíc se jedná o tzv. přednostní pohledávky, které je potřeba uhradit ze 100%.

  • romana napsal:

    Dobry den mela bych jeden dotaz z manzelem jsem v insolvenci jemu kazdy mesic strhavaji z vyplaty ja jsem ted nastoupila do prace chtely bych tedy vedet jestli budou strhavat i me neco pracuji na dohodu o provedeni prace mame tri deti dekuji

    • INS partner napsal:

      Dobrý den, bude záležet na výši Vašeho příjmu, ale pokud budete mít dostatečný příjem, ze které lze použít určitou část na soudní oddlužení, tak použita bude. Neradi používáme slovo srazit nebo strhnout, protože soudní oddlužení je ve většině případů věc dobrovolná (nepodá-li insolvenční návrh věřitel, což se stává výjimečně), pro dlužníka výhodná (také ve většině případů, může být i výjimka, kdy je insolvence výhodná pro věřitele, většinou když dlužník vlastní významný majetek) a splátku pro účely soudního oddlužení můžete posílat dobrovolně, aniž by Vám byla ze mzdy sražena či strhávána. Obecně je ovšem pohodlnější, když splátku určenou pro soudní oddlužení už rovnou posílá zaměstnavatel, než když ji musíte posílat každý měsíc samostatně.

  • Pavlina napsal:

    dobry den prosim o odpoved na muj dotaz.Dluzim bance skoro90tisic a muj jediny prijem je castecny inv.duchod ktery je7.500 opravdu nemam zadny majetek byvali manzel me prohral chalupu v automatech.a ted bydlim u sveho pritele se kterym mam 0,5rocni dite mam zajem platit svuj dluh po mesic.splatkach.muj dotaz zni i kdyby neuznal soud moji castku kterou navrhuji ze uhradim mesicne a chtel po me zaplaceni celeho dluhu muze exekutor vzit veci memu priteli??popripade prosim o radu jak z teto sytuace projit nejlepsi cestou Dekuji za odpoved

    • INS partner napsal:

      Dobrý den, s největší pravděpodobností Vás soud celou dlužnou částku jednorázově zaplatit nenechá a povolí Vám splátkový režim. Podstatné bude uvést důvody Vaší řádné platební neschopnosti a zdůraznit Váš nízký příjem kvůli invaliditě. Celková dlužná částka není příliš vysoká, tudíž věřím, že soudce přihlédne jak k Vašemu zdravotnímu stavu, tak k výši příjmu. Pokud by soud 1. stupně na splátkový režim nepřistoupil, podejte odvolání.

      Proti výkonu exekuce bohužel žádná spolehlivá obrana neexistuje. Exekutor či jeho vykonavatelé mohou do jakýchkoli prostor, kde se domnívají, že se dlužník zdržuje. Je velmi obtížné dokazovat, že majetek v místě postiženém exekucí patří třetím osobám. V případě, že by exekutor postihl v exekuci majetek třetí osoby, bude muset tato osoba prokázat, že majetek je její (darovací smlouvy, kupní smlouvy, faktury atp.).

      Doporučujeme zajistit ke každé cennější movité věci darovací, či kupní smlouvu s jménem a datem pořízení, nemá-li Váš druh fakturu na své jméno. Dalším „zabezpečovacím“ dokladem je podnájemní smlouva mezi Vámi a Vaším druhem s tím, že ve smlouvě bude jasně stanoveno, že veškeré vybavení domácnosti patří majiteli a Vy jste pouze podnájemcem.

  • Petra napsal:

    Dobry den mam dotaz ohledne insolvence.Manzel si pozadal v breznu o insolvenci nyni jeste porad cekame.Mel exekucni srazky ze mzdy,nyni dostava po celou dobu jen zivotni minimum na nasi rodinu.A co bylo srazeno zustava u zamestnavatele na ucte,ma na to zamestnavatel pravo nebo ma vyplacet celou mzdu nez bude schvalena insolvence?dekuji

    • INS partner napsal:

      Dobrý den, zaměstnavatel postupuje správně. Nevyplácí srážky exekutorskému úřadu, ale tuto část mzdy deponuje pro použití v insolvenčním řízení.

  • dáša j. napsal:

    Dobrý den,chtěla bych se zeptat kolik kč. mi musí zůstat když sem rozvedená se dvěma dětma 10 a 15 let. Žádám o insolvenci. A jestli správce může i na účet dětí. Děkuji.

  • Honza S. napsal:

    Exekutor mi tvrdí možná je to jeho vymahač, že ho osobní bankrot nezajímá, že mě stejně bude exekučně vymáhat a že mam smůlu. To samý mi tvrdí v Homecreditu, že je to jedno když se nechám soudně oddlužit, že s tim nebudou souhlasit a stejnak to ze mě dostanou. Tak k čemu to pak je dobrý? Maj pravdu? Můžou mi to zamítnout? Díky

    • INS partner napsal:

      Dobrý den, veškeré závazky dlužníka po zahájení insolvenčního řízení je možné řešit a uspokojovat pouze v insolvenčním řízení. Schválením úpadku získává dlužník soudní ochranu před věřiteli i exekutory! Insolvenční zákon v tomto hovoří zcela jasně. Přesné vysvětlení s uvedením jednotlivých paragrafů a odkazů na Insolvenční zákon uvádíme výše v otázkách a odpovědích týkajících se soudního oddlužení (osobního bankrotu) a tato otázka je vyznačena červenou barvou, protože se na tuto otázku naši klienti i zájemci často ptají! Je pochopitelné, že se o podobné kroky věřitelé, vymáhající, či exekutoři snaží, nicméně jejich počínání jim není nic platné, pokud jim dlužník dobrovolně nezaplatní, nevydá svůj majetek, nebude s nimi komunikovat, nebude podepisovat žádné jejich dokumenty. Dlužník má po zahájení insolvenčního řízení a poté, co mu je povoleno oddlužení komunikovat pouze se svým insolvenčním správce, kterého mu určí soud. Pokud by kdokoli z jeho věřitelů, vymahačů, či exekutorů podnikal jakékoli kroky (osobní návštěva, vyhrožování, snaha zabavovat majetek) porušuje tím Insolvenční zákon a dlužník se může okamžitě obrátit na Policii ČR!!!

      Zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (Insolvenční zákon)

      – §109 Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení
      – §406 Rozhodnutí o schválení oddlužení
      – §5 Zásady insolvenčního řízení

  • Magdalena napsal:

    Dobry den ziji s druhem uz pres 20let ve spolecne domacnosti oba jsme po insolvencnim rizeni -k mympujckam mi byla zapocitana i druhova pujcka jsem na teto pujcce jako rucitel ,meli jsem insolvencni rizeni kazdy zvlast takto ale dostane veritel od kazdeho z nas 30 procent na jednu pujcku je to tak spravne? Kdyz na jednu pujcku platime oba? dekuji Vam za odpoved

    • INS partner napsal:

      Dobrý den, tento postup je v pořádku. Jedná se o druha a družku, nikoli o manželský pár. Manželský pár může řešit své předlužení ve společném řízení, druh s družkou nikoli. Tuto půjčku budete platit oba dva, protože jste se stala ručitelem a věřiteli tak za splnění jeho pohledávky ručíte stejně jako dlužník. Za celý dluh odpovídáte společně a nerozdílně. I kdyby Váš druh tento závazek nehradil vůbec, tak věřitel by mohl požadovat úhradu celého závazku pouze po Vás, jakožto po ručiteli.

  • Ladislava napsal:

    Krásný dobrý den, chtěla jsem se jenom zeptat, kolik by mi zůstalo z výplaty, když bych vyhlásila osobní bankrot. Mám dvě děti a jsem vdaná. Moje výplata je 13.000kč měsíčně. Předem děkuji za odpověď.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den, z výplaty byste mohla použít pro účely soudního oddlužení částku ve výši 1.851,-Kč měsíčně, ze mzdy by Vám zůstávalo 11.149,-Kč. Chcete-li zahájit insolvenční řízení (lidově řečeno vyhlásit osobní bankrot), tak nezapomeňte na to, že Vaše závazky budou nejspíš součástí společného jmění manželů. Pokud Vaše závazky vznikly za trvání manželství, stávají se součástí společného jmění manželů i v případech, že o nich druhý z manželů neví (což samozřejmě nemusí být Váš případ, uvádíme toto pouze pro pořádek, občas se tato situace stává)! V případě, že jsou Vaše závazky součástí společného jmění manželů je potřeba, aby manželé zahájili insolvenční řízení společně, protože v případě, že by jeden z manželů uhradil během insolvenčního řízení svým věřitelů např. 60% hodnoty jejich pohledávek a zbytek závazků by mu byl odpuštěn, tak zbylou hodnotu závazků (40% hodnotu, která byla dotyčnému odpuštěna) by mohli věřitelé vymáhat po druhém z manželů. Za závazky ve společném jmění manželů totiž odpovídají oba z manželů společně a nerozdílně! Kontaktujte nás, poradíme Vám s Vaším případem. I kdybychom nezačali spolupráci, alespoň Vám poradíme jak postupovat.

  • Jiří Kratochvíl napsal:

    Můžu začít osobní bankrot když na mi dali na plat exekuci?

    • INS partner napsal:

      Dobrý den, pokud budete splňovat podmínky, které klade Zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (tzv. Insolvenční zákon), tak bychom Vám tento postup dokonce doporučili. Mimo to, že tímto krokem vyřešíte veškeré své závazky jedou pro vždy, docílíte i zastavení exekuce a nárůstu úroků, penalizací a jiných nákladů, které Vám jsou jako dlužníkovi přičítány k tíži. Na pravé liště je kolonka Osobní bankrot a text – Vyplněním formuláře zjistíte, zda splňujete podmínky pro „vyhlášení osobního bankrotu“ zde. Klikněte na slovo „zde“ a budete odkázán na kraťoučký formulář. Po jeho vyplnění a odeslání Vám budeme schopni sdělit, zda podmínky pro vyhlášení osobního bankrotu splňujete a současně Vám uvedeme i přesné propočty (výše splátky, kolik % dluhů Vám bude v případě úspěšného splnění oddlužení odpuštěno, atp.).

  • anna horakova napsal:

    to pomahate li dem z dluhama

    • INS partner napsal:

      Dobrý den paní Horáková, ano, na rozdíl od jiných společností, které pouze slibují a dlužníky většinou pouze využívají, a kterých je v ČR stále mnoho, tak my se snažíme skutečně pomáhat a daří se nám to. Pokud máte problémy s dluhy, můžeme se společně podívat i na Váš případ a poradit Vám, popřípadě pomoci. Kontaktujte nás buď telefonicky, nebo na naší emailové adrese.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dlužníkův rádce

ZDARMA si zde můžete stáhnout naši příručku Dlužníkův rádce, která obsahuje důležité informace, rady tipy a nejčastější otázky a odpovědi z oblasti dluhové problematiky a exekucí. Pomůže Vám zorientovat se v komplikované závazkové problematice a může Vám pomoci ušetřit desetitisíce korun.

Zadejte svůj email a obratem obdržíte aktuální verzi této příručky v elektronické podobě (formát PDF).

STÁHNOUT ZDARMA ZDE

Rychlý kontakt

Formulář pro bezplatný kontakt

Osobní bankrot

Vyplněním formuláře zjistíte, zda splňujete podmínky pro (zahájení soudního oddlužení) "vyhlášení osobního bankrotu" ZDE

Dozvíte se i veškeré podstatné podrobnosti (výše splátky/srážky, doba trvání oddlužení, kolik procen z celkové dlužné částky ušetříte atd.)

Nebudete-li podmínky pro úspěšné zahájení soudního oddlužení splňovat, poradíme Vám, jaké kroky učinit, aby povolení Vašeho oddlužení nic nebránilo.

Kontaktní údaje

INS partner s.r.o.
Jeseniova 1151/55
Praha 3 - Žižkov
130 00

IČ: 24186074

Tel: +420 774 414 339
Tel: +420 776 255 552

Email: info@inspartner. cz