Exekučně zablokovaný účet

zablokovaný účetJedním z nejčastějších způsobů provedení exekuce bývá mimo jiné exekučně zablokovaný účet dlužníka tzv. přikázání peněžité pohledávky z účtu u peněžního ústavu.

Je-li Váš bankovní účet exekučně zablokovaný, dostáváte se do situace kdy je Vám znemožněno nakládat z veškerými finančními prostředky, které byly na bankovním účtu uloženy v době jeho blokace. Exekučně zablokovaný účet však neznamená konec světa.

Máte-li exekučně zablokovaný účet, tak blokaci v tomto případě nepodléhají finanční prostředky do výše dvojnásobku životního minima jednotlivce.

Co dělat, když máte exekučně zablokovaný účet

Pokud máte exekučně zablokovaný účet, tak máte právo, aby Vám banka na základě § 304 b) zákona č. 99/1963 Sb. (Občanský soudní řád), vyplatila z Vašeho exekučně zablokovaného účtu, na kterém máte uložené své finanční prostředky, částku ve výši dvojnásobku životního minima, které v současné době činní 3.410,-Kč. Máte-li exekučně zablokovaný účet, můžete si z něj tedy vybrat částku ve výši 6.820,-Kč. Tento výběr je Vám však umožněn pouze jednou a nelze jej v rámci dané exekuce nárokovat vícekrát.

Máte-li exekučně zablokovaný účet, bankomat Vám částku ve výši dvojnásobku životního minima nevydá

Je tedy nutné se v této záležitosti obrátit přímo na pověřeného pracovníka bankovního ústavu, u kterého je Váš bankovní účet veden. Nejjednodušším způsobem je v tomto případě osobní návštěva na pobočce banky. O vyplacení dvojnásobku životního minima z exekučně zablokovaného účtu lze samozřejmě zažádat i písemně a to sice doporučenou žádostí adresovanou přímo na pobočku nebo sídlo bankovního ústavu. V ideálním případě by tato žádost měla obsahovat číslo jednací exekučního příkazu, kterým byl účet obstaven, jméno exekutora, adresu exekutorského úřadu, číslo Vašeho bankovního účtu a samozřejmě i Vaši identifikaci.

Exekučně zablokovaný účet – postup exekutora

Účet je u daného peněžního ústavu postižen doručením soudního usnesení nebo exekučního příkazu soudního exekutora o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky. Toto usnesení (exekuční příkaz) se nejdříve doručí oprávněnému a peněžnímu ústavu. Ten je povinen provést blokaci na daném účtu povinného až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství.

Po doručení peněžnímu ústavu se usnesení (exekuční příkaz) doručuje povinnému. Poté co usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabude právní moci, odešle se vyrozumění peněžnímu ústavu a ten odešle blokované peníze, případně exekučně zablokovaný účet sleduje ještě po dobu 6 měsíců od doručení vyrozumění o nabytí právní moci, poté odešle zbývající část peněz a exekučně zablokovaný účet odblokuje, i když nedojde k úplné úhradě pohledávky.

Exekučně zablokovaný účet – kontokorent

Máte-li exekučně zablokovaný účet a na účtu máte zřízený kontokorent (možnost přečerpání účtu do mínusu), může to být velký problém, neboť  často dochází k exekuci „do mínusu“. Toto vše je závislé na smluvních podmínkách a vnitřních předpisech peněžního ústavu a občanský soudní řád toto nijak neupravuje. V důsledku tak vzniká další dluh, který se v budoucnu (v případě jeho nesplacení) může stát opět předmětem exekučního řízení. K další exekuci tak paradoxně může vést exekučně zablokovaný účet.

banner

8 reakcí na Zablokovaný účet

  • PETRA napsal:

    DOBRÝ DEN,
    manželskÝ PÁR MÁ 2 ÚČTY, NA MANŽELKU BYL VYSTAVENA EXEKUCE A BYLY ZABLOKOVÁNY OBA ÚČTY. MOHOU DOSTAT PENÍZE Z OBOU ÚČTŮ?
    dĚKUJI

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      s účinností ke dni 1.9.2015 došlo mimo jiné k novelizaci § 262a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád a § 42 zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) tak, že citovaná ustanovení v současné době připouští, aby byl exekučním příkazem postižen také majetek, který náleží do společného jmění manželů i tehdy, jde-li o vydobytí dluhu, který vznikl před uzavřením manželství jen jednomu z manželů.

      Soud tak před nařízením výkonu rozhodnutí, nebo exekutor před vydáním exekučního příkazu na majetek ve společném jmění manželů zjistí, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu.

      Aby byly patrné souvislosti v této komplikované záležitosti, je nutné znát ustanovené „nového“ občanského zákoníku, která manželské majetkové právo a společné jmění manželů (dále jen SJM) upravují. Jedná se o ustanovení § 708 – § 742 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník („nový“ účinný od 1.1.2014 dále jen NOZ).

      § 262a OSŘ
      (1) Před nařízením výkonu rozhodnutí na majetek ve společném jmění manželů zjistí soud, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu.
      (2) Soud při nařízení výkonu rozhodnutí vychází z obsahu listiny podle odstavce 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebo jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a vyslovil-li s tím souhlas oprávněný. Nelze-li zjistit z titulu pro výkon rozhodnutí nebo z listiny podle odstavce 1, že závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.
      (3) V ostatních případech lze výkon rozhodnutí nařídit i na majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manželů změněn.
      (4) Jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, nebo dluhu povinného, pro který lze nařídit výkon rozhodnutí na majetek ve společném jmění manželů, lze vést výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu.

      Pokud máte exekučně zablokovaný účet, tak máte právo, aby Vám banka na základě § 304 b) zákona č. 99/1963 Sb. (Občanský soudní řád), vyplatila z Vašeho exekučně zablokovaného účtu, na kterém máte uložené své finanční prostředky, částku ve výši dvojnásobku životního minima, které v současné době činní 3.410,-Kč. Máte-li exekučně zablokovaný účet, můžete si z něj tedy vybrat částku ve výši 6.820,-Kč. Tento výběr je Vám však umožněn pouze jednou a nelze jej v rámci dané exekuce nárokovat vícekrát.

      Je tedy nutné se v této záležitosti obrátit přímo na pověřeného pracovníka bankovního ústavu, u kterého je Váš bankovní účet veden. Nejjednodušším způsobem je v tomto případě osobní návštěva na pobočce banky. O vyplacení dvojnásobku životního minima z exekučně zablokovaného účtu lze samozřejmě zažádat i písemně a to sice doporučenou žádostí adresovanou přímo na pobočku nebo sídlo bankovního ústavu. V ideálním případě by tato žádost měla obsahovat číslo jednací exekučního příkazu, kterým byl účet obstaven, jméno exekutora, adresu exekutorského úřadu, číslo Vašeho bankovního účtu a samozřejmě i Vaši identifikaci.

      S pozdravem

  • Petr napsal:

    Dobrý den
    Mám dotaz ohledně možnosti věřitele dat příkaz mzdové ůčtarně na srážku ze mzdy dlužníka (bez jeho vědomí a souhlasu) , na základě smlouvy o úvěru ? Pokud vím, srážku ze mzdy může provést pověřená osoba (npř. exekutor) na základě soudního rozhodnutí.
    Přesto jsem našel na internetu článek :
    …..má v podmínkách k úvěru vyhrazeno právo předložit Žádost/Smlouvu s dohodou o srážkách ze mzdy plátci mzdy klienta (příp. partnera), dostane-li se klient do prodlení se splácením úvěru po dobu delší než 1 měsíc, tj. nezaplatí řádně a včas alespoň 2 po sobě následující splátky.
    S dohodou o srážkách ze mzdy doručí plátci mzdy prohlášení zejména o výši dluhu klienta (suma splátek po lhůtě splatnosti, uplatňované smluvní pokuty a specifikaci dosud nesplatného dluhu ke dni předložení dohody….
    Znamená to, že věřitel má v tomto případě větší pravomoc, než soud, a nebo vykonavatel soudního rozhodnutí.
    V článku není bran v potaz přijem, ani výše splátky, která by mohla ovlivnit dlužníkovo existenční minimum . Je tento postup v praxi vůbec možný? Pokud ano, znamenalo by to možnost věřitele vzít dlužníkovi veškerý příjem.
    Předem děkuji za odpověď, s pozdravem P.K.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      ustanovení § 2045 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník s účinností od 1.1.2014 umožňuje uzavřít pro zajištění závazku mezi dlužníkem a věřitelem tzv. Dohodu o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů. Dle Vašeho sdělení přesně k tomuto došlo mezi Vámi a Vaším věřitelem. Vyslovil-li zaměstnavatel, plátce Vaší mzdy či jiných příjmů souhlas s touto dohodou, má věřitel právo požadovat po něm provádění srážek z příjmů dle této dohody.

      V souvislosti s touto problematikou je nutné brát v potaz následující právní předpisy:

      • zákon č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen OSŘ)
      • zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce (dále jen ZP)
      • nařízení vlády č. 595/2006 Sb. (nařízení o nezabavitelných částkách) o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení
      • zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen NOZ)

      Zaměstnavatel či jiný plátce příjmů nemůže nikdy srazit celý příjem dlužníka!

      Musí být postupováno v souvislosti s ostatními právními předpisy. Máme zde dva limity, dvě omezení, která nesmí být při provádění srážek z příjmů porušena. Jeden limit stanový § 2045 NOZ a druhým limitem je tzv. nezabavitelná část ze mzdy dle OSŘ. Vzhledem k ustanovení § 148 odst. 2 ZP nelze při provádění srážek z příjmu překročit limity stanovené v § 276 – 281 občanského soudního řádu a to ani v případě, že by dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů hovořila v jiném smyslu. I kdyby bylo možné srazit dle ustanovení § 276 – 281 OSŘ více, nebude to možné v případě, kdy srážky překročí polovinu příjmu dle limitu uvedeného v ustanovení § 2045 NOZ.

      Za příjmy, ze kterých lze srážet, se považují:
      • mzda nebo plat,
      • odměna ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek,
      • náhrada mzdy nebo platu,
      • jiné příjmy, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou nebo platem.

      Nově je možné srážet i z odměny z dohody o provedení práce. Nejde-li dle ustanovení § 2045 odst. 1 NOZ o srážky k uspokojení práva zaměstnavatele, je k uzavření dohody o provedení srážek ze mzdy nebo jiných příjmů nutný souhlas zaměstnavatele! Pro tento účel je nutné považovat za zaměstnavatele každého plátce příjmů dlužníka, které jsou uvedené výše, ze kterých je možné srážky provádět. Zaměstnavatel či jiný plátce příjmů dlužníka ovšem nemá žádnou povinnost souhlas s uzavřením dohody o provedení srážek poskytovat. Změní-li zaměstnanec zaměstnání, přičemž předchozí zaměstnavatel srážky z příjmu k uspokojení závazku třetí osobě prováděl, není souhlasem předchozího zaměstnavatele nový zaměstnavatel automaticky povinován. Ba naopak, nový zaměstnavatel se může sám rozhodnout, zda bude souhlasit s pokračováním provádění srážek či nikoli.

      S pozdravem

  • Kamil napsal:

    Dobrý den,

    Jde tuto částku 6820,- Kč vyplatit na více částí ? Třeba 2000,- Kč a za týden 3000,- Kč

    Moje banka mi v této situaci nechce vyhovět, ale já se domnívám, že sice může být vyplacena částka 6820,- Kč jen jednou, ale dle mého názoru nic nebrání aby to bylo na více částí !

    Předem děkuji za odpověď

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      dle § 304b odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. (Občanský soudní řád), lze peněžní prostředky maximálně do výše dvojnásobku životního minima (6.820,-Kč) vyplatit z exekučně zablokovaného bankovního účtu pouze jednou v rámci daného exekučního řízení. Tuto částku tak dle našeho právního názoru nelze u banky nárokovat po částech.

      § 304b OSŘ
      (1) Zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3 se nevztahují na peněžní prostředky do výše dvojnásobku životního minima jednotlivce podle zvláštního právního předpisu. Má-li u jednoho peněžního ústavu povinný více účtů, použije se věta první pouze u jednoho z těchto účtů.

      (2) Peněžní prostředky podle odstavce 1 peněžní ústav vyplatí povinnému na jeho žádost nejvýše jednou. O tom musí být povinný při nařízení výkonu rozhodnutí poučen.

      (3) Výplatu peněžních prostředků povinnému podle odstavce 1 oznámí peněžní ústav soudu, který nařídil výkon rozhodnutí.

      (4) Je-li výkon rozhodnutí veden podle § 262a odst. 4, nevztahují se zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3 na částku ve výši poloviny peněžních prostředků, které byly na účtu v okamžiku, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, převyšuje-li částku podle odstavce 1. Peněžní prostředky podle předchozí věty vyplatí peněžní ústav manželovi povinného na jeho žádost. O tom musí být manžel povinného při nařízení výkonu rozhodnutí poučen.

      S pozdravem

  • jindrich napsal:

    dobry den je exekutor povinny me informovat o blokaci uctu dekuji

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      dle ustanovení § 49 odst. 7, Zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti – exekuční řád (dále jen EŘ) je exekutor povinen doručit exekuční příkaz oprávněnému, povinnému a dalším osobám, kterým se dle zvoleného způsobu exekuce doručuje usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí dle občanského soudního řádu. Odpověď na Váš dotaz tedy zní ano, exekutor Vám musí doručit exekuční příkaz. Zůstává otázkou, zda exekutorský úřad zná Vaši současnou trvalou adresu či adresu pro doručování.

      § 49 EŘ
      (7) Exekuční příkaz doručí exekutor oprávněnému, povinnému a dalším osobám, kterým se podle zvoleného způsobu exekuce doručuje usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu.

      S pozdravem

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Rychlý kontakt

Formulář pro bezplatný kontakt

Osobní bankrot

Vyplněním formuláře zjistíte, zda splňujete podmínky pro (zahájení soudního oddlužení) "vyhlášení osobního bankrotu" ZDE

Dozvíte se i veškeré podstatné podrobnosti (výše splátky/srážky, doba trvání oddlužení, kolik procen z celkové dlužné částky ušetříte atd.)

Nebudete-li podmínky pro úspěšné zahájení soudního oddlužení splňovat, poradíme Vám, jaké kroky učinit, aby povolení Vašeho oddlužení nic nebránilo.

Kontaktní údaje

INS partner s.r.o.
Jeseniova 1151/55
Praha 3 - Žižkov
130 00

IČ: 24186074

Tel: +420 774 414 339
Tel: +420 776 255 552

Email: info@inspartner. cz