Souběh exekučního a insolvenčního řízení (exekuční srážky ze mzdy a blokace bankovních účtů po zahájení insolvenčního řízení)

Jak postupovat v situaci, kdy probíhá exekuční řízení proti dlužníkovi, zaměstnavatel na základě exekučního příkazu provádí srážky ze mzdy a dlužník zahájí insolvenční řízení?

V tomto textu se budeme věnovat problematice, která trápí nespočet dlužníků, mzdových účetní a zaměstnavatelů. Detailně rozebereme problematiku souběhu exekučního a insolvenčního řízení, přesněji provádění exekuce srážkami z příjmů povinného (dlužníka) po zahájení insolvenčního řízení. Vyjasnění většiny problémů problematiky souběhu exekučního a insolvenčního řízení vyjasnila revizní novela insolvenčního zákona s účinností od 1.1.2014.

Doposud převládají a jsou rozšířeny tři postupy, tři názory, podle kterých účetní (či zaměstnavatel) v případech, kdy má provádět na základě exekučního příkazu srážky ze mzdy svého zaměstnance a tento zaměstnanec zahájí insolvenční řízení, postupují. Tento postup bohužel není sjednocen a každý uplatňuje jiný přístup. Chceme přispět k vyjasnění této situace a pomoci jak dlužníkům, tak i mzdovým účetním a zaměstnavatelům orientovat se v této situaci a zvolit správný postup.

Nejprve se v rychlosti podíváme na tři zmíněné názory.

NÁZOR PRVNÍ: SRAŽENÉ PENÍZE DÁLE POSÍLAT EXEKUTOROVI – Dle tohoto právního výkladu by měl účetní (zaměstnavatel) i po zahájení insolvenčního řízení jeho zaměstnance, dále provádět srážky ze mzdy a sražené finanční prostředky nadále zasílat exekutorovi.

NÁZOR DRUHÝ: SRAŽENÉ PENÍZE NEPOSÍLAT NIKOMU, ALE DEPONOVAT JE (uschovat na účtu zaměstnavatele) – Dle tohoto právního výkladu účetní (zaměstnavatel) poté, co se dozví z insolvenčního rejstříku, že jeho zaměstnanec, u kterého provádí srážky ze mzdy, zahájil insolvenční řízení, přestane zasílat sražené peníze exekutorovi a veškeré finanční prostředky, které by měly být sraženy deponuje (uschová) na svém účtu a naloží s nimi až dle rozhodnutí insolvenčního správce.

NÁZOR TŘETÍ: ZAMĚSTNANCI SE PENÍZE NESTRHÁVAJÍ A JE MU VYPLÁCENA CELÁ MZDA – Podle tohoto výkladu účetní (zaměstnavatel) po zahájení insolvenčního řízení jeho zaměstnance srážky ze mzdy přestane provádět a celou mzdu vyplácí zaměstnanci.

V praxi nejčastěji převládají přístupy první a druhý. Jsou ovšem tyto postupy v souladu se zákonem? Abychom mohli porozumět tomuto problému, je důležité znát tři základní etapy insolvenčního řízení. Insolvenční řízení se řídí zákonem č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení – Insolvenční zákon (dále jen IZ) – celé aktuální znění zákona naleznete ZDE (http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-182).

1. ETAPA PRŮBĚHU INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ – Insolvenční řízení je zahájeno podáním insolvenčního návrhu na příslušný soud. Zahajuje se v den, kdy je insolvenční návrh doručen věcně příslušnému soudu (§ 97 IZ). Zahájení insolvenčního řízení oznámí insolvenční soud vyhláškou, kterou zveřejní nejpozději do 2 hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh (§ 101 IZ). Insolvenční řízení je tedy zahájeno a nyní musí soud v zákonné lhůtě sedmi dnů rozhodnout o insolvenčním návrhu dlužníka. Zda insolvenční návrh obsahuje všechny zákonné náležitosti a zde jej soud může projednat a rozhodnout o úpadku dlužníka. Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán (§ 128 IZ). Poté co soud rozhodne, že byl podaný insolvenční návrh dlužníka důvodný a splnil veškeré náležitost k projednání, rozhodne o úpadku dlužníka. Rozhodnutím o úpadku dlužníka končí první etapa  insolvenčního řízení.

2. ETAPA PRŮBĚHU INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ – nastává poté co soud rozhodl o úpadku dlužníka. Insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí. V rozhodnutí je ustanoven insolvenční správce, soud zde uvede údaj o tom, kdy přesně nastávají účinky rozhodnutí o úpadku, vyzve věřitele, aby přihlásili své pohledávky a stanoví místo a termín konání schůze věřitelů a přezkumného jednání (§ 136 IZ / pozn. autora – v usnesení o úpadku se uvádí i další skutečnost, které ovšem nejsou pro účel tohoto rozboru podstatné). Druhá etapa končí schůzí věřitelů a přezkumným jednáním.

3. ETAPA PRŮBĚHU INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ – nastává po přezkumném jednání v okamžiku, kdy je definitivně rozhodnuto o způsobu řešení dlužníkovo úpadku (oddlužení, konkurs, reorganizace).

Tyto tři etapy bylo důležité zmínit proto, aby byl pochopitelný následující paragraf IZ, upravující kdo má od jakého okamžiku insolvenčního řízení dispoziční oprávnění k majetku dlužníka (včetně mzdy a finančních prostředků na bankovních účtech), tedy kdo má dle IZ právo nakládat a disponovat s majetkem, který je součástí majetkové podstaty dlužníka. Dispoziční oprávnění v průběhu insolvenčního řízení upravuje § 229 IZ a majetek, který náleží do majetkové podstaty upravuje § 205 – 208 IZ.

§ 229 IZ

(1) Zákon stanoví v závislosti na průběhu řízení, způsobech řešení úpadku a vlastnictví majetku náležejícího do majetkové podstaty, kdo je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními, případně komu přísluší právo nakládat s majetkovou podstatou ohledně části těchto oprávnění nebo pouze ohledně některých z nich.

(2) Je-li majetek náležející do majetkové podstaty ve vlastnictví jiné osoby než dlužníka, lze právo této osoby s takovým majetkem nakládat omezit jen zákonem nebo rozhodnutím insolvenčního soudu.

(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními

a) dlužník v době do rozhodnutí o úpadku,

b) dlužník v době od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku,

c) insolvenční správce v době od prohlášení konkursu,

d) dlužník v době od povolení reorganizace a

e) dlužník v době od povolení oddlužení.

(4) Ustanovením odstavce 3 nejsou dotčena omezení uložená dlužníku s dispozičními oprávněními insolvenčním zákonem nebo rozhodnutím insolvenčního soudu v průběhu insolvenčního řízení. Má-li dispoziční oprávnění jiná osoba než dlužník, nejsou tím dotčeny povinnosti uložené dlužníku tímto zákonem.

(5) Od rozhodnutí o úpadku a je-li dlužník insolvenčním navrhovatelem, od okamžiku, kdy se jím stal, platí o povinnostech dlužníka s dispozičními oprávněními ustanovení § 36 a 37 přiměřeně.

Jak vidíme v odst. 3) písm. a), b), tak od zahájení insolvenčního řízení do rozhodnutí o úpadku (tedy ETAPA č. 1) a také v době od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku (tedy ETAPA č. 2), má mít dispoziční oprávnění k majetkové podstatě dlužníka, tedy právo nakládat s majetkem spadajícím do majetkové podstaty dlužníka, sám dlužník a nikdo jiný. V třetí etapě, tedy od okamžiku, kdy je rozhodnuto, jakým způsobem se bude úpadek dlužníka řešit, už je dispoziční právo k majetku dlužníka upraveno specificky jedná-li se o konkurz (dispoziční oprávnění k majetku dlužníka má insolvenční správce), reorganizace (dlužník – nakládá s majetkovou podstatou dle reorganizačního plánu), oddlužení (dlužník – nakládá s majetkovou podstatou dle usnesení soudu). Tento paragraf ovšem neřeší majetek, který je postihnut výkonem rozhodnutí (exekucí).

§ 206 IZ

(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, majetkovou podstatu podle § 205 tvoří zejména

a) peněžní prostředky,

b) věci movité a nemovité,

c) podnik,

d) soubor věcí a věci hromadné,

e) vkladní knížky, vkladní listy a jiné formy vkladů,

f) akcie, směnky, šeky nebo jiné cenné papíry anebo jiné listiny, jejichž předložení je nutné k uplatnění práva,

g) obchodní podíl,

h) dlužníkovy peněžité i nepeněžité pohledávky, včetně pohledávek podmíněných a pohledávek, které dosud nejsou splatné,

i) dlužníkova mzda nebo plat, jeho pracovní odměna jako člena družstva a příjmy, které dlužníkovi nahrazují odměnu za práci, zejména důchod, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, stipendia, náhrady ucházejícího výdělku, náhrady poskytované za výkon společenských funkcí, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,

j) další práva a jiné majetkové hodnoty, mají-li penězi ocenitelnou hodnotu.

(2) Majetkovou podstatu tvoří dále i příslušenství, přírůstky, plody a užitky majetku uvedeného v odstavci 1.

Postup účetního (zaměstnavatele) v těchto případech nyní (od 1.1.2014) úplně přesně upravuje novelizovaný § 409 odst. 2 IZ, jehož výklad je poměrně jednoznačný.

§ 409 IZ

(1) Od schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře má dispoziční oprávnění k příjmům, které získá po schválení oddlužení, dlužník. S takto nabytými příjmy je dlužník povinen naložit způsobem uvedeným v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

(2) Dispoziční oprávnění k majetku, náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení, včetně toho majetku, s nímž dlužník nemohl dosud nakládat v důsledku účinků nařízení nebo zahájení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník; to neplatí, jde-li o majetek, který slouží k zajištění. Majetek, který dlužník získá poté, co nastanou účinky schválení oddlužení, z té části příjmů, která nepodléhá oddlužení, nenáleží do majetkové podstaty. Výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala takový majetek, lze za trvání oddlužení nařídit nebo zahájit a provést jen pro pohledávky, které nemají být uspokojeny při oddlužení a současně které vzniknou poté, co nastanou účinky schválení oddlužení.

Jak je to tedy správně?

Je-li tudíž proti zaměstnanci vedeno exekuční řízení a na základě pravomocného exekučního příkazu provádí účetní (zaměstnavatel) srážky ze mzdy tohoto zaměstnance a tento zaměstnance zahájí insolvenční řízení (v drtivé většině případů bude zaměstnanec usilovat o povolení oddlužení), účetní (zaměstnavatel) bude i nadále provádět srážku ze mzdy zaměstnance v zákonné výši, ale takto sražené prostředky nebude v žádném případě zasílat exekutorskému úřadu (s výjimkou, kdy by tento postup výslovně nařídil insolvenční soud), nýbrž bude tyto sražené prostředky deponovat a vyplatí je až v souvislosti s výsledkem insolvenčního řízení buď:

a)      oprávněnému – pokud bude  insolvenční návrh odmítnut, zamítnut či řízení bude zastaveno (oprávněný tak o nic nepřijde),

b)      dlužníku – po pravomocném schválení oddlužení splátkovým kalendářem,

c)      Insolvenčnímu správci – po prohlášení konkursu.

S žádostí o potvrzení toho názoru jsme se obrátili na sekretariát Krajského soudu v Hradci Králové. Přišlo nám následující stanovisko:

„Zahájení insolvenčního řízení má na vámi popsanou činnost ten dopad,  že srážíte ze mzdy, ale nevyplácíte nikomu. Sražené prostředky předáte podle výsledku insolvenčního řízení oprávněnému, pokud bude insolvenční návrh odmítnut, zamítnut či řízení bude zastaveno (oprávněný tak o nic nepřijde), dlužníku po pravomocném schválení oddlužení splátkovým kalendářem, nebo insolvenčnímu správci po prohlášení konkursu. Tento postup upravuje k 1.1.2014 účinné ustanovení § 409 odst. 2 IZ. Tedy od 1.1.2014 by měl po schválení oddlužení splátkovým kalendářem vydat zaměstnavatel sražené prostředky dlužníkovi – co s nimi dlužník má udělat, již není věcí zaměstnavatele.“

§ 409, odst. 2 IZ se vztahuje i na finanční aktiva dlužníka, která jsou blokovaná z důvodu pravomocných exekučních příkazů na bankovních účtech dlužníka.

banner

38 reakcí na Souběh exekučního a insolvenčního řízení

  • Radek napsal:

    Dobry den. Obracim se s prosbou jak mam postupovat. Otec mi pujcil 80tis.
    bezurocne. Penize mi dal v hotovosti, bez jakekoli smlouvy. Nase ustni dohoda byla ze mu to budu splacet mesicne po 1000kc.Tri roky pravidelne splacim a jelikoz se vztahy diky sourozencu zmenily tak chce ted zbytek najednou a jestli mu to nedam najednou tak mi vyhrozuje uroky a ze to da k soudu na vymozeni exekucne. Co mam prisum delat.? Nejsem schopen mu zbytek dluhu vratit tak jak on si ted usmyslel. Dekuji.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      Váš věřitel by si měl uvědomit, že smlouva o půjčce nemusí mít jen písemnou formu, může být uzavřena i ústně, nicméně v praxi se plnění poskytnuté na základě ústní dohody vymáhá soudní cestou velmi obtížně.

      Doporučujeme Vám dodatečně již nepodepisovat žádný dokument. Pokud by na Vás podal žalobu, což bude muset, pokud bude chtít pokračovat ve vymáhání (pokud dodatečně nepodepíšete dokument s přímou vykonatelností), aby proti Vám nakonec mohl zahájit exekuční řízení, bude se mu tato jeho pohledávka za Vaší osobou jen velmi těžko prokazovat u soudu v případě, kdy si případné soudní řízení ohlídáte a budete se aktivně bránit.

      Doporučovali bychom Vám se vzájemně domluvit. Dohody se v průběhu nemění, a pokud byla dohoda na splátky ve výši 1.000,-Kč měsíčně, není možné, aby se v průběhu trvání jednostranně měnila bez souhlasu všech zúčastněných stran.

      S pozdravem

  • Helena napsal:

    Dobrý den,
    jsme v insolvenci a mimo to ještě splácíme dle možností každý měsíc známým dluh,který není zahrnut do insolvence. Teď to ,bohužel,pár měsíců nebylo možné,tak na nás přišla exekuce -zaplatit zbytek najednou.je možné uvalit exekuci, když jsme v insolvenci? Děkuji za odpověď.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      rozhodující je v tomto případě datum vzniku tohoto závazku. Pokud vznikl před tím, než soud rozhodl o Vašem úpadku, měl se věřitel jednoznačně přihlásit do insolvenčního řízení a pokud tak nučinil, je to pouze jeho chyba. V tomto případě okamžitě informujte exekutorský úřad o probíhajícím insolvenčním řízení, podejte návrh na zastavení exekuce a informujte o celé situaci insolvenčního správce.

      Pokud ovšem závazek vznikl až poté, co Vám insolvenční soud potvrdil úpadek a povolil jeho řešení oddlužením, může být tento závazek velkým problémem a na základě ustanovení § 418, odst. 1, písm. c) zákona o úpadku a způsobech jeho řešení – insolvenční zákon (dále jen IZ) může být i důvodem pro zrušení Vašeho oddlužení!

      § 418 IZ
      (1) Insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže
      a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo
      b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo
      c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo
      d) to navrhne dlužník.

      S pozdravem

  • Lukas napsal:

    Dobry den

    V pondeli 3.7.2017 jde zadat pritelkyne o oddluzeni.

    Je na ni exekucni prikaz kolem 1mil kc.
    Exekutor v tomto tydnu udelal v byte soupis veci a do patku 7.7 chce.zaplatit milion.

    Chci se zeptat zda li touto zadosti bude exekuce pozastavena nez se dovime jestli soud oddluzeni schvali.

    Moc dekuji za odpoved

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      je velmi důležité si uvědomit, že insolvenční právo je samostatná právní disciplína, která se studuje na vysokých školách i několik let. Nesmírně důležitá je v této oblasti i praxe. Podáním insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení celé řízení teprve začíná. Trvá několik měsíců, nežli je vůbec rozhodnuto o formě úpadku a zvoleno jeho řešení.

      Na neznalosti procesních úkonů můžete velmi neblaze doplatit, naopak na znalosti postupů výrazně vydělat. Od 1.7.2017 nemůže dlužník podat návrh sám za sebe, musí dle novelizace insolvenčního zákona spolupracovat s advokátem, notářem, exekutorem, insolvenčním správcem či akreditovanou osobou.

      Oddlužení trvá celých pět let a během této doby se může přihodit mnoho událostí, které přímo či nepřímo oddlužení ovlivňují. Doporučujeme Vám tedy zvolit spolupráci s odborníkem, který Vám ovšem kromě zpracování návrhu (což je pouze začátek) zajistí i kompletní servis a poradenství po dobu celých pěti let.

      K Vašemu dotazu. Vaše přítelkyně musí mít alespoň dva věřitele, aby jí mohlo být oddlužení povoleno. Lze tuto situaci řešit, i pokud má pouze jednoho věřitele s vysokým závazkem, ale musí se již postupovat specificky. Exekuce bude pozastavena v okamžiku zahájení insolvenčního řízení. Exekutor sice teoreticky může i tak movitý majetek odvést, ale nemůže jej zpeněžit. Bude tudíž s největší pravděpodobností vyčkávat na výsledek insolvenčního řízení.

      Pokud byste měli zájem o spolupráci s poskytovatelem, který nabízí plný servis a spolupráci po dobu celého oddlužení, tudíž můžete mít v každé situaci jistotu, že budete vědět, jaké kroky správně postoupit, kontaktujte nás.

      Zprovoznili nový webový portál, který se věnuje dluhové problematice a kde lze najít mnoho užitečných rad a informací http://www.pomocnikdluzniku.cz

      S pozdravem

  • Jakub napsal:

    dobrý den,
    podal jsem návrh na oddlužení a zaměstnavatel (mzdová účetní) mi začali srážet mzdu, ikdyž jsem neměl žádnou exekuci předtím a ještě jsem neměl ani soud (přezkumné jednání, to mám až 12.7.). Prý to dělá podle zákona, že už jsem v insolvenčním rejstříku, ale kterého, to mi nikdo neřekne abych si to přečetl.
    Má na to právo deponovat mi mzdu bez nějakého důvodu (tzn. bez exekuce nebo rozhodnutí soudu) nebo by mi měla vyplácet celou mzdu do rozhodnutí soudu o schválení oddlužení splátkovým kalendářem?

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      pokud proti Vám není vedeno exekuční řízení, v rámci kterého byl zaměstnavateli zaslán exekuční příkaz k provádění srážek ze mzdy nebo pokud jste dobrovolně nepovolil věřiteli po 1.1.2014 provádět srážky z Vašeho příjmu kvůli úhradě jeho pohledávky, nemůže zaměstnavatel pouze na základě zahájeného insolvenčního řízení srážet částky z Vašeho příjmu.

      Jak uvádíte, tak proti Vám nebylo vedeno exekuční řízení, tudíž se nejedná o souběh exekučního a insolvenčního řízení. V rámci insolvenčního řízení zaměstnavatel obdrží od insolvenčního soudu usnesení, ve kterém mu bude nařízeno provádět srážky z Vašeho příjmu, ale nesmí tak konat pouze na základě svého uvážení, domněnky či na základě zahájeného insolvenčního řízení.

      Zaměstnavatel postupuje v rozporu se zákonem. Informujte jej o této skutečnosti a pokud bude mít jiný právní názor, nechť Vám doloží na základě kterých ustanoveních insolvenčního zákona postupuje.

      S pozdravem

  • Lucie Zilvarová napsal:

    Dobrý večer. Budu ted zasílat vyhotovený návrh od jedné společnosti na oddlužení k soudu do Hradce Kkrálové, který mi přišel dnes. stačí ho jen podepsat a odeslat na soud. avšak zapomněla jsem uvést dluh ze sociálního a zdravotního pojištění. (mám malou dcerku, takže jsem to úplně vypustila) musím tedy poslat dokumenty zpět k přepracování společnosti, která mi návrh vypracovala, nebo to lze provést jiným způsobem, případně tyto závazky neuvést a soc. i zdrav. se přihlásí samy? děkuji předem za odpověď.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      v tomto případě raději doporučujeme vrátit návrh k dopracování a zahrnout do něj i tyto zbývající závazky. Ze zákona máte povinnost do insolvenčního návrhu uvést veškeré závazky, kterých jste si vědoma. Neuvedení závazku by insolvenční soud mohl vyhodnotit jako nepoctivý záměr a oddlužení Vám tím pádem nepovolit. Navíc je důležité zjistit, zda závazky na zdravotním pojištění a pojistném na sociální zabezpečení nevznikly v důsledku podnikatelské činnosti.

      S pozdravem

  • Jan napsal:

    dobrý den,

    jsem ve fázi kdy mi zaměstnavatel deponuje srážky ze mzdy. čemu ovšem nerozumím je výše deponované srážky. jakým způsobem se to určuje? za poslední dva měsíce se deponovaná částka lišila o cca 3000,-

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      výše prováděných exekučních srážek ze mzdy se odvíjí od výše Vašeho příjmu a od počtu Vašich vyživovacích povinností. Záleží také na tom, zda se jedná o přednostní či nepřednostní pohledávku. Pro výpočet nezabavitelné části Vaší mzdy a části, kterou musí zaměstnavatel srazit, můžete využít oficiální kalkulátor Exekutorské komory České republiky (přímý odkaz ZDE).

      S pozdravem

  • borko napsal:

    Dobrý den mam dotaz podal jsem v 9/2015 navrh na insolvenci, A koncem 11 měsíce došel zaměstnavateli návrh exekuční na sražky ze mzdy od fin.uřadu. musi zaměstnavatel provádět sražky když mu došel exekuční příkaz na sražky po 2 měsícich od podaní návrhu děkuji

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      zaměstnavatel skutečně musí začít provádět srážky z Vašeho příjmu. V této situaci ovšem již neposílá sražené finanční prostředky exekutorskému úřadu, ale tyto prostředky „deponuje“ (uschovává) a vyplatí je až dle výsledku insolvenčního řízení. Pokud by byl Váš insolvenční návrh odmítnut a insolvenční řízení ukončeno, budou finanční prostředky odeslány exekutorovi. Pokud by bylo v rámci insolvenčního řízení povoleno oddlužení plněním splátkového kalendáře, máte na tyto „deponované“ finanční prostředky nárok Vy jako dlužník a budou Vám vyplaceny poté, kdy nabude právní moci usnesení o povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V ostatních případech obdrží „deponované“ finanční prostředky insolvenční správce.

      Této problematice se věnujeme podrobně v sekci témata. Přímý odkaz ZDE.

      S pozdravem

  • iveta napsal:

    dobrý den,

    od února jsem měla exekuci na plat. v květnu bylo zahájeno insolvenční řízení. ráda bych věděla,
    jestli splátky,které mi byly sráženy, zůstanou exekutorovi.

    s pozdravem

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      této problematice se podrobně věnujeme na našich webových stránkách v tématu „Souběh exekučního a insolvenčního řízení“ (přímý odkaz ZDE).

      Postup zaměstnavatele v případě, kdy jsou dlužníkovi prováděny exekuční srážky ze mzdy a zahájí insolvenční řízení, přesně upravuje ustanovení § 409 odst. 2, novelizovaného zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení – Insolvenční zákon (dále jen IZ), jehož výklad je poměrně jednoznačný.

      § 409 IZ

      (1) Od schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře má dispoziční oprávnění k příjmům, které získá po schválení oddlužení, dlužník. S takto nabytými příjmy je dlužník povinen naložit způsobem uvedeným v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

      (2) Dispoziční oprávnění k majetku, náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení, včetně toho majetku, s nímž dlužník nemohl dosud nakládat v důsledku účinků nařízení nebo zahájení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník; to neplatí, jde-li o majetek, který slouží k zajištění. Majetek, který dlužník získá poté, co nastanou účinky schválení oddlužení, z té části příjmů, která nepodléhá oddlužení, nenáleží do majetkové podstaty. Výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala takový majetek, lze za trvání oddlužení nařídit nebo zahájit a provést jen pro pohledávky, které nemají být uspokojeny při oddlužení a současně které vzniknou poté, co nastanou účinky schválení oddlužení.

      Je-li proti Vám vedeno exekuční řízení a na základě pravomocného exekučního příkazu provádí zaměstnavatel srážky ze mzdy a Vy zahájíte insolvenční řízení, tak zaměstnavatel bude i nadále provádět srážku z Vaší mzdy v zákonné výši, ale takto sražené prostředky nebude v žádném případě zasílat exekutorskému úřadu (s výjimkou, kdy by tento postup výslovně nařídil insolvenční soud), nýbrž bude tyto sražené prostředky deponovat a vyplatí je až v souvislosti s výsledkem insolvenčního řízení buď:

      a) oprávněnému – pokud bude insolvenční návrh odmítnut, zamítnut či řízení bude zastaveno (oprávněný tak o nic nepřijde),
      b) dlužníku – po pravomocném schválení oddlužení splátkovým kalendářem,
      c) insolvenčnímu správci – po prohlášení konkursu.

      S žádostí o potvrzení toho právního názoru jsme se obrátili na Krajský soud v Hradci Králové. Přišlo nám následující stanovisko:

      „Zahájení insolvenčního řízení má na vámi popsanou činnost ten dopad, že srážíte ze mzdy, ale nevyplácíte nikomu. Sražené prostředky předáte podle výsledku insolvenčního řízení oprávněnému, pokud bude insolvenční návrh odmítnut, zamítnut či řízení bude zastaveno (oprávněný tak o nic nepřijde), dlužníku po pravomocném schválení oddlužení splátkovým kalendářem, nebo insolvenčnímu správci po prohlášení konkursu. Tento postup upravuje k 1.1.2014 účinné ustanovení § 409 odst. 2 IZ. Tedy od 1.1.2014 by měl po schválení oddlužení splátkovým kalendářem vydat zaměstnavatel sražené prostředky dlužníkovi – co s nimi dlužník má udělat, již není věcí zaměstnavatele.“

      Ustanovení § 409, odst. 2 IZ se vztahuje i na finanční aktiva dlužníka, která jsou blokovaná z důvodu pravomocných exekučních příkazů na bankovních účtech dlužníka.

      S pozdravem

  • Lukáš napsal:

    Dobrý den,byl mi vydan exekucni prikaz na plat,nato jsem reagoval podáním insolvence,ale zamestanvatel mi dal strhaval castku ze mzdy a posilal ji exekutorovi,i kdyz by ji mel deponovat na svem uctu,mam sanci tyhle peníze jeste dostat?

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      samozřejmě máte šanci tyto finanční prostředky získat zpět, ze zákona na ně máte nárok a je pouze pochybením zaměstnavatele, že s těmito prostředky nenaložil tak, jak mu zákon nařizuje.

      To co se stalo s těmito finančními prostředky se Vás vlastně vůbec netýká, Vy na ně máte nárok a co s nimi učinil zaměstnavatel, není Váš problém. Nárokujte tyto finanční prostředky po zaměstnavateli, on by Vám je měl vyplatit a skutečnost, zda tyto peníze získá zpět od exekutorského úřadu Vás již nemusí zajímat, toto skutečně není Váš problém, ale problém zaměstnavatele.

      Pokud by Vám zaměstnavatel nechtěl tyto peníze vyplatit, můžete se jich domáhat i soudní cestou.

      S pozdravem

  • Martina napsal:

    Dobrý den,
    měla bych dotaz z „druhé strany“ – z pohledu věřitele. dlužník požádal o zastavení exekuce z důvodu povoleného oddlužení. Zajímá mne, jaký postup je pro mě adekvátní – zda souhlasit nebo nesouhlasit se zastavením exekuce. dlužník se doposud jakémukoliv plnění vyhýbal a do budoucna v něj nemám žádnou důvěru, proto bych volila spíš nesouhlas se zastavením. zároveň je ale vedeno insolvenční řízení a exekuce je tudíž zbytečná?
    moc děkuji za odpověď

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      povolení oddlužení není důvodem pro úplné zastavení exekuce. V průběhu insolvenčního řízení sice není možné (až na úplné výjimky) exekuční řízení provádět, nicméně úplně ukončovat exekuci nemusíte. Dlužník totiž může ke svému oddlužení přistupovat nedbalým, lehkovážným způsobem, popř. může učinit procesní či jiné závažné pochybení, pro které mu bude oddlužení zrušeno a exekuční řízení by potom mohlo opět pokračovat.

      Může se také stát, že v závěru oddlužení nebude splněno 30% z celkové dlužné částky, insolvenční soud nebude akceptovat důvody, pro které dlužník nedosáhl na úhradu alespoň 30% z celkové dlužné částky a nezíská tak „potvrzení o bezdlužnosti“ (soud jej neosvobodí od plnění zbytku závazků), tudíž zbytek Vaší neuhrazené pohledávky bude možné opět exekučně vymáhat.

      S pozdravem

  • Štefan napsal:

    Dobrý den. v ZÁŘÍ LONSKÉHO ROKU JSEM SPLNIL 100% ODDLUŽENÍ A BYL JSEM OSVOBOZEN OD PLACENÍ NEPŘIHLÁŠENÝCH POHLEDÁVEK. tÍM SI ČLOVĚK MYSLÍ ŽE UŽ JE VŠEM ÚTRAPÁM KONEC. aLE OPAK JE PRAVDOU. kE KONCI ROKU MI PŘIŠLO OD EXEKUTORA KTERÝ VEDL EXEKUČNÍ ŘÍZENÍ PŘED INSOLVENCÍ ŽE MU MÁM ZAPLATIT JEHO NÁKLADY. vÍM ŽE MŮŽE NÁKLADY CHTÍT, ALE NEMŮŽE JE VYMÁHAT, ALE I PŘES MOU ODPOVĚD ŽE JSEM OSVOBOZEN MI VYHROŽUJE EXEKUČNÍM PŘÍKAZEM NA VYMOŽENÍ POHLEDÁVKY. tAK BEZESNÉ NOCI POKRAČUJÍ.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      nemějte obavy a spěte klidně, Vašim „útrapám“ je po skončení oddlužení skutečně konec. Jednání exekutora je v rozporu se zákonem a nápravu půjde velmi jednoduše zjednat.

      Na příslušný Exekutorský úřad zašlete neprodleně žádost o zastavení exekuce. Žádost o zastavení exekuce zašlete doporučeně a uveďte do ní, že tento závazek byl uspokojován v rámci Vašeho oddlužení a že Vás od něj insolvenční soud osvobodil. Veškerá svá tvrzení podložte listinnými důkazy. K žádosti přiložte kopii rozhodnutí o osvobození od zbytku závazků. Žádost o zastavení exekuce doporučujeme zaslat v kopii i exekučnímu soudu (soud, který exekuci nařídil) „na vědomí“.

      Pokud by exekutor činil jakékoli další kroky, kromě zastavení exekučního řízení, kontaktujte nás.

      S pozdravem

  • anna h. napsal:

    Dobry podala jsem navrh na oddluzneni ,jsem vdana,musi s tim souhlasit manzel?sice je to uz podane a nikdo to po me nechtel ale rada bych to vedela dekuji

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      dlužník při podání návrhu na povolení oddlužení souhlas manžela nepotřebuje. Novelizovaný insolvenční zákon (s účinností od 1.1.2014) nic takového nevyžaduje. Pokud však Vaše závazky vznikly za doby trvání manželství a jsou součástí společného jmění manželů, tudíž za tyto závazky odpovídáte s manželem společně a nerozdílně, doporučujeme, podat návrh na společné oddlužení obou manželů. Pokud jsou totiž závazky součástí společného jmění manželů a za jejich splnění odpovídá i Váš manžel, začnou tyto závazky věřitelé s největší pravděpodobností vymáhat i po Vašem manželovi.

      S pozdravem

  • Simona napsal:

    Dobrý den!
    Insolvence mi byla ukončena,zaplatilo se 100 procent.Ještě ale nenabila právní moci.Na účtě mám vedeny 2 exekuce,co s nimi tedy bude?A co se stane pokud se příslušný exekutorský ůřad o pohledávku nepřihlásil?Mohou po mě opět začít vymáhat??Moc děkuji!!

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      insolvenčnímu soudu je nyní potřeba zaslat žádost o osvobození od plnění zbytku Vašich závazků. Dle ustanovení § 414 Zákona č. 182/2006 Sb. – Insolvenční zákon (dále jen IZ), se osvobození vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.

      § 414 IZ
      (1) Jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak jen na návrh dlužníka.
      (2) Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.
      (3) Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu.
      (4) Při osvobození dlužníka podle odstavce 1 zůstává zajištěnému věřiteli, který po schválení oddlužení nepožádal o zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky, zachováno právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení tohoto majetku; pohledávek, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170), se může takto domáhat jen za dobu od skončení insolvenčního řízení.

      Na závěr ještě připomínáme, že si můžete zcela zdarma stáhnout na našem webu http://www.inspartner.cz (v pravém horní části) příručku pro dlužníky DLUŽNÍKŮV RÁDCE plnou důležitých a užitečných rad a informací pro dlužníky.

      S pozdravem

  • Martina napsal:

    Dobrý DEN, zažádala jsem o insolvenci ale učetní mi nadale bude strhávat ze mzdy srážky. Chci zeptat, kdyx dají memu zaměstnavateli vedet aby přestal srážet a za jak dlouho bych vedela jejich rozhodnutí.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      tomuto tématu se věnujeme přímo na této webové stránce (viz. výše). Zaměstnavateli předejte vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení, mzdová účetní by měla ve srážkách i nadále pokračovat, nicméně sražené prostředky bude deponovat a vyplatí je v souladu s insolvenčním zákonem dle výsledku insolvenčního řízení.

      S pozdravem

  • ilona napsal:

    Dobry den nevim zda to chapu dobre muj pritel je insolvenci s platu se mu srazi exkuce ktera je deponovana u zamestnavatele po schvaleni odluzeni se mu cela castka vrati

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      postup účetní (zaměstnavatele) v případě, kdy jsou dlužníkovi prováděny exekuční srážky ze mzdy a zahájí insolvenční řízení, přesně upravuje ustanovení § 409 odst. 2, novelizovaného zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení – Insolvenční zákon (dále jen IZ), jehož výklad je poměrně jednoznačný.

      § 409 IZ

      (1) Od schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře má dispoziční oprávnění k příjmům, které získá po schválení oddlužení, dlužník. S takto nabytými příjmy je dlužník povinen naložit způsobem uvedeným v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

      (2) Dispoziční oprávnění k majetku, náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení, včetně toho majetku, s nímž dlužník nemohl dosud nakládat v důsledku účinků nařízení nebo zahájení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník; to neplatí, jde-li o majetek, který slouží k zajištění. Majetek, který dlužník získá poté, co nastanou účinky schválení oddlužení, z té části příjmů, která nepodléhá oddlužení, nenáleží do majetkové podstaty. Výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala takový majetek, lze za trvání oddlužení nařídit nebo zahájit a provést jen pro pohledávky, které nemají být uspokojeny při oddlužení a současně které vzniknou poté, co nastanou účinky schválení oddlužení.

      Je-li proti Vám vedeno exekuční řízení a na základě pravomocného exekučního příkazu provádí účetní (zaměstnavatel) srážky ze mzdy a Vy zahájíte insolvenční řízení, tak účetní (zaměstnavatel) bude i nadále provádět srážku z Vaší mzdy v zákonné výši, ale takto sražené prostředky nebude v žádném případě zasílat exekutorskému úřadu (s výjimkou, kdy by tento postup výslovně nařídil insolvenční soud), nýbrž bude tyto sražené prostředky deponovat a vyplatí je až v souvislosti s výsledkem insolvenčního řízení buď:

      a) oprávněnému – pokud bude insolvenční návrh odmítnut, zamítnut či řízení bude zastaveno (oprávněný tak o nic nepřijde),
      b) dlužníku – po pravomocném schválení oddlužení splátkovým kalendářem,
      c) insolvenčnímu správci – po prohlášení konkursu.

      S žádostí o potvrzení toho právního názoru jsme se obrátili na Krajský soud v Hradci Králové. Přišlo nám následující stanovisko:

      „Zahájení insolvenčního řízení má na vámi popsanou činnost ten dopad, že srážíte ze mzdy, ale nevyplácíte nikomu. Sražené prostředky předáte podle výsledku insolvenčního řízení oprávněnému, pokud bude insolvenční návrh odmítnut, zamítnut či řízení bude zastaveno (oprávněný tak o nic nepřijde), dlužníku po pravomocném schválení oddlužení splátkovým kalendářem, nebo insolvenčnímu správci po prohlášení konkursu. Tento postup upravuje k 1.1.2014 účinné ustanovení § 409 odst. 2 IZ. Tedy od 1.1.2014 by měl po schválení oddlužení splátkovým kalendářem vydat zaměstnavatel sražené prostředky dlužníkovi – co s nimi dlužník má udělat, již není věcí zaměstnavatele.“

      Ustanovení § 409, odst. 2 IZ se vztahuje i na finanční aktiva dlužníka, která jsou blokovaná z důvodu pravomocných exekučních příkazů na bankovních účtech dlužníka.

      S pozdravem

      • Monika napsal:

        Dobrý den, a já peníze deponovane co dostanu od zamestnavateld po schválení oddluzneni, budu muset vložit na oddluzneni? Předem děkuji za odpoved

        • INS partner napsal:

          Dobrý den,

          tomuto tématu se detailně věnujeme na našich webových stránkách, konkrétně ZDE (http://inspartner.cz/temata-2/soubeh-exekucniho-insolvencniho-rizeni/)

          Pokud Vám bude povoleno oddlužení plněním splátkového kalendáře, zaměstnavatel by Vám měl deponované finanční prostředky vyplatit. Jak s nimi naložíte, je již pouze na Vás. Nicméně upozorňujeme na ustanovení § 412, odst. 1, písm. b) Zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (Insolvenční zákon – dále jen IZ). Ten totiž dlužníkovi ukládá, aby své mimořádné příjmy použil ve prospěch jeho věřitelů, jako mimořádnou splátku nad rámec splátkového kalendáře.

          Nutno dodat, že na tuto problematiku není jednotný názor. Insolvenční správce si v některých případech může tyto finanční prostředky nárokovat, aby je mohl poměrově přerozdělit v rámci oddlužení mezi věřitele. Pokud by se tak stalo, doporučujeme obrátit se s žádostí o určení, jak naložit s těmito finančními prostředky, na insolvenční soud.

          § 412
          (1) Po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen

          b) hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře,

          S pozdravem

  • Iveta Machová napsal:

    dobrý den, mám dotaz k vámi uvedenému stanovisku

    „Zahájení insolvenčního řízení má na vámi popsanou činnost ten dopad, že srážíte ze mzdy, ale nevyplácíte nikomu. Sražené prostředky předáte podle výsledku insolvenčního řízení oprávněnému, pokud bude insolvenční návrh odmítnut, zamítnut či řízení bude zastaveno (oprávněný tak o nic nepřijde), dlužníku po pravomocném schválení oddlužení splátkovým kalendářem, nebo insolvenčnímu správci po prohlášení konkursu. Tento postup upravuje k 1.1.2014 účinné ustanovení § 409 odst. 2 IZ. Tedy od 1.1.2014 by měl po schválení oddlužení splátkovým kalendářem vydat zaměstnavatel sražené prostředky dlužníkovi – co s nimi dlužník má udělat, již není věcí zaměstnavatele.“

    Ustanovení § 409, odst. 2 IZ se vztahuje i na finanční aktiva dlužníka, která jsou blokovaná z důvodu pravomocných exekučních příkazů na bankovních účtech dlužníka.

    pokud jsem správně pochopila, při podání návrhu oddlužení k soudu mi zaměstnavatel nepřestane provádět srážky ze mzdy až po povolení oddlužení, poté mi je povinen vše vyplatit a vyplacené prostředky musím jednorázově odeslat na první splátku splátkového kalendáře ?
    Děkoji za odpověď, s pozdravem Iveta

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      po zahájení insolvenčního řízení zaměstnavatel dále prování srážky ze mzdy, nicméně sražené prostředky nezasílá exekutorovi, nýbrž „deponuje“ (uschová) a vyplatí je v souladu s insolvenčním zákonem dle výsledku insolvenčního řízení.

      Pokud by Vám bylo povoleno oddlužení plněním splátkového kalendáře, tak Vám musí zaměstnavatel, poté co nabude právní moci usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, deponované prostředky vyplatit. Z praxe víme, že insolvenční správci tyto finanční prostředky nepožadují zahrnout jakožto mimořádnou splátku pro účely oddlužení, tudíž tyto finanční prostředky Vám zůstanou k dispozici a můžete s nimi volně nakládat.

      S pozdravem

  • Naďa napsal:

    Dobrý den.Pročetla jsem si vaše odpovědi na již uvedené dotazy,ale přesto bych ráda věděla pár informací. od 12.2. soud povolil oddlužení.věřitelé teď mají posledních pár dní na přihlášení pohledávek. Co bude s pohledávkami,když se věřitelé nepřihlásí (konkrétně:manželova exekuce rozhodnutím soudu strhávána z mé mzdy.
    jestli jsem správně pochopila,tak teď mi bude zaměstnavatel nechávat jen nezabavitelnou částku,ale exekuce hrazena nebude.veškeré finanční prostředky mi po rozhodnutí a domluvě splátkového kalendáře musí zaměstnavatel vyplatit.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují a po úspěšném završení oddlužení (při splnění zákonných podmínek) budete i od těchto nepřihlášených pohledávek osvobozena.

      Postup účetní (zaměstnavatele) v případě, kdy jsou dlužníkovi prováděny exekuční srážky ze mzdy a zahájí insolvenční řízení, přesně upravuje ustanovení § 409 odst. 2, novelizovaného zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení – Insolvenční zákon (dále jen IZ), jehož výklad je poměrně jednoznačný.

      § 409 IZ

      (1) Od schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře má dispoziční oprávnění k příjmům, které získá po schválení oddlužení, dlužník. S takto nabytými příjmy je dlužník povinen naložit způsobem uvedeným v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

      (2) Dispoziční oprávnění k majetku, náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení, včetně toho majetku, s nímž dlužník nemohl dosud nakládat v důsledku účinků nařízení nebo zahájení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník; to neplatí, jde-li o majetek, který slouží k zajištění. Majetek, který dlužník získá poté, co nastanou účinky schválení oddlužení, z té části příjmů, která nepodléhá oddlužení, nenáleží do majetkové podstaty. Výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala takový majetek, lze za trvání oddlužení nařídit nebo zahájit a provést jen pro pohledávky, které nemají být uspokojeny při oddlužení a současně které vzniknou poté, co nastanou účinky schválení oddlužení.

      Je-li proti Vám vedeno exekuční řízení a na základě pravomocného exekučního příkazu provádí účetní (zaměstnavatel) srážky ze mzdy a Vy zahájíte insolvenční řízení, tak účetní (zaměstnavatel) bude i nadále provádět srážku z Vaší mzdy v zákonné výši, ale takto sražené prostředky nebude v žádném případě zasílat exekutorskému úřadu (s výjimkou, kdy by tento postup výslovně nařídil insolvenční soud), nýbrž bude tyto sražené prostředky deponovat a vyplatí je až v souvislosti s výsledkem insolvenčního řízení buď:

      a) oprávněnému – pokud bude insolvenční návrh odmítnut, zamítnut či řízení bude zastaveno (oprávněný tak o nic nepřijde),
      b) dlužníku – po pravomocném schválení oddlužení splátkovým kalendářem,
      c) insolvenčnímu správci – po prohlášení konkursu.

      S žádostí o potvrzení toho právního názoru jsme se obrátili na Krajský soud v Hradci Králové. Přišlo nám následující stanovisko:

      „Zahájení insolvenčního řízení má na vámi popsanou činnost ten dopad, že srážíte ze mzdy, ale nevyplácíte nikomu. Sražené prostředky předáte podle výsledku insolvenčního řízení oprávněnému, pokud bude insolvenční návrh odmítnut, zamítnut či řízení bude zastaveno (oprávněný tak o nic nepřijde), dlužníku po pravomocném schválení oddlužení splátkovým kalendářem, nebo insolvenčnímu správci po prohlášení konkursu. Tento postup upravuje k 1.1.2014 účinné ustanovení § 409 odst. 2 IZ. Tedy od 1.1.2014 by měl po schválení oddlužení splátkovým kalendářem vydat zaměstnavatel sražené prostředky dlužníkovi – co s nimi dlužník má udělat, již není věcí zaměstnavatele.“

      Ustanovení § 409, odst. 2 IZ se vztahuje i na finanční aktiva dlužníka, která jsou blokovaná z důvodu pravomocných exekučních příkazů na bankovních účtech dlužníka.

      S pozdravem

  • Lenka napsal:

    Dobry den mam dotaz nyni jsem na UP. ALE MAM NASTOUPIT DO NOVE PRACE MUSIM HLASIT ZMENU INSOLVENCNIMU zPRAVCI NEBO DOSTANE INFO OD up.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      každou změnu (bydliště, zaměstnání, rodinný stav, počet vyživovacích povinností atp.) musíte oznámit insolvenčnímu správci, ideálně v písemné formě s doložením listinných důkazů. Ve Vašem případě tedy kontaktujte insolvenčního správce a domluvte se s ním. Nejspíš po Vás bude požadovat zaslat kopii pracovní smlouvy a platební výměr.

      S pozdravem

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dlužníkův rádce

ZDARMA si zde můžete stáhnout naši příručku Dlužníkův rádce, která obsahuje důležité informace, rady tipy a nejčastější otázky a odpovědi z oblasti dluhové problematiky a exekucí. Pomůže Vám zorientovat se v komplikované závazkové problematice a může Vám pomoci ušetřit desetitisíce korun.

Zadejte svůj email a obratem obdržíte aktuální verzi této příručky v elektronické podobě (formát PDF).

STÁHNOUT ZDARMA ZDE

Rychlý kontakt

Formulář pro bezplatný kontakt

Osobní bankrot

Vyplněním formuláře zjistíte, zda splňujete podmínky pro (zahájení soudního oddlužení) "vyhlášení osobního bankrotu" ZDE

Dozvíte se i veškeré podstatné podrobnosti (výše splátky/srážky, doba trvání oddlužení, kolik procen z celkové dlužné částky ušetříte atd.)

Nebudete-li podmínky pro úspěšné zahájení soudního oddlužení splňovat, poradíme Vám, jaké kroky učinit, aby povolení Vašeho oddlužení nic nebránilo.

Kontaktní údaje

INS partner s.r.o.
Jeseniova 1151/55
Praha 3 - Žižkov
130 00

IČ: 24186074

Tel: +420 774 414 339
Tel: +420 776 255 589
Tel: +420 776 255 552

Email: info@inspartner. cz