Společné Společné jmění manželůjmění manželů

Společné jmění manželů vzniká ze zákona se vznikem manželství a tvoří ho jak majetek tak i závazky (dluhy), tedy aktiva i pasiva. Za majetek patřící do společného jmění manželů se považuje vše co jeden z manželů, nebo oba manželé společně nabyli za trvání manželství.

Za majetek, který netvoří společné jmění manželů se považuje:

a) majetek, který slouží osobní potřebě jednoho z manželů

b) majetek, který nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl

c) majetek, který nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech

d) majetek, který nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví

e) majetek, který nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku

Společné jmění manželů tvoří také zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Součástí společného jmění manželů je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím jeho výlučné vlastnictví.

Společné jmění manželů tvoří také závazky (dluhy) převzaté za trvání manželství. Za závazky náležející do společného jmění manželů zákon považuje ty, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za dobu trvání manželství.

Za závazky, které netvoří společné jmění manželů se považují:

a) závazky týkající se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich

b) závazky jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

Za závazek odpovídají oba manželé společně, ať už se k němu zavázali oba společně nebo jen jeden z nich bez souhlasu druhého. K tomu je však zapotřebí, aby se jednalo o takový závazek, který nepřesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů. Pokud jde o exces v jednání manžela, který vznikl bez souhlasu druhého, pak takový závazek společné jmění manželů netvoří a nespadá do něj. Za tento závazek pak odpovídá pouze ten manžel, který se k němu zavázal, a to jak svým výlučným majetkem, tak i majetkem tvořící společné jmění manželů.

Nový Občanský zákoník – Díl 4 – Povinnosti a práva manželů

§ 710

Součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže

a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo

b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

§ 731

Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů za trvání společného jmění, může se věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je ve společném jmění.

§ 732

Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů proti vůli druhého manžela, který nesouhlas projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být společné jmění postiženo jen do výše, již by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno podle § 742. To platí i v případě povinnosti manžela plnit výživné nebo jde-li o dluh z protiprávního činu jen jednoho z manželů nebo v případě, že dluh jen jednoho z manželů vznikl ještě před uzavřením manželství.

Společné jmění manželů ve výkonu rozhodnutí

S účinností ke dni 1.9.2015 došlo mimo jiné k novelizaci § 262a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád a § 42 zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) tak, že citovaná ustanovení v současné době připouští, aby byl exekučním příkazem postižen také majetek, který náleží do společného jmění manželů i tehdy, jde-li o vydobytí dluhu, který vznikl před uzavřením manželství jen jednomu z manželů.

Soud tak před nařízením výkonu rozhodnutí, nebo exekutor před vydáním exekučního příkazu na majetek ve společném jmění manželů zjistí, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu.

Aby byly patrné souvislosti v této komplikované záležitosti, je nutné znát ustanovené „nového“ občanského zákoníku, která manželské majetkové právo a společné jmění manželů (dále jen SJM) upravují. Jedná se o ustanovení § 708 – § 742 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník („nový“ účinný od 1.1.2014 dále jen NOZ)

§ 262a OSŘ

(1) Před nařízením výkonu rozhodnutí na majetek ve společném jmění manželů zjistí soud, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu.

(2) Soud při nařízení výkonu rozhodnutí vychází z obsahu listiny podle odstavce 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebo jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a vyslovil-li s tím souhlas oprávněný. Nelze-li zjistit z titulu pro výkon rozhodnutí nebo z listiny podle odstavce 1, že závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.

(3) V ostatních případech lze výkon rozhodnutí nařídit i na majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manželů změněn.

(4) Jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, nebo dluhu povinného, pro který lze nařídit výkon rozhodnutí na majetek ve společném jmění manželů, lze vést výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu.

§ 42 EŘ

(1) Před vydáním exekučního příkazu na majetek ve společném jmění manželů zjistí exekutor, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu.

(2) Při vydání exekučního příkazu je exekutor povinen vycházet z obsahu listiny podle odstavce 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebo jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a vyslovil-li s tím souhlas oprávněný. Nelze-li zjistit z exekučního titulu nebo z listiny podle odstavce 1, že závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.

(3) V ostatních případech lze vydat exekuční příkaz postihující majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manželů změněn.

(4) Jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, nebo dluhu povinného, pro který lze vydat exekuční příkaz na majetek ve společném jmění manželů, lze vést exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu.

§ 708 – § 742 NOZ – Manželské majetkové právo

(1) To, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

(2) Společné jmění podléhá zákonnému režimu, nebo smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu.

Zákonný režim

§ 709

(1) Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co

a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů,

b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,

c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,

d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,

e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

(2) Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.

(3) Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví.

§ 710

Součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže

a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo

b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

§ 711

(1) O nabytí a pozbytí jednotlivých součástí společného jmění platí obecná ustanovení tohoto zákona.

(2) Částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti se stávají součástí společného jmění v okamžiku, kdy manžel, který se o jejich získání přičinil, nabyl možnost s nimi nakládat.

(3) Pohledávky z výhradního majetku jen jednoho z manželů, které se mají stát součástí společného jmění, se součástí společného jmění stávají dnem splatnosti.

§ 712

Není-li v této části zákona stanoveno jinak, použijí se pro společné jmění obdobně ustanovení tohoto zákona o společnosti, popřípadě ustanovení o spoluvlastnictví.

Správa v zákonném režimu

§ 713

(1) Součásti společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody.

(2) Povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně.

(3) Z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně.

§ 714

(1) V záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud.

(2) Jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

§ 715

(1) Má-li být součást společného jmění použita k podnikání jednoho z manželů a přesahuje-li majetková hodnota toho, co má být použito, míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, vyžaduje se při prvním takovém použití souhlas druhého manžela. Byl-li druhý manžel opomenut, může se dovolat neplatnosti takového jednání.

(2) Má-li být součást společného jmění použita k nabytí podílu v obchodní společnosti nebo družstvu, nebo je-li důsledkem nabytí podílu ručení za dluhy společnosti nebo družstva v rozsahu přesahujícím míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, platí odstavec 1 obdobně.

Smluvený režim

§ 716

(1) Snoubenci a manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu. Ujednají-li si smluvený režim manželé, upraví zpravidla své povinnosti a práva týkající se již existujícího společného jmění. Ujedná-li se pro smluvený režim zpětný účinek, nepřihlíží se k tomu.

(2) Smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje formu veřejné listiny.

§ 717

(1) Smluvený režim může spočívat v režimu oddělených jmění, v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství, jakož i v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu. Ustanovení o režimu oddělených jmění se použijí obdobně v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství.

(2) Smluvený režim lze změnit dohodou manželů nebo rozhodnutím soudu; taková změna vyžaduje dohodu manželů nebo rozhodnutí soudu o součástech společného jmění v dosavadním režimu.

§ 718

(1) Smlouva může obsahovat jakékoli ujednání a týkat se jakékoli věci, ledaže to zákon zakazuje; může se týkat zejména rozsahu, obsahu, doby vzniku zákonného nebo jiného režimu společného jmění, jednotlivých věcí i jejich souborů. Smlouvou lze změnit zařazení již existujících i upravit zařazení budoucích součástí jmění rozdílně od zákonného režimu.

(2) Smlouvou lze rovněž uspořádat majetkové poměry pro případ zániku manželství; jedná-li se o uspořádání pro případ zániku manželství smrtí, považuje se v této části smlouva za smlouvu dědickou, má-li její náležitosti.

(3) Smlouvou nelze vyloučit ani změnit ustanovení o obvyklém vybavení rodinné domácnosti, ledaže jeden z manželů opustil trvale domácnost a odmítá se vrátit.

§ 719

(1) Smlouva o manželském majetkovém režimu nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu.

(2) Smlouva o manželském majetkovém režimu se nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by se smlouvou souhlasila; tato smlouva uzavřená bez souhlasu třetí osoby nemá vůči ní právní účinky.

§ 720

(1) Smlouva snoubenců o manželském majetkovém režimu nabývá účinnosti uzavřením manželství. Týká-li se smlouva již existující věci zapsané do veřejného seznamu, lze provést do tohoto seznamu zápis změny až po uzavření manželství.

(2) Týká-li se smlouva manželů o manželském majetkovém režimu již existující věci zapsané do veřejného seznamu, nabývá smlouva v této části účinky vůči třetím osobám zápisem do tohoto seznamu, ledaže tento zákon stanoví jinak.

§ 721

(1) Smlouva o manželském majetkovém režimu se zapíše do veřejného seznamu, je-li to v ní ujednáno; jinak na žádost obou manželů. Do seznamu se zapíše vše, co mění zákonný majetkový režim manželů.

(2) Zápis provede bez zbytečného odkladu ten, kdo smlouvu sepsal, a není-li to možné, ten, kdo seznam vede.

Správa ve smluveném režimu

§ 722

(1) Snoubenci i manželé mohou uzavřít smlouvu o správě toho, co je součástí společného jmění, která se odchyluje od ustanovení § 713 a 714; ustanovení § 719 a 720 platí i pro tuto smlouvu.

(2) Smlouva podle odstavce 1 obsahuje ujednání o tom, který manžel bude spravovat společné jmění nebo jeho součást a jakým způsobem.

§ 723

(1) Manžel, který spravuje společné jmění, právně jedná v záležitostech týkajících se společného jmění samostatně, a to i v soudním nebo jiném řízení, ledaže je dále stanoveno jinak.

(2) Manžel, který spravuje všechno společné jmění, může právně jednat jen se souhlasem druhého manžela

a) při nakládání se společným jměním jako celkem,

b) při nakládání s obydlím, v němž je rodinná domácnost manželů, je-li toto obydlí součástí společného jmění, nebo které je obydlím jednoho z nich, anebo obydlím nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti a o něž manželé pečují, jakož i při ujednání trvalého zatížení nemovité věci, která je součástí společného jmění.

(3) Ustanovení § 714 odst. 2 platí obdobně.

Režim založený rozhodnutím soudu

§ 724

(1) Je-li pro to závažný důvod, soud na návrh manžela společné jmění zruší nebo zúží jeho stávající rozsah.

(2) Závažným důvodem je vždy skutečnost, že manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu, že manžela lze považovat za marnotratného, jakož i to, že manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika. Jako závažný důvod může být shledáno také to, že manžel začal podnikat nebo že se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby.

§ 725

Režim založený rozhodnutím soudu lze změnit smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu.

§ 726

(1) Soud může společné jmění poté, co je zrušil, obnovit; soud tak rozhodne zejména, když pominou důvody zrušení společného jmění. To platí i v případě, že manžel navrhne, aby společné jmění, jehož rozsah byl zúžen, bylo rozšířeno do zákonného rozsahu.

(2) Zaniklo-li společné jmění na základě zákona, soud jej na návrh manžela obnoví, pokud je to v zájmu obou manželů.

§ 727

(1) Rozhodnutím soudu nelze vyloučit ani změnit ustanovení upravující obvyklé vybavení rodinné domácnosti.

(2) Rozhodnutí soudu o změně, zrušení nebo obnovení společného jmění nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu a nesmí se obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by s rozhodnutím souhlasila.

§ 728

Správa v režimu založeném rozhodnutím soudu

Jedná-li manžel při správě společného jmění způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela, rodiny nebo rodinné domácnosti, a snoubenci nebo manželé neuzavřeli smlouvu o správě toho, co je součástí společného jmění, může soud na návrh druhého manžela rozhodnout, jakým způsobem bude společné jmění spravováno.

Režim oddělených jmění

§ 729

V režimu oddělených jmění smí manžel nakládat se svým majetkem bez souhlasu druhého manžela.

§ 730

Podnikají-li v režimu oddělených jmění manželé společně nebo jeden z manželů podniká s pomocí druhého manžela, rozdělí si příjmy z podnikání, jak si v písemné formě ujednali; jinak se příjmy rozdělí rovným dílem.

Ochrana třetích osob

§ 731

Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů za trvání společného jmění, může se věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je ve společném jmění.

§ 732

Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů proti vůli druhého manžela, který nesouhlas projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být společné jmění postiženo jen do výše, již by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno podle § 742. To platí i v případě povinnosti manžela plnit výživné nebo jde-li o dluh z protiprávního činu jen jednoho z manželů nebo v případě, že dluh jen jednoho z manželů vznikl ještě před uzavřením manželství.

§ 733

Zavázal-li se jeden z manželů v době, od které do změny nebo vyloučení zákonného majetkového režimu, ať smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu, uplynulo méně než šest měsíců, může být pohledávka jeho věřitele uspokojena ze všeho, co by bylo součástí společného jmění, kdyby ke smlouvě manželů nebo k rozhodnutí soudu nedošlo.

§ 734

Je-li smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu, kterými byl zákonný majetkový režim změněn nebo vyloučen, dotčeno právo třetí osoby, zejména věřitele, může tato osoba své právo uplatnit u příležitosti vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, stejně, jako by ke smlouvě manželů nebo k rozhodnutí soudu nedošlo; přitom se použije § 742.

§ 735

Zvláštní ustanovení

Neuzavřou-li spolu manželé, kteří mají v úmyslu dosáhnout rozvodu manželství způsobem uvedeným v § 757, dohodu o uspořádání majetkových povinností a práv pro případ rozvodu, v níž pod podmínkou, že manželství bude rozvedeno, rovněž ujednají, jak budou v době odděleného hospodaření nabývat práva a zavazovat se, platí pro dobu odděleného hospodaření manželů ustanovení o společném jmění přiměřeně, ledaže tento zákon stanoví jinak.

Vypořádání společného jmění

§ 736

Je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

§ 737

(1) Vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné.

(2) Vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely.

§ 738

(1) Dohoda o vypořádání má vždy účinky ke dni, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavřena před anebo po zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Je-li však předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, nabývá dohoda právních účinků v části týkající se této věci zápisem do veřejného seznamu.

(2) Platnosti dohody o vypořádání nebrání, týká-li se jen části společných majetkových povinností a práv.

§ 739

(1) Dohoda o vypořádání vyžaduje písemnou formu, pokud byla uzavřena za trvání manželství nebo pokud je předmětem vypořádání věc, u které vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva.

(2) Nevyžaduje-li dohoda o vypořádání písemnou formu a požádá-li o to jeden z manželů, doručí mu druhý manžel potvrzení, jak se vypořádali.

§ 740

Nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

§ 741

Nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že

a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá,

b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné,

c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

§ 742

(1) Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla:

a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,

b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,

c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,

d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,

e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,

f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

(2) Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

 

banner

12 reakcí na Společné jmění manželů

  • Janule napsal:

    prosím Vás exekutor mi zablokoval účet,banka mi nevyplatila životní minimum, nevím co dělat syn má astma bere léky,manžel má crohnovu chorobu je po rakovině střev,nevíte,zda jde zastavit exekuci a domluvit se s věřitelem na splátkovém kalendáři děkuji

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      není možné, aby banka odmítla vyplatit dvojnásobek životního minima, jednorázově na to máte ze zákona nárok, ale musíte mít na účtě potřebné finanční prostředky. Obraťte se na pracovníky banky, určitě Vám budou schopni pomoci.

      Dohodu s věřitelem jste bohužel měla realizovat před tím, než bylo exekuční řízení zahájeno, i když v praxi většinou nebývá dohoda s věřitelem možná. V současné situaci už oprávněný s největší pravděpodobností exekuci brát zpět nebude. Vzhledem k Vaší situaci ovšem můžete požádat o odklad exekuce.

      Doporučili bychom pokusit se o odklad exekučního řízení. Tuto možnost umožňuje ustanovení § 54 Zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti – Exekuční řád (dále jen EŘ) a ustanovení § 266 Zákona č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád (dále jen OSŘ).

      Pro Vás bude podstatné ustanovení § 266 odst. 1 OSŘ, který umožňuje požádat o odklad exekučního řízení na návrh každému povinnému, který, se bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen.

      Návrh na odklad exekučního řízení Vám zasíláme na uvedenou emailovou adresu. Musíte jej ovšem doplnit. Co nejpodrobněji vypsat veškeré rozhodné skutečnosti, popsat Vaši současnou situaci, popsat důvody, které vedly k zahájení exekučního řízení a navrhnout dobu, po kterou má být exekuční řízení odloženo. Vaše tvrzení také musíte doložit listinnými důkazy (např. pokud tvrdíte, že jste nezaměstnaná, měla byste doložit potvrzení z Úřadu práce). Musíme Vás také upozornit, že po dobu odkladu exekučního řízení stále narůstá příslušenství závazku (úroky, úroky z prodlení, penalizace atp.).

      Odklad exekuce – § 54 EŘ
      (1) Návrh na odklad exekuce se podává u exekutora, který vede exekuci. Návrh na odklad exekuce, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý nebo ke kterému nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu, exekutor odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze o návrhu věcně rozhodnout. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.
      (2) Do vydání rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce exekutor nečiní žádné úkony směřující k provedení exekuce, nejde-li o návrh, který je svévolným nebo zřejmě bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva. Věta první se nepoužije, uplatní-li účastník v návrhu na odklad stejné okolnosti, o nichž již bylo rozhodnuto.
      (3) Odloží-li exekutor nebo exekuční soud exekuci na návrh povinného podle § 266 odst. 1 občanského soudního řádu, potom exekutor nebo exekuční soud uvede dobu, na kterou exekuci odkládá; po tuto dobu exekutor nečiní žádné úkony směřující k provedení exekuce. Po uplynutí doby odkladu exekutor i bez návrhu pokračuje v provedení exekuce.
      (4) Je-li odložena vykonatelnost exekučního titulu, exekutor nebo exekuční soud odloží provedení exekuce do doby pravomocného skončení řízení, ve kterém soud rozhoduje o odložení vykonatelnosti exekučního titulu.
      (5) Je-li u exekutora složena jistota ve výši vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného a nákladů exekuce, exekutor nebo exekuční soud na návrh povinného odloží provedení exekuce do právní moci rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce podaném povinným a rozhodne o tom, že povinný není vázán zákazem uvedeným v § 44a odst. 1 a v § 47 odst. 6 ode dne vydání rozhodnutí o odkladu. Nedojde-li k zastavení exekuce, použije se jistota na úhradu vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného a nákladů exekuce; jinak se vrátí složiteli jistoty.
      (6) I bez návrhu může exekuční soud nebo exekutor odložit provedení exekuce, lze-li očekávat, že exekuce bude zastavena.
      (7) Nevyhoví-li exekutor návrhu na odklad exekuce do 7 dnů, postoupí jej společně s exekučním spisem k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o něm rozhodne bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů.

      § 266 OSŘ
      (1) Na návrh může soud odložit provedení výkonu rozhodnutí, jestliže se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen.
      (2) I bez návrhu povinného může soud odložit provedení výkonu rozhodnutí, lze-li očekávat, že výkon rozhodnutí bude zastaven (§ 268).

      S pozdravem

  • šárka napsal:

    dobrý den,mohu vás požádat o radu? již rok jsem v oddlužení, kde splácím řádně dluh splátkovým kalendářem. NYNÍ JSEM SE VDALA. bude se má situace po svatbě nějak dotýkat manžela? bude mi započítáván jeho příjem??ráda bych řešila své věci i nadále samostatně. budou se jeho dluhy po svatbě nějak dotýkat mě??je možné nás oba nějak navzájem ochránit??MOHOU MI ZABAVIT PENÍZE Z MÉHO ÚČTU??velice děkuji. ŠÁRKA

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      o změně Vašeho osobního stavu musíte informovat insolvenčního správce a insolvenční soud. Tuto skutečnost doložte kopii oddacího listu. Pokud je měsíční úhrada pro oddlužení realizována srážkou z Vašeho příjmu, zvýší se Vám tzv. nezabavitelná částka z Vašeho příjmu (bude Vám měsíčně zůstávat více peněz). Při této příležitosti je nutné spočítat, zda i přes tuto změnu budete schopna během trvání oddlužení uhradit Vašim nezajištěným věřitelům alespoň 30% z hodnoty jejich pohledávek.

      Vaše další dotazy jsou příliš obecné a bez bližší znalosti Vaší situace Vám nemůžeme odpovědně poradit.

      Obecně lze konstatovat, že by bylo vhodné upravit Váš majetkový režim. Nový občanský zákoník rozšiřuje možnosti úpravy společného jmění manželů o režim oddělených jmění, což v praxi znamená, že cokoli jeden z manželů nabude, získává do svého výlučného vlastnictví, přičemž s majetkem může volně nakládat, aniž by potřeboval souhlas druhého manžela. Aby byla úprava manželského majetkového režimu účinná vůči třetím osobám (v praxi to bývají většinou věřitelé), je třeba nechat zapsat smlouvu do veřejného seznamu, který vede Notářská komora. Do seznamu se zapisují i změny v režimu SJM, o kterých bylo rozhodnuto soudem. V této záležitosti se obraťte na notáře.

      S pozdravem

  • Barbora napsal:

    Dobrý den
    mANŽEL JE V EXEKUČNÍM ŘÍZENÍ A BYLA NAŘÍZENA DRAŽBA DOMU.V ROCE 2009 JSME U NOTÁŘE SEPSALI SMLOUVU O ZÚŽENÉM JMĚNÍ MANŽELŮ A NA KATASTRU NEM. BYLO ZAPSÁNO ŽE JÁ JSEM VLASTNÍKEM.V TÉTO SMLOUVĚ JE TÉŽ UVEDENO ŽE DLUHY Z PODNIKÁNÍ MANŽELA SE NEVZTAHUJÍ NA TENTO MAJETEK.DLUH MANŽELA JE 4 000,. PLUS POPLATKY DOHROMADY 16 000,.PŘIJDE MI ŽE JE NEPŘIMĚŘENÉ DRAŽIT DŮM KDE JE ODHAD 3 000 000.mÁ NA TAKOVÉ JEDNÁNÍ EXEKUTOR PRÁVO?

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      ustanovení § 336i odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád (dále jen OSŘ) neumožňuje prodej nemovitosti v rámci exekučního řízení za podmínek, že má v předmětné nemovitosti povinný místo trvalého pobytu a pokud výše pohledávek oprávněného či dalších oprávněných v tomtéž exekučním řízení nepřekračuje 30.000,-Kč bez příslušenství a nejedná se o pohledávku na výživném nebo pohledávku náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví, trestným činem nebo pro odpor proti dobrým mravům.

      Pokud exekutor chce provádět dražbu nemovitosti a splňujete-li podmínky uvedené v předmětném usnesení, podejte návrh na zastavení exekuce prodejem nemovité věci. Zde vyličte a doložte veškeré rozhodné skutečnosti a doručte na exekutorský úřad.

      § 336i OSŘ
      (2) Soud zastaví výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci, ve které má povinný místo trvalého pobytu, pokud výše pohledávek oprávněného, těch, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a přihlášených věřitelů povinného k okamžiku zahájení dražebního jednání nepřesahuje 30000 Kč bez příslušenství. To neplatí, jedná-li se o pohledávku výživného nebo pohledávku náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví či trestným činem nebo by to odporovalo dobrým mravům.

      S pozdravem

  • Anna D. napsal:

    Dobry den. jsme s manzelem v ekzekuci .už 1 rok. můzeme se dát rozvést.

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      samozřejmě exekuční řízení není překážkou pro rozvod manželství. Zvažte pouze veškeré majetkové dopady. Pokud vznikly závazky vůči třetím osobám za trvání manželství a odpovídáte za jejich splnění společně a nerozdílně, rozvodem manželství se tento stav nezmění a závazky Vám stále zůstanou.

      S pozdravem

  • Monika M. napsal:

    dobrý den,jsem manželka povinného,nemovitý i movitý majetek byl prodán v dražbě.jsem bez příjmu,na pracovním úřadu.chtěla bych se i se synem přestěhovat k matce,bojím se však o její majetek.Jak bycom to mohly ošetřit?Na svou osobu dluhy nemám.děkuji

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      za závazky, které vytvořil Váš manžel v době trvání Vašeho manželství, bohužel odpovídáte oba společně a nerozdílně a ani rozvod na této skutečnosti nic nezmění. Do budoucna Váš však ochrání před dalšími závazky, které Váš současný manžel vytvoří. Tuto problematiku konkrétně upravuje v posledních letech již několikrát novelizovaný §262a Zákona č. 99/1963 Sb. – Občanský soudní řád (dále jen OSŘ).

      § 262a OSŘ

      (1) Před nařízením výkonu rozhodnutí na majetek ve společném jmění manželů zjistí soud, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu.

      (2) Soud při nařízení výkonu rozhodnutí vychází z obsahu listiny podle odstavce 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebo jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a vyslovil-li s tím souhlas oprávněný. Nelze-li zjistit z titulu pro výkon rozhodnutí nebo z listiny podle odstavce 1, že závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.

      (3) V ostatních případech lze výkon rozhodnutí nařídit i na majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manželů změněn.

      (4) Jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, nebo dluhu povinného, pro který lze nařídit výkon rozhodnutí na majetek ve společném jmění manželů, lze vést výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu.

      Za účelem ošetření vlastnictví majetku Vaší maminky se doporučujeme obrátit na některého z notářů a její majetek nechat sepsat např. formou notářského soupisu majetku.

      Nabízíme zájemcům konzultace zcela zdarma. Budete-li mít zájem, tak nám obratem zašlete tel. kontakt na Vás a vhodný termín (vždy nejdříve následující či jakýkoli jiný pracovní den od 9:00 do 18:00), kdy bychom Vás mohli kontaktovat. Ve Vámi zvoleném termínu by se s Vámi spojil některý z našich kolegů, prošel s Vámi veškeré podrobnosti, nabídl možná řešení, a pokud budete mít zájem, budeme Vám poté moci pomoc s jejich realizací. Konzultace je nezávazná a je zdarma.

      S pozdravem

  • Martin Liška napsal:

    Dobrý den, jak je to prosím s dluhy které moje nynější manželka měla před svadbou? Týkají se tyto dluhy i manžela? Chtěla by požádat sama o oddluzeni ale mam strach že exekuce poté padne na mne. Na internetu je toho hodně ale někde píší že přebírám tyto dluhy a někde ze jsou to pouze její závazky. Jak to je v novém zákoníku. Děkuji za odpověď Liška

    • INS partner napsal:

      Dobrý den,

      závazky, které Vaše současná manželka vytvořila před uzavřením Vašeho manželství, nejsou součástí společného jmění manželů, tudíž za ně neodpovídáte oba společně a nerozdílně.
      Ve výkonu rozhodnutí (exekuce) však mohou být takovéto závazky vymáhány ze společného jmění manželů a také lze vést výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu. Tuto problematiku konkrétně upravuje v posledních letech již několikrát novelizovaný §262a Zákona č. 99/1963 Sb. – Občanský soudní řád (dále jen OSŘ).
      Je tak možné, že v průběhu oddlužení Vaší manželky, exekutor zablokuje Váš bankovní účet. Jakmile však Vaše manželka oddlužení úspěšně dokončí a insolvenční soud jí od zbytku závazků osvobodí, tak již není možné po nikom z Vás cokoli vymáhat.

      §262a OSŘ

      (1) Před nařízením výkonu rozhodnutí na majetek ve společném jmění manželů zjistí soud, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu.
      (2) Soud při nařízení výkonu rozhodnutí vychází z obsahu listiny podle odstavce 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebo jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a vyslovil-li s tím souhlas oprávněný. Nelze-li zjistit z titulu pro výkon rozhodnutí nebo z listiny podle odstavce 1, že závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.
      (3) V ostatních případech lze výkon rozhodnutí nařídit i na majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manželů změněn.
      (4) Jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, nebo dluhu povinného, pro který lze nařídit výkon rozhodnutí na majetek ve společném jmění manželů, lze vést výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Rychlý kontakt

Formulář pro bezplatný kontakt

Osobní bankrot

Vyplněním formuláře zjistíte, zda splňujete podmínky pro (zahájení soudního oddlužení) "vyhlášení osobního bankrotu" ZDE

Dozvíte se i veškeré podstatné podrobnosti (výše splátky/srážky, doba trvání oddlužení, kolik procen z celkové dlužné částky ušetříte atd.)

Nebudete-li podmínky pro úspěšné zahájení soudního oddlužení splňovat, poradíme Vám, jaké kroky učinit, aby povolení Vašeho oddlužení nic nebránilo.

Kontaktní údaje

INS partner s.r.o.
Jeseniova 1151/55
Praha 3 - Žižkov
130 00

IČ: 24186074

Tel: +420 774 414 339
Tel: +420 776 255 552

Email: info@inspartner. cz