Vymahači hrozí osobní návštěvou

vymahači

Vymahači, inkasní a vymáhací agentury používají jednu specialitu, která většinu dlužníků velmi děsí, i když naprosto zbytečně. Tou specialitou je osobní návštěva inkasního specialisty, inspektora, vykonavatele vymáhací firmy. Veškeré obavy dlužníků jsou ovšem naprosto zbytečné.

Ač to zní zvláštně, tak se těchto lidí dlužník vůbec nemusí obávat a jejich návštěvy už vůbec ne. Dlužník totiž vůbec není povinen s těmito lidmi hovořit a už vůbec je pouštět do svého obydlí.

I když dlužím peníze, neznamená to, že ztrácím základní ústavní práva ochrany soukromí a nedotknutelnosti obydlí. Nesmím se jako dlužník nechat vyvést z míry a přistoupit na jejich hru zastrašování, ponižování a vyhrožování!

Co si vymahači mohou a nemohou dovolit?

Fyzicky dlužníka vymahači napadnout nemohou.

  • Ze strany vymahačů by se zcela jednoznačně jednalo o trestný čin, ze strany dlužníka by mohla následovat žaloba a trestní stíhání. Vymáhání dluhu by se tak obrátilo proti věřiteli a vymahačům, které si najal a v praxi se to neděje. I když nutno přiznat, že mnohdy vypadají vymahači dosti hrůzostrašně.
  • Žádná z oficiálních firem, která vymáhá dluhy, si nedovolí používání násilí. Toto jednání obrátilo nejen proti této firmě, ale především proti jejímu klientovi.

Zabavit majetek dlužníka vymahači nemohou.

  • Na rozdíl od pracovníků exekutorského úřadu tito vymahači nemají žádné zvláštní pravomoci. Nemohou bez souhlasu dlužníka narušit soukromí jeho obydlí či se pohybovat bez svolení dlužníka po jeho pozemku.

Dokonce s vymahači dlužník nemusí hovořit, pokud si to sám nepřeje.

  • Pokud je jednání vymahačů hrubé, hulvátské či neetické, nebo prostě jen dlužník nemá náladu s nimi hovořit, tak s nimi jednat vůbec nemusí. Pokud ovšem jednají vymahači slušně a mají co říct, mají rozumný návrh řešení vzniklé situace, potom rozhovoru nic nebrání.

Narušit soukromí a obydlí dlužníka vymahači nemohou.

  • I když budou jednat slušně, eticky a budou mít zajímavý návrh řešení a dlužník s nimi do jednání bude chtít vstoupit, neměl by tak činit ve svém obydlí nebo v místě, kde se nachází jeho majetek. Tito lidé totiž mimo jiné i zkoumají majetkové a jiné poměry dlužníka. Čím méně toho ví, tím lépe.

Pro jednání s vymahači a při osobním setkání to platí obzvlášť, by měl dlužník dbát nejvyšší možné opatrnosti. Vymahači totiž mohou využít jeho neznalosti. Mohou tak donutit dlužníka k podpisu dokumentu, který výrazně zhorší jeho postavení či jeho situaci.

Nenechám vymahači sebou manipulovat! Nesmím se jako dlužník nechat donutit:

K podpisu dokumentu, který zhoršuje mé postavení

  • Může se jednat např. o dodatečný podpis rozhodčí smlouvy, uznání nesmyslné navýšené splátkové dohody, podpis uznání dluhu, podpis nevýhodného notářského zápisu.
  • Nechte si vždy čas na rozmyšlení. Ukvapené jednání bývá to nejhorší možné. Je-li nabídka protistrany míněná vážně a nemá-li dlužníka znevýhodnit, nebude problém nechat dlužníkovi dokument před podpisem, aby jej mohl v klidu zkontrolovat, popř. se s někým poradit.
  • I pouhé uznání dluhu, což se jeví, jako naprosto neškodný dokument, dlužím přeci, tak to mohu uznat, mění výrazně pozici dlužníka a zakládá novou právní situaci, která výrazně zvýhodňuje věřitele.

Dobrovolnému odevzdání majetku

  • Vymahači nemají právo vstupovat do obydlí dlužníka. Nemohou si vstup vynutit, nemají ani právo na zabavování majetku dlužníka, pokud jim ho sám nevydá.

Placení peněz, které nesnižují dluh

  • Nepředávejte vymahačům žádné peníze bez písemného potvrzení. Úplně nejlepší je provést bezhotovostní úhradu, např. vložit peníze na účet. Tato platba je potom jednoznačně prokazatelná.
  • Někteří vymahači či vymáhací agentury chtějí po dlužníkovi  peníze, na které ze zákona vůbec nemají nárok. Důležité je před úhradou vždy zjistit přesnou dlužnou částku.

Panickému jednání

  • Bezhlavé půjčování dalších a dalších peněz, není řešením. Exekuce nepřijde ze dne na den. Panika není namístě čas na zhodnocení situace a nalezení vhodného řešení je v této fázi vymáhání dostatek.

Nepustím vymahače do svého soukromí

Standardně bychom doporučili dlužníkům jednat přímo s jejich věřitelem a tyto nevítané prostředníky ignorovat. Někteří věřitelé tvrdí dlužníkovi, „že už pohledávku nemá ve správě, že byla předána nějaké vymáhací agentuře k vymáhání“. To samozřejmě není tak úplně pravda. Pohledávka bývá věřitelem častou pouze jen svěřena vymahačům do správy a vymáhání. Pokud pohledávka není prodána novému věřiteli, je pořád majitelem pohledávky původní věřitel. Vymahači jsou v tomto případě pouze nevítaným prostředníkem.

V žádném případě nedoporučujeme dlužníkům pouštět vymahače do svého soukromí. I když totiž tito pracovníci jednají seriozně, mohou nenápadně sondovat a prozkoumávat možnosti dlužníka. Mohou nenápadně zjišťovat jeho majetkové, rodinné poměry a veškeré informace, které mají zůstat soukromím dlužníka.

Jak je vidět, dlužník z vymahačů nemusí mít vůbec žádné obavy. Často vypadají zcela záměrně děsivě. Dlužník ale v důsledku není povinen s nimi ani hovořit natož je pouště do svého obydlí. Nejsou úřední osoby, nemají žádná speciální práva ani povinnosti, jsou to jen vymahači.

Komentujte

avatar