Podávat žádost o zastavení exekuce má smysl pouze v konkrétních zákonem stanovených případech. Nemá smysl zasílat bez rozmyslu a porady s odborníkem žádost o zastavení exekuce pro nemajetnost. Exekutor totiž tuto skutečnost musí zjistit svým šetřením, což znamená, že jej nepřímo vyzvete k návštěvě! Doporučujeme se vždy předem poradit, zda má ve Vaší situaci smysl žádost podávat.
Postup a zákonné lhůty na žádost o zastavení exekuce
Žádost o zastavení exekuce se doručuje na adresu pověřeného soudního exekutora. Pokud to nebude možné jinak, můžete žádost podat i u příslušného exekučního soudu, který jej předá soudnímu exekutorovi k dalšímu postupu.
Doporučujeme si vždy ponechat kopii vyhotoveného dokumentu – žádosti, kterou si při podání nechte potvrdit na podatelně. Bude-li tato žádost odeslána „doporučeně“ poštou, uschovejte si podací lístek.
Dvě rozdílné situace, kdy podat žádost o zastavení exekuce
- Do třiceti dnů ode dne, kdy jako povinný obdržíte vyrozumění o zahájení exekuce současně s výzvou k dobrovolnému splnění vymáhané povinnosti, můžete podat žádost o zastavení exekučního řízení. Pokud tak učiníte, dojde k odložení provedení exekuce. Až do okamžiku, kdy nabude právní moci rozhodnutí o Vaší žádosti o zastavení exekuce. Exekutor může i přes tuto lhůtu vydávat exekuční příkazy a konat veškeré úkony k zajištění majetku povinného. Realizovat ovšem exekuční příkazy (prodej sepsaného majetku, prodej nemovitého majetku atp.) může až poté, kdy nabude právní moci zmíněné rozhodnutí o žádosti samotné.
- Do patnácti dnů ode dne, kdy jste se jako povinný dozvěděl o zákonném důvodu pro zastavení exekuce, můžete podat žádost o její zastavení. Z judikatury Nejvyššího soudu České republiky ovšem vyplývá, že tuto patnáctidenní lhůtu je možné překročit. Žádost k zastavení exekuce je tak možné podat téměř kdykoli. Smyslem patnácti denní lhůty pro to podat žádost k zastavení exekuce, je snaha, aby povinní podávali tyto žádosti včas a neprodlužovali zbytečně exekuční řízení. Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 21 Cdo 3439/2013, ze dne 20.2.2014, hovoří jasně o tom, že i když je podána žádost k zastavení exekuce opožděně, tedy mnohem později nežli v zákonem uvedené patnáctidenní lhůtě a prokazují-li listinné důkazy přiložené k této žádosti důvody pro zastavení exekuce, musí soud i takto opožděnou žádost k zastavení exekuce akceptovat, k důvodům musí přihlédnout a i o opožděné žádosti věcně rozhodnout.
Postup exekutora po podání žádosti
Pokud je podána žádost k zastavení exekuce, vyzve do 15 dnů exekutor všechny účastníky, aby se vyjádřili, zda se zastavením souhlasí. Pokud všichni účastníci exekuce se zastavením souhlasí nebo pokud marně uplynula 30 denní lhůta k vyjádření se (např. i pokud se některý účastník zapomene nebo nestihne vyjádřit), exekutor exekuci zastaví.
V případě, že se zastavením souhlasí oprávněný, zastaví exekutor exekuci vždy, a to i bez návrhu. V opačných případech postoupí exekutor žádost o zastavení exekuce k rozhodnutí soudu.
Aby o žádosti mohl soud kladně rozhodnout a exekuci zastavit, musí být vyčerpané všechny možnosti, které exekutor má k provedení exekuce. Pokud tudíž ještě nebyl osobně kontrolovat majetek povinného, bude muset toto místní šetření provést.
Exekutor může dále sám zastavit exekuci v případě, kdy mu oprávněný nesloží přiměřenou zálohu na náklady exekuce, pokud ho ke složení zálohy vyzval a stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu.
Výjimka platí pro případ, kdy jsou na straně oprávněného splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Nebo je vymáháno výživné na nezletilé dítě. V takovém případě exekutor není oprávněn zastavit exekuci pro nezaplacení zálohy.
