Otázky a odpovědi týkající se exekuce
O způsobech provedení exekuce rozhoduje sám exekutor. Měl by ovšem ze zákona postupovat co nejefektivněji a všemi dostupnými prostředky. Má dosáhnout pokud možno co nejrychlejšího vymožení.
Kromě srážek ze mzdy může zablokovat bankovní účty i ostatní finanční aktiva (penzijní připojištění, investiční životní pojištění, akcie, atd.), může provést tzv. mobiliární exekuci (soupis a zabavení movitých věcí) a může také usilovat o prodej Vaší nemovitosti.
Exekutor dle zákona může postihnout všechny prostředky, o kterých se domnívá, že patří dlužníkovi. Teoreticky se tak může stát, že by např. v součinnosti s třetí osobou zjistil, že peníze na účtu přítelkyně jsou prokazatelně dlužníka – povinného a konkrétně tyto prostředky by poté mohl zabavit.
Bankovní účet Vaší přítelkyně ovšem jako takový zablokovat nemůže. Mohl by na něm zablokovat jen prostředky, které patří dlužníkovi. V praxi si dlužníci v exekučních řízení nechávají zasílat finanční prostředky často na účty třetích (blízkých) osob a v drtivé většině bez potíží ze strany exekutorského úřadu.
Dobrovolný přístup do bytu (či jiných soukromých prostor) exekutorovi umožnit nemusíte. Exekutor si ovšem může přístup sjednat i bez Vašeho svolení. I bez svolení majitele nemovitosti a bez jeho přítomnosti. Exekutoři uvádí za asistence zámečníka a Policie ČR. Trvalý pobyt dlužníka (povinného) dle občanského průkazu nehraje v těchto případech žádnou roli.
Na splátkovou dohodu ze strany exekutora nemáte bohužel žádný právní nárok. Byl by to pouze vstřícný krok ze strany exekutora. Nicméně pokud nevlastníte žádný majetek, finanční aktiva a nemáte exekučně zabavitelný příjem, popř. máte nízký příjem, který exekucí nelze postihnout, tak exekutor sám zjistí, že je exekuce reálně neproveditelná a rád ještě na splátky přistoupí.
Ohledně zabavování majetku v rámci tzv. mobiliární exekuce doporučujeme věnovat pár minut tomuto důležitému tématu:
Zabavování majetku blízkých dlužníka – mobiliární exekuce a právní ochrana majetku.
Pokud bude věřitel chtít, může na Vás exekuci nechat nařídit i v zahraničí (ve státech Evropské Unie) a to buď na základě tzv. evropského exekučního titulu, nebo na základě prohlášení vykonatelnosti. Bude-li věřitel důsledný, tak se exekuci pobytem v zahraničí (státy EU) nevyhnete.
V praxi se ovšem s tímto postupem věřitelů setkáváme pouze u větších peněžitých závazků, nikoli u běžných tvz. bagatelních dluhů.
Doporučujeme nejprve využít systém Centrální evidence exekucí. Kde se za drobný poplatek dozvíte, kolik exekučních řízení je proti Vám vedeno, a které exekutorské úřady exekuční řízení vedou. Doporučujeme požádat o výpis na kontaktním místě Czechpoint (Česká pošta, Obecní úřady, notáři…). Nezískáte zde ovšem aktuální a mnohdy tak potřebné údaje např. o aktuální celkové výši dlužné částky, právním důvodu vzniku dluhu atp.
Daleko podrobnější informace Vám poskytne Váš místně příslušný soud. Okresní soud v místě Vašeho trvalého bydliště. Adresy všech soudů naleznete na webu www.justice.cz. U tohoto soudu můžete nahlédnout do příslušných spisů (a pořizovat kopie dokumentů). Vezměte si s sebou občanský průkaz a u soudu Vám rádi poradí a pomohou.
Nebo bez práce a starostí využijte naši jedinečnou službu Dluhová mapa – dluhový audit. Díky této službě zjistíme všechny potřebné informace a zajistíme požadované dokumenty za Vás.
Toto je velmi komplikovaná otázka. Podrobněji se této problematice věnujeme v sekci Zabavování majetku blízkých dlužníka – mobiliární exekuce a právní ochrana majetku.
Notářský zápis ani nájemní či podnájemní smlouva, byť s úředně ověřenými podpisy, exekutory nezastaví.
Pokud se k Vám dostaví vykonavatelé exekutorského úřadu, tak mohou postihnout a zajistit i majetek třetích osob (v praxi se tak děje každý den). Na místě nejsou povinni zkoumat žádné dokumenty. Ano někdy tak činí, protože neoprávněně zabavený majetek jsou povinni ze zákona vracet na své náklady na původní místo. Zákon jim to ovšem rozlišovat majitele na místě nenařizuje.
Majetek mohou jen pojmout do soupisu majetku (sepsat, oblepit a tím tedy zajistit do exekuce), nebo jej mohou rovnou odvést do exekučního skladu.
Jakmile dojde k soupisu majetku je nutné se obrátit písemně přímo na exekutorský úřad s návrhem na vyškrtnutí věcí ze seznamu exekucí postiženého majetku. Skutečný vlastník ovšem musí své vlastnictví ke každé věci zcela jednoznačně prokázat. V praxi to je téměř nemožné.
Pokud je rozhodnutí exekutora záporné, je nutné se obrátit na „exekuční“ soud tzv. vylučovací žalobou.
Těmto potížím lze předcházet. Pečlivě archivovat veškeré dokumenty (a vyžadovat takové dokumenty po prodávajícím nebo darujícím), které prokazují vlastníka majetku. Nebo využít služby Právní ochrana majetku.
Exekutor v tomto případě porušuje zákon, na takový postup právní nárok nemá (výjimkou by byla situace, kdyby postihl Vaše finanční prostředky, tedy pouze prostředky dlužníka – povinného, na tomto účtu). Podejte vylučovací žalobu k soudu, který exekuci nařídil. Na exekuovanou věc, v tomto případě spořící účet Vašeho potomka, je vázáno právo třetí osoby a vzhledem k tomu, že se exekuční řízení nevede proti vlastníkovi spořícího účtu, kterým nejste Vy jako povinný, ale Váš potomek, tak nemůže být tento účet exekučně postižen kvůli exekuci, která je vedena proti Vám.
Nejedná-li se o pohledávku váznoucí na této věci (dluh Vaší paní, jehož předmětem je přímo tento automobil), tak by takto exekutor postupovat neměl.
Dle § 322, zák. č. 99/1963 Sb. Občanského soudního řádu jsou věci, které povinný nezbytně nutně potřebuje k provozování podnikatelské činnosti, z výkonu rozhodnutí vyloučeny.
Zákon mu ovšem nezakazuje majetek zabavit, činit tak může. Na Vaší manželce je poté, aby se právní cestou bránila. Exekutor prostě může mít jiný právní názor a rozhodnout bude muset až soud, který exekuci dozoruje.
Nejprve nahlédněte do příslušného spisu, který bude veden u exekučního soudu (soud, který exekuci nařídil a dozoruje). Zde zjistíte podrobnosti jak o exekučním titulu, tak i o tom, kam byl doručován. Exekuční titul Vám musí být doručen do vlastních rukou, zde neplatí fikce doručení (není-li adresát zastižen, je obeznámen s tím, že je písemnost uložena na poště, popř. u soudu a po vypršení desetidenní úložní lhůty je považována za doručenou).
Nepodaří-li se Vám ovšem doručit exekuční titul, soud zahájí ústní řízení, ve kterém určí opatrovníka a písemnosti již bude doručovat opatrovníkovi, který jedná za dlužníka. Vydá-li soud na základě takového řízení rozsudek, tak na tento rozsudek se již fikce doručení vztahuje (tzn., že tento rozsudek již dlužníkovi nemusí být doručen do vlastních rukou) a na základě rozsudku, který přikazuje dlužníkovi zaplatit a který je označen doložkou právní moci a vykonatelnosti, lze exekuci nařídit.
Podle ustanovení § 304b občanského soudního řádu (zák. č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších změn) ve spojení s ustanovením § 65 exekučního řádu (zák. č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších změn) se zákaz nakládání s peněžními prostředky na bankovním účtu postiženém exekucí nevztahuje na peněžní prostředky do výše dvojnásobku životního minima jednotlivce podle zákona o životním a existenčním minimu (zák. č. 110/2006 Sb., ve znění pozdějších změn). Tzn., že i v průběhu exekuce, z exekučně zablokovaného účtu si může dlužník vybrat a banka mu to musí umožnit, částku ve výši dvojnásobku životního minima. Nevydá-li Vám tuto částku bankomat, obraťte se na pracovníky banky.
Tomuto tématu se věnujeme i na stránce exekučně zablokovaný účet.
Aktuální informace o výši životního a existenčního minima naleznete na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí http://www.mpsv.cz/cs/11852.
I když v určitých případech lze odložit, popř. i zastavit exekuci, nevěřte nikomu, kdo Vám bude tvrdit, že dokáže zrušit exekuce tím, že se s exekutorem dohodne na splátkách. Takto lze postupovat v případě, že exekutor nemůže proti povinnému (dlužník) postupovat jinak, ale nelze exekuci zastavit pro nemajetnost. Pak sám ochotně nabídnuté splátky přijme, pokud ovšem má jiné cesty, a že jich má poměrně dost, bude konat.
Jsou ovšem určité situace, díky kterým lze (rozhodně ne dohodou s exekutorem) podat návrh na pozastavení výkonu exekuce! Návrh na pozastavení exekuce se podává na příslušný exekutorský úřad, nevyhoví-li mu sám exekutor, předává jej nejpozději do sedmi dnů na příslušný soud, který o návrhu rozhodne.
Důvody, za jakých exekuci lze odložit najdete v občanském soudním řádu v §266 zákona č. 99/1963 Sb.
Důvody, za jakých exekuci lze zastavit najdete v občanském soudním řádu v §268 zákona č. 99/1963 Sb.
Tomuto tématu se věnujeme i na stránce zastavení exekuce.
Exekutor by měl v tomto případě (po provedení šetření) exekuci sám bez návrhu zastavit, pro nemajetnost. Pokud by dlužník v tomto případě podal žádost, nemá na kladné vyřízení automatický nárok. O nevymahatelnosti musí vždy rozhodnout exekutor, který exekuci vykonává a to na základě podrobného místního šetření.
Ustanovení zákona č. 99/1963 Sb. (§ 268 ods. 1 písm. e) občanského soudního řádu říká: „Výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů.“
Výkonem rozhodnutí se v tomto případě myslí exekuce. Pokusí-li se exekutor prodávat téměř bezcenný majetek a výtěžek z tohoto prodeje nepostačuje ani na úhradu nákladů exekuce, je vhodné, aby návrh na zastavení exekuce z důvodu nemajetnosti podal i sám dlužník.
Zastaví-li soud z tohoto důvodu výkon rozhodnutí (exekuci), může oprávněný podat návrh na nařízení exekuce znovu. Může tak učinit dokud neuplyne promlčení lhůta 10 let ode dne, kdy mohla být exekuce nařízena poprvé (ode dne, kdy dlužník porušil exekuční titul, tedy nesplnil to, co mu bylo soudem stanoveno s tím, že se promlčecí lhůta staví po dobu trvání exekuce).
Otázky a odpovědi týkající se soudního oddlužení
Jde o tzv. soudní oddlužení (lidově se říká – Osobní bankrot) na základě zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení – insolvenční zákon (uvádíme zkratku IZ. někdy je uváděna zkratka InsZ.).
Soudní oddlužení je jediným zákonným nástrojem, kterým česká legislativa umožňuje dlužníkům “ekonomický restart“, a který je závazný pro všechny zúčastněné subjekty, protože je potvrzený soudním rozhodnutím. Jedná se o soudem schválené oddlužení fyzické osoby.
Často se tento termín používá pro oddlužení (viz. výše). Oddlužení je ovšem pouze jedním z několika řešení úpadku dlužníka v rámci insolvenčního řízení.
Insolvence znamená platební neschopnost. Platební neschopnost vede k úpadku dlužníka neboli bankrotu. Úpadek fyzických či právnických osob se řeší v rámci insolvenčního řízení.
Požádá-li dlužník soud o oddlužení a soud oddlužení povolí, musí dlužník splnit zákonem požadované podmínky. Pokud je splní, bude mu zbytek dluhů soudně odpuštěn a bude moci začít nový ekonomický život.
Zahájení insolvenčního řízení podáním insolvenčního návrhu spojeným s návrhem na povolení oddlužení na místně příslušný krajský soud, lidově – vyhlášení osobního bankrotu, je výhodné v tom, že okamžikem zahájení insolvenčního řízení získává dlužník soudní ochranu před věřiteli, vymahači i exekutory (exekuce od okamžiku zahájení řízení není možné vykonat, byť je možné konat zajišťovací úkony) a veškeré závazky dlužníka lze řešit pouze v insolvenčním řízení.
Tudíž obrovská úleva před neustálým psychickým tlakem ze strany věřitelů. Navíc již závazky nenarůstají o úroky, úroky z prodlení, pokuty a jiné penalizace, náklady na právní zastupování věřitelů, náklady exekuce atp. (závazky se sečtou v aktuální výši ke dni povolení oddlužení a v této výši se v oddlužení splácí).
- Možnost zbavit se všech svých dluhů.
- Soudní ochrana před věřiteli, vymahači i exekutory (již žádný tlak ani stres).
- Zastavení úroků, úroků z prodlení, penalizace, nákladů na právní zastupování věřitele, nákladů na soudní výlohy, nákladů exekučního řízení a příp. dalších nákladů, které nese dlužník.
- Jediná měsíční splátka (srážka), která je v drtivé většině případů mnohem nižší, nežli v případě řádných splátek či konsolidace.
- Možnost jednoduše napadnout neoprávněné požadavky věřitele (výše či důvod závazku).
Pokud máme vše potřebné dokumenty, standardně zpracujeme vše potřebné a podáme na soud do 2 – 3 dnů. V případě expresního požadavku zpracuje naše advokátní kancelář insolvenční návrh do 24 hodin! Na základě plné moci naše advokátní kancelář zařídí vše za klienta.
Realizace oddlužení je dnes poměrně jednoduchá a rychlá záležitost, na rozdíl od nedávné minulosti.
- Kopie dokumentů dokazujících existenci alespoň dvou závazků vůči dvěma věřitelům.
- Dokumenty, kterými doložíte veškeré příjmy za poslední poslední rok (dvanáct kalendářních měsíců zpětně od podání).
- Výpis z trestního rejstříku, který v době podání insolvenčního návrhu na soud, nesmí být starší než tři měsíce. Trestní rejstřík nemusí být čistý.
Toto jsou obecné požadavky. U některých případů je potřeba doložit i další dokumenty. Po posouzení Vaší situace a vysvětlení všech podrobností sdělíme samozřejmě i potřebnou dokumentaci.
To záleží čistě na Vás. Jsou klienti, kteří mají povinné podklady okamžitě, jiní je seženou sami během týdne, čtrnácti dnů, jiní během měsíce. Důležité je ovšem podat návrh na povolení oddlužení co nejdříve. Zahájením insolvenčního řízení totiž získáváte soudní ochranu před vymahači, věřiteli i exekutory (před exekutory jen částečně).
Zároveň můžete přestat komunikovat se všemi věřiteli, kteří Vám budou volat. Stačí jim sdělit, že jste podali návrh na povolení oddlužení a věřitelé se musí se svými požadavky obrátit na soud.
Výše měsíčních splátek pro oddlužení závisí na příjmu dlužníka, výdajích na základní životní potřeby a vyživované osoby. Například rodině, manžel s manželkou, kteří vychovávají dvě děti (a mají vůči nim stále vyživovací povinnost) musí zůstat na živobytí z měsíčního příjmu:
Příjem manžel – 19.000,-Kč, nezabavitelná částka = 14.044,-Kč, měsíční splátka = 4.956,-Kč
Příjem manželka – 14.000,-Kč, nezabavitelná částka = 12.376,-Kč měsíční splátka = 1.624,-Kč
Abyste zjistili, jak bude přesně vypadat Vaše situace v oddlužení, můžete využít naší bezplatné konzultace.
Jako doklad prokazující existenci závazku stačí smlouva, upomínka s celkovou dlužnou částkou, exekuční příkaz nebo jakýkoli jiný dokument, kde je uvedeno, kolik a komu dlužíte. Dokument by měl být co možná nejaktuálnější. Klienti nám posílají to co mají k dispozici a my si vybereme dokumenty, které potřebujeme. Při insolvenčním procesu je pak na věřitelích, aby prokázali, kolik a na základě čeho jim dlužíte.
Zahájit insolvenční řízení (požádat o oddlužení neboli vyhlásit osobní bankrot) můžete, i když nejste zaměstnán. Většinou je potřeba uzavření Darovací smlouvy dle § 2055 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku, v platném znění (vzor této smlouvy našim klientům zasíláme). V darovací smlouvě „dárce“ přislíbí (nejčastěji někdo z rodiny), že Vám po dobu oddlužení bude každý měsíc přispívat částku v potřebné výši (např. 2.200,-Kč).
Veškeré závazky dlužníka po zahájení insolvenčního řízení je možné řešit a uspokojovat pouze v insolvenčním řízení. Schválením úpadku získává dlužník soudní ochranu před věřiteli i exekutory. Insolvenční zákon v tomto hovoří zcela jasně!
Je pochopitelné, že se o podobné kroky věřitelé, vymáhající, či exekutoři snaží, nicméně jejich počínání jim není nic platné, pokud jim dlužník dobrovolně nezaplatí, nevydá svůj majetek, nebude s nimi komunikovat, nebude podepisovat žádné jejich dokumenty.
Exekutor sice může činit zajišťovací úkony i po zahájení insolvenčního řízení či v jeho průběhu, ale nesmí exekuci fakticky provést. Může tudíž např. provést soupis majetku, může jej i odvézt do exekučního skladu, nesmí jej ovšem prodat bez souhlasu insolvenčního soudu. Stejně tak může zajistit nemovitost dlužníka, nemůže ji ovšem bez souhlasu insolvenčního soudu prodat v dražbě.
Dlužník má po zahájení insolvenčního řízení a poté, co mu je povoleno oddlužení komunikovat pouze se svým insolvenčním správce, kterého mu určí soud.
Zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (Insolvenční zákon)
§5 Zásady insolvenčního řízení
d) věřitelé jsou povinni zdržet se jednání, směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení.
§109 Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení
(1) Se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky:
a) pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou,
b) právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených tímto zákonem, to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech, které bylo navrženo po zahájení insolvenčního řízení,
c) výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze jej však provést.
(4) Účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku.
§406 Rozhodnutí o schválení oddlužení
(1) Neshledá-li insolvenční soud důvody k vydání rozhodnutí podle § 405 (důvody pro zamítnutí oddlužení), insolvenční soud oddlužení schválí. Schválením oddlužení jsou vázáni jak dlužník, tak věřitelé, včetně věřitelů, kteří s oddlužením nesouhlasili nebo o něm nehlasovali.
Otázky a odpovědi týkající se vymáhacího procesu
Tito lidé nemají žádná speciální práva. Jsou to obyčejní lidé, jako Vy nebo já. Nejsou to exekutoři, i když se Vás budou snažit přesvědčit o opaku. Navíc jsou vyškolení, aby na dlužníky vyvíjeli co největší psychický nátlak. To zda s nimi budete chtít hovořit, záleží pouze na Vás. Nejste povinni s nimi jednat.
Mají-li Vám co nabídnout, proč s nimi o tom nepohovořit. Nabízí-li nějaké písemné ujednání (uznání dluhu, možnost splátkového kalendáře, atp.) ponechte si čas na rozmyšlenou a na případnou konzultaci s odborníky. Nic jim nepodepisujte a na nic bez důkladného rozmyslu a konzultace s odborníkem nepřistupujte. I když budou tvrdit, že to musí být “hotové, podepsané, vyřízené“ ihned, není to pravda.
Nemají-li Vám co nabídnout, pak budou pouze vyhrožovat a nemá smysl s nimi jednat. Nenechte se zastrašit, tito lidé na Vás nemohou “pozvat či přivolat exekutora“, ani sami žádnými exekutory nejsou. Nemohou bez Vašeho svolení narušit Vaše soukromí. Ať Vás ani nenapadne zvát je do svého domu, nebo bytu.
Notářský zápis může být za určitých podmínek pro dlužníka vhodným řešení a ze strany věřitele i velmi přátelským krokem. Záleží ovšem na podmínkách, které Vám věřitel nabídne, popř. které si s věřitelem ujednáte. Notářský zápis je totiž tzv. exekuční titul. Tzn., že v případě porušení sjednaných podmínek může věřitel okamžitě požadovat nařízení exekuce. Notářský zápis podepište pouze za předpokladu, že nabídnuté podmínky jsou pro Vás přijatelné a budete je moci plnit.
Berte v potaz, že notářský zápis se většinou uzavírá na dlouhé časové období, tudíž k tomuto podpisu přistupujte obezřetně a s rozmyslem. Nenechte se vyvést často hrubým a ponižujícím chováním vymahačů, vykonavatelů nebo pracovníků věřitele z rozvahy. Nenechte se zastrašit.
Váš zaměstnavatel v tomto případě není povinen z Vaší mzdy cokoli srážet, neboť podle ustanovení §146 zákoníku práce je možné provádět srážky ze mzdy zaměstnance pouze v určitých případech přímo tam uvedených. Postoupení pohledávky na výplatu mzdy mezi tyto případy nepatří. Jednoduše řečeno věřitel to pouze zkouší. Pohledávky na splacení půjčky či úvěru nejsou pohledávkami, jejichž zajištění dohodou o srážkách ze mzdy by umožňovala příslušná ustanovení občanského zákoníku (§ 551), i když dřívější právní úprava to umožňovala. V těchto případech byli ovšem zaměstnavatelé neúměrně zatěžováni administrativou s tím spojenou, a proto již od 1. 1. 2007 zaměstnavatelé tuto povinnost v tomto případě nemají.
U Vašeho zaměstnavatele trvejte na tom, aby byl požadavek věřitele na provádění srážek ze mzdy brán za neopodstatněný, a aby žádné srážky prováděny nebyly. V případě, že by Vám zaměstnavatel přesto neoprávněně srážky ze mzdy prováděl, jsme připraveni Vám pomoci (nevěřím však, že by se tak ze strany zaměstnavatele dělo).
Pozor, nespleťte si požadavky věřitele s požadavky exekutora. Exekutor, který je pověřen soudem k výkonu exekuce, je oprávněn požadovat provádění srážek ze mzdy a může činit i jiné kroky.
Také pozor na novou právní úpravu na základě Zákona č. 89/2012 Sb., (nového občanského zákoníku), kdy je již u právních vztahů vzniklých od 1.1.2014 upravit individuálně srážky ze mzdy na základě § 2045 – § 2047.
I když věřitel podá na dlužníka žalobu o zaplacení dlužné částky, která je už dávno promlčená (promlčecí lhůta je v tomto případě tříletá) a žaloba splňuje všechny náležitosti, soud žalobě vyhoví.
Nicméně dlužní má právo se bránit. A v tomto případě je nutné se bránit a promlčení namítnout. Vyjádřit se k podané žalobě (v případě rozhodčího řízení je vyzván rozhodce k vyjádření), popř. podat odpor. Soud nemůže žádné ze stran v řízení “napovídat“, tudíž v tomto případě strana žalovaná musí převzít iniciativu a uplatnit svoje práva.
Bohužel věřitel má na tento postup právo. Společně se všemi, kteří jsou podepsáni na úvěrové smlouvě (nebo smlouvě o půjčce) jako spoludlužníci, či ručitelé, dlužíte společně a nerozdílně, tzn., že každý z Vás zodpovídá za úhradu celé dlužné částky. Musíte plnit, jinak i na Vás může věřitel požadovat nařízení exekuce.
V této situaci je potřeba komunikovat s dlužníkem a pokusit se mu pomoci vyřešit jeho situaci. Pokud totiž dlužník zahájí insolvenční řízení a požádá o soudní oddlužení (lidově – vyhlásí osobní bankrot), tak budete mít možnost (uhradil-li jste jako ručitel, či spoludlužník nějaké plnění věřiteli dlužníka) přihlásit tuto Vaší pohledávku za dlužníkem (platil jste z pozice ručitele za dlužníka, tudíž dlužníkovi vznikl dluh vůči Vám a Vám tím pádem vznikla pohledávka za dlužníkem) do insolvenčního řízení. Vůbec nejideálnější je samozřejmě varianta, kdy dlužníkovi počkáte a až se vypořádá se svými dluhy, tak Vám vrátí vše, co Vám dluží, ale to jsou bohužel pouze ty ideální případy.
Tuto problematiku přesně upravuje § 183 zákona č. 182/2006 Sb. O úpadku a způsobech jeho řešení (tzv. Insolvenční zákon).
„(1) Přihláškou pohledávky, kterou zajišťují věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty třetích osob, není dotčeno právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky z tohoto zajištění.
(2) Přihláškou pohledávky není dotčeno ani právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky po kterékoli z osob odpovídajících mu společně a nerozdílně s dlužníkem; o právu věřitele požadovat plnění od dlužníkova ručitele, včetně bankovní záruky a zvláštních případů ručení 27), to platí obdobně.
(3) Osoby, od kterých může věřitel požadovat plnění podle odstavců 1 a 2, mohou pohledávku, která by jim proti dlužníku vznikla uspokojením věřitele, přihlásit jako pohledávku podmíněnou. Jestliže však věřitel takovou pohledávku přihlásí, mohou se jí tyto osoby v rozsahu, v němž pohledávku uspokojí, v insolvenčním řízení domáhat místo něj bez zřetele k tomu, zda ji přihlásily, s tím, že pro jejich vstup do řízení platí přiměřeně § 18; návrh podle tohoto ustanovení mohou podat samy.
Není-li možné se s dlužníkem rozumným způsobem domluvit, můžete jako ručitel (po zaplacení závazku, za který jste ručil) požadovat po původním dlužníkovi plnění v občanskoprávním řízení (podáte na něj žalobu o zaplacení dlužné částky), jako spoludlužník takovou možnost nemáte.
Budeme Vám přinášet nové skutečnosti ohledně aktuální a nově vznikající legislativy upravující závazkové vztahy, oddlužení a exekuce.
